Psána též Keplerová. Provd. Reisingerová, manželka tanečníka, baletního mistra a choreografa Václava Reisingera, matka Emilie Reisingerové (nar.1880?), pozdější tanečnice drážďanské dvorní opery. Bývá často zaměňována s manželovými sestrami Marií (nar. 1824) a Dorotheou R. (nar. 1838), které byly rovněž tanečnicemi.
Její životní a umělecká dráha, s výjimkou pražského působení 1882–84, není známa. V Praze, kam přišla s manželem z Berlína, ji tisk ohlásil jako „sl. Kepplerovou, sólovou tanečnici od císařského divadla v Moskvě“; byla považována za žačku vídeňského tanečníka F. Horschelta. Na scéně PD hostovala 29. 1. 1882 (Anger: Záletníci), v únoru 1882 byla přijata do angažmá a doplňovala v baletním souboru dámské sólistky M. Hentzovou a L. Lamolièrovou. V listopadu 1883 přešla i s manželem do nově otevřeného ND. Reisinger se stal šéfem baletu, K. sólistkou, vedle Františky ze Schöpfů a A. Zieglerové. Po manželových neshodách s vedením ND ukončila 1884 smlouvu.
Vystupovala v souborových tanečních scénách oper (např. v Pekelném tanci ve Smetanově Čertově stěně, v Polce, scéně komediantů a Furiantu ve Smetanově Prodané nevěstě). Výrazněji se uplatnila v divertissementech složených z charakterních tanců různých národů, jež se zařazovaly mezi jednotlivá dějství oper, operet a činoher zpravidla při více příležitostech (v různých kombinacích Pas de fantastique, Jihoslovanský tanec, Srbský tanec, Pas de deux italienne, Pas Rococco, Kvapík, Grand Pas de deux, Kozák, Millitaria, Ruský tanec). Hlavní či velké role tančila K. v baletech, které autorsky a choreograficky připravil její manžel a jež nekladly na šestatřicetiletou tanečnici vrcholné fyzické nároky (zvl. Lesní panna a cikán, 1882, Saltarello a V lesním zátiší, obojí 1883, v ND Hašiš, 1884). S hostující italskou primabalerínou V. Zucchiovou alternovala v operních rolích Heleny–přeludu ve hřbitovní scéně Meyerbeerova Roberta ďábla (1882) a Fenelly v Auberově Němé z Portici (1884). Ohlasy na její výkony v tisku jsou nemnohé. Kritik Divadelních listů (1884) jí přiznával přední místo mezi sólistkami, oceňoval její něžnou graciéznost, temperamentní projev, lehkou, skoro vzdušnou elevaci a estetickou hodnotu jejího pohybu, přestože bylo údajně patrno, že před svým příchodem k pražskému divadlu po delší čas téměř netančila.
Role (v baletech a němé role v operách v PD a ND)
1882: Irma (Lesní panna a cikán, libr. a ch: Reisinger, h: růz. autoři), Helena (Meyerbeer: Robert ďábel); Mandolinada, Les Toreadores (tan. divertissement); 1883: Lenka (V lesním zátiší, balet, libr. a ch: Reisinger, h: růz. autoři), Lucie (Saltarello, balet, libr. Frappart, ch: Reisinger, h: Strebinger); 1884: Zulejka, první favoritka v harému (Hašiš, balet, libr. a ch: Reisinger, h: Kovařovic), Fenella (Auber: Němá z Portici).
Prameny a literatura
Cedule PD a ND 1882–84, NMd. – Archiv zapisovací z roku 1882, data narození, Archiv hl. města Prahy. • Dalibor 4, 1882, s. 60 (–ý); Národní listy 14., 16. a 22. 2. 1882; Divadelní listy 5. 2. 1884; Teuber III, s. 698; L. Hájek: Paměti Augustina Bergra, 1942, s. 115, 117; B. Brodská: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 75, 77, 80; PD 1862–83. • Ulrich 1997; český taneční slovník; ND po 1883.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 259–260
