Sák, František: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
 
Řádka 23: Řádka 23:
  
 
</ee:perex><ee:content>
 
</ee:perex><ee:content>
Psán též Saak, Saag. Otec zpěvačky Terezy S., adoptivní otec zpěvačky Emmy Maislerové (1850–1925). O jeho uměleckém vzdělání není nic známo. Poprvé je zmíněn jako účinkující 10. 4. 1836 v roli Přichovského v českém quodlibetu ve StD (''Pro každého něco''), 1837 hrál v českých představeních Kotzebuových her (Mázdra, ''Nájemník Kmínek z Ploškovic'', Plu­kovník z Květinova, ''Liška nad Lišku''), 1838–39, za ředitele K. Burghausera, byl členem měst­ského divadla v Olomouci. Od dubna 1839 do dubna 1843 vystupoval jako herec a zpěvák ve Stavovském divadle v Linci. 1845–47 zpíval basové buffo role a intrikány v německém diva­dle ve Lvově (Kuno, Weber: ''Der Freischütz'', Bratr Tuck, Marschner: ''Der Templer und die Jüdin''), 1849 v Salcburku, 1850 v Theater in der Josefstadt ve Vídni. 1852 byl hercem K. k. Na­tionaltheater Wien, jež bylo spojeno s letním divadlem v Braunhirschenu, 1853 byl režisé­rem ve Fünfkirchenu a v Essegu, 1855–61 her­cem a zpěvákem v Pešti. Ve většině svých an­gažmá působil společně s dcerou Terezou. Do Prahy se vrátil 1862 a 24. 4. vystoupil ve StD v českém představení jako Dulcamara (Doni­zetti: ''Nápoj lásky''). Ještě 1863 byl členem sou­boru StD i nově otevřeného PD. V PD působil za kapelníka J. N. Maýra nejprve jako zpěvák, herec a režisér, později též kostýmní výtvarník, resp. vrchní dozorce garderoby, jímž zůstal i za Smetanova kapelnictví. 1865–66 hostoval také v Plzni (Lord Tristan, Flotow: ''Marta'', Bartolo, Rossini: ''Lazebník sevillský''). S PD se rozloučil 30. 10. 1873 a odešel jako kostymér do StD. 1874 je uváděn jako garderobní dozorce ve Švandově aréně na Smíchově, kde vypravil kostýmy mj. Lecocqovu operetu ''Angot''.
+
Psán též Saak, Saag. Otec zpěvačky Terezy S., adoptivní otec zpěvačky Emmy Maislerové (1850–1925). O jeho uměleckém vzdělání není nic známo. Poprvé je zmíněn jako účinkující 10. 4. 1836 v roli Přichovského v českém quodlibetu ve StD (''Pro každého něco''), 1837 hrál v českých představeních Kotzebuových her (Mázdra, ''Nájemník Kmínek z Ploškovic'', Plu­kovník z Květinova, ''Liška nad Lišku''), 1838–39, za ředitele K. Burghausera, byl členem měst­ského divadla v Olomouci. Od dubna 1839 do dubna 1843 vystupoval jako herec a zpěvák ve Stavovském divadle v Linci. 1845–47 zpíval basové buffo role a intrikány v německém diva­dle ve Lvově (Kuno, Weber: ''Der Freischütz'', Bratr Tuck, Marschner: ''Der Templer und die Jüdin''), 1849 v Salcburku, 1850 v Theater in der Josefstadt ve Vídni. 1852 byl hercem K. k. Na­tionaltheater Wien, jež bylo spojeno s letním divadlem v Braunhirschenu, 1853 byl režisé­rem ve Fünfkirchenu a v Essegu, 1855–61 her­cem a zpěvákem v Pešti. Ve většině svých angažmá působil společně s dcerou Terezou. Do Prahy se vrátil 1862 a 24. 4. vystoupil ve StD v českém představení jako Dulcamara (Doni­zetti: ''Nápoj lásky''). Ještě 1863 byl členem sou­boru StD i nově otevřeného PD. V PD působil za kapelníka J. N. Maýra nejprve jako zpěvák, herec a režisér, později též kostýmní výtvarník, resp. vrchní dozorce garderoby, jímž zůstal i za Smetanova kapelnictví. 1865–66 hostoval také v Plzni (Lord Tristan, Flotow: ''Marta'', Bartolo, Rossini: ''Lazebník sevillský''). S PD se rozloučil 30. 10. 1873 a odešel jako kostymér do StD. 1874 je uváděn jako garderobní dozorce ve Švandově aréně na Smíchově, kde vypravil kostýmy mj. Lecocqovu operetu ''Angot''.
  
 
Protože jeho hlas byl po návratu do Prahy 1862 již opotřebovaný, hledal '''S. '''další uplatnění v epizodních rolích ve fraškách (k hereckým gestům z frašek ve starém stylu se uchýlil ob­čas k nelibosti kritiky i v opeře), vystupoval však také v menších rolích ve hrách W. Shake­speara: 1862: Antonio (''Mnoho povyku pro nic''); 1863: Rosenkranc (''Hamlet''), Scaramucio (''Zkro­cení zlé ženy''); 1864: Sir Pierce z Extonu (''Král Richard II.''), Montek (''Romeo a Julie''), Tubal (''Kupec benátský''); 1865: Graciano (''Otello, mouřenín benátský''), Král Edward IV. (''Život a smrt krále Richarda III.''); 1869: Jindřich Per­cy, hrabě Northumberland (''Král Jindřich IV.''), Sivard (''Macbeth''). Jeho režie se v duchu dobové praxe omezovala na aranžmá; jako režisér inscenace je uváděn na divadelních cedulích nepravidelně, u repríz jeho nastudování se čas­to objevuje jiné jméno. V PD připravil více než 40 inscenací. Kostýmy, jež často zhotovoval dle zahraničních figurín, byly většinou přijaty vstříc­ně, neboť časově a lokálně odpovídaly ději.
 
Protože jeho hlas byl po návratu do Prahy 1862 již opotřebovaný, hledal '''S. '''další uplatnění v epizodních rolích ve fraškách (k hereckým gestům z frašek ve starém stylu se uchýlil ob­čas k nelibosti kritiky i v opeře), vystupoval však také v menších rolích ve hrách W. Shake­speara: 1862: Antonio (''Mnoho povyku pro nic''); 1863: Rosenkranc (''Hamlet''), Scaramucio (''Zkro­cení zlé ženy''); 1864: Sir Pierce z Extonu (''Král Richard II.''), Montek (''Romeo a Julie''), Tubal (''Kupec benátský''); 1865: Graciano (''Otello, mouřenín benátský''), Král Edward IV. (''Život a smrt krále Richarda III.''); 1869: Jindřich Per­cy, hrabě Northumberland (''Král Jindřich IV.''), Sivard (''Macbeth''). Jeho režie se v duchu dobové praxe omezovala na aranžmá; jako režisér inscenace je uváděn na divadelních cedulích nepravidelně, u repríz jeho nastudování se čas­to objevuje jiné jméno. V PD připravil více než 40 inscenací. Kostýmy, jež často zhotovoval dle zahraničních figurín, byly většinou přijaty vstříc­ně, neboť časově a lokálně odpovídaly ději.
Řádka 31: Řádka 31:
 
<ee:bibliography_content>'''1862: '''Ambrosio (Kreutzer: ''Nocleh v Granadě''), První voják (Cheru­bini: ''Vodař''), Lána (F. Škroup: ''Dráteník''); '''1863: '''Dulcamara (Donizetti: ''Nápoj lásky''), Aristeus (Offen­bach: ''Orfeus v podsvětí''), Van Bett (Lortzing: ''Car a tesař''), Gubetta (Donizetti: ''Lukrecie Borgia''), Lord Tristan Mickleford (Flotow: ''Marta aneb Trh v Rich­mondu''), Dóže benátský (Rossini: ''Otello, mouřenín benátský''), Borovský a Samiel (Weber: ''Střelec kou­zelník''), Selva (Auber: ''Němá z Portici''); '''1864: '''Sulpic (Donizetti: ''Marie, dcera pluku''), Pluto (Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''), Albert (Halévy: ''Židovka''); '''1865: '''Bartolo (Mozart: ''Figarova svatba''), Lord Kockburn (Auber: ''Fra Diavolo''), Marquis z Boisfleury (Donizet­ti: ''Linda ze Chamounix''), Dr. Kajus (Nicolai: ''Veselé ženy windsorské''); '''1866: '''Blábol (Conradi: ''Krakonoš''), Kokolo (Offenbach: ''Krásné Gruzínky''), Pan Rákoska (Schenk: ''Vesnický lazebník''), Brenner (Lortzing: ''Zbrojíř''); '''1869: '''Indián (Smetana: ''Prodaná nevěsta'').</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>'''1862: '''Ambrosio (Kreutzer: ''Nocleh v Granadě''), První voják (Cheru­bini: ''Vodař''), Lána (F. Škroup: ''Dráteník''); '''1863: '''Dulcamara (Donizetti: ''Nápoj lásky''), Aristeus (Offen­bach: ''Orfeus v podsvětí''), Van Bett (Lortzing: ''Car a tesař''), Gubetta (Donizetti: ''Lukrecie Borgia''), Lord Tristan Mickleford (Flotow: ''Marta aneb Trh v Rich­mondu''), Dóže benátský (Rossini: ''Otello, mouřenín benátský''), Borovský a Samiel (Weber: ''Střelec kou­zelník''), Selva (Auber: ''Němá z Portici''); '''1864: '''Sulpic (Donizetti: ''Marie, dcera pluku''), Pluto (Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''), Albert (Halévy: ''Židovka''); '''1865: '''Bartolo (Mozart: ''Figarova svatba''), Lord Kockburn (Auber: ''Fra Diavolo''), Marquis z Boisfleury (Donizet­ti: ''Linda ze Chamounix''), Dr. Kajus (Nicolai: ''Veselé ženy windsorské''); '''1866: '''Blábol (Conradi: ''Krakonoš''), Kokolo (Offenbach: ''Krásné Gruzínky''), Pan Rákoska (Schenk: ''Vesnický lazebník''), Brenner (Lortzing: ''Zbrojíř''); '''1869: '''Indián (Smetana: ''Prodaná nevěsta'').</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Režie (v PD)</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Režie (v PD)</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''1862: '''F. Škroup: ''Dráteník''; '''1863: '''Flotow: ''Marta'', Flotow: ''Alessandro Stradella ''(též 1871), Donizetti: ''Lukrecie Borgia ''(též 1869), Doni­zetti: ''Belisar'', Meyerbeer: ''Dinorah'', Rossini: ''Otello, mouřenín benátský ''(též 1873), Auber: ''Němá z Porti­ci''; '''1864: '''Donizetti: ''Marie, dcera pluku'', Offenbach: ''Orfeus v podsvětí ''(též 1868), Halévy: ''Židovka'', Meyer­beer: ''Hugenoti'', Bellini: ''Norma ''(též 1868), Gluck: ''Orfeus a Eurydika'', Mozart: ''Kouzelná flétna'', Verdi: ''Rigoletto''; '''1865: '''Auber: ''Fra Diavolo'', Offenbach: ''Svatba při lucernách'', Verdi: ''Ernani ''(též 1868), Mo­zart: ''Don Juan''; '''1866: '''Conradi: ''Krakonoš'', Schenk: ''Vesnický lazebník'', Kreutzer: ''Nocleh v Granadě'', Boiel­dieu: ''Bílá paní ''(též 1871); '''1867: '''Weber: ''Střelec kouzelník'', Offenbach: ''Čarovné housle'', Blodek: V ''stud­ni'', Gounod: ''Faust a Markéta''; '''1868: '''Moniuszko: ''Halka'', Verdi: ''La Traviata'', Skuherský: ''Lóra'', Doni­zetti: ''Linda ze Chamounix'', Mozart: ''Figarova svatba'', Meyerbeer: ''Robert ďábel'', Nicolai: ''Veselé ženy wind­sorské ''(též 1869, 1871); '''1869: '''Lortzing: ''Car a tesař'', Donizetti: ''Don Pasquale'', Vojáček: ''Zajatá'', Mozart: ''Únos ze serailu''; '''1873: '''Auber: ''Zedník a zámečník''.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1862: '''F. Škroup: ''Dráteník''; '''1863: '''Flotow: ''Marta'', Flotow: ''Alessandro Stradella ''(též 1871), Donizetti: ''Lukrecie Borgia ''(též 1869), Doni­zetti: ''Belisar'', Meyerbeer: ''Dinorah'', Rossini: ''Otello, mouřenín benátský ''(též 1873), Auber: ''Němá z Porti­ci''; '''1864: '''Donizetti: ''Marie, dcera pluku'', Offenbach: ''Orfeus v podsvětí ''(též 1868), Halévy: ''Židovka'', Meyer­beer: ''Hugenoti'', Bellini: ''Norma ''(též 1868), Gluck: ''Orfeus a Eurydika'', Mozart: ''Kouzelná flétna'', Verdi: ''Rigoletto''; '''1865: '''Auber: ''Fra Diavolo'', Offenbach: ''Svatba při lucernách'', Verdi: ''Ernani ''(též 1868), Mo­zart: ''Don Juan''; '''1866: '''Conradi: ''Krakonoš'', Schenk: ''Vesnický lazebník'', Kreutzer: ''Nocleh v Granadě'', Boieldieu: ''Bílá paní ''(též 1871); '''1867: '''Weber: ''Střelec kouzelník'', Offenbach: ''Čarovné housle'', Blodek: V ''stud­ni'', Gounod: ''Faust a Markéta''; '''1868: '''Moniuszko: ''Halka'', Verdi: ''La Traviata'', Skuherský: ''Lóra'', Doni­zetti: ''Linda ze Chamounix'', Mozart: ''Figarova svatba'', Meyerbeer: ''Robert ďábel'', Nicolai: ''Veselé ženy wind­sorské ''(též 1869, 1871); '''1869: '''Lortzing: ''Car a tesař'', Donizetti: ''Don Pasquale'', Vojáček: ''Zajatá'', Mozart: ''Únos ze serailu''; '''1873: '''Auber: ''Zedník a zámečník''.</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Kostýmy (v PD)</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Kostýmy (v PD)</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>'''1864: '''Čech: ''Život v snách'', Gluck: ''Orfeus a Eurydika''; '''1866: '''Gluck: ''Armida'', Glinka: ''Život za cara'', Shakespeare: ''Hamlet'', Smetana: ''Braniboři v Čechách'', Shakespeare: ''Král Lear''; '''1867: '''Glinka: ''Ruslan a Ludmila ''(dle vzorů prof. Gornostajeva z malířské petrohradské akademie); '''1869: '''Gounod: ''Romeo a Julie''; '''1870: '''Zajc: ''Únos Sabinek'', Goguenard–Fronville: ''Chňap, lap, šňůra'', Raeder: ''Panna jezerní'', Offenbach: ''Bandité''; '''1871: '''Offenbach: ''Genovefa z Brabantu'', Offenbach: ''Prin­cezna Trebizondská''; '''1872: '''Offenbach: ''Sněhulák ''(dle pařížských figurín), Gluck: ''Ifigenia v Aulidě'', Hříma­lý: ''Zakletý princ'', Raeder: ''Flok a Cvok''; '''1873: '''Jonas: ''Javotte, popelka Bostonská'', Raimund–Drechsler: ''Dívka z čarovných krajů'', Pulda: ''Čert na zemi ''(dle F. Kolára); '''1875: '''Lecocq: ''Giroflé-Girofla'', Lecocq: ''Čajové kvítko'', Offenbach: ''Paní vévoda ''(dle franc. vzorů); '''1877: '''Bendl: ''Indická princezna ''(dle F. Kolá­ra), Meyerbeer: ''Afrikánka''; '''1878: '''Lecocq: ''Malý vévo­da ''(dle pařížských figurín), Strauss: ''Princ Methusa­lem ''(dle figurín F. Gaula), Anon.: ''Mořem a vzduchem ''(dle F. Kolára); '''1879: '''Genée: ''Poslední Mohykáni ''(dle vídeňských figurín), Suppé: ''Boccaccio ''(dle vídeňských orig. nákresů); '''1880: '''Suppé: ''Donna Jua­nitta ''(dle figurín vídeňského Carltheater), Lecocq: ''Spanilá Peršanka ''(dle pařížských figurín); '''1882: '''Lecocq: ''Den a noc ''(dle pařížských figurín).</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>'''1864: '''Čech: ''Život v snách'', Gluck: ''Orfeus a Eurydika''; '''1866: '''Gluck: ''Armida'', Glinka: ''Život za cara'', Shakespeare: ''Hamlet'', Smetana: ''Braniboři v Čechách'', Shakespeare: ''Král Lear''; '''1867: '''Glinka: ''Ruslan a Ludmila ''(dle vzorů prof. Gornostajeva z malířské petrohradské akademie); '''1869: '''Gounod: ''Romeo a Julie''; '''1870: '''Zajc: ''Únos Sabinek'', Goguenard–Fronville: ''Chňap, lap, šňůra'', Raeder: ''Panna jezerní'', Offenbach: ''Bandité''; '''1871: '''Offenbach: ''Genovefa z Brabantu'', Offenbach: ''Prin­cezna Trebizondská''; '''1872: '''Offenbach: ''Sněhulák ''(dle pařížských figurín), Gluck: ''Ifigenia v Aulidě'', Hříma­lý: ''Zakletý princ'', Raeder: ''Flok a Cvok''; '''1873: '''Jonas: ''Javotte, popelka Bostonská'', Raimund–Drechsler: ''Dívka z čarovných krajů'', Pulda: ''Čert na zemi ''(dle F. Kolára); '''1875: '''Lecocq: ''Giroflé-Girofla'', Lecocq: ''Čajové kvítko'', Offenbach: ''Paní vévoda ''(dle franc. vzorů); '''1877: '''Bendl: ''Indická princezna ''(dle F. Kolá­ra), Meyerbeer: ''Afrikánka''; '''1878: '''Lecocq: ''Malý vévo­da ''(dle pařížských figurín), Strauss: ''Princ Methusa­lem ''(dle figurín F. Gaula), Anon.: ''Mořem a vzduchem ''(dle F. Kolára); '''1879: '''Genée: ''Poslední Mohykáni ''(dle vídeňských figurín), Suppé: ''Boccaccio ''(dle vídeňských orig. nákresů); '''1880: '''Suppé: ''Donna Jua­nitta ''(dle figurín vídeňského Carltheater), Lecocq: ''Spanilá Peršanka ''(dle pařížských figurín); '''1882: '''Lecocq: ''Den a noc ''(dle pařížských figurín).</ee:bibliography_content>
Řádka 62: Řádka 62:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
== Právní a technická dokumentace ==
+
 
--~~~~
+
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Aktuální verze z 13. 2. 2017, 11:17

František Sák
* 26. 3. 1817 Praha
25. 1. 1883 Praha
zpěvák, režisér, návrhář kostýmů


Psán též Saak, Saag. Otec zpěvačky Terezy S., adoptivní otec zpěvačky Emmy Maislerové (1850–1925). O jeho uměleckém vzdělání není nic známo. Poprvé je zmíněn jako účinkující 10. 4. 1836 v roli Přichovského v českém quodlibetu ve StD (Pro každého něco), 1837 hrál v českých představeních Kotzebuových her (Mázdra, Nájemník Kmínek z Ploškovic, Plu­kovník z Květinova, Liška nad Lišku), 1838–39, za ředitele K. Burghausera, byl členem měst­ského divadla v Olomouci. Od dubna 1839 do dubna 1843 vystupoval jako herec a zpěvák ve Stavovském divadle v Linci. 1845–47 zpíval basové buffo role a intrikány v německém diva­dle ve Lvově (Kuno, Weber: Der Freischütz, Bratr Tuck, Marschner: Der Templer und die Jüdin), 1849 v Salcburku, 1850 v Theater in der Josefstadt ve Vídni. 1852 byl hercem K. k. Na­tionaltheater Wien, jež bylo spojeno s letním divadlem v Braunhirschenu, 1853 byl režisé­rem ve Fünfkirchenu a v Essegu, 1855–61 her­cem a zpěvákem v Pešti. Ve většině svých angažmá působil společně s dcerou Terezou. Do Prahy se vrátil 1862 a 24. 4. vystoupil ve StD v českém představení jako Dulcamara (Doni­zetti: Nápoj lásky). Ještě 1863 byl členem sou­boru StD i nově otevřeného PD. V PD působil za kapelníka J. N. Maýra nejprve jako zpěvák, herec a režisér, později též kostýmní výtvarník, resp. vrchní dozorce garderoby, jímž zůstal i za Smetanova kapelnictví. 1865–66 hostoval také v Plzni (Lord Tristan, Flotow: Marta, Bartolo, Rossini: Lazebník sevillský). S PD se rozloučil 30. 10. 1873 a odešel jako kostymér do StD. 1874 je uváděn jako garderobní dozorce ve Švandově aréně na Smíchově, kde vypravil kostýmy mj. Lecocqovu operetu Angot.

Protože jeho hlas byl po návratu do Prahy 1862 již opotřebovaný, hledal S. další uplatnění v epizodních rolích ve fraškách (k hereckým gestům z frašek ve starém stylu se uchýlil ob­čas k nelibosti kritiky i v opeře), vystupoval však také v menších rolích ve hrách W. Shake­speara: 1862: Antonio (Mnoho povyku pro nic); 1863: Rosenkranc (Hamlet), Scaramucio (Zkro­cení zlé ženy); 1864: Sir Pierce z Extonu (Král Richard II.), Montek (Romeo a Julie), Tubal (Kupec benátský); 1865: Graciano (Otello, mouřenín benátský), Král Edward IV. (Život a smrt krále Richarda III.); 1869: Jindřich Per­cy, hrabě Northumberland (Král Jindřich IV.), Sivard (Macbeth). Jeho režie se v duchu dobové praxe omezovala na aranžmá; jako režisér inscenace je uváděn na divadelních cedulích nepravidelně, u repríz jeho nastudování se čas­to objevuje jiné jméno. V PD připravil více než 40 inscenací. Kostýmy, jež často zhotovoval dle zahraničních figurín, byly většinou přijaty vstříc­ně, neboť časově a lokálně odpovídaly ději.


Role (operní a operetní v PD):

1862: Ambrosio (Kreutzer: Nocleh v Granadě), První voják (Cheru­bini: Vodař), Lána (F. Škroup: Dráteník); 1863: Dulcamara (Donizetti: Nápoj lásky), Aristeus (Offen­bach: Orfeus v podsvětí), Van Bett (Lortzing: Car a tesař), Gubetta (Donizetti: Lukrecie Borgia), Lord Tristan Mickleford (Flotow: Marta aneb Trh v Rich­mondu), Dóže benátský (Rossini: Otello, mouřenín benátský), Borovský a Samiel (Weber: Střelec kou­zelník), Selva (Auber: Němá z Portici); 1864: Sulpic (Donizetti: Marie, dcera pluku), Pluto (Offenbach: Orfeus v podsvětí), Albert (Halévy: Židovka); 1865: Bartolo (Mozart: Figarova svatba), Lord Kockburn (Auber: Fra Diavolo), Marquis z Boisfleury (Donizet­ti: Linda ze Chamounix), Dr. Kajus (Nicolai: Veselé ženy windsorské); 1866: Blábol (Conradi: Krakonoš), Kokolo (Offenbach: Krásné Gruzínky), Pan Rákoska (Schenk: Vesnický lazebník), Brenner (Lortzing: Zbrojíř); 1869: Indián (Smetana: Prodaná nevěsta).

Režie (v PD)

1862: F. Škroup: Dráteník; 1863: Flotow: Marta, Flotow: Alessandro Stradella (též 1871), Donizetti: Lukrecie Borgia (též 1869), Doni­zetti: Belisar, Meyerbeer: Dinorah, Rossini: Otello, mouřenín benátský (též 1873), Auber: Němá z Porti­ci; 1864: Donizetti: Marie, dcera pluku, Offenbach: Orfeus v podsvětí (též 1868), Halévy: Židovka, Meyer­beer: Hugenoti, Bellini: Norma (též 1868), Gluck: Orfeus a Eurydika, Mozart: Kouzelná flétna, Verdi: Rigoletto; 1865: Auber: Fra Diavolo, Offenbach: Svatba při lucernách, Verdi: Ernani (též 1868), Mo­zart: Don Juan; 1866: Conradi: Krakonoš, Schenk: Vesnický lazebník, Kreutzer: Nocleh v Granadě, Boieldieu: Bílá paní (též 1871); 1867: Weber: Střelec kouzelník, Offenbach: Čarovné housle, Blodek: V stud­ni, Gounod: Faust a Markéta; 1868: Moniuszko: Halka, Verdi: La Traviata, Skuherský: Lóra, Doni­zetti: Linda ze Chamounix, Mozart: Figarova svatba, Meyerbeer: Robert ďábel, Nicolai: Veselé ženy wind­sorské (též 1869, 1871); 1869: Lortzing: Car a tesař, Donizetti: Don Pasquale, Vojáček: Zajatá, Mozart: Únos ze serailu; 1873: Auber: Zedník a zámečník.

Kostýmy (v PD)

1864: Čech: Život v snách, Gluck: Orfeus a Eurydika; 1866: Gluck: Armida, Glinka: Život za cara, Shakespeare: Hamlet, Smetana: Braniboři v Čechách, Shakespeare: Král Lear; 1867: Glinka: Ruslan a Ludmila (dle vzorů prof. Gornostajeva z malířské petrohradské akademie); 1869: Gounod: Romeo a Julie; 1870: Zajc: Únos Sabinek, Goguenard–Fronville: Chňap, lap, šňůra, Raeder: Panna jezerní, Offenbach: Bandité; 1871: Offenbach: Genovefa z Brabantu, Offenbach: Prin­cezna Trebizondská; 1872: Offenbach: Sněhulák (dle pařížských figurín), Gluck: Ifigenia v Aulidě, Hříma­lý: Zakletý princ, Raeder: Flok a Cvok; 1873: Jonas: Javotte, popelka Bostonská, Raimund–Drechsler: Dívka z čarovných krajů, Pulda: Čert na zemi (dle F. Kolára); 1875: Lecocq: Giroflé-Girofla, Lecocq: Čajové kvítko, Offenbach: Paní vévoda (dle franc. vzorů); 1877: Bendl: Indická princezna (dle F. Kolá­ra), Meyerbeer: Afrikánka; 1878: Lecocq: Malý vévo­da (dle pařížských figurín), Strauss: Princ Methusa­lem (dle figurín F. Gaula), Anon.: Mořem a vzduchem (dle F. Kolára); 1879: Genée: Poslední Mohykáni (dle vídeňských figurín), Suppé: Boccaccio (dle vídeňských orig. nákresů); 1880: Suppé: Donna Jua­nitta (dle figurín vídeňského Carltheater), Lecocq: Spanilá Peršanka (dle pařížských figurín); 1882: Lecocq: Den a noc (dle pařížských figurín).

Prameny a literatura

Almanach für Freun­de der Schauspielkunst, [Berlin] 1845 až 1862; Lu­mír 12, 1862, s. 118, 164; Národní listy 1. 2. a 28. 4. 1862; 12. 6. 1866 ([Neruda]: Feuilleton); 20. 5. 1868 [Zasláno: Ctěnému panu S.]; Dalibor 5, 1862, s. 102; 5, 1883, s. 38 [nekrolog]; Hudební listy 5, 1874, s. 116; Divadelní listy 4, 1883, s. 37 [nekro­log]; Bartoš: PD opera; A. Špelda: Plzeňská zpěvo­hra ve starém divadle 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; A. Kittl: Činohra PD, sv. Rejstřík překladatelů […] výtvarníků; E. Grunsteidl: Die Geschichte des Linzer Landständischen Theaters im 19. Jh., dis., univ. ve Vídni 1970, s. 249; Laiske: Dramaturgie; Got: Lvov; PD 1862–83. • ČHS; NDp; Kutsch 1997.

Životní události

  • 26. 3. 1817: narození, Praha
  • 25. 1. 1883: úmrtí, Praha

Další jména

Saak , Saag


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 462–463
Autor: Pavel Petráněk, Jitka Ludvová