Studie a dokumenty k dějinám divadla

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 4. 12. 2019, 15:13; Klara.kadlecova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Myšlenka vytvoření tohoto elektronického prezentačního portálu vznikla z potřeby pohotově zpřístupňovat monografie, obsáhlé informativní studie s bohatými soupisovými přílohami, které nejsou vhodné pro tištěné časopisy, edice pramenů s odbornými komentáři, soupisy historického divadelního repertoáru a další. Virtuální prostředí poskytuje dostatek prostoru pro zveřejnění psaných i tištěných dokumentů a ikonografických pramenů, včetně bohatého komparačního materiálu. Portál doplňuje elektronickou Českou divadelní encyklopedii, obsahující biografická hesla divadelních osobností. Umožňuje také předběžně a postupně publikovat části dlouhodobých projektů, a zpřístupnit je tak dříve uživatelům, případně k odborné diskusi.

Portál obsahuje:
Wenzel Scholz (1787–1857), vídeňský komik v Praze
Historický repertoár Stavovského divadla I
Historický repertoár Stavovského divadla II
Služební řád pro členy Hraběcího zámeckého divadla Leopolda Lažanského v Chyši (1879)
Cenzurní protokoly Stavovského divadla v Praze 1806–1810 
Archiv scénografických prací Jana Duška
Scenarien-Buch Václava Tháma (Pština 1805–1806)
Honza Kolohnát z Přelouče, díl druhý (edice rukopisu J. N. Štěpánka, 1806)
Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer (17. století)​

Dämona, mocná obyvatelkyně hor (edice rukopisu J. N. Štěpánka, 1806)
Iva Janžurová. Od Skřivánka k Alžbětě II.
Smlouvy Stavovského divadla v Praze z let 1831–52
Soupis inscenací her Václav Havla​



Wenzel Scholz (1787–1857), vídeňský komik v Praze
Výřez z grafického listu Anton Johann Gareis: Herrn Schauspieler Scholz achtungsvoll gewidmet. 1831, Národní galerie.

Vlasta Reittererová
144 stran, obrazové dokumenty                                                                     
Vydal Institut umění – Divadelní ústav
Praha 2015

Odchovanec rakouské herecké rodiny Wenzel Scholz byl v osmadvaceti letech členem vídeňské dvorní činohry, ale rozhodl se opustit toto postavení a stal se komikem lidových scén. Se svou mohutnou postavou, nehybnou tváří a s úsečným slovním humorem vytvořil v žánru vídeňské frašky originální typ. Měl stálé publikum i v Praze, kde v letech 1831 až 1857 absolvoval 119 vystoupení; pražský repertoár i vývoj kritických názorů ovlivnil víc než leckterý kmenový člen pražského souboru. Studie Vlasty Reittererové popisuje Scholzův život, přináší přehled jeho pražských hostování a komentář k nim a zabývá se vzestupem a pádem žánru vídeňské frašky na středoevropském jevišti. Je připojen obsáhlý výběr z pražských i vídeňských kritik a z Scholzových hereckých pamětí. 
Z lektorského posudku Adolfa Scherla:
Studie vyplňuje závažnou mezeru ve výzkumu pražského německého divadla první a druhé třetiny 19. století. Dosavadní  divadelně historické práce věnované tomuto období vycházely z podcenění žánru vídeňské lokální frašky a soustřeďovaly se – až na vzácné výjimky – přednostně na divadelní žánry opírající se o literárně hodnotné texty. Tak se stalo, že o vynikajících hereckých osobnostech celoevropského významu, které se frašce věnovaly, jako byli Wenzel Scholz nebo Alois Grois, vzniklo jen málo hodnotných monografických studií, kdežto o autorech dotyčných her, jako byli Adolf Bäuerle, Ferdinand Raimund nebo Johann Nepomuk Nestroy, existuje obsáhlá literatura.

Dokument ke stažení ZDE


Figurina: Maria Luigia Caravoglia-Sandrini jako Elisene Johann Joseph Rösler: Elisene, Prinzessin von Bulgarien, opera, text Johanna Franul von Weissenthurn. Ryl Anton Pucherna.  Zdroj: Prager Theater-Almanach auf das Jahr 1808, 1. Jg., Prag 1808, nečíslovaná příloha

Historický repertoár Stavovského divadla I–II

Období 16. 7. 1815 – 31. 12. 1826
Pavel Petráněk – Jitka Ludvová

Období 11. 9. 1796 – 30. 6. 1815
Jitka Ludvová

Obsahuje úvodní komentář a přehled denního repertoáru.

Kabinet pro studium českého divadla Institutu umění – Divadelního ústavu započal práci na přehledu představení ve Stavovském divadle od jeho založení v roce 1783 do nové doby. Velký rozsah tohoto úkolu, obtížná dostupnost pramenů v předchozích desetiletích a malý zájem o scénu se stoletým cizojazyčným provozem způsobily, že splnění této badatelské povinnosti se stále odkládalo. Po dalekosáhlém elektronickém zpřístupnění fondů v domácích i zahraničních institucích, s možností mezinárodní spolupráce, se pro toto téma otevřela reálná perspektiva. V Kabinetu pro studium českého divadla byl zpracován pilotní projekt přehledu denního repertoáru. Jde o dlouhodobý úkol, k jehož výsledkům bude třeba se neustále vracet, i s pomocí odborné veřejnosti jiných specializací.

Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese jitka.ludvova@divadlo.cz

Dokument I ke stažení ZDE
Dokument II ke stažení ZDE



Leopold Lažanský jako farář Peter Hell v Anzengruberově hře Der Pfarrer von Kirchfeld, 1. pol. 80. let 19. stol. SOA Plzeň, RA Lažanských, inv. č. 461.

Služební řád pro členy Hraběcího zámeckého divadla Leopolda Lažanského v Chyši (1879)

Edici a překlad rukopisu (SOA Plzeň, RA Lažanských, Pozůstalost Leopolda II. Lažanského z Bukové, inv. č. 434) zpracovala Berenika Zemanová Urbanová.
Redakce Jitka Ludvová.
35 stran, obrazové dokumenty
Praha 2017

Veřejně přístupné divadlo provozoval na svém zámku v Chyši na Karlovarsku hrabě Leopold Lažanský z Bukové (1854–1891). Divadlo sice fungovalo pouze necelý rok (1879–1880), ale k jeho existenci se dochovala řada dokumentů. Jedením z nich je tzv. Služební řád pro členy Hraběcího zámeckého divadla. Předložená edice obsahuje transkripci a překlad z německého rukopisu. Přibližuje tak vnitřní organizaci chyšského zámeckého divadla a částečně i dobovou inscenační praxi a divadelní provoz.

Dokument ke stažení ZDE


Cenzurní protokoly Stavovského divadla v Praze (sv. 1, 1806–1810)

Obsahuje úvodní komentář a přepis 1. svazku  z Protokolů policejní divadelní cenzury.

V Národním archivu je ve fondu s názvem Presidium královského českého zemského gubernia uloženo šest svazků Protokolů policejní divadelní cenzury, vyhotovených v letech 1806–1843.  Patří k nim též retrospektivně vypracovaný rejstřík, který v abecedním pořadí uvádí všechny  hry cenzurované v těchto desetiletích, a seznam zakázaných kusů z let 1824–1847.  Svazky se vztahují ke každodenní činnosti Stavovského divadla: všichni ředitelé působící v uvedeném období mohli dát na program pouze ty hry, jež byly již dříve cenzurovány nebo nově prošly příslušným šetřením. Záznamy se týkají německých her; v rejstříku jsou zapsány jako cenzurované též české tituly, ale samostatné svazky s jejich hodnocením se v této skupině dokumentů nenacházejí.

Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese jitka.ludvova@divadlo.cz

Dokument ke stažení ZDE 

Obcenzura.jpg


Archiv scénografických prací Jana Duška

Digitalizovaný archiv prací scénografa Jana Duška vzniká jako projekt, navázaný na textaci budoucí monografie tohoto výtvarníka, která si vynutila systematizování celého souboru prací Jana Duška: identifikaci řady neoznačených děl, jejich zařazení ke konkrétním inscenacím, popis jednotlivých návrhů (určení techniky, rozměru, názvu). Tvorba archivu probíhá po částech, které představují určité celky v rámci Duškovy tvorby (např. Scénografie pro Divadlo Na zábradlí v letech 1976–1987, Scénografie na oblastech do roku 1989, apod.). Každý adresář je pojmenován názvem dané inscenace a do jeho rámce jsou pak zkopírovány skeny příslušných kostýmních a scénických návrhů.

Jan Dušek, kostýmní návrh (hrobníci, W. Shakespeare: Tragický příběh Hamleta, dánského prince, Divadlo Na zábradlí Praha, 1978).
Dosud se podařilo zdigitalizovat sumu scénických a kostýmních návrhů, skic a ojedinělých fotografií z inscenací, na nichž Dušek spolupracoval v Divadle Na zábradlí v letech normalizace (1976–1987) a ve 2. části pak sumu návrhů a skic z téhož období, ale převážně pro inscenace v českých oblastních divadlech. Dva seznamy zdigitalizovaných děl v přílohách  obsahují konkrétní údaje (autora hry, divadlo, režiséra a datum premiéry, názvy jednotlivých položek – návrhů, výtvarnou techniku, užitý druh papíru, rozměr).

Dosavadní výsledky mají pracovní charakter, plynoucí mj. z toho, že se v množství dalších prací, čekajících zatím na zpracování, mohou objevit ojedinělé návrhy, které bude možno přiřadit k již zdigitalizovaným scénickým a kostýmním návrhům a k určitým inscenacím.

Všechny materiály jsou k dispozici ve Virtuální studovně IDU: http://vis.idu.cz/Scenography.aspx?authorIds=694&authorNames=Du%C5%A1ek,%20Jan 

Digitalizovaný archiv scénografických děl Jana Duška je zpracován za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DRKVO 2016, 2017, 2018, MK000023205)

Přílohy:

  1. Osobnost Jana Duška (medailon)
  2. Archiv děl Jana Duška I – Divadlo Na zábradlí do roku 1989
    Seznam návrhů, skenovaných v IDU, 2016
  3. Archiv děl Jana Duška II – scénické a kostýmní návrhy (většinou inscenace do roku 1989, vyjma dvě novější inscenace)
    Seznam návrhů, skenovaných v IDU, 2017
  4. Studie o Duškově scénografii:
    V. Velemanová. Zrnko z tvorby. Scénografie Jana Duška do roku 1989 (s důrazem na inscenace se vztahem k dílu Františka Zelenky). Divadelní revue 27, 2016, č. 3, s. 99-122.

Dokument ke stažení ZDEJan Dušek, kostýmní návrhy (W. Shakespeare: Tragický příběh Hamleta, dánského prince, Divadlo Na zábradlí Praha, 1978).


Scenarien-Buch Václava Tháma (Pština 1805–1806)   
F. Schiller: Die Räuber (Loupežníci), začátek 2. dějství rkp. záznamu V. Tháma ve Scenarien-Buch.

Fragment (první díl) původně dvoudílného autografu českého herce, dramatika, dramaturga a překladatele Václava Tháma (1765–1816?) obsahuje scénáře divadelních kusů, provedených mezi léty 1805–1806 divadelní společností knížete Ferdinanda Friedricha von Anhalt-Köthen-Pleß na území někdejšího pruského Slezska (nyní Polska) ve městech Pština, Opolí, Olešnice a Kališ. Thám v této společnosti působil jako herec s prokazatelným vlivem na přípravu a realizaci zamýšleného repertoáru. Rukopis představuje vzácnou, v kontextu dějin českého divadla a thámovského bádání ojedinělou památku, čekající dosud na zpřístupnění formou edice. Umožňuje nahlédnout Thámovu divadelní činnost v jednom z jeho posledních, pramenně doložitelných působišť. Je také příspěvkem k přiblížení repertoárové a inscenační praxe v divadle přelomu 18. a 19. století.

Pro Kabinet pro studium českého divadla zpracoval Martin Hanoušek.

Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2017, MK000023205).

Soubor ke stažení ZDE


Simona Kuncová
První strana rukopisu J. N. Štěpánka

Edice rukopisu Jana Nepomuka Štěpánka z roku 1806

Překlad zpěvohry o dvou jednání Honza Kolohnát z Přelouče, díl druhý
(text Johann Maxmilián Czapek, hudba Vinzenz Maschek, Praha 1797)

Edice vznikla v semináři Katedry divadelní vědy FF UK a byla zpracována pod vedením doc. Aleny Fidlerové (FF UK) pro Kabinet pro studium českého divadla.

Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese sim.kuncova@seznam.cz

Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2017, MK000023205).

Soubor ke stažení ZDE


Oraculum věští_výřez rukopisu_3. akt 7. scéna

Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer (17. století)

Transliteraci rukopisu (20/Ms. G 13, Universitätsbibliothek Bayreuth), německou edici a český překlad vypracovala Alena Jakubcová ml.

celkem 102 stran

Anonymní bohemikální rukopis tragikomedie Der Eiserne Tisch se řadí mezi literární díla s motivem Libuše a železného stolu. Velmi pravděpodobně pochází ze středoevropského prostoru 2. pol. 17. stol. díky věnování bayreutskému markrabímu Christianu Ernstovi von Brandenburg-Bayreuth (1644–1712, ve funkci 1655–1712).

Soubor ke stažení ZDE


První strana rukopisu J. N. Štěpánka.
Zuzana Drnková Vašáková
Edice rukopisu Jana Nepomuka Štěpánka z roku 1806

Překlad tříaktové kouzelné hry Dämona, mocná obyvatelkyně hor  (text [Josef Anton] Bullinger, hudba Vincenc Tuček, Pešť 1805)

Edice vznikla v semináři Katedry divadelní vědy FF UK a byla zpracována pod vedením doc. Aleny Fidlerové (FF UK) pro Kabinet pro studium českého divadla.

Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese zuzana.vasakova@seznam.cz

Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2017, MK000023205).

Soubor ke stažení ZDE


Iva Janžurová. Od Skřivánka k Alžbětě II.
Martin J. Švejda
Iva Janžurová jako Cybel ve Velikém bohu Brownovi (Divadlo československé armády, 1965), foto Olga Housková

192 stran, obrazová příloha
Vydal Institut umění – Divadelní ústav
Praha 2017 

Prvá odborná monografie o jedné z nejznámějších a nejpopulárnějších českých hereček v novodobé, poválečné historii mapuje v deseti kapitolách její divadelní, filmovou a televizní tvorbu a věnuje se i jejím životním osudům. Těžiště monografie leží v podrobném zkoumání hereččiny divadelní kariéry. Všímá si začátků na DAMU, ročního angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, více než dvacetiletého působení v Divadle na Vinohradech, které v šedesátých letech patřilo k umělecky nejplodnějšímu a nejhodnotnějšímu období její kariéry, i angažmá v Národním divadle, které trvá od roku 1987 dodnes.  

Součástí monografie je též soupis divadelních rolí a víc než padesát fotografií.

Dokument ze stažení ZDE


Smlouvy Stavovského divadla v Praze z let 1831–52

Pro Kabinet pro studium českého divadla zpracovaly Marie Bláhová (transliterace) a Jitka Ludvová (předmluva a redakce). 

© Institut umění – Divadelní ústav
Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2018, MK000023205).

Soubory ke stažení ZDE


Václav Havel: Zahradní slavnost, Divadlo Na zábradlí Praha, pr. 3. 12. 1963. Foto: Jaroslav Krejčí
Soupis inscenací her Václav Havla

Soupis vznikl na zadání Knihovny Václava Havla (KVH). Na základě smlouvy o spolupráci mezi KVH, Ústavem pro českou literaturu AV, v. v. i.  (ÚČL AV) a Institutem umění-Divadelním ústavem (IDU) se realizace ujaly PhDr. Lenka Jungmannová, PhD. a Mgr. Lucie Čepcová.

Soupis premiér shrnuje informace o divadelních, rozhlasových a televizních inscenacích, dále o filmových zpracováních a video-inscenacích a akcích na pomezí uměleckých druhů, které mediálně realizují hry nebo jiné texty (básně, eseje, korespondenci, pohádky…) Václava Havla.

Soupis čítá přes tisíc položek a je strukturován do excelové tabulky podle vyhledávaných údajů.

Sběr dat byl uzavřen ke konci srpna 2019. Jedná přesto o soupis neuzavřený, který lze průběžně aktualizovat, protože rozvoj internetu a digitalizační činnost různých institucí i soukromých subjektů přináší stále nové informace.

Soupis ke stažení ZDE