Kainz, Marianne Katharina

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 16. 2. 2017, 23:05; Jakubcova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Marianne Katharina Kainz
* 19. 5. 1800 Innsbruck, Rakousko
21. 3. 1866 Brno
zpěvačka


Dcera zpěváka a jednoho z ředitelů StD v le­tech 1824–34 Josepha K. Poprvé provdána za herce K. Hollanda (1804–1866), podruhé za di­vadelního ředitele W. von Kesteloota. Není v příbuzenském vztahu se zpěvačkou C. Kainz­-Prause (nar. před 1834), která také působila v Praze.

Základní hudební školení získala v rodině, v níž byla vedle otce profesionální zpěvačkou i matka K. Schröflová. Jejím dalším učitelem byl A. Röckel. 20. 4. 1815 debutovala v praž­ském StD za ředitele Liebicha a kapelníka We­bera jako sopranistka v roli Olfriedy (Rösler: Elisene, Prinzessin von Bulgarien). Ač velmi mladá, prosadila se i vedle primadony T. Grün­baumové, a do 1818, kdy Prahu opustila, ztě­lesnila řadu dalších postav v operách i hrách se zpěvy. Weber ji ve svém zápisníku označil za kandidátku na první role. V únoru a březnu 1819 vytvořila v městském divadle v Brně ti­tulní postavu Libuše ve velké romantické opeře Libussa, Königin von Böhmen und Mähren, die Begründerin Prags (t: Cesarini, h: E. von Lan­noy) a roli Terezy v Tučkově singspielu Hanns Klachl. Po dalším studiu v Itálii (1821) se vě­novala dráze dramatické pěvkyně, ceněna však byla i její koncertní vystoupení. Ve StD hosto­vala poprvé v květnu 1821, v září a říjnu 1824 pomáhala spolu s dalšími hosty svému otci pře­klenout obtížnou situaci StD po převzetí diva­dla triumvirátem Štěpánek–Kainz–Polawsky a vystupovala častěji. Se svým poměrně úzkým repertoárem hostovala 1825 v německém di­vadle v Pešti (Tancred, Rossini: Tankred; Rosi­na, Rossini: Der Barbier von Sevilla), přičemž kritika zvláště upozorňovala na její „koloratur­ní mezzosoprán“, který jejím výkonům v těch­to rolích dával osobitou pečeť. 1825 a 1828 vystoupila pohostinsky v Brně jako členka dvorního divadla ve Florencii. V Praze hosto­vala ještě 29. 4. 1827 (Popelka, Rossini: Cene­rentola) a 4. a 17. 11. 1829 (Tancredi, Rossini: Tancredi, ital.). Po roce 1835 ukončila pěvec­kou kariéru, jež dosáhla evropského formátu.


Role (ve StD)

1815–18: Servilia (Mozart: Titus), Cremona (Winter: Babylons Pyramiden), Martha (Hensler–W. Müller: Die Teufelsmühle am Wienerberg), Konstanze (Cherubini: Wasserträger) Luise (Ant. Fischer: Das Hausgesinde), Henriette (Peri­net–W. Müller: Das neue Sonntagskind), Röschen (Spohr: Faust), Zuzana (Schenk: Der Dorfbarier); 1821: Amenaide (Rossini: Tankred), Královna noci (Mozart: Die Zauberflöte), vyst. v quodlibetech; 1824: Rosina (Rossini: Der Barbier von Sevilla), Emmelina (Weigl: Die Schweizerfamilie), Agathe (Weber: Der Freischütz), Pamina (Mozart: Die Zau­berflöte), Hraběnka (Mozart: Figaros Hochzeit), Ni­netta (Rossini: Die diebische Elster), Röschen (Pai­siello: Schöne Müllerin). – Host. 29. 4. 1827: Popelka (Rossini: Cenerentola), 4. a 17. 11. 1829 Tancredi (ital., Rossini: Tancredi).

Prameny a literatura

Cedule představení Libussa a Hanns Klachl z února a března 1819, Archiv města Brna. – Martinec: Journal. • Brünner Theater-Almanach für das Jahr 1826, s. 14, 20; 1829, s. 21; Allgemeine musikalische Zeitung [Leip­zig], 29, 1827, sl. 617–618 [host. ve StD]; Teuber II, s. 444, 458; W. Binal: Deutschsprachiges Theater in Budapest, Wien 1972; Weber: Notizen-Buch; J. Tro­jan: Rossiniovští zpěváci ve staré brněnské Redutě v období biedermeieru, Opus musicum 24, 1994, č. 5–6. • Mendel [s chybnými daty]; Eisenberg; MGG 1958 [s chybnými daty, lit., převzato do MGG 2003].

Životní události

  • 19. 5. 1800: narození, Innsbruck, Rakousko
  • 21. 3. 1866: úmrtí, Brno


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 248–249
Autor: Jitka Ludvová