Sontag, Franciska

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 23. 5. 2017, 13:09; Berenika (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Franciska Sontag
* 2.1. 1787/1789 Heddernheim, dnes Frankfurt nad Mohanem (Německo)
10.4. 1865 Drážďany (Německo)
herečka

Jako herečka začínala v divadle v Mohuči (Mainz). 1807 angažována ve Štrasburku 1812 – 1814 ve dvorním divadle v Darmstadtu. 1815 -1823 a 1835 – 1837 angažována ve Stavovském divadle v Praze pro obor heroin (Marie Stuartovna ve stejnojmenném Schillerově dramatu). S manželem, pěvcem Francem Sontagem (1783 – 1819), měla syna Karla Sontaga (herec, 1828 – 1900), herečku Ninu Sontag a talentovanou operní pěvkyni Henriettu Sontag (1806 – 1854).

Psána též Sonntag. Pocházela z rodiny knížecího úředníka v Heddernheimu, roz. Markloff, uvádí se též Martloff. Matka významné zpěvačky Henrietty S. (1806–1854), herečky Niny S. a syna Karla S. Jako herečka začínala u ochotnického divadla v Mainzu, kde poznala svého budoucího chotě, pěvce Franze Sontaga (1783–1819, sňatek v Koblenci 1803). Jako činoherní herečka byla angažována nejpozději od roku 1807 ve Štrasburku, 1812–1814 ve dvorním divadle v Darmstadtu, kde se setkala s A. W. Ifflandem. 1811 hostovala v Mannheimu, kde její manžel působil jako bas-buffo. Neuskutečnilo se její vystoupení v Berlíně, které jí nabízel Iffland, proto přijala 1815 angažmá u ředitele Johanna Carla Liebicha ve Stavovském divadle v Praze v oboru tragických milovnic a heroin. V Praze setrvala jako velmi úspěšná herečka do Velikonoc 1823. Mezitím její dcera Henrietta studovala zpěv na pražské konzervatoři (od 1817), debutovala ve Stavovském divadle (1819) a hledala angažmá. Matka ji doprovodila do vídeňského Theater an der Wien na hostování (1822). V následujících letech se matka starala především o vhodné uplatnění své výjimečně nadané dcery a doprovázela ji na cestách (1823 Theater an der Wien, 1824 Štýrský Hradec, 1825 Lipsko, kde Franciska S. hostovala v Schillerově dramatu Maria Stuart). Mezi cestami vystoupila Franciska S. v Praze pohostinsky v pěti rolích (mj. Elsbeth, Holbein: Die drey Wahrzeichen). Když Henriette nastoupila angažmá v berlínském Königstädtisches Theater (1825), přesídlila celá rodina tam. Matka se začala samostatně uplatňovat až v roce 1828, kdy Henrietta nastoupila k italské opeře v Paříži; Franciska S. přijala angažmá v Cáchách. 1832 vystoupila Franciska opět pohostinsky v pražském Stavovském divadle jako Antonina (E. Schenk: Belisar) a její další pražské hostování (1835) vyústilo v krátké angažmá u ředitele Stögera od podzimu t.r. do jara 1837. Henrietta se provdala za italského šlechtice a diplomata C. Rossiho, byla povýšena do šlechtického stavu a 1831 opustila uměleckou dráhu. S ohledem na tyto okolnosti byla též Franciska S. nucena vzdát se další divadelní kariéry. Usídlila se natrvalo v Drážďanech, kde 1865 zemřela.

S. byla především talentovanou heroinou v klasickém repertoáru. Ředitel Liebich jí za její výkon v roli Marie Stuartovny věnoval věnec a prohlásil, že byla první herečkou, jež ztvárnila tuto roli zcela podle jeho představ. Měla atraktivní zevnějšek, jako osobnost dokázala podle svědectví současníků šířit pozitivní životní pocit a brzy získala přízeň pražského publika. Jako herečka měla výraznou mimiku a tvárný a zvučný hlas. Patřila k nejschopnějším herečkám své doby, dokázala hluboce procítit osudy ztělesňovaných hrdinek a přesvědčivě je vyjádřit. S příkladnou pracovitostí studovala své role. V druhém angažmá (1835) byla přijata pro obor matek a ukázalo se, že svůj dřívější okruh heroin není schopna překročit; v měšťanských dramatech repertoáru třicátých let už úspěšná nebyla.

Její pozdní syn Karel (1828–1900) se uplatnil jako herec (debutoval 1848 ve dvorním divadle v Drážďanech) a dramatik (pseudonym Karl Holm). Její dcera Anna (Nina, 1811–1879), nadějná zpěvačka a herečka, začínala 1820 v dětských rolích ve StD, ale již jako dvanáctiletá hostovala ve Vídni na jevišti Burgtheater (Johanna, Kotzebue: Die Erbschaft). Byla pak angažována v Cáchách, Magdeburku a Kasselu. Ve čtyřicátých letech se rozhodla vstoupit do kláštera bosých karmelitek na pražských Hradčanech. Tamní tvrdý životní režim ublížil jejímu zdraví, proto se 1845 vrátila k matce a posléze vstoupila do ženského cisterciáckého kláštera v lužickém Marienthalu jako sestra Juliana, kde žila do smrti.


Role

Stavovské divadlo, 1815: Maria Stuart (Schiller: Maria Stuart, 4. 2., též 1825 v Lipsku), Die Fürstin (Iffland: Elise Valberg, 6. 4.), Rosamunde Clifford (Körner: Rosamunde Clifford, 9. 4.), Sophie (Iffland: Die Aussteuer, 15. 4.), Elise (C. W. Contessa: Das Rätsel, 9. 5.). – 1816: Bibiana (Cuno: Die Räuber auf Maria Culm). – 1817: role? (autor?:Marchese Bragadino, benefice, 12. 6.). – 1818:  Margarethe Maultasche (A. Anton: Margarethe Maultasche – benefice, 20. 5.). – 1820: Johanna von Montfaucon (Kotzebue: Johanna von Montfaucon), Johanna d´Arc (Schiller:Jungfrau von Orleans)Donna Diana (Moreto: Donna Diana), Sappho (Grillparzer: Sappho), Eulalia (Spricksmann:Eulalia). – 1821: Elvira (J. Ch. Bock podle D. Malleta: Elvire), Orsina (Lessing: Emilia Galotti). – 1822: Elisabeth [?] (Schiller: Don Karlos). – 1825: Elsbeth j. h. (Holbein: Die drey Wahrzeichen). – 1832: Antonina j. h. (Schenk:Belisar, 15. 10.). – 1835: Amelie j. h. (Kotzebue: Die Unvermählte), Die Mutter (Kotzebue: Die silberne Hochzeit,14. 9.), Witwe Brunning (Raupach: Der Müller und sein Kind, 26. 9.), Gräfin Aiglemont (Castelli podle franc. předlohy: Die Folgen einer Mißheirat, 8. 11.), Doyka (U. Horn: Horimjr, 18. 11.).

Drážďany, 1827: Lady Milford j. h. (Schiller: Kabale und Liebe, 30. 4.). 

Prameny

Rodný list Henrietty S. (faksimile otiskl H. Stümke, viz lit.).

LA PNP: f. Henriette Sontag.

Periodika

Almanach fürs Theater 2ed. A. W. Iffland, Berlin 1808s. 240. – W. Lembert: Taschenbuch für Schauspieler und Schauspielfreunde für das Jahr 1816, s. 205–209; 1817, s. 468–475; 1821, s. 292–300; 1822, s. 285–289; 1823 s. 302–308. – Allgemeiner deutscher Theater-Almanach, ed. A. Klingemann, Braunschweig 1822, s. 452Almanach fürs Aachener Stadttheater auf das Jahr 1829, Aachen 1828. – Theater-Journal der ständischen Bühne der königlichen Altstadt Prag auf das Jahr 1838, s. 8. – Almanach des königl. ständ. Theaters zu Prag, Prag 1845, s. 51. – Deutscher Bühnen-Almanach 30, Berlin 1866, ed. A. Entschs. 168-177 (nekrolog).

Literatura

C. Sontag: Vom Nachtwächter zum türkischen Kaiser, Hannover 1875O; Teuber: Geschichte des Prager Theaters III, Prag 1888, s. 8, 14–15, 17, 50–51, 54–55, 74–77, 80, 90–91, 95–96, 100, 218; H. Stümcke: Henriette Sontag, Berlin 1913; M. v. Alth: Burgtheater 1776–1976, s. 109 (Nina S.); O. Fambach: Das Repertorium des Stadttheaters zu Leipzig 1817–1828, Bonn 1980, s. 240; O. Fambach: Das Repertorium des königlichen Theaters und der italienischen Oper zu Dresden 1814–1832, Bonn 1985, s. 389–390.

Eisenberg, Kutsch, Ulrich

Životní události

  • 2.1. 1787/1789: narození, Heddernheim, dnes Frankfurt nad Mohanem (Německo)
  • 10.4. 1865: úmrtí, Drážďany (Německo)

Další jména

Sonntag


Autor: Adolf Scherl