Sacchetti, Antonio: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Jakubcova přesunul stránku Sacchetti Antonio na Sacchetti, Antonio)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Antonio</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Antonio</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Sacchetti</ee:lastname>
| příjmení = <ee:lastname>Sacchetti</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
8. 1. 1790
 
8. 1. 1790
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Benátky, Itálie
 
Benátky, Itálie
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
15. 4. 1870
 
15. 4. 1870
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Varšava, Polsko
 
Varšava, Polsko
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>divadelní výtvarník</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
 +
| povolání=<ee:profession>divadelní výtvarník</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
<cshow logged="1">
+
<ee:content>
+
 
Syn divadelního malíře Lorenza S. (1759–po 1832), synovec nebo bratr divadelního malíře Vincenza S. (nar. 1794 v Padově), bratranec divadelního malíře Napoleona S. Učil se u svého otce, s nímž působil 1814–17 v Brně, kde ma­loval dekorace pro městské divadlo v budově Reduty (Töpfer: ''Swatopluk, König von Gross­-Mähren oder Verrat in der Adamshöhle'', 1816, Hopp: ''Burg Novigrad bey Adamshohl oder Die Schauerkluft der Blutrache'',1817). Spolu s otcem a s Vincenzem S. vymaloval freskami též sál a přilehlé chodby divadla (zahradní cesta, krajiny kolem Brna, skalní jeskyně, romantický les). 1817–29 pracoval v Praze pro StD jako „ständischer Theatermaler“; v této funkci vystřídal K. Postla. V tomto údobí namaloval též panoramatický obraz Prahy (1821), dnes umís­těný na schodišti Muzea hl. m. Prahy, a panoramata jiných měst (mj. Karlovy Vary, Teplice). Věnoval se též krajinomalbě. 1827 vytvořil za 750 zl. soubor dekorací pro městské divadlo v Karlových Varech, který objednala ředitelka místní společnosti T. Schantrochová. Podle ar­chivních materiálů města Olomouce projevil zájem o pořízení nových dekorací pro tamní nově vznikající scénu (1827), v konkurzu ale neuspěl. Jako malíř dekorací působil v divadle ve Varšavě (1829–31), v Drážďanech (1832), ve Vídni (1833), v Berlíně (1834) a 1835 opět v Praze. Ještě v září 1852 maloval v Praze na objednávku StD dekorace k Rossiniho opeře ''Wilhelm Tell ''(24. 10. 1852).
 
Syn divadelního malíře Lorenza S. (1759–po 1832), synovec nebo bratr divadelního malíře Vincenza S. (nar. 1794 v Padově), bratranec divadelního malíře Napoleona S. Učil se u svého otce, s nímž působil 1814–17 v Brně, kde ma­loval dekorace pro městské divadlo v budově Reduty (Töpfer: ''Swatopluk, König von Gross­-Mähren oder Verrat in der Adamshöhle'', 1816, Hopp: ''Burg Novigrad bey Adamshohl oder Die Schauerkluft der Blutrache'',1817). Spolu s otcem a s Vincenzem S. vymaloval freskami též sál a přilehlé chodby divadla (zahradní cesta, krajiny kolem Brna, skalní jeskyně, romantický les). 1817–29 pracoval v Praze pro StD jako „ständischer Theatermaler“; v této funkci vystřídal K. Postla. V tomto údobí namaloval též panoramatický obraz Prahy (1821), dnes umís­těný na schodišti Muzea hl. m. Prahy, a panoramata jiných měst (mj. Karlovy Vary, Teplice). Věnoval se též krajinomalbě. 1827 vytvořil za 750 zl. soubor dekorací pro městské divadlo v Karlových Varech, který objednala ředitelka místní společnosti T. Schantrochová. Podle ar­chivních materiálů města Olomouce projevil zájem o pořízení nových dekorací pro tamní nově vznikající scénu (1827), v konkurzu ale neuspěl. Jako malíř dekorací působil v divadle ve Varšavě (1829–31), v Drážďanech (1832), ve Vídni (1833), v Berlíně (1834) a 1835 opět v Praze. Ještě v září 1852 maloval v Praze na objednávku StD dekorace k Rossiniho opeře ''Wilhelm Tell ''(24. 10. 1852).
  
Řádka 54: Řádka 52:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Hilmera]], [[Věra Velemanová]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
'''Zdroj:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Jiří Hilmera]], [[Věra Velemanová]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 70: Řádka 62:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 10:51

Antonio Sacchetti
* 8. 1. 1790 Benátky, Itálie
15. 4. 1870 Varšava, Polsko
divadelní výtvarník


Syn divadelního malíře Lorenza S. (1759–po 1832), synovec nebo bratr divadelního malíře Vincenza S. (nar. 1794 v Padově), bratranec divadelního malíře Napoleona S. Učil se u svého otce, s nímž působil 1814–17 v Brně, kde ma­loval dekorace pro městské divadlo v budově Reduty (Töpfer: Swatopluk, König von Gross­-Mähren oder Verrat in der Adamshöhle, 1816, Hopp: Burg Novigrad bey Adamshohl oder Die Schauerkluft der Blutrache,1817). Spolu s otcem a s Vincenzem S. vymaloval freskami též sál a přilehlé chodby divadla (zahradní cesta, krajiny kolem Brna, skalní jeskyně, romantický les). 1817–29 pracoval v Praze pro StD jako „ständischer Theatermaler“; v této funkci vystřídal K. Postla. V tomto údobí namaloval též panoramatický obraz Prahy (1821), dnes umís­těný na schodišti Muzea hl. m. Prahy, a panoramata jiných měst (mj. Karlovy Vary, Teplice). Věnoval se též krajinomalbě. 1827 vytvořil za 750 zl. soubor dekorací pro městské divadlo v Karlových Varech, který objednala ředitelka místní společnosti T. Schantrochová. Podle ar­chivních materiálů města Olomouce projevil zájem o pořízení nových dekorací pro tamní nově vznikající scénu (1827), v konkurzu ale neuspěl. Jako malíř dekorací působil v divadle ve Varšavě (1829–31), v Drážďanech (1832), ve Vídni (1833), v Berlíně (1834) a 1835 opět v Praze. Ještě v září 1852 maloval v Praze na objednávku StD dekorace k Rossiniho opeře Wilhelm Tell (24. 10. 1852).

Jeho nejvýznamnější díla vznikla v dlou­hém údobí 1835–68, kdy se vrátil do varšav­ského angažmá a stal se hlavním dekoračním malířem (asi 300 prací, známé zvl. k Meyer­beerově opeře Robert ďábel, 1837). Pracoval také pro divadlo v Kališi (1835–36), opony maloval pro dvorní divadlo ve Varšavě–Lazieńkách (1842) ad.

V době pražského pobytu byl ještě pod vli­vem svého otce a J. Platzera, kteří ctili tradici barokní italské perspektivy. Přesto již začal vy­užívat některých postupů typických pro divadlo romantismu. Vedle lineární perspektivy, tzv. transparentních (prořezávaných) dekorací, léta­cích strojů a promyšlených světelných efektů pracoval také s barevnou perspektivou, založe­nou na vztazích teplých a studených barev. S je­jí pomocí dosahoval iluze prostorové hloubky. Za jeho vrcholnou práci pro StD je považována dekorace k pohádkové hře F. Raimunda Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär (1827, čes. Dívka z čarovných krajů aneb Sedlský milionář, 1834), či průhled do kostela v Palermu pro Meyerbeerovu operu Robert der Teufel (1835, čes. ukázky Robert ďábel, 1836). Jako zkušený vedutista pracoval i se zobrazováním konkrétního prostředí (např. Pražský most, Malá Strana, Královský hrad v Bäuerleho výpravné hře Aline oder Wien in einem anderen Weltteil). Od komplikovaných architektonických obrazů s oblouky, stropy a klenbami, typických pro pozdně barokní de­koraci, dospěl postupně k tendencím charakte­ristickým pro druhou polovinu 19. stol. S. práce z tohoto období, vytvořené na sklonku kariéry v Polsku, jsou již poučeny objevy francouzských divadelních malířů a směřují k panoramatickému naturalismu. Přispěly také k rozkvě­tu romantické opery a baletu v této oblasti.


Dekorace (pro StD, opery, činohry a hry s hudbou)

1824: Spohr: Faust (závěr. dekorace), Sey­fried: Ahasverus, der nie Ruhende (závěr. dekorace), Raimund–W. Müller: Der Barometermacher auf der Zauber-Insel (kouzel. hra),Würfel: Rüberzahl (prem. opery), Clauren: Das Hotel von Wiburg, Cherubini: Faniska; Bäuerle–W. Müller: Prag, Paris, London und Constantinopol (kouzel. hra, typické objekty jednotlivých měst); 1825: Holbein: Die Zufälle, Iffland: Die Jäger, Antony–Leopold, úpr. W. Stich: Cardillac, der Goldschmied von Paris, Bäuerle–[Štěpánek]–W. Müller: Aline oder Wien in einem anderen Weltteil [Alína aneb Praha v jiném dí­lu světa]; 1826: Wolfram: Die bezauberte Rose (zla­tý zámek víl, prem. opery); 1827: Raimund–Drechs­ler: Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Milionär (kouzel. hra), Holbein: Der Prinz und seine Freundschaft ist der andern werth, Auber: Leo­kadia, Lebrun: Eine oder Der Kampf im Felsenthale, Federici: Die Dame im Schleyer (pokoj); 1828: Fou­qué: Adam Wiederbauer, Raimund: Moisasurs Zauberfluch; Angely: Tage aus dem Leben eines Spielers (vesnice, hostinec, chatrč na vrcholku hory); 1835: Meyerbeer: Robert der Teufel (Panorama Palerma s troskami kláštera sv. Rosalie, průhled do kostela v Palermu, též Mössner).

Prameny a literatura

Cedule StD 1824–52, NMd. – NG: Portrét, kresba J. Mánesa. • Chronik der österreichischen Literatur-Intelligenzblatt, 6. 12. 1817, s. 392 [ozn. pražského angažmá]; Schematismus [kap. Landesämter im Königreich Böhmen, Ständische Theaterkommission], 1819, s. 126; 1823, s. 178; 1824, s. 184, 693 [kap. Prager bürgerl. Künstler]; 1827, s. 154; 1828, s. 157; 1829, s. 101; 1830, s. 103; ČČM 1, 1827, sv. 2, s. 140; Bohemia 26. 7. 1835 [Furore]; d’Elvert: Theater, s. 122 [lit.]; Teuber III, s. 60, 253; M. Kaufmann: Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters, Karlsbad 1932; E. A. Hruška: Staropražská divadelní topografie, rkp. v DÚ, s. 202n.; A. Novotný: Staropražští komedianti a jiné atrakce 1800–1850, 1944, s. 231–234; A. Novotný: Staro­pražská teatralia, 1955, s. 90n.; B. Król: A. S., deko­rator romantyczny […], Pamiętnik teatralny 8, 1959, č.1–3, s. 219–250; DČD II; J. Hilmera: Česká diva­delní architektura, 1999, s. 21; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redutě na náměty z historie […], Vlastivědný věstník moravský 53, 2001, s. 333–352; Dějiny českého výtvarného umění 1780–1890 III/1, 2001; B. Srba: Obraz konkrétních skutečnostních prostředí v jevištních výpravách pražského Stavov­ského divadla a jeho filiálních scén v první polovině 19. století, Estetika 38, 2002, č. 2–4, s. 97–125. • Dlabač [reprint Hildesheimer, New York 1973, v do­datcích na s. 34 je chybně uvedeno: ve StD od 1813]; Wurzbach; Toman; Enciclopedia; NDp; Słownik bio­graficzny 1973; ÖBL; Česká divadla.

Životní události

  • 8. 1. 1790: narození, Benátky, Itálie
  • 15. 4. 1870: úmrtí, Varšava, Polsko


Vznik: 2006
Autor: Jiří Hilmera, Věra Velemanová