Studoval na gymnáziu a 1868–70 na varhanické škole v Praze (neabsolvoval), poté učil na Pivodově hudebním ústavu. 1873–81 žil v Moskvě, kde byl kapelníkem carské opery, od 1875 regenschorim místního polského katolického chrámu. Okolnosti jeho pobytu v Rusku nejsou do podrobností známy. 1882 se opět usadil v Praze.
V období rozkvětu spolkového života, ochotnických divadelních aktivit i počínajících příležitostí pro kabaretní zpěváky–profesionály se P. uplatnil hlavně jako autor žertovných a satirických výstupů. Několik desítek jeho skladeb pro dva a více zpěváků s klavírem vyšlo ve velkých nákladech a patřilo ke kmenovému repertoáru spolkových besed a silvestrovských zábav. Neruda považoval tuto tvorbu za prototyp pokleslého repertoáru. V nakladatelství Mikuláš & Knapp v Praze, v ediční řadě Česká veselost, vyšla mj. komická dueta Roznašeči kultury (t: Züngel), Umělci na mizině (t: Chocholouš), Hypochondři (t: Thon), Operace (kom. trojzpěv, t: Thon), Mizerie (výstup pro 4 hlasy, t: Šváb-Malostranský). U nakladatele E. Starého v ediční řadě Pod deštníkem vyšlo Spiknutí v Chroustovicích (3 hlasy, t: Thon), Zabil hokynáře (kom. terceto, t: O. Kučera), Kdo má zpívat? (humor. scéna, t: Thon), Serenáda mistra Cihličky (4 hlasy, t: Šváb-Malostranský). Jako autor komických výstupů bývá P. zaměňován s J. Pihertem, jehož práce vycházely souběžně.
Pro brněnské české divadlo napsal P. operu Poklad. Kritika jí vytýkala chudičké libreto, přílišnou délku a malý dramatický tah. Největší popularity se dočkala operní parodie Vilém Tell II., Velká pohnutlivá operní tragédie s volným nepoužitím historie o 1 jednání a více mrtvolách. Poprvé byla uvedena ve spolku Hlahol v Praze 19. 3. 1901 a vyšla jako č. 52 Švábových hudebních humoristických listů.
Práce pro divadlo
Obžínky, opereta, t: Veselý, komp. asi 1875, patrně nedok.; Poklad, opera, 2 jedn., t: F. A. Vinařovský (vl. jm. F. A. Hora), 28. 2. 1885 Brno, autograf v Hud. oddělení Národní knihovny ČR, části vyd. vícekrát v klav. úpravě, mj. ve sbornících Ozvěna sv. 1, č. 2 a 4 (finale 1. a 2. jedn.) a Ouvertury našich skladatelů, č. 10; Princ Brk a kněžna Džinarata, velká melodramatická balada, vyd. ve sb. Národní hudba č. 9, s. a.
Prameny a literatura
Dalibor 3, 1875, s. 96 [ozn. Obžínky]; 7, 1885, s. 96 [Poklad]; Hudební listy 1, 1884/85 [vyd. L. Janáček], s. 51 a 52 [Poklad]; J. Neruda, Podobizny I, 1951, s. 289–290; J. Kotek: Dějiny české populární hudby a zpěvu, I, 1994. • ČHS [s přehledem tvorby].
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 385–386
