Johann Christian Gottlieb
Junghans
1771
po 1823
učitel hudby, vydavatel

Manžel herečky a zpěvačky Juliane Junghans (1773 ? – 1819), otec herce Karla Heinricha Junghanse (1801 nebo 1804 – 1831) a dcer Juliane Junghans a Marie Junghans (1807 - ?). V mládí pravděpodobně působil jako herec, v Praze jako učitel hudby, nakladatel malých hudebnin a zakladatel první pražské půjčovny not.

Psán též Junghanns. Objevuje se též s křestními jmény Johann Christoph Georg. Manžel herečky a zpěvačky J. Junghans., otec herce Karla Heinricha J. a dcer Juliane a Marie J.., hereček. V mladých letech byl pravděpodobně též hercem: herec jménem Junghans hostoval 1803 v městském divadle v Lübecku u ředitele Friedricha Augusta Leopolda Loeweho, manželé Junghansovi byli angažováni 1805 ve Schwerinu a 1806/07 ve Štětíně. V Praze působil J. jako učitel hudby, příležitostný nakladatel malých hudebnin a zakladatel první pražské půjčovny not. Jeho manželka Juliana byla od 1811 členkou souboru Stavovského divadla. J. přišel do Prahy později, prvními známkami jeho přítomnosti jsou dva dopisy napsané v únoru a v říjnu 1816 (viz Prameny).

Není znám žádný hudební ústav, který by J. v této době v Praze založil. Patrně učil soukromě zpěv, hru na klavír a na kytaru, zjevně i ve šlechtických rodinách, kde se hudba hojně pěstovala (dvě jeho kompozice jsou obaženy v hudební sbírce pražské rodiny Clam-Gallasových). O poměrně obsáhlé klientele svědčí Theoretisch-practische Pianoforte Schule, vydaná 1819 vlastním nákladem v Praze. Na základě této publikace byl J. uveden ve vídeňském časopise Erneuerten vaterländische Blättern jako Pražan literárně aktivní v oblasti hudební teorie (54, 5. 7. 1820 Verzeichnis der gegenwärtig in Böhmen lebenden Schriftsteller [...]).

J. zůstal v Praze s dětmi i po smrti své ženy (1819). Dalšími zprávami o něm jsou inzerce skladeb a edic v denním tisku. V Abend-Zeitung (Drážďany) 17. 1. 1821 nabízí J. jako „pražský učitel hudby“ k abonmá své pražské vydání drobných Mozartových skladeb, později další tisky, též své úpravy. Podle K. k. privil. Prager Zeitung sídlil 3. 2. 1822 ve Schwefelgasse (dnes Melantrichova) čp. 465. Jako nakladatel spolupracoval též s Aloysem Krammerem. V roce 1823 založil J. v Praze Musikalien-Verleihungs-Anstalt (Půjčovnu not) v ulici Am Graben / Na Příkopě čp. 389, později přestěhovanou do Grosse Jesuitengasse / Karlova čp. 181. Otevření půjčovny a provozní podmínky inzeroval J. v letech 1823–1825 několikrát v německém i českém tisku. Nabízel též sborník tanců s vlastním klavírní doprovodem Terpsichore (mj. Friedens-Hopferod C. M. von Webera). Od roku 1830 byl pražským měšťanem. V policejní konskripci po roce 1850 se již neobjevuje. Jeho drobné skladby a jeho klavírní škola jsou ve fondu Hudebního oddělení Národní knihovny a v notové sbírce Národního muzea – Českého muzea hudby v Praze.

Prameny

AMP: Soupis pražských domovských příslušníků – Aufnahms-Bogen 1830 (zde je rok pouze narození 1771, stav: vdovec, povolání: učitel hudby; je zde zaznamenán syn Karl Heinrich, nar. 1801 a dcera Marie, nar. 1807, dcera Julie není zmíněna).

Universitätsbibliothek Leipzig: korespondence, fond Kestner Sammlung (pozůstalost Georga Kestnera, archiváře v Hannoveru), inv. č. 1924, 102:3 (dopisy datované v Praze: 8. 10. 1816, adresát F. L. Schmidt, herec a divadelní ředitel; 7. 2. 1816, adresát není neznám, viz http://unihamburg.de).

Literatura

Morgenblatt für gebildete Stände (Stüttgart und Tübingen)16. 7. 1807 (angažmá ve Schwerinu); F. L. Schmidt: Almanach fürs Theater, Hamburg 1809, s. 165 (angažmá ve Schwerinu); Abend-Zeitung(Dresden) 17. 1. 1821; K. k. privil. Prager Zeitung 2. 7. 1819, s. 508 (inzerce vlastních publikací), 3. 2. 1822, 10. a 26. 10. 1823, 16. 1. 1825 (inzerce půjčovny), 6. 1. 1825, 11. 1. 1825; Vlastenský zvěstovatel (Praha) 17. 11. 1823, 16. 1. 1824; H. W. Bärensprung: Versuch einer Geschichte des Theaters in Meklenburg-Schwerin, Schwerin 1837, s. 202 (angažmá ve Schwerinu); H. Asmus: Die dramatische Kunst und das Theater zu Lübeck. Ein Beitrag zur Geschichte des deutschen Theaters, Lübeck 1862, s. 74; A. Martino: Die deutsche Leihbibliothek. Geschichte einer literarischen Institution (1756–1914), mit einem zusammen mit Georg Jäger erstellten Verzeichnis der erhaltenen Leihbibliothekskataloge, Wiesbaden 1990; M. Kabelková: Zpráva o notovém archivu, in: Clam-Gallasův palác. Johann Bernhard Fischer von Erlach, katalog výstavy, ed. M. Krummholz, Praha 2007, s. 103–114; Musicalia v pražském periodickém tisku 1800–1825, ed. Jiří Berkovec, Praha 2011, Varia de musica 9, s. 130 (půjčovna not).


Vznik: 1.10.2014

Autor: Ziegler, FrankLudvová, Jitka