Ullmayer, Wilhelmine

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 31. 5. 2017, 13:54; Berenika (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Wilhelmine Ullmayer
* 26.7. 1846 Vídeň (Rakousko)
19.3. 1890 Vídeň (Rakousko)
subreta, herečka

Začínala jako herečka v dětských rolích ve Wiener Hofburgtheater. V Klagenfurtu byla angažovaná pro obor bezstarostných milovnic, ale také jako operetní subreta. V městském divadle v Českých Budějovicích už figurovala 1864 – 1865 jako subreta. 1874 angažována ředitelem Wirsingem ve Stavovském divadle. Stala se hlavní představitelkou ve fraškách se zpěvy a především v operetním žánru. Významné role: Hraběnka Falconi (J. Strauss: Carneval in Rom), Therese Krones (Haffner: Therese Krones).  Po svatbě s operetním tenorem Karlem Schenkem (1874) vystupovala pod jménem Schenk-Ullmayer.

Psána také Ullmeier, Minna, provdaná Schenk-Ullmayer. Dcera Franze Ullmayera, vídeňského novináře, divadelního básníka, tvůrce kupletů a také horlivého autora letáků během vídeňské revoluce v roce 1848. Vystupovala v letech 1857–1861 v dětských rolích ve Wiener Hofburgtheater (dítě Medey v Grillparzerově hře Medea, Walther v Schillerově hře Wilhelm Tell, Markrabě Christian Ludwig v Das Testament des großen Kurfürsten od G. zu Putlitze, Adele v Birch-Pfeifferově hře Die Waise aus Lowood, uhlířský mládenec v Das Käthchen von Heilbronn od H. von Kleista). V roce 1861 přišla do Pražského zemského divadla (ředitel F. Thomé) „z k. k. Hofburgtheater“ jako aspirantka na obor bezstarostných a naivních milenek, ovšem při zkoušce na svůj první výstup se proti ní postavili její kolegové společným prohlášením a Prahu musela opustit.  Ve stejném roce byla U. angažována ve Vídni v Theater an der Wien a v sezoně 1862/63 působila ve vídeňském Friedrich-Wilhelmstädter Theater. Poté odešla jako bezstarostná milovnice – ale již také jako 1. lokální a operetní subreta – do arény v Klagenfurtu. Zde započala její kariéra v oboru subret (především v lokálních hrách se zpěvem), která vedla přes městské divadlo v Budějovicích (sezona 1864/65) a arénu v Linci (sezona 1866/67) až do Theater in der Josefstadt ve Vídni, kde (angažována pro 1. zpěvní party v lokálních hrách) poprvé vystoupila 24. 11. 1868 jako Fanny ve frašce se zpěvy Lokalsängerin und Postillon (hudba A. M. Storch, st.). Pro stejný obor a vaudeville byla dále angažována v divadle v Bratislavě. V letech 1869 – 1871 byla U. členkou knížecího divadla ve vídeňském Prátru (Fürsttheater im Wiener Prater) a vystoupila tam např. v titulní roli Die Komfortabl-Resi v Lebensbild mit Gesang od J. Fuchse, v „komické operetě“ K. Kleibera Zwischen Himmel und Erde jako Rosa, baletka-tanečnice, nebo jako Hospodyně Pepi ve frašce se zpěvy Drei Paar Stiefel (hudba K. Kleiber). Po svatbě (1872) s operetním tenorem Karlem Schenkem vystupovala již pod jménem Schenk-Ullmayerová. Po další sezoně v Theater in der Josefstadt odešla spolu s ním do Grazer Stadttheater (ředitel R. Müller) a v roce 1874 byla po zkušebním pohostinském vystoupení angažována ředitelem R. Wirsingem do Pražského německého zemského divadla jako Therese Kones (27. 9. 1874), Susi a hraběnka Falconi. V Praze žila se svou matkou a synem.

Záhy byla úspěšná a srovnávaná s takovými divami vídeňské operetní scény jako např. Josefinou Gallmeyerovou. V Praze se stala  dominující představitelkou svého oboru nejen ve fraškách se zpěvy, ale zvláště také v žánru operetním, ve kterém zpívala přední party (mj. Rosalinde, Prinz Methusalem, Annina, Fantasca, Giroflé / Girofla, Haiderose, Wladimir, Boccaccio, Laura). Odborné hodnocení Oskara Teubera, který U. na jevišti zažil, se proto nejeví jako přehnané: „Její nikdy neklesající nálada, svěže bublající pramen humoru, její rezolutní, ‚řízný‘ způsob hraní a oslnivou toaletou podpořený sympatický zjev jí zcela zajišťovaly úspěch, a tím fraškám a operetám povážlivě dominující postavení v repertoáru. Její herecká síla ale také výrazně posloužila cennému obohacení repertoáru, Anzengruberově sedlácké komedii.“ Avšak po svém rozloučení s pražskou scénou (1. 7. 1884, jako Therese Krones) již U. nemohla kvůli vysokému věku a brzy také ze zdravotních důvodů vystupovat ve svém novém angažmá v Theater an der Wien (pod vedením Franze Jaunera). V květnu 1885 vystoupila v Praze v pohostinské hře Jaunerova operetního ansámblu ještě jednou jako Rosalinde, bylo však zjevné znatelné slábnutí jejího hlasu a zhoršení paměti. U. zemřela zchudlá a nemocná ve vídeňském ústavu pro choromyslné (Wiener Landes-Irrenanstalt).


Role

StD (Königlich deutsches Landestheater): Therese Krones (Haffner: Therese Krones);  Susi (Berg: Nr. 28); Hraběnka Falconi (J. Strauß: Carneval in Rom); Rosalinde (J. Strauß: Die Fledermaus); Princ Methusalem (J. Strauß: Prinz Methusalem); Annina (J. Strauß: Eine Nacht in Venedig); Fantasca (J. Strauß: Indigo); Fanchette Michel (Genée: Der Seekadett); Nisida (Genée: Nisida); Schönröschen (Offenbach: Schönröschen); Mascotte (Audran: La Mascotte); Giroflé/Girofla (Lecocq:Giroflé – Girofla); Javotte (Jonas: Javotte); Haiderose (Planquette: Die Glocken von Corneville); Wladimir (Suppé:Fatinitza); Boccaccio (Suppé: Boccaccio); Laura (Millöcker: Der Bettelstudent); Natalitza (Millöcker: Apajune, der Wassermann); Angelo (Czibulka: Pfingsten in Florenz); Rosa (Raimund: Der Verschwender);  Vroni (Anzengruber:Der Meineidbauer); Papagena (Mozart: Die Zauberflöte) ad.

Prameny

ÖNB Wien: Hofburgtheater Wien, divadelní programy programy z let 1857 – 1861. 

WBR Wien: Plakatsammlung, Fürst’s Volks-Theater, Theaterplakate 1868, 1870f.

NA: Policejní ředitelství  I, Konskripce, karton 588 a 660, obr. 786 a 766. 

Periodika

Deutsches königl.  Landestheater in Prag. Almanach und Adressbuch 1875–1885 (Schenk-Ullmayer). – Deutscher Bühnen-Almanach, roč. 26ff., 1862ff. – Der Humorist, roč. 5, č. 36, 15. 9. 1885 (fotografie role Haiderose). – Neuer Theater-Almanach, roč.2, 1891, s. 104. – Illustrirtes Wiener Extrablatt, 19. 3. 1890 (Abendblatt). –  Neues Wiener Tagblatt, Fremden-Blatt. –  Prager Tagblatt 20. 3. 1890.

Literatura

O. Teuber:  Geschichte des Prager Theaters, 3. díl, 1888, s. 508, 517, 585, 612f., 624, 633, 663, 669f., 700, 704f., 734, 741,745, 747, 754.

Eisenberg, Flüggen, Hoftheater - Katalog, Kosch Th, Kutsch, Ulrich (Schenk-Ullmeyer, Wilhelmine)

Životní události

  • 26.7. 1846: narození, Vídeň (Rakousko)
  • 19.3. 1890: úmrtí, Vídeň (Rakousko)

Další jména

Ullmeier Minna, Schenk-Ullmayer


Vznik: 30.11.2012
Autor: Hubert Reitterer