Lauber-Versing, Auguste

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 30. 11. 2020, 15:33; ElectronicEncyclopediaTranslator (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

1.Auguste Lauber-Versing, civilní fotografie. Zdroj: Frankfurt am Main: Stadt- und Univ. Bibliothek, Fotografie, Sig. S 36/F01068, http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:hebis:30:2-62044
Auguste Lauber-Versing
* 28. 1. 1810 Augsburg (D)
31. 1. 1880 Velké Losiny (CZ)
herečka

Talentovaná a všestranná herečka, která vystupovala 51 let převážně v Německu. Příležitostně vystupovala v Praze, mezi 1849 a 1856 hrála v brněnském městském divadle. Matka proslavené heroiny Stavovského divadla Anny Versing-Hauptmann.

Vystupovala pod dívčím jménem Lauber, po sňatku s hercem a operním zpěvákem Wilhelmem Versingem (1811–1879) jako Auguste Versing. Od 50. let používala příjmení Lauber-Versing, aby nedocházelo k záměně s její dcerou, tehdy již hojně obsazovanou herečkou Annou Versing-Hauptmann (1833–1896).

L.-V. se narodila do divadelní rodiny. Otec Franz Josef (uváděn také jako Franz Xaver) Lauber a matka Karoline (Charlotta) byli herci, kteří zprvu hráli s kočujícími společnostmi, později se prosadili v kamenných divadlech. L.-V. byla jedním ze sedmi dětí a stejně jako sourozenci vystupovala v divadle od dětství. První větší příležitost dostala v patnácti letech v Řezně, poté střídavě účinkovala ve zdejším městském divadle a v divadle Augšpurku. 1826 získala angažmá v Lipsku, 1828 v Norimberku. 1829–33 byla angažována v Darmstadtu, pohostinsky vystupovala ve Stuttgartu (1830), Drážďanech (1831) a Mannheimu (1832). V Mannheimu se seznámila se svým budoucím manželem a o rok později se jim v Mohuči narodilo první ze tří dětí Anna, k níž později přibyli dcera Charlotta (nar. 1836, Düsseldorf) a syn Theodor (nar. 1847, Petrohrad). 1834 přijala L.-V. od K. Immermanna nabídku stálého angažmá v Düsseldorfu. Odtud odešla 1837 do Dvorního divadla v Petrohradu, kde strávila i s rodinou dalších deset let. Dvorní divadlo jí poskytlo nejen herecké příležitosti, ale i doživotní penzi. Když manžel získal 1847 angažmá ve Stavovském divadle, přestěhovala se rodina do Prahy. Až na několik pohostinských vystoupení v říjnu 1848 se L.-V. herecky odmlčela, zřejmě aby podpořila kariéru dcery Anny, jež tehdy debutovala ve Stavovském divadle. 1851/52 rozšířila společně s dcerou řady brněnského souboru, manžel zůstal v Praze. V další sezoně už mezi stálými členkami divadla nefigurují, nicméně L.-V. v Brně dále příležitostně hrála a na pohostinská vystoupení v srpnu 1855 navázala od září dalším sezonním angažmá. Od 1858 se jí domovskou scénou stalo na třináct let městské divadlo ve Frankfurtu. Kariéru ukončila 28. června 1871. Poslední roky života, poznamenané vážnou nemocí, strávila ve Velkých Losinách u příbuzné, provdané do podnikatelské rodiny Kleinů. 1878 prodělala mrtvici a zemřela 31. ledna 1880.

Sestry Marie (1817–1888) a Therese Lauber byly herečky, s L.-V. byly v angažmá v Düsseldorfu. Manželem Marie Lauber byl skladatel, herec, zpěvák a spisovatel Albert Ellmenreich (1816–1905), neteří herečka Franziska Ellmenreich (1847–1931).

Počátky herecké kariéry L.-V. jsou spjaty s bavorským prostředím, především Řeznem, kde díky rodinnému zázemí už jako desetiletá účinkovala v dětských rolích, větších hereckých úloh se jí dostalo v patnácti letech. Kritika se podivovala nad rozhodnutím svěřit role milovnic jako jsou Beatrice (Braut von Messina), Ophelie (Hamlet) nebo Emilie (Emilie Galloti) tak mladé a nezkušené herečce. O rok později už sklízela L.-V. slova chvály za ztvárnění Suschen ve hře Bräutigam aus Mexiko. Zpočátku se snažila uplatnit také v operách, ale její hlas byl hodnocen jako příliš slabý. V Lipsku dostala příležitost rozvíjet herecký talent ve společnosti E. Devrienta, s nímž si zahrála jako Amalie v Schillerových Loupežnících. Spisovatel a dramatik K. Immermann si vyhlédl L.-V. do souboru divadla v Düsseldorfu, do jehož čela se jako ředitel tehdy postavil a kde rozvíjel umělecký koncept „vzorové německé scény“. L.-V. byla angažována do rolí tragických milovnic a hrdinek, hrála však také role gardedám. Publiku se představila jako Ophelie, Stella, Clärchen, Margarethe (Faust), Johanna (Jungfrau von Orleans), Marie Stuartovna, Shakespearova Julie nebo Luise Miller. Ve zralém věku byla L.-V. oceňována za schopnost zahrát širokou škálu rolí starších žen od komických starých přes dvorní dámy až po heroiny. Půl století trvající kariéru ukončila na scéně frankfurtského městského divadla jako Tante Unverzagt ve stejnojmenné veselohře K. A. Görnera. Po každém jednání byla publikem vyvolána a za bouřlivého potlesku obdarována věnci a kyticemi. Divadelní kritici si ještě několik let poté stýskali nad nemožností najít adekvátní náhradnici, komický talent L.-V. na tamním jevišti citelně scházel. Ve Velkých Losinách byla známá a oblíbená pro svou charitativní činnost.

3. Auguste Lauber-Versing, portrét v roli. Zdroj: Frankfurt am Main: Stadt- und Univ. Bibliothek, Fotografie, Sig. S 36/F05139 http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:hebis:30:2-102055  2. Auguste Lauber-Versing, civilní fotografie. Zdroj: Frankfurt am Main: Stadt- und Univ. Bibliothek, Fotografie, Sig. S 36/F01069, http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:hebis:30:2-62051


Role

Königliches Nationaltheater Regensburg (Královské národní divadlo, Řezno)

? (J. Weigl, libr. I. F. Franz: Die Schweizerfamilie), ? (L. Cherubini, libr. J. N. Bouilly: Graf Armand oder der Wasserträge), ? (E. N. Méhul, libr. J. N. Bouilly: Die beiden Füchse) – 1825; Preciosa (C. M. Weber, libr. P. A. Wolff: Preciosa), Suschen (H. Clauren: Bräutigam aus Mexico) – 1826.

Stadttheater Augsburg (městské divadlo, Augšpurk)

Afanasia (A. Kotzebue: Graf Benjowsky), Helene (T. Körner: Zryni) – 1825; Kathi (K. Holtei: Wiener in Berlin), Cäcilie (I. F. Castelli: Raphael) – 1826.

Stadttheater Leipzig (městké divadlo, Lipsko)

Suschen (H. Clauren: Bräutigam aus Mexico), Amalia (F. Schiller: Die Räuber) – 1826.

Theater in Fürth

Luise (F. Schiller: Kabale und Liebe) – 1827.

Stadtheater Nürnberg (městské divadlo Norimberk)

? (A. Kotzebue: Der Schutzgeist) – 1828; ? (F. Kind: Van Dycks Landleben), ? (F. W. Ziegler: Die Mohrin) – 1829; Kunigunde (J. G. Büsching: Hans Sachs) – 1834.

Hoftheater Darmstadt (Dvorní divadlo Darmstadt)

Minna (G. E. Lessing: Minna von Barnhelm), Lisbeth (?: Peter und Paul), Kätchen (H. Kleist: Kätchen von Heilbronn), Leopoldine von Strehlen (K. Töpfer: Der beste Ton) – 1830; ? (L. Schmidt: Die ungleichen Brüder), ? (A. Kotzebue: Der Schutzgeist), Amalia (F. Schiller: Die Räuber), Suschen (H. Clauren: Bräutigam aus Mexico), Aricia (J. Racin: Phädra), Kathi (K. Holtei: Wiener in Berlin) – 1831.

Königliches Hoftheater Stuttgart (Královské dvorní divadlo Stuttgart)

Julie (W. Shakespeare: Romeo und Julie), Margarethe (A. W. Iffland: Die Hagestolzen), Kätchen (H. Kleist: Kätchen von Heilbronn), Suschen (H. Clauren: Bräutigam aus Mexico) – 1830.

Nationaltheater Mannheim (Národní divadlo Mannheim)

Christine (T. Hell: Königin von 16 Jahren), Ruttland (J. F. Weissenturn: Pauline) – 1832.

Stadttheater Mainz (městské divadlo, Mohuč)

Emma von Falkenstein (A. Kotzebue: Die Kreuzfahrer), Bertha (F. Grillparzer: Die Ahnfrau) – 1834.

Stadttheater Düsseldorf (městské divadlo Düsseldorf)

Emilia Galloti (G. E. Lessing: Emilia Galloti), Ophelia (A. W. Schlegel dle W. Shakespeara: Hamlet, Prinz von Dänemark) – 1834; Margarethe (J. W. Goethe: Faust), Johanna (F. Schiller: Jungfrau von Orleans), Rosaura (P. Calderon de la Barca: Das Leben ein Traum), Clärchen (J. W. Goethe: Egmont), Stella (J. W. Goethe: Stella), Luise Miller (F. Schiller: Kabale und Liebe), Christine (T. Hell: Königin von sechzehnjahren), Mirandolina (C. Blum dle C. Goldoniho: Mirandolina), Euphrosyne (K. Immermann: Alexis: eine Trilogie), Amalia (F. Schiller: Die Räuber), Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart) – 1835; Walpurgis (C. Blum: Des Goldschmieds Törchterlein), Margaretha (A. W. Iffland: Die Hagestolzen), Julia (W. Shakespeare: Romeo und Julia) – 1836; Lenore (K. Holtei: Lenore), Portia (W. Shakespeare: Julius Caesar) – 1837; Generalin von Mansfelt (Ch. Birch-Pfeiffer: Mutter und Sohn), Donna Isabella (F. Schiller: Braut von Messina) – 1857.

Königlich ständisches Theater Prag (Stavovské divadlo v Praze)

Katharina (J. F. Bahrdt: Die Lichtensteiner), Baronin von Tourjagu (C. Blum: Christoph und Renata), Generalin von Mansfeld (Ch. Birch-Pfeiffer: Mutter und Sohn) – 1848.

Stadtthater Brünn (Městské divadlo Brno)

Generalin (C. Blum: Christof und Renata; benefice dcery Anny) – 1850; ? (F. W. Hackländer: Der geheime Agent) – 1854; Oberförsterin (A. W. Iffland: Die Jäger), Frau Rath Goethe (C. Gutzkow: Der Königslieutenant), Asträa, Königin den Feen (F. X. Told: Die Zauberschleier), Leonore (Ch. Birch-Pfeiffer: Dorf und Stadt) – 1855.

Frankfuter Stadttheater (Frankfurt nad Mohanem, městské divadlo)

Generalin Rieger (H. Laube: Die Karlsschüler) – 1859; Frau Gertrude Krafftin (O. Redwitz: Der Zunftmeister von Nürnberg) – 1860; Madai (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer) – 1861;  ? (G. Horn: Unter dem Reichskammergericht) – 1862, Frau Bernau (R. Benedix: Sammelwuth) – 1863; ? (G. Putlitz: Das Schwert des Damokles), ? (W. Drost: Eine kranke Familie), Pauline (W. Shakespeare: Das Wintermärchen) – 1864; Die Frau des Schulzen (H. Mosenthal: Schulzen von Altenbüren) – 1868; Lotte (G. Putlitz: Die alte Schachtel) – 1869; Tante Beate (G. Putlitz: Die Herrin von Lichtenwarth), ? (nach dem Franzözischen: Ein kleiner Dämon) – 1870; Tante Unverzagt (C. A. Görner: Tantchen Unverzagt) – 1871.

Mainz

Frau Anna Welser (O. Redwitz: Philippine Welser) – 1863 (benefice Roberta Ellmenreicha).

Prameny

SOA Opava: matrika zemřelých, inv. č. 7965, sig. Šu XVI 19, 1857–1881, s. 161, obr. 80 [jména rodičů, příčina úmrtí (vodnatelnost), datum úmrtí a datum pohřbu], URL: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be92f934-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=cdb851a746e24a8e83d39d0288b6c630.

NA Praha: Policejní ředitelství I., konskripce, kart. 687, obr. 453 (místo a datum narození, jména dětí; v konskripci je L.-V. uvedená jako Ehegattin – žena v domácnosti).

NMd: sbírka divadelních cedulí, Stavovské divadlo 1824–1862.

Literatura

Flora, Baierische National-Zeitung (München) 11. 3., 7. 4. 1825; Abend-Zeitung 21. 4. 1826 (odchod do Lipska); Damen Zeitung (München) 22. 6. 1830; Die Presse 4. 5. 1850 (benefice Anny Versing, matka označena chybně jako Maria Versing); Theater-Almanach (Brünn) 1851, s. 4, 6; 1852, s. 3; 1853, s. 4; 1856, s. 3, 13; Neuigkeiten (Brünn) 1. 9. 1855 (nová členka brněnského souboru); Recensionen und Mittheilungen über Theater und Musik (Wien), 28. 12. 1860, 26. 1. 1862; Wiener Theater-Chronik 19. 11., 24. 12. 1863, 8. 9. 1864 (role Pauliny v Wintermärchen); Didaskalia (Heidelberg, Frankfurt am Main) 30. 6. 1871,  14. 7. 1871; Fremden-Blatt 6. 7. 1871 (ukončení kariéry); Blätter für Musik, Theater und Kunst 7. 7. 1871; Prager Abendblatt 14. 2. 1878 ● úmrtí a nekrology: Neue Freie Presse 7. 2. 1880, Eine deutsche Künstlerin, in: Die Gartenlaube, Heft 13, 1880, s. 215–216; Prager Tagblatt 25. 12. 1880 ● Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe) 2. 6. 1905 (nekrolog Alberta Ellmenreicha); Neues Wiener Journal 28. 3. 1923 (zpráva o úmrtí synovce Friedricha Wilhelma Ellmenreicha); A. Rille: Die Geschichte des Brünner Stadttheaters 1734–1884, Brünn 1885, s. 152, O. Teuber: Geschichte des Prager Theaters, III., Prag 1888, s. 360, 386; G. Bondi: Geschichte des Brünner deutschen Theaters 1600–1925, Brünn 1924, s. 15; V. Mikmek: Rod Kleinů na Sobotínsku, diplomová práce, FF MU, Brno 2010; P. Hasubek: Carl Leberecht Immermann: Eine Biographie, Frankfurt am Main 2017, s. 422, 433, 456, 516.

DB, Eisenberg [in W. Versing, s. 1064, mylně uvádí místo narození v Řezně], Lauber Auguste in Carl Maria von Weber Gesamtausgabe [online, cit 24. 11. 2020] URL: https://weber-gesamtausgabe.de/en/A002B1E.html 

Životní události

  • 28. 1. 1810: narození, Augsburg (D)
  • 31. 1. 1880: úmrtí, Velké Losiny (CZ)

Další jména

Vazby

H


Vznik: 2020
Autor: Martina Borovičková