Mössner, Tobias: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
 
Řádka 31: Řádka 31:
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Dekorace (pro StD a Nové divadlo v Růžové ulici, hry s hudbou; počet a název jednotlivých kusů někdy nelze zjistit)</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Dekorace (pro StD a Nové divadlo v Růžové ulici, hry s hudbou; počet a název jednotlivých kusů někdy nelze zjistit)</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''1834: '''Auber: ''Fra Diavolo'', Hérold: ''Zampa ''(závěr), Auber: ''Die Stumme von Portici ''(ná­břeží v Portici, Masaniellova chata), Bellini: ''Die Unbekannte'', Rossini: ''Tell'', Mozart: ''Don Juan ''(s de Pianem: ulice, ulice v měsíčním svitu, hřbitov), Ne­stroy: ''Der böse Geist Lumpacivagabundus'', (čes. ''Zlý duch Lumpacivagabundus'', 1835, závěr), Weber: ''Der Freischütz ''(Vlčí sluj); '''1835: '''Bellini: ''Die Nacht­wandlerin'', Meyerbeer: ''Robert der Teufel'', J. B. Frey–L. Hofmann: ''Das Margarethenfest in Stern ''(salon ve Stromovce; budova letohrádku Hvězda, patrně opravená dekorace A. Sacchettiho), Rai­mund–Drechsler: ''Der Diamant des Geisterkönigs ''(audienční sál Krále duchů, též de Pian a Neefe), Ne­stroy–W. Müller: ''Zu ebener Erde und erster Stock, oder Die Launen des Glückes ''(čes. ''Při zemi a v prv­ním poschodí aneb Rozmary štěstí'', 1838)'', ''Fabbri: ''Der glückliche Schiffbruch ''[balet]; '''1836: '''Rai­mund–W. Müller'': Alpenkönig und Menschenfeind ''(závěr 1. j., čes. ''Krakonoš a nevlídník'', 1837), Rai­mund–Kreutzer: ''Der Verschwender ''(čes. ''Marnotrat­ník'', 1837, též Neefe), Körner–I. Seyfried: ''Zriny ''(zá­věr 4. j.); Mozart: ''Die Zauberflöte'', Meyerbeer: ''Der Kreuzritter in Egypten'', Dessauer: ''Lidwinna ''(prem., též de Pian); '''1837: '''Spohr: ''Der Berggeist''; F. Hopp–J. Hopp: ''Die Bekanntschaft im Paradiesgarten, die Entführung auf dem Himmel und die Verlobung in Elysium ''(čes. ''Seznámení na Barvířském ostrově, únos z Hvězdy a zasnoubení v Chuchli'', taneční sál na Barvířském ostrově); '''1838: '''Told''–''Proch: ''Liebeleien in Linz, Neckereien in Wien, Foppereien in Prag ''(in­teriér StD namalován jako dekorace, sál na Barvíř­ském ostrově, česky 1841 jako ''Milkování v Plzni, škádlení v Praze a tejrání na Vyšehradě''), Raab–F. Vinař: ''Die goldene Hacke ''[balet], Halévy: ''Die Jüdin''; '''1839: '''Raab''–''F. Vinař: ''Krystall-König oder Harlekin als Tanzmeister ''[balet]; '''1840: '''Told–Proch: ''Die schlimmen Frauen in Serail'', Meyerbeer: ''Die Ghibellinen in Pisa ''[''Hugenotten''], Rainoldi: ''Arle­quin und Columbine auf den Alpen oder Der Zau­bergarten ''[balet]; '''1841: '''Schneitzhöffer: ''Sylphide ''[balet], Donizetti: ''Die Römer in Melitone'', C. Haff­ner–Ad. Müller: ''Das Marmorherz ''(pokoj); '''1842: '''Rainoldi–F. Vinař: ''Perseus a Andromeda aneb Kou­zelný orel ''[balet], Told–Titl: ''Der Zauberschleier oder Maler, Fee und Wirthin ''(„Wandeldekoration“, čes. '' Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská'', 1843, též Neefe, Deny, de Pian, Jachimowitz); '''1843: '''Auber: ''Der Herzog von Olonne''; Gleich–W. Müller, úprava Tyl: ''Sanice u řetězového mostu aneb řezník zBrandejsa ''(pohled na řetězový most přes Vltavu, patrně již 1842 v něm. originále ''Der Fleischhauer von Oedenburg oder Die Schlittenfahrt''); '''1844: '''Riot­te: ''Nina oder Die Wanderung nach einem Mann ''(sál); '''1845: '''Oehlenschläger: ''Corregio ''(celá výprava), C. J. Schikaneder: ''Die Erdgeister und der Brillenhändler''; '''1846: '''Räder: ''Der Artesische Brunnen ''(krajina, franc. tábor, česky ''Skalní duch aneb Artéská studně'', 1847, též Jaich), Meyerbeer: ''Robert der Teufel ''(tábor uPalerma, též Jaich), Donizetti: ''Dom Sebastian ''(soudní síň, též Jaich), Nestroy–Ad. Müller: ''Der Unbedeutende ''(též Jaich), Schick–Ad. Müller: ''Die Entführung vom Maskenball oder Die ungleichen Brautwerber''; '''1847: '''Bunn–G. Schilling–Benedikt: ''Die Kreuzfahrer, oder Der Alte vom Berge ''(náměstí v Jeruzalémě, též Jaich), F. Kobler–K. F. Rafael: ''Eisele und Beisele oder Die Macht der Zauberei ''([balet], zahrada), Wollheim–Stiegmann: ''Der fliegende Holländer ''(Neptunův palác, čes. ''Zaklený plavec aneb Třistaletý bludič po vodách'', 1849, též Jaich); '''1848: '''Th. Krones–Drechsler: ''Silfída, mořská žínka ''(vesnice), Kittl: ''Bianca und Giuseppe oder Franzo­sen vor Nizza ''(pevnost Saorgio, též Jaich), Kai­ser–Ad. Müller: ''Städtische Krankheit und ländliche Cur ''(horská krajina), F. Škroup: ''Drahomíra ''(jesky­ně); '''1849: '''Elmar–Suppé: ''Unter der Erde oder Frei­heit und Arbeit ''(pokoj), kol.: ''Gutsherr und Seiltänzer oder Die verhängnissvolle Neujahrsnacht ''(zahrada); '''1850: '''Halévy: ''Die Musketiere der Königin ''(palácová zahrada, pavilon dvorních dam), Meyerbeer: ''Der Prophet ''(holandská krajina, náměstí v Münsteru, též Jaich a A. C. Schulz); '''1851: '''''Slavnost k otevření praž­sko–drážďanské železnice ''(„Wandeldekoration“, ob­sahuje 10 pohledů na města a krajinné scenérie mezi Prahou a Drážďanami, též Jaich a A. C. Schulz); '''1852: '''Kittl: ''Die Waldblume ''(hustý les, dřevem oblo­žený salon v královském loveckém pavilonu); '''1854: '''Flotow: ''Indra ''(Lisabon), Wagner: ''Tannhäuser ''(Ve­nušina sluj, síň na Wartburgu, též Jaich); '''1858: '''Spohr: ''Jessonda''; '''1859: '''Auber: ''Fra Diavolo''; '''1867: '''Meyerbeer: ''Die Afrikanerin ''(vězení, též J. Kautský). </ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1834: '''Auber: ''Fra Diavolo'', Hérold: ''Zampa ''(závěr), Auber: ''Die Stumme von Portici ''(ná­břeží v Portici, Masaniellova chata), Bellini: ''Die Unbekannte'', Rossini: ''Tell'', Mozart: ''Don Juan ''(s de Pianem: ulice, ulice v měsíčním svitu, hřbitov), Ne­stroy: ''Der böse Geist Lumpacivagabundus'', (čes. ''Zlý duch Lumpacivagabundus'', 1835, závěr), Weber: ''Der Freischütz ''(Vlčí sluj); '''1835: '''Bellini: ''Die Nachtwandlerin'', Meyerbeer: ''Robert der Teufel'', J. B. Frey–L. Hofmann: ''Das Margarethenfest in Stern ''(salon ve Stromovce; budova letohrádku Hvězda, patrně opravená dekorace A. Sacchettiho), Rai­mund–Drechsler: ''Der Diamant des Geisterkönigs ''(audienční sál Krále duchů, též de Pian a Neefe), Ne­stroy–W. Müller: ''Zu ebener Erde und erster Stock, oder Die Launen des Glückes ''(čes. ''Při zemi a v prv­ním poschodí aneb Rozmary štěstí'', 1838)'', ''Fabbri: ''Der glückliche Schiffbruch ''[balet]; '''1836: '''Rai­mund–W. Müller'': Alpenkönig und Menschenfeind ''(závěr 1. j., čes. ''Krakonoš a nevlídník'', 1837), Rai­mund–Kreutzer: ''Der Verschwender ''(čes. ''Marnotratník'', 1837, též Neefe), Körner–I. Seyfried: ''Zriny ''(zá­věr 4. j.); Mozart: ''Die Zauberflöte'', Meyerbeer: ''Der Kreuzritter in Egypten'', Dessauer: ''Lidwinna ''(prem., též de Pian); '''1837: '''Spohr: ''Der Berggeist''; F. Hopp–J. Hopp: ''Die Bekanntschaft im Paradiesgarten, die Entführung auf dem Himmel und die Verlobung in Elysium ''(čes. ''Seznámení na Barvířském ostrově, únos z Hvězdy a zasnoubení v Chuchli'', taneční sál na Barvířském ostrově); '''1838: '''Told''–''Proch: ''Liebeleien in Linz, Neckereien in Wien, Foppereien in Prag ''(in­teriér StD namalován jako dekorace, sál na Barvíř­ském ostrově, česky 1841 jako ''Milkování v Plzni, škádlení v Praze a tejrání na Vyšehradě''), Raab–F. Vinař: ''Die goldene Hacke ''[balet], Halévy: ''Die Jüdin''; '''1839: '''Raab''–''F. Vinař: ''Krystall-König oder Harlekin als Tanzmeister ''[balet]; '''1840: '''Told–Proch: ''Die schlimmen Frauen in Serail'', Meyerbeer: ''Die Ghibellinen in Pisa ''[''Hugenotten''], Rainoldi: ''Arle­quin und Columbine auf den Alpen oder Der Zau­bergarten ''[balet]; '''1841: '''Schneitzhöffer: ''Sylphide ''[balet], Donizetti: ''Die Römer in Melitone'', C. Haff­ner–Ad. Müller: ''Das Marmorherz ''(pokoj); '''1842: '''Rainoldi–F. Vinař: ''Perseus a Andromeda aneb Kou­zelný orel ''[balet], Told–Titl: ''Der Zauberschleier oder Maler, Fee und Wirthin ''(„Wandeldekoration“, čes. '' Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská'', 1843, též Neefe, Deny, de Pian, Jachimowitz); '''1843: '''Auber: ''Der Herzog von Olonne''; Gleich–W. Müller, úprava Tyl: ''Sanice u řetězového mostu aneb řezník zBrandejsa ''(pohled na řetězový most přes Vltavu, patrně již 1842 v něm. originále ''Der Fleischhauer von Oedenburg oder Die Schlittenfahrt''); '''1844: '''Riot­te: ''Nina oder Die Wanderung nach einem Mann ''(sál); '''1845: '''Oehlenschläger: ''Corregio ''(celá výprava), C. J. Schikaneder: ''Die Erdgeister und der Brillenhändler''; '''1846: '''Räder: ''Der Artesische Brunnen ''(krajina, franc. tábor, česky ''Skalní duch aneb Artéská studně'', 1847, též Jaich), Meyerbeer: ''Robert der Teufel ''(tábor uPalerma, též Jaich), Donizetti: ''Dom Sebastian ''(soudní síň, též Jaich), Nestroy–Ad. Müller: ''Der Unbedeutende ''(též Jaich), Schick–Ad. Müller: ''Die Entführung vom Maskenball oder Die ungleichen Brautwerber''; '''1847: '''Bunn–G. Schilling–Benedikt: ''Die Kreuzfahrer, oder Der Alte vom Berge ''(náměstí v Jeruzalémě, též Jaich), F. Kobler–K. F. Rafael: ''Eisele und Beisele oder Die Macht der Zauberei ''([balet], zahrada), Wollheim–Stiegmann: ''Der fliegende Holländer ''(Neptunův palác, čes. ''Zaklený plavec aneb Třistaletý bludič po vodách'', 1849, též Jaich); '''1848: '''Th. Krones–Drechsler: ''Silfída, mořská žínka ''(vesnice), Kittl: ''Bianca und Giuseppe oder Franzo­sen vor Nizza ''(pevnost Saorgio, též Jaich), Kai­ser–Ad. Müller: ''Städtische Krankheit und ländliche Cur ''(horská krajina), F. Škroup: ''Drahomíra ''(jesky­ně); '''1849: '''Elmar–Suppé: ''Unter der Erde oder Frei­heit und Arbeit ''(pokoj), kol.: ''Gutsherr und Seiltänzer oder Die verhängnissvolle Neujahrsnacht ''(zahrada); '''1850: '''Halévy: ''Die Musketiere der Königin ''(palácová zahrada, pavilon dvorních dam), Meyerbeer: ''Der Prophet ''(holandská krajina, náměstí v Münsteru, též Jaich a A. C. Schulz); '''1851: '''''Slavnost k otevření praž­sko–drážďanské železnice ''(„Wandeldekoration“, ob­sahuje 10 pohledů na města a krajinné scenérie mezi Prahou a Drážďanami, též Jaich a A. C. Schulz); '''1852: '''Kittl: ''Die Waldblume ''(hustý les, dřevem oblo­žený salon v královském loveckém pavilonu); '''1854: '''Flotow: ''Indra ''(Lisabon), Wagner: ''Tannhäuser ''(Ve­nušina sluj, síň na Wartburgu, též Jaich); '''1858: '''Spohr: ''Jessonda''; '''1859: '''Auber: ''Fra Diavolo''; '''1867: '''Meyerbeer: ''Die Afrikanerin ''(vězení, též J. Kautský). </ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content><div>
 
<ee:bibliography_content><div>
Scénické návrhy v NMd a Muzeu hl. m. Prahy. – Písemná dokumen­tace (smlouvy aj.) o M. činnosti v StD v Národním archivu (dříve SÚA), fond Zemský výbor II, 1791–1873, sign. 4141 84–93, zde též inventář deko­rací StD, kart. 1210. – Cedule StD a Nového divadla v Růžové ul. 1834–67, NMd. – J. Port: ''O výtvarných osudech divadla v Čechách se zvláštním zřetelem na Stavovské divadlo'', rkp. NMd, sign. C 37.  •  ''Allgemei­ne Theaterzeitung ''27, 1834, s. 518; ''Bohemia ''31. 8. 1834, 20. a 27.1., 6. 2., 9. 8., 19. 8. a 22. 8. 1835, 23. 2. a 11. 5. 1838, 31. 8. a 19. 10. 1841, 25. 9. 1859; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1838 až 1870; ''Lumír ''7, 1857, s. 1005; Teuber III, s. 197, 254, 277, 302, 329; J. Port: Paběrky z odkazu divadelních Čech, ''Divadlo ''12, 1932/33, s. 154; E. A. Hruška: ''Staropražská divadelní topografie'', s. a., rkp. v DÚ, s. 149, 152; A. Javorin: ''Divadla a divadelní sály v českých krajích'', I, 1949, s. 62; Vondráček II; A. Novotný: ''Staropražská theatralia'', 1955, s. 75–94; D ČD II, III; J. Hilmera: '' Česká divadelní architektu­ra'', 1999, s. 21, 32; B. Srba: Vývojové proměny systému kulisové dekorace v Prozatímním divadle a na jeho filiálních scénách 1862–1883, ''Sborník pra­cí fil. fak. brněnské univerzity'', Q 3, 2000, s. 27–30; ''Dějiny českého výtvarného umění 1780–1890, ''III/1, 2001; B. Srba: Obraz konkrétních skutečnostních prostředí v jevištních výpravách pražského Stavov­ského divadla a jeho filiálních scén v první polovině 19. století, ''Estetika ''38, 2002, č. 2–4, s. 97–125.  •  To-man; NDp;  Česká divadla. 
+
Scénické návrhy v NMd a Muzeu hl. m. Prahy. – Písemná dokumen­tace (smlouvy aj.) o M. činnosti v StD v Národním archivu (dříve SÚA), fond Zemský výbor II, 1791–1873, sign. 4141 84–93, zde též inventář deko­rací StD, kart. 1210. – Cedule StD a Nového divadla v Růžové ul. 1834–67, NMd. – J. Port: ''O výtvarných osudech divadla v Čechách se zvláštním zřetelem na Stavovské divadlo'', rkp. NMd, sign. C 37.  •  ''Allgemei­ne Theaterzeitung ''27, 1834, s. 518; ''Bohemia ''31. 8. 1834, 20. a 27.1., 6. 2., 9. 8., 19. 8. a 22. 8. 1835, 23. 2. a 11. 5. 1838, 31. 8. a 19. 10. 1841, 25. 9. 1859; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1838 až 1870; ''Lumír ''7, 1857, s. 1005; Teuber III, s. 197, 254, 277, 302, 329; J. Port: Paběrky z odkazu divadelních Čech, ''Divadlo ''12, 1932/33, s. 154; E. A. Hruška: ''Staropražská divadelní topografie'', s. a., rkp. v DÚ, s. 149, 152; A. Javorin: ''Divadla a divadelní sály v českých krajích'', I, 1949, s. 62; Vondráček II; A. Novotný: ''Staropražská theatralia'', 1955, s. 75–94; D ČD II, III; J. Hilmera: '' Česká divadelní architektura'', 1999, s. 21, 32; B. Srba: Vývojové proměny systému kulisové dekorace v Prozatímním divadle a na jeho filiálních scénách 1862–1883, ''Sborník pra­cí fil. fak. brněnské univerzity'', Q 3, 2000, s. 27–30; ''Dějiny českého výtvarného umění 1780–1890, ''III/1, 2001; B. Srba: Obraz konkrétních skutečnostních prostředí v jevištních výpravách pražského Stavov­ského divadla a jeho filiálních scén v první polovině 19. století, ''Estetika ''38, 2002, č. 2–4, s. 97–125.  •  Toman; NDp;  Česká divadla. 
 
</div></ee:bibliography_content>
 
</div></ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>

Aktuální verze z 9. 2. 2017, 15:49

Tobias Mössner
* 1790 ? Vídeň, Rakousko
28. 3. 1871 Praha
malíř divadelních dekorací


Psán též Möszner. Vyučil se ve Vídni. 1827 se mezi jinými ucházel o zakázku na vytvoření dekorací pro divadlo v Olomouci, podobně ja­ko A. Sacchetti však neuspěl. 1832–34 byl ma­lířem dekorací v Theater in der Josefstadt. Do Prahy ho přivedl o Velikonocích 1834 nastupu­jící ředitel StD J. A. Stöger a zaměstnal ho jako svého kmenového malíře, vedle dalších vídeň­ských výtvarníků, které zval k hostování. Od 1847 byl M. pražským měšťanem. Pro StD pra­coval do 60. let, jeho služební poměr k divadlu se však měnil; do 1844 byl zaměstnancem a po­zději spolupracoval příležitostně. Podle zacho­vaných smluv u něj objednával Zemský výbor jednotlivé kusy a M. vyúčtovával práci a mate­riál. Do 1842 se vedle M. objevují i malíři H. J. Neefe (specializovaný zvl. na krajiny), A. de Pian (architektury), od 1846 pak P. A. Jaich, uváděný v divadelním almanachu od tohoto ro­ku jako zaměstnanec StD, a hostující výtvarník berlínského pruského dvorního divadla K. W. Gropius. Ojediněle se M. pracovně setkal s J. Kautským, který v následujících desetile­tích rozhodujícím způsobem zasáhl do vývoje pražské scénografie (vytvořil s ním dekorace ke slavnostnímu projevu, jímž byl 6. 6. 1854 zjeviště StD pozdraven František Josef I. při návštěvě Prahy). Na výpravách se podíleli i strojníci (zvl. G. Weber) pyrotechnickými efekty, létacími stroji, pohyblivými figurinami, houpající se podlahou jeviště a vlnami (Fabbri: Der glückliche Schiffbruch, balet) apod. Vedle StD pracoval M. v Praze 1842–44 pro Stögero­vo soukromé Nové divadlo v Růžové ulici. Pro tento sál namaloval hlavní oponu s výjevem Múzy, která ukazuje mladíkovi cestu k dominu­jícímu zobrazení Pražského hradu, a vyzdobil hlediště jemným barvami a humornými výjevy (groteskní postavy, andílkové s motýlími kříd­ly, zvířecí motivy). Na tvorbě nového dekorač­ního fundu divadla v Růžové ulici se též podí­leli Neefe, de Pian a W. Deny. Dekorace se používaly v německých i českých představe­ních. Mimo Prahu dodal M. 1838 soubor dva­ceti scén a oponu s pohledem na město do di­vadla v Hradci Králové; jednou z jeho posled­ních mimopražských zakázek se 1869 stala dekorace lesa a otevřené krajiny pro divadlo v  Čáslavi.

V prvním pražském období ředitele Stögera, 1834–46, pokračoval M. ve velkorysém stylu, přineseném z Vídně.  Často zobrazoval pražské motivy (Sál na Barvířském [Slovanském] ost­rově, Pohled na řetězový most, Taneční sál na Žofíně, Letohrádek Hvězda, Zahradní salon v Bubenči) a stylové interiéry (gotické, rokoko­vé aj. sály, selské světnice, moderní pokoje). Jeho dílo se nevymykalo z dobových dekorač­ních zvyklostí, přesto některé z výprav přinesly nové nápady a postupy. Např. dekorace k Ne­stroyově frašce Zu ebener Erde und erster Stock oder Die Launen des Glückes (1835) by­ly řešeny jako simultánní a znázorňovaly prů­řez víceposchoďovým domem. Originální ná­pad uplatnil M. též v dekoraci Pohled do hlediště Stavovského divadla, když zobrazil prostředí, ze kterého diváci sledují představení; byla uplatněna v inscenaci německé a české verze lokální frašky F. X. Tolda s hudbou H. Procha Liebeleien in Linz, Neckereien in Wien, Foppereien in Prag (něm. 1838). Velkou pozornost vzbudily výpravy, jejichž části na­vrhl M. k pražské premiéře Meyerbeerovy ope­ry Robert der Teufel (1835) a k představení Meyerbeerovy opery Kreuzritter in Egypten při pražské korunovaci Ferdinanda I. (1836), kde ve slavnostně osvětleném divadle stály figuriny v nadlidské velikosti a hrál mohutný kompars. K tomuto představení namaloval M. i novou oponu s pohledem na Malou Stranu, Kamenný most a panoráma Hradčan (není vyloučeno, že tato opona měla nějaký vztah k oponě, použité 1842 ve Stögerově Novém divadle v Růžové ulici). Ve druhém Stögerově ředitelském období udělala velký dojem dekorace k Wagnerově opeře Tannhäuser, na níž M. spolupracoval 1854.

M. dílo reprezentuje typickým způsobem scénografii druhé třetiny 19. stol., úzce navazu­jící na starší tvorbu, spojenou se jmény J. Plat­zera nebo L. Sacchettiho: základem zůstává iluzivní malba, fixovaná na tradiční soustavu  frontálně situovaných bočních kulis, horních sufit a zadního prospektu, popř. ještě prořezá­vaných („transparentních“) oblouků. Plastické prvky pronikaly do tohoto systému jen pozvol­na, protože se vymykaly zavedenému technic­kému systému, přesto je M. včleňoval do deko­rací stále častěji (stan, balkon, schodiště ad.). 


Dekorace (pro StD a Nové divadlo v Růžové ulici, hry s hudbou; počet a název jednotlivých kusů někdy nelze zjistit)

1834: Auber: Fra Diavolo, Hérold: Zampa (závěr), Auber: Die Stumme von Portici (ná­břeží v Portici, Masaniellova chata), Bellini: Die Unbekannte, Rossini: Tell, Mozart: Don Juan (s de Pianem: ulice, ulice v měsíčním svitu, hřbitov), Ne­stroy: Der böse Geist Lumpacivagabundus, (čes. Zlý duch Lumpacivagabundus, 1835, závěr), Weber: Der Freischütz (Vlčí sluj); 1835: Bellini: Die Nachtwandlerin, Meyerbeer: Robert der Teufel, J. B. Frey–L. Hofmann: Das Margarethenfest in Stern (salon ve Stromovce; budova letohrádku Hvězda, patrně opravená dekorace A. Sacchettiho), Rai­mund–Drechsler: Der Diamant des Geisterkönigs (audienční sál Krále duchů, též de Pian a Neefe), Ne­stroy–W. Müller: Zu ebener Erde und erster Stock, oder Die Launen des Glückes (čes. Při zemi a v prv­ním poschodí aneb Rozmary štěstí, 1838), Fabbri: Der glückliche Schiffbruch [balet]; 1836: Rai­mund–W. Müller: Alpenkönig und Menschenfeind (závěr 1. j., čes. Krakonoš a nevlídník, 1837), Rai­mund–Kreutzer: Der Verschwender (čes. Marnotratník, 1837, též Neefe), Körner–I. Seyfried: Zriny (zá­věr 4. j.); Mozart: Die Zauberflöte, Meyerbeer: Der Kreuzritter in Egypten, Dessauer: Lidwinna (prem., též de Pian); 1837: Spohr: Der Berggeist; F. Hopp–J. Hopp: Die Bekanntschaft im Paradiesgarten, die Entführung auf dem Himmel und die Verlobung in Elysium (čes. Seznámení na Barvířském ostrově, únos z Hvězdy a zasnoubení v Chuchli, taneční sál na Barvířském ostrově); 1838: ToldProch: Liebeleien in Linz, Neckereien in Wien, Foppereien in Prag (in­teriér StD namalován jako dekorace, sál na Barvíř­ském ostrově, česky 1841 jako Milkování v Plzni, škádlení v Praze a tejrání na Vyšehradě), Raab–F. Vinař: Die goldene Hacke [balet], Halévy: Die Jüdin; 1839: RaabF. Vinař: Krystall-König oder Harlekin als Tanzmeister [balet]; 1840: Told–Proch: Die schlimmen Frauen in Serail, Meyerbeer: Die Ghibellinen in Pisa [Hugenotten], Rainoldi: Arle­quin und Columbine auf den Alpen oder Der Zau­bergarten [balet]; 1841: Schneitzhöffer: Sylphide [balet], Donizetti: Die Römer in Melitone, C. Haff­ner–Ad. Müller: Das Marmorherz (pokoj); 1842: Rainoldi–F. Vinař: Perseus a Andromeda aneb Kou­zelný orel [balet], Told–Titl: Der Zauberschleier oder Maler, Fee und Wirthin („Wandeldekoration“, čes.  Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská, 1843, též Neefe, Deny, de Pian, Jachimowitz); 1843: Auber: Der Herzog von Olonne; Gleich–W. Müller, úprava Tyl: Sanice u řetězového mostu aneb řezník zBrandejsa (pohled na řetězový most přes Vltavu, patrně již 1842 v něm. originále Der Fleischhauer von Oedenburg oder Die Schlittenfahrt); 1844: Riot­te: Nina oder Die Wanderung nach einem Mann (sál); 1845: Oehlenschläger: Corregio (celá výprava), C. J. Schikaneder: Die Erdgeister und der Brillenhändler; 1846: Räder: Der Artesische Brunnen (krajina, franc. tábor, česky Skalní duch aneb Artéská studně, 1847, též Jaich), Meyerbeer: Robert der Teufel (tábor uPalerma, též Jaich), Donizetti: Dom Sebastian (soudní síň, též Jaich), Nestroy–Ad. Müller: Der Unbedeutende (též Jaich), Schick–Ad. Müller: Die Entführung vom Maskenball oder Die ungleichen Brautwerber; 1847: Bunn–G. Schilling–Benedikt: Die Kreuzfahrer, oder Der Alte vom Berge (náměstí v Jeruzalémě, též Jaich), F. Kobler–K. F. Rafael: Eisele und Beisele oder Die Macht der Zauberei ([balet], zahrada), Wollheim–Stiegmann: Der fliegende Holländer (Neptunův palác, čes. Zaklený plavec aneb Třistaletý bludič po vodách, 1849, též Jaich); 1848: Th. Krones–Drechsler: Silfída, mořská žínka (vesnice), Kittl: Bianca und Giuseppe oder Franzo­sen vor Nizza (pevnost Saorgio, též Jaich), Kai­ser–Ad. Müller: Städtische Krankheit und ländliche Cur (horská krajina), F. Škroup: Drahomíra (jesky­ně); 1849: Elmar–Suppé: Unter der Erde oder Frei­heit und Arbeit (pokoj), kol.: Gutsherr und Seiltänzer oder Die verhängnissvolle Neujahrsnacht (zahrada); 1850: Halévy: Die Musketiere der Königin (palácová zahrada, pavilon dvorních dam), Meyerbeer: Der Prophet (holandská krajina, náměstí v Münsteru, též Jaich a A. C. Schulz); 1851: Slavnost k otevření praž­sko–drážďanské železnice („Wandeldekoration“, ob­sahuje 10 pohledů na města a krajinné scenérie mezi Prahou a Drážďanami, též Jaich a A. C. Schulz); 1852: Kittl: Die Waldblume (hustý les, dřevem oblo­žený salon v královském loveckém pavilonu); 1854: Flotow: Indra (Lisabon), Wagner: Tannhäuser (Ve­nušina sluj, síň na Wartburgu, též Jaich); 1858: Spohr: Jessonda; 1859: Auber: Fra Diavolo; 1867: Meyerbeer: Die Afrikanerin (vězení, též J. Kautský). 

Prameny a literatura

Scénické návrhy v NMd a Muzeu hl. m. Prahy. – Písemná dokumen­tace (smlouvy aj.) o M. činnosti v StD v Národním archivu (dříve SÚA), fond Zemský výbor II, 1791–1873, sign. 4141 84–93, zde též inventář deko­rací StD, kart. 1210. – Cedule StD a Nového divadla v Růžové ul. 1834–67, NMd. – J. Port: O výtvarných osudech divadla v Čechách se zvláštním zřetelem na Stavovské divadlo, rkp. NMd, sign. C 37.  •  Allgemei­ne Theaterzeitung 27, 1834, s. 518; Bohemia 31. 8. 1834, 20. a 27.1., 6. 2., 9. 8., 19. 8. a 22. 8. 1835, 23. 2. a 11. 5. 1838, 31. 8. a 19. 10. 1841, 25. 9. 1859; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1838 až 1870; Lumír 7, 1857, s. 1005; Teuber III, s. 197, 254, 277, 302, 329; J. Port: Paběrky z odkazu divadelních Čech, Divadlo 12, 1932/33, s. 154; E. A. Hruška: Staropražská divadelní topografie, s. a., rkp. v DÚ, s. 149, 152; A. Javorin: Divadla a divadelní sály v českých krajích, I, 1949, s. 62; Vondráček II; A. Novotný: Staropražská theatralia, 1955, s. 75–94; D ČD II, III; J. Hilmera:  Česká divadelní architektura, 1999, s. 21, 32; B. Srba: Vývojové proměny systému kulisové dekorace v Prozatímním divadle a na jeho filiálních scénách 1862–1883, Sborník pra­cí fil. fak. brněnské univerzity, Q 3, 2000, s. 27–30; Dějiny českého výtvarného umění 1780–1890, III/1, 2001; B. Srba: Obraz konkrétních skutečnostních prostředí v jevištních výpravách pražského Stavov­ského divadla a jeho filiálních scén v první polovině 19. století, Estetika 38, 2002, č. 2–4, s. 97–125.  •  Toman; NDp;  Česká divadla. 

Životní události

  • 1790 ?: narození, Vídeň, Rakousko
  • 28. 3. 1871: úmrtí, Praha

Další jména

Möszner Tobias


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 340–343
Autor: Jiří Hilmera, Věra Velemanová