Lomnický z Budče, Šimon

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 23. 1. 2017, 11:01; Conversion script (diskuse)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Šimon LOMNICKÝ Z BUDČE
* 1552 Lomnice nad Lužnicí
asi 1622 Praha
básník, dramatik


Jméno Lomnický, přijaté podle rodiště, užíval též v latinské podobě Lomnicenus, Lomnicius; po otci Janovi zvaném Chodeček se označoval pořečtěným jménem Ptocheus, na sklonku života Janů. – Pocházel z rodiny rožmberského poddaného. Studoval na latinských školách v Třeboni, v Českém Krumlově na náklady Viléma z Rožmberka a v Jindřichově Hradci jako stipendista Adama z Hradce. V Krumlově a Hradci působil jako zpěvák na kůru. Po skončení studií asi 1573 nastoupil místo správce školy a učitele na panství Adama z Hradce v Kardašově Řečici, které zastával sedm let. V té době se oženil s Barborou, dcerou M. Vávry, sedláka a majitele formanského hostince v Ševětíně u Českých Budějovic, a začal se věnovat literární tvorbě. Upoutal pozornost hned prvním vydaným dílem, katolickým kancionálem Písně nové na evanjelia… nedělní přes celý rok (1580). Po 1580 byl vrchnostenským písařem v Třeboni a poté správcem rožmberského pivovaru v Lomnici. Po tchánově smrti získal manželčiným dědictvím statek a hostinec v Ševětíně, kde se stal později rychtářem a žil ve značném blahobytu. Zde také vznikla valná část jeho rozsáhlého díla. Díky vlivným příznivcům získal 1584 erb a přídomek z Budče. Prostředníkem při jeho druhém sňatku mu byl Petr Vok z Rožmberka. Po požáru v Ševětíně 1618, při němž L. přišel o veškerý majetek, se s manželkou uchýlil do Prahy. Ač dosud vystupoval jako katolík, postavil se v protihabsburském povstání na stranu protestantů, mj. složil oslavnou báseň na krále Friedricha Falckého a ve skladbě Píseň o žalostivé zkáze a zplundrování země české (1620) vylíčil bělohorskou bitvu. Po porážce povstání marně usiloval o přízeň vítězů a až do své smrti byl v nemilosti.

L. literární dílo, zaměřené k posílení náboženského života a křesťanské mravnosti, za­hrnuje duchovní písně, veršované skladby náboženské a příležitostné, početnou skupinu prozaických výchovných spisů (např. Kupidova střela, 1590, Pejcha života, 1615). 1582 vydal soubor tří skladeb, určených k provádění literátskými bratrstvy o Velikonocích. První z nich, Triumf aneb Komedie kratičká o přeslavném Syna božího nad smrtí, peklem a ďáblem vítězství, pojednává o Kristově sestupu do pekel a jeho vítězství nad ďáblem. Hra začíná věnováním Vilému z Rožmberka (odtud byl převzat její název) a končí notovanou písní Chválu vzdávejte, složenou podle latinského textu Laudem dicite. Druhý text, Marie o navštívení hrobu Krista Pána, L., jak sám uvedl, pouze „obnovil“, zřejmě podle nějaké starší verze velikonoční hry o třech Mariích. Soubor doplňuje překlad latinské duchovní písně Processí česká, oslavující krásy velikonoční přírody.

Nejvýznamnějším dramatickým textem L. je Komedia aneb Hra kratičká, potěšitelná a nová o radostném vzkříšení Krista Pána…, zachovaná v neúplném opisu, pořízeném 1707 zřejmě podle tištěného vydání. Žádný výtisk nebyl dosud zjištěn, ale podle Jungmannovy Historie literatury české se předpokládá, že byla vydána asi 1595 a znovu 1617 (⇒ České humanistické drama 1986). Hra vychází z evangelia sv. Jana (20, 1–18). Tradiční dějový sled je oživen scénkou kříšení apoštola Petra pivem poté, co z pocitu viny, že Ježíše zradil, omdlí. Na jeviště je přineseno pivo z různých pivovarů, Petr nejvíce chválí pivo z Lomnice. Přímou lokalizaci biblického děje do konkrétního českého prostředí uplatnil L. i v závěrečné scéně, v níž Kristus posílá Maří Magdalénu se zprávou o vzkříšení do několika výslovně zmíněných jihočeských měst (Vodňany, Prachatice, Třeboň ad.) a do Prahy. L. pravděpodobně znal středověkou tradici velikonočních her, avšak jeho pojetí se od ní výrazně liší českou lokalizací a užitím profánních motivů typických pro 16. stol. (láska k pozemskému životu, pochopení pro lidské slabosti, humor, patriotismus). Tyto postupy se posléze hojně uplatnily a rozvinuly v lidové barokní dramatice.


Edice

České humanistické drama, ed. M. Kopecký, Praha 1986, s. 171–197 (Komedia aneb Hra kratičká), (344n., 356n.).

Prameny a literatura

NMk, sign. 27 F 1: Triumf aneb Komedie kratičká…, Marie o navštívení hrobu Krista Pána, Processí česká, 1582 (torzo tisku bez titulního listu); NK, sign. XVII H 25: Komedia aneb Hra kratičká…, opis [titul i vročení tisku 1617 se uvádí dle K. I. Thám: Catalogus librorum Boh. in Bibl. Caes. Reg. Pragensi existentium A. D. 1783]. • F. M. Pelzel: Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler, nebst kurzen Nach­richten von ihren Leben und Werken I, Prag 1773, s. 58–60; J. Jireček: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku I, Praha 1875, s. 460–465; J. Svátek: Š. L. z B., jeho věk a literární působení, ČČM 34, 1860, s. 336–363; J. Riss: Š. L. z B., 37, 1863, s. 58–76; I. J. Hanuš: Zpěvohry Š. L. sepsané, 38, 1864, s. 36–48; J. Truhlář: O staročeských dramatech velikonočních, 65, 1891, s. 3–43; V. Bitnar: Postavy a problémy českého baroku literárního, Praha 1939, s. 101–105; E. Pražák: Š. L. a otázka jeho zjevu, dis., FF UK Praha 1950; M. Frolíková: Š. L. z B., Jihočeský sborník historický (České Budějovice) 32, 1963, s. 97–109; M. Frolíková–J. Mikuškovičová: Š. L. z B., České Budějovice 1974; J. Brabcová: Několik poznámek k dramatické tvorbě Š. L. z B., SPFFBU 1982, H 17, s. 61–72; viz Edice. • DČD I, Knihopis, LČL, OSN, Rukověť 1966

Životní události

  • 1552: narození, Lomnice nad Lužnicí
  • asi 1622: úmrtí, Praha

Další jména

Lomnicenus Lomnicius Ptocheus Janů


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 354–355
Autor: Milena Cesnaková