Waterloo: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Instituce
{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>Waterloo</ee:label>
 
| název = <ee:label>Waterloo</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era>Ostrava 1968 - 1970</ee:era>
 
| letopočet = <ee:era>Ostrava 1968 - 1970</ee:era>
Řádka 9: Řádka 8:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 +
| fotodesc = <ee:imagedesc/>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
Řádka 16: Řádka 16:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Divadlo Waterloo (DW) vzniklo v říjnu 1968 z iniciativy bývalých členů ostravského Divadélka pod okapem I. Binara, P. Ullmanna, E. Schiffauera a P. Podhrázkého. Pod původním názvem Institut pro potírání jevištních dekorací a divadelních obvyklostí začalo působit v Divadle hudby, kde uvedlo v duchu kabaretů Divadélka pod okapem svůj první parodický pořad ''Čaj o páté přes deváté. ''V následujících měsících se do činnosti zapojili J. Balouchová, R. Dulíková, Z. Majvaldová, H. Špačková, J. Valečková, J. Frais, T. Jirousek, J. Kremla, J. Kuchař, P. Paprstein, T. Sláma, H. Sumera, M. Sýkora, J. Skýba. DW se jako pokračovatel kabaretně laděného Okapu stalo v napjaté společenské situaci po okupaci 1968 názorovou politickou platformou (dramatizace alegorické povídky ''Mrávency'', 1968; montáž ''Bouda'', v níž byl srpen 1968 konfrontován s citáty z marxistických klasiků a s články Varšavské smlouvy, 1968). Jako osvobozující výsměch patetizovaným atributům sovětského vzoru vyzněla recesistická parodie na známý příběh V. Katajeva ''Syn pluku'', na níž se autorsky podíleli J. Frais a P. Podhrázký, hudbu napsal E. Schiffauer a nastudoval P. Ullmann (duben 1969). Reprízy byly v atmosféře nastupující normalizace vnímány jako satira namířená na okupační přítomnost sovětských vojsk.
 
Divadlo Waterloo (DW) vzniklo v říjnu 1968 z iniciativy bývalých členů ostravského Divadélka pod okapem I. Binara, P. Ullmanna, E. Schiffauera a P. Podhrázkého. Pod původním názvem Institut pro potírání jevištních dekorací a divadelních obvyklostí začalo působit v Divadle hudby, kde uvedlo v duchu kabaretů Divadélka pod okapem svůj první parodický pořad ''Čaj o páté přes deváté. ''V následujících měsících se do činnosti zapojili J. Balouchová, R. Dulíková, Z. Majvaldová, H. Špačková, J. Valečková, J. Frais, T. Jirousek, J. Kremla, J. Kuchař, P. Paprstein, T. Sláma, H. Sumera, M. Sýkora, J. Skýba. DW se jako pokračovatel kabaretně laděného Okapu stalo v napjaté společenské situaci po okupaci 1968 názorovou politickou platformou (dramatizace alegorické povídky ''Mrávency'', 1968; montáž ''Bouda'', v níž byl srpen 1968 konfrontován s citáty z marxistických klasiků a s články Varšavské smlouvy, 1968). Jako osvobozující výsměch patetizovaným atributům sovětského vzoru vyzněla recesistická parodie na známý příběh V. Katajeva ''Syn pluku'', na níž se autorsky podíleli J. Frais a P. Podhrázký, hudbu napsal E. Schiffauer a nastudoval P. Ullmann (duben 1969). Reprízy byly v atmosféře nastupující normalizace vnímány jako satira namířená na okupační přítomnost sovětských vojsk.
  
Řádka 40: Řádka 40:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Tatjana Lazorčáková]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
<ee:source></ee:source><br/>
+
'''Zdroj:''' <ee:published>2000</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Tatjana Lazorčáková]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
  
Řádka 56: Řádka 48:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 10:50

Waterloo
Ostrava 1968 - 1970
Další názvy: Institut pro potírání jevištních dekorací a divadelních obvyklostí 1968; Divadlo Waterloo 1968–69; Divadelní klub Waterloo 1969–70
divadlo


Divadlo Waterloo (DW) vzniklo v říjnu 1968 z iniciativy bývalých členů ostravského Divadélka pod okapem I. Binara, P. Ullmanna, E. Schiffauera a P. Podhrázkého. Pod původním názvem Institut pro potírání jevištních dekorací a divadelních obvyklostí začalo působit v Divadle hudby, kde uvedlo v duchu kabaretů Divadélka pod okapem svůj první parodický pořad Čaj o páté přes deváté. V následujících měsících se do činnosti zapojili J. Balouchová, R. Dulíková, Z. Majvaldová, H. Špačková, J. Valečková, J. Frais, T. Jirousek, J. Kremla, J. Kuchař, P. Paprstein, T. Sláma, H. Sumera, M. Sýkora, J. Skýba. DW se jako pokračovatel kabaretně laděného Okapu stalo v napjaté společenské situaci po okupaci 1968 názorovou politickou platformou (dramatizace alegorické povídky Mrávency, 1968; montáž Bouda, v níž byl srpen 1968 konfrontován s citáty z marxistických klasiků a s články Varšavské smlouvy, 1968). Jako osvobozující výsměch patetizovaným atributům sovětského vzoru vyzněla recesistická parodie na známý příběh V. Katajeva Syn pluku, na níž se autorsky podíleli J. Frais a P. Podhrázký, hudbu napsal E. Schiffauer a nastudoval P. Ullmann (duben 1969). Reprízy byly v atmosféře nastupující normalizace vnímány jako satira namířená na okupační přítomnost sovětských vojsk.

Od druhé sezony přešlo DW jako profesionální scéna s pravidelným programem na Černou louku. Do funkce uměleckého šéfa nastoupil L. Nekuda a soubor uvedl 1969 několik jeho her (Koníček, Herkules a ptáci, Vražda u sloupu) a aktovku T. Slámy Kóta 13. Na vedení se dále podíleli B. Dušek, T. Sláma a P. Ullmann. Zřizovatelem se stala Městská rada Svazu klubů v Ostravě, soubor působil pod názvem Divadelní klub Waterloo. Dramaturgie navazovala na poetiku text-appealů: pořadem poezie Pamflety (v podání skupiny ARS Waterloo Recidiva), text-appealy (Text-appeal pro staré pány, Text-appeal pro mladé pány, Vánoční text-appeal, Masopustní text-appeal, Wat show 69), recitály s hosty (H. Hegerová, E. Olmerová, P. Bošek, M. Horníček, K. Kryl, I. Vyskočil), příležitostnými večírky a pořady členů klubu (Tomáš a tingl-tangl, Skuffle-Frais je když…, Browning show), aktuálními pořady věnovanými J. Palachovi a J. Zajícovi. Linie celovečerních inscenací pokračovala muzikálovou parodií na špionážní filmy Agent 3,14159 (1969).

Ukázky z Dürrenmattovy hry Dvojník (1970, v rámci klubového literárního večera) se staly záminkou k obvinění T. Slámy z trestného činu pobuřování. Po reakci zahraničního tisku (i F. Dürrenmatta) se podnětem pro obžalobu celého souboru stala repríza Syna pluku, označená za protisovětskou a protisocialistickou provokaci. Členové divadla byli zatčeni a 1972 Okresním soudem v Ostravě odsouzeni k podmíněným i nepodmíněným trestům. Tento způsob likvidace DW (1970) představuje v dějinách českého divadla ojedinělý případ nepokrytého mocenského zásahu proti nepohodlnému souboru.


Literatura

Textappeal ve Waterloo, Červený květ 14, 1969, č. 4, s. 5; I. Binar: Syn pluku a historie, Mnichov 1987; T. Sláma: Ostravské Waterloo, Tvorba 21, 1990, č. 5, s. 14 + Waterloo – scéna prvního úderu, Scéna 15, 1990, č. 14, s. 8; L. Nekuda: Sešlost, Žďár n. S. 1994; S. Tittlerová: Divadélko pod okapem a Waterloo v Ostravě, dipl. práce, FF UP 1996.  

Významné události

  • 1968:
    založení divadla


Vznik: 2000
Autor: Tatjana Lazorčáková