Suttner, Franz: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
(editace zápisu pramenů)
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>divadelní ředitel, sekretář, pokladník,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>divadelní ředitel, sekretář, pokladník,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 57: Řádka 57:
 
'''Karlovy Vary, aréna''': ''Egerer Zeitung ''19. 1. 1876, 3. 5. 1876, 1. 7. 1876, 12. 7. 1876, 22. 7. 1876, 5. 8. 1876, ''Bohemia ''27. 4. 1879.</ee:bibliography_content>
 
'''Karlovy Vary, aréna''': ''Egerer Zeitung ''19. 1. 1876, 3. 5. 1876, 1. 7. 1876, 12. 7. 1876, 22. 7. 1876, 5. 8. 1876, ''Bohemia ''27. 4. 1879.</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Národní archiv Perha, pražské místodržiteloství 1871 – 1880, sig. 8/612/6 (udělení koncese Mussik-Suttner)
+
<ee:bibliography_content>NA: Pražské místodržiteloství 1871 – 1880, sig. 8/612/6 (udělení koncese Mussik-Suttner)
  
Matrika Postoloprty, řím.-kat., N 1843 – 1861, sig. 134/9. Zápis o narození Angeliky Mussikové, manželky Franze Suttnera (1847). Připojeny osobní údaje o jejích rodičích: Otec Gustav Julius Mussik, syn Franze Mussika, cukráře ze Žatce, a Josefiny Pratzmannové, měšťanské dcery z Prahy. Matka Thekla Seifert, dcera Ignaze Seiferta, měšťana a sklářského mistra ve Svobodě [nad Úpou]/ in Freiheit, a Veroniky Hofmannové. 
+
SOkA Litoměřice: Matrika Postoloprty, řím.-kat., N 1843 – 1861, sig. 134/9. Zápis o narození Angeliky Mussikové, manželky Franze Suttnera (1847). Připojeny osobní údaje o jejích rodičích: Otec Gustav Julius Mussik, syn Franze Mussika, cukráře ze Žatce, a Josefiny Pratzmannové, měšťanské dcery z Prahy. Matka Thekla Seifert, dcera Ignaze Seiferta, měšťana a sklářského mistra ve Svobodě [nad Úpou] a Veroniky Hofmannové. 
  
Matrika Františkovy Lázně, řím.-kat., 1869 – 1899, sig. Františkovy Lázně 02. Sňatek Franze '''S'''. a Angeliky Mussikové ve Františkových Lázních 14. 7. 1870. Připojeny osobní údaje o rodičích Franze '''S'''.: Otec Franz Suttner, Rechnungsrath in Znaim /účetní rada, matka Elisabeth-Anna, geb. Absolon, Mostenitz in Mähren / Moštěnice na Moravě.
+
SOA Plzeň: Matrika Františkovy Lázně, řím.-kat., 1869 – 1899, sig. Františkovy Lázně 02 (sňatek Franze '''S'''. a Angeliky Mussikové ve Františkových Lázních 14. 7. 1870. Připojeny osobní údaje o rodičích Franze '''S'''.: Otec Franz Suttner, účetní rada ve Znojmě, matka Elisabeth-Anna, roz. Absolon, Moštěnice na Moravě); Matrika Karlovy Vary, řím.-kat., N 1862 – 1871, sig. Karlovy Vary 30 (Narození Adolfiny Suttnerové, prvorozené dcery Franze '''S.''' a Angeliky Suttner-Mussik 1871. Připojeny osobní údaje o rodičích Franze '''S'''.: viz Františkovy Lázně 02); Matrika Karlovy Vary, řím.-kat., N 1871 – 1877, sig. Karlovy Vary 31 (narození Ernestiny Suttnerové 1873, druhorozené dcery Franze '''S.''' a Angeliky Suttner-Mussik, připojeny osobní údaje o rodičích Franze '''S'''., viz Františkovy Lázně 02); Matrika Karlovy Vary, řím.-kat., N 1871 – 1877, sig. Karlovy Vary 31 (narození Franze Suttnera 1875, syna Franze '''S. '''a Angeliky Suttner-Mussik, jedním ze svědků je herečka, tanečnice a zpěvačka Josephine Gallmayer,  připojeny osobní údaje o rodičích Franze '''S'''., viz Františkovy Lázně 02).</ee:bibliography_content>
 
+
Matrika Karlovy Vary, řím.-kat., N 1862 – 1871, sig. Karlovy Vary 30. Narození Adolfiny Suttnerové, prvorozené dcery Franze '''S.''' a Angeliky Suttner-Mussik (1871). Připojeny osobní údaje o rodičích Franze '''S'''. (viz Františkovy Lázně 02).
+
 
+
Matrika Karlovy Vary, řím.-kat., N 1871 – 1877, sig. Karlovy Vary 31. Narození Ernestiny Suttnerové, druhorozené dcery Franze '''S.''' a Angeliky Suttner-Mussik (1873). Připojeny osobní údaje o rodičích Franze '''S'''. (viz Františkovy Lázně 02).
+
 
+
Matrika Karlovy Vary, řím.-kat., N 1871 – 1877, sig. Karlovy Vary 31. Narození Franze Suttnera, syna Franze '''S.'''a Angeliky Suttner-Mussik (1875). Jedním ze svědků je herečka, tanečnice a zpěvačka Josephine Gallmayer. Připojeny osobní údaje o rodičích Franze '''S'''. (viz Františkovy Lázně 02).</ee:bibliography_content>
+
 
== <ee:bibliography_label>Periodika</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Periodika</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>''Militär Schematismus des östereichischen Kaiserthumes'', 1854, s. 797, 1856, s. 688, s. 835, 1857, s. 674 [kariéra otce], únor 1863, s. 288-289, květen 1864, s. 276-277, prosinec 1867, s. 348 [kariéra syna]. –''Ruhestand–Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für das Jahr 1906'', s. 98, 1913, s. 165, 1913, s. 165, 1914, s. 170. – ''Schematismus für das kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für das Jahr 1907'', s. 1128 – ''Deutscher Bühnenalmanach'' 1868, s. 98-99; 1869, s. 123-124; 1870, s. 110-111 [Angelika]; 1876, s. 47-48; 1877, s. 252-253; 1878, s. 238-239; 1879, s. 472-473; 1880, s. 41-42, 1881, s. 91-92 [Angelika]; 1884, s. 411-414; 1888, s. 523-524. – ''Neuer Theater Almanach für das Jahr'' 1892, s. 468-469; 1900, s. 562; 1902, s. 566-567; 1912, s. 667. – ''Bohemia'' 27. 4. 1879. – ''Egerer Zeitung'' 19. 1. 1876, 3. 5. 1876, 1. 7. 1876, 12. 7. 1876, 22. 7. 1876, 5. 8. 1876, 22. 8. 1877, 1. 3. 1879, 29. 3. 1879, 23. 4. 1879. – ''Wochenblatt für Karlsbad und Umgebung''11. 4. 1875. – ''Reichenberger Zeitung'' 26. 9. 1876, 12. 10. 1877, 8. 10. 1933. – ''Abwehr'' 1. 9. 1877. – ''Deutsches Volksblatt/Saazer Nachrichten'' 3. 8. 1878.  
 
<ee:bibliography_content>''Militär Schematismus des östereichischen Kaiserthumes'', 1854, s. 797, 1856, s. 688, s. 835, 1857, s. 674 [kariéra otce], únor 1863, s. 288-289, květen 1864, s. 276-277, prosinec 1867, s. 348 [kariéra syna]. –''Ruhestand–Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für das Jahr 1906'', s. 98, 1913, s. 165, 1913, s. 165, 1914, s. 170. – ''Schematismus für das kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für das Jahr 1907'', s. 1128 – ''Deutscher Bühnenalmanach'' 1868, s. 98-99; 1869, s. 123-124; 1870, s. 110-111 [Angelika]; 1876, s. 47-48; 1877, s. 252-253; 1878, s. 238-239; 1879, s. 472-473; 1880, s. 41-42, 1881, s. 91-92 [Angelika]; 1884, s. 411-414; 1888, s. 523-524. – ''Neuer Theater Almanach für das Jahr'' 1892, s. 468-469; 1900, s. 562; 1902, s. 566-567; 1912, s. 667. – ''Bohemia'' 27. 4. 1879. – ''Egerer Zeitung'' 19. 1. 1876, 3. 5. 1876, 1. 7. 1876, 12. 7. 1876, 22. 7. 1876, 5. 8. 1876, 22. 8. 1877, 1. 3. 1879, 29. 3. 1879, 23. 4. 1879. – ''Wochenblatt für Karlsbad und Umgebung''11. 4. 1875. – ''Reichenberger Zeitung'' 26. 9. 1876, 12. 10. 1877, 8. 10. 1933. – ''Abwehr'' 1. 9. 1877. – ''Deutsches Volksblatt/Saazer Nachrichten'' 3. 8. 1878.  
Řádka 88: Řádka 82:
 
* <ee:chronology_date_from>po 1928</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>po 1928</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
 
+
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 107: Řádka 99:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 23. 5. 2017, 11:51

Franz Suttner
* asi 1840 Veselí na Moravě
po 1928 Vídeň
divadelní ředitel, sekretář, pokladník

Jako voják se v Chebu seznámil s Angelikou Mussik, dcerou ředitele  divadelní společnosti Gustava Julia Mussika a členkou jeho společnosti. 1870 se s ní oženil. Kolem roku 1875 převzal vedení společnosti, která hrála v Plzni, Liberci a Karlových Varech. Kromě operetního repertoáru společnost uváděla především činohry, (včetně realistického dramatu). V Karlových Varech nechal S. vybudovat letní divadlo („Suttner´sches Sommertheater“), ale zadlužil se. Od 1880 žil ve Vídni a pracoval jako pokladník a sekretář ve vídeňských divadlech.

Jeho otec Franz Suttner byl vojenským účetním (či účetním radou) s hodností kapitána pěších jednotek (Rittmeister). Dle služebního zařazení příslušel v padesátých letech 19. století k vojenské účetní kanceláři ve Štýrském Hradci, posléze žil na odpočinku ve Znojmě. Matka Elisabeth Absolonová pocházela z Moštěnic na Moravě [Mostenitz] (viz Prameny, matriky). Syn Franz S. nastoupil též vojenskou dráhu. Od první poloviny šedesátých let patřil k pěšímu pluku (Infanterieregiment), který formálně sídlil ve Vídni, ale byl dislokován v západočeském Chebu. Zde se S. patrně seznámil se svou pozdější manželkou Angelikou Mussikovou, členkou německojazyčné divadelní společnosti ředitele Gustava Julia Mussika. Angelika byla již v mladém věku jednou z předních pěveckých sil otcova souboru. S. byl 1868 penzionován z vojenské služby s přikázaným bydlištěm ve Františkových Lázních, resp. v Karlových Varech, a Mussikova společnost pobývala delší čas v zimních obdobích 1867–1870 v Chebu. V této době začalo patrně S. působení ve společnosti G. J. Mussika. Sňatek Franze S. a Angeliky Mussikové byl uzavřen 14. 6. 1870 ve Františkových Lázních, v karlovarských matrikách jsou zaznamenána narození tří dětí z tohoto manželství.

Divadelní almanachy 1869–1875, kdy soubor vedla vdova po G. J. Mussikovi Thekla Mussik, nezaznamenávají S. jméno v hereckém ansámblu ani v administrativě. Na vedení společnosti měl S. přesto již v této době vliv. Vyplývá to ze zpráv tisku i z žádosti z ledna 1875, v níž Thekla Mussiková sděluje místodržitelství, že společnost už několik let vede její zeť Franz S., a žádá, aby koncese byla nově vydána na jména Suttner-Mussik. Změna byla provedena a S. s manželkou definitivně převzali vedení. Direkce Mussik-Suttner byla trvale psána s tímto pořadím jmen, zřejmě z právních důvodů. Jako ředitelka je zaznamenávána Angelika Suttner-Mussik.

Do Mussikovy společnosti přišel S. v době rozmachu, v níž se z kočovného ansámblu stal stabilizovaný soubor, který hrál v zimě ve větších městech (Městské divadlo Žatec 1870, německé divadlo v Plzni 1872–1874, Soukenické [Městské] divadlo v Liberci 1876–1877) a v létě v západočeských lázních (Městské divadlo Karlovy Vary 1872–1875, Suttnerovo Letní divadlo 1876–1877). V uměleckých otázkách měla patrně rozhodující slovo Angelika, operetní zpěvačka prvních rolí, která stále vystupovala. Společnost si podržela činoherní repertoár komedií a frašek, včetně nepostradatelné vídeňské tvorby (Raimund: Der Verschwender, Bauer als Millionär, Nestroy: Einen Jux will er sich machen, Frühere Verhältnisse). Vedle klasických her (Shakespeare Romeo und JulieHamletDer Widerspenstigen Zähmung v úpravě F. Holbeina jako Liebe macht Alles, Molière: Der Geizige, Goethe: Faust, Schiller: Kabale und Liebe, Die Räuber) byla dávána soudobá realistická dramata (Anzengruber: Pfarrer von Kirchfeld, Gutzkow: Uriel Acosta, Bjørnson: Die Neuvermählten). Dominující postavení v repertoáru začala mít ale opereta, jež se prosazovala tím rychleji, že Angelika byla pro ni hlasově disponována. Společnost studovala díla známých autorů, Offenbacha (mj. Prinzessin von Trapenzunt), Strausse (mj. Die Fledermaus), Suppého (Fatinitza), Lecocqa (Giroflé-Girofla), a nabídla publiku také oblíbené výpravné kusy, zvl. scénická zpracování dobrodružných námětů podle Julesa Vernea; během poslední zimní sezony 1877/1878 v Liberci vzbudila značný zájem Reise nach Sibirien, oder Michel Strogoff, der Courirer des Czaren a Die Reise um die Erde in 80 Tagen, jež dosáhla dvaceti repríz (vzpomínky in Reichenberger Zeitung, 8. 10. 1933).  

S. byl především organizátorem divadelního podnikání. Snažil se udržet společenské postavení souboru a jeho prestiž i za cenu konfliktů s městskými orgány jako provozovateli divadel. Stalo se tak např. 1877, kdy jednal o dočasně neobsazené Městské divadlo v Chebu (kandidáty byli také ředitelé Carl Moser a Carl Seyffert, který pronájem nakonec získal). Z protokolu o zasedání městského zastupitelstva vyplývá, že S. požadoval navýšení provozní subvence za jeden večer z nabídnutých 8 zl. na 12 zl., k čemuž žádal ubytování v budově divadla. Chebští zastupitelé žádost zamítli (Egerer Zeitung 22. 8. 1877).

Se S. jménem je spojena též stavba, provoz a prodej letního divadla v Karlových Varech, označovaného v tisku jako „Suttner´sches Sommertheater“. Po ztrátě nájmu karlovarského Městského divadla, které od jara 1876 získal místo S. ředitel Eduard Bachmann, si S. s manželkou chtěli nechat pro svůj soubor postavit novou budovu. Město váhalo s povolením, protože nebylo se S. jako ředitelem Městského divadla spokojeno (údajně měl „nedostatečné výkony a povětšinou hosty druhého řádu“). Až 6. 1. 1876 zastupitelstvo svolilo a Suttnerova letní scéna, kterou vybudoval významný chebský stavitel Carl Haberzettel, zahájila provoz 25. 6. 1876 Straussovou operetou Die Fledermaus. Lázeňská klientela divadlo uvítala, ale pro S. společnost přinesla stavba problémy, vedla k zadlužení, k insolvenci a k vyhlášení nucené správy již na konci letní sezony 1877. Půjčku na stavbu karlovarského Letního divadla poskytl manželům Suttnerovým peněžní ústav Escomptenbank v Karlových Varech. Rozpad S. společnosti po letní sezoně 1877 definitivně zamezil vyrovnání jejích finančních závazků. 1878 si opuštěnou scénu pronajal na léto ředitel van Hell (též van Hall, podle Kaufmanna údajně z Žatce, Deutscher Bühnenalmanach ale tuto informaci nepotvrzuje), pronájem ale trval pouze do 1. 8. 1878. Po vyhlášení exekučního řízení odkoupil Suttnerovo divadlo stavitel Carl Haberzettel s pány Bugerem a Heinertem, kupci ze Zwickau (17. 4. 1879). Hned koncem dubna 1879 je Haberzettel pronajal karlovarskému řediteli Bachmannovi, který z něj chtěl vytvořit – vedle Městského divadla – druhou letní scénu. Bachman ale zemřel již 1880 a arénu provozoval pouze jeden rok. Na léto 1881 bylo divadlo pronajato Heinrichu Carlovi (1879 byl ředitelem Městského divadla v Českých Budějovicích), který je však vedl pouze do 24. 8. 1881. Nabídl sice kvalitní pohostinská vystoupení a slevy na vstupném, současně se ale potýkal s rozkolem v hereckém souboru kvůli nízkým gážím, k čemuž se přidaly neshody s novým ředitelem karlovarského Městského divadla Emanuelem Raulem.    

S. rodina se k divadelnímu podnikání už nevrátila a S. se jako penzionovaný důstojník přestěhoval po roce 1880 do Vídně. Není jisté, zda ho manželka následovala. Pokračovala samostatně v pěvecké kariéře v divadlech východních oblastí Německa formou pohostinských her i krátkých angažmá. Působila ve Stadttheater Köthen (zřejmě od zimní sezóny 1878/1879, první subreta v operetě), v létě 1880 účinkovala ve třiatřiceti představeních drážďanského Ressmüller-Sommertheater. Poté z divadelního života zmizela a není zaznamenána u vídeňských bydlišť svého manžela ani na samostatné adrese.

S. se ve Vídni usadil v městské části Josefstadt. (Podle armádních přehledů penzionovaných vojáků byl např. 1907 evidován u Vojenského invalidního domu v Neulerchenfeld, v sousedství svého bydliště). Ve Vídni se stal administrativním zaměstnancem divadel. Již 1883 ho Deutscher Bühnenalmanach registruje na místě denního pokladníka (Tageskassirer) ve Wiener Stadttheater, nejpozději od roku 1887 byl pokladníkem (Kassirer) a později sekretářem v Theater in der Josefstadt. Ve službách tohoto domu působil S. do 1898. Ještě téhož roku se stal sekretářem v Kaiser-Jubiläums-Stadttheater ve Währingu, otevřeném k padesátému výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn. Zde setrval do roku 1903, kdy byl na divadlo uvalen konkurz. 1905–1928 byl S. sekretářem varieté Apollo Theater, kde vykonával i funkci zástupce ředitele. Jako „divadelní sekretář mimo službu“ (Theater-Sekretär a.D.) je uváděn ve vídeňských Lehmannových adresářích i po zániku varieté, do 1934. V týchž adresářích figuruje zároveň jako služebně povyšovaný příslušník armády (nadporučík v penzi / Oberleutnant in Pension, kapitán v penzi /Hauptmann in Pension, plukovník na odpočinku / Oberst in Ruhenstand). Na časově omezená období (1890–1895) býval aktivován, včetně let první světové války.

Obě dcery sdílely s otcem vídeňský byt. Adolfine Suttner hrála dětské role ve Wiener Stadttheater, pak se skutečně stala herečkou souboru vévody Jiřího II. v saském Meiningenu (1891–1894), což svědčí o jejích talentových předpokladech. Herecké povolání ale opustila a byla 1905–1920/21 státní zaměstnankyní v poštovnictví. Také její sestra Ernestine Suttner vystupovala jako dítě, později pracovala jako vrchní poštovní úřednice (Ob. Offizialin, asi do 1931/1932). V období 1891/1892–1897/1898 uvádějí vídeňské adresáře na téže adrese ještě Mathilde Suttner, pokladní (Cassiererin) v Theater in der Josefstadt, nelze ji ale jednoznačně identifikovat jako S. příbuznou.


Působiště společnosti Mussik-Suttner 1875 – 1878

1875: Karlovy Vary, Městské divadlo: 11. 4. 1875 – pol. října 1875. První představení: Berg: Barmherziger Bruder (Wochenblatt für Karlsbad und Umgebung 11. 4. 1875).  

1875/1876: O zimní sezoně společnosti nejsou zprávy.

1876: Karlovy Vary, Suttnersches Sommertheater, zahájení 25. 6. 1876 (Berg: Frauen wie sie nicht sein sollen).

1876/1877: Liberec, Soukenické divadlo, zimní sezona od 23. 9. 1876. Zahajovací představení: J. Strauss ml.: Die Fledermaus (Reichenberger Zeitung 26. 9. 1876).

1877: Karlovy Vary, Suttnersches Sommertheater, zahájení 13. 5. 1877 (F. von Suppé: Fatinitza). – Od poloviny září do 11. 10. 1877 hostování v sále Colosseum ve Varnsdorfu (Abwehr, 1. 9. 1877).  

1877/1878: Liberec, Soukenické divadlo: Zimní sezona zahájena 13. 10. 1877 (A. Berla: Drei Paar Schuhe,Reichenberger Zeitung 12. 10. 1877). 

1878: Karlovy Vary, Suttnersches Sommertheater, letní sezona. Třídenní návštěva Žatce na přelomu července a srpna 1878 (Rosen: Grössenwahn, Jordan: Durch´s Ohr, Hell: Memoiren des Teufels). (Hilmera; Deutsches Volksblatt / Saazer Nachrichten, 3. 8. 1878).

Karlovy Vary, arénaEgerer Zeitung 19. 1. 1876, 3. 5. 1876, 1. 7. 1876, 12. 7. 1876, 22. 7. 1876, 5. 8. 1876, Bohemia 27. 4. 1879.

Prameny

NA: Pražské místodržiteloství 1871 – 1880, sig. 8/612/6 (udělení koncese Mussik-Suttner)

SOkA Litoměřice: Matrika Postoloprty, řím.-kat., N 1843 – 1861, sig. 134/9. Zápis o narození Angeliky Mussikové, manželky Franze Suttnera (1847). Připojeny osobní údaje o jejích rodičích: Otec Gustav Julius Mussik, syn Franze Mussika, cukráře ze Žatce, a Josefiny Pratzmannové, měšťanské dcery z Prahy. Matka Thekla Seifert, dcera Ignaze Seiferta, měšťana a sklářského mistra ve Svobodě [nad Úpou] a Veroniky Hofmannové. 

SOA Plzeň: Matrika Františkovy Lázně, řím.-kat., 1869 – 1899, sig. Františkovy Lázně 02 (sňatek Franze S. a Angeliky Mussikové ve Františkových Lázních 14. 7. 1870. Připojeny osobní údaje o rodičích Franze S.: Otec Franz Suttner, účetní rada ve Znojmě, matka Elisabeth-Anna, roz. Absolon, Moštěnice na Moravě); Matrika Karlovy Vary, řím.-kat., N 1862 – 1871, sig. Karlovy Vary 30 (Narození Adolfiny Suttnerové, prvorozené dcery Franze S. a Angeliky Suttner-Mussik 1871. Připojeny osobní údaje o rodičích Franze S.: viz Františkovy Lázně 02); Matrika Karlovy Vary, řím.-kat., N 1871 – 1877, sig. Karlovy Vary 31 (narození Ernestiny Suttnerové 1873, druhorozené dcery Franze S. a Angeliky Suttner-Mussik, připojeny osobní údaje o rodičích Franze S., viz Františkovy Lázně 02); Matrika Karlovy Vary, řím.-kat., N 1871 – 1877, sig. Karlovy Vary 31 (narození Franze Suttnera 1875, syna Franze S. a Angeliky Suttner-Mussik, jedním ze svědků je herečka, tanečnice a zpěvačka Josephine Gallmayer,  připojeny osobní údaje o rodičích Franze S., viz Františkovy Lázně 02).

Periodika

Militär Schematismus des östereichischen Kaiserthumes, 1854, s. 797, 1856, s. 688, s. 835, 1857, s. 674 [kariéra otce], únor 1863, s. 288-289, květen 1864, s. 276-277, prosinec 1867, s. 348 [kariéra syna]. –Ruhestand–Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für das Jahr 1906, s. 98, 1913, s. 165, 1913, s. 165, 1914, s. 170. – Schematismus für das kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für das Jahr 1907, s. 1128 – Deutscher Bühnenalmanach 1868, s. 98-99; 1869, s. 123-124; 1870, s. 110-111 [Angelika]; 1876, s. 47-48; 1877, s. 252-253; 1878, s. 238-239; 1879, s. 472-473; 1880, s. 41-42, 1881, s. 91-92 [Angelika]; 1884, s. 411-414; 1888, s. 523-524. – Neuer Theater Almanach für das Jahr 1892, s. 468-469; 1900, s. 562; 1902, s. 566-567; 1912, s. 667. – Bohemia 27. 4. 1879. – Egerer Zeitung 19. 1. 1876, 3. 5. 1876, 1. 7. 1876, 12. 7. 1876, 22. 7. 1876, 5. 8. 1876, 22. 8. 1877, 1. 3. 1879, 29. 3. 1879, 23. 4. 1879. – Wochenblatt für Karlsbad und Umgebung11. 4. 1875. – Reichenberger Zeitung 26. 9. 1876, 12. 10. 1877, 8. 10. 1933. – Abwehr 1. 9. 1877. – Deutsches Volksblatt/Saazer Nachrichten 3. 8. 1878.  

Adolph Lehmann´s allgemeiner Wohnungs-Anzeiger nebst Handels und Gewerbe Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt-u. Residenzstadt Wien u. Umgebung, 1859 – 1942

Literatura

J. Hilmera: Činnost německých divadelních společností v českých provinciích 19. století, Praha 2006, elektronický dokument, knihovna Divadelního ústavu v Praze, sign. CD 307

A. Javorin: Divadla a divadelní sály v českých krajích I, 1949, s. 66–67 (Cheb), s. 85–86 (Karlovy Vary)

M. Kaufmann: Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters, 1932 s. 46–49, s. 57 (letní divadlo)


J. Ludvová a kol: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006 (heslo E. Bachmann)

Životní události

  • asi 1840: narození, Veselí na Moravě
  • po 1928: úmrtí, Vídeň


Vznik: 15.09.2013
Autor: Martin Hanoušek