Jules, Hermine

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 27. 3. 2020, 12:34; Klara.kadlecova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Hermine Jules, kresba T. Hess. Zdroj: Theodor Hess: Von unserem Theater für unser Theater. Decamerone der Brünner Schauspieler, Brünn 1884, s. 72.
Hermine Jules
* 1848 Brno (CZ)
24. 6. 1901 Brno (CZ)
herečka, zpěvačka

Herečka a zpěvačka, která byla populární jak ve Vídni, tak v rodném Brně. Z oboru subret se úspěšně přehrála do komických ženských rolí a proslula zvláště úlohou kuchařky Therese (K. Costa: Ihr Corporal).

Vlastním jménem Julisch. K divadlu inklinovala od dětství, umělecké vzdělání získala u svého otce Johanna Julese (1821 – 27. 1. 1888), který byl učitelem tance. Jako herečka a zpěvačka debutovala v dubnu 1870 v městském divadle v Olomouci u ředitele I. Czernitse, pod jehož vedením hrála i na podzim t. r. v Prešpurku. Následujícího roku přešla do Vídně; M. Steiner ji angažoval v Divadle na Vídeňce, kde zůstala sedm let. Zasnoubila se s hereckým kolegou F. Lebrechtem (1848 – 14. 8. 1874), ke sňatku však nedošlo, protože snoubenec tragicky zahynul na následky pádu z divadelních kulis. Od února 1878 účinkovala ve vídeňském Carltheater, na jaře 1879 se vrátila na Vídeňku. Počínaje podzimem 1879 byla členkou brněnského městského divadla, kde vystupovala po dvě sezony do jara 1881. Poté hostovala čtyři měsíce u H. Laubeho ve vídeňském městském divadle. V srpnu 1881 odjela na několikaměsíční turné do Ameriky. Cestou onemocněla záškrtem a po příjezdu podstoupila operaci. I přes zdravotní obtíže odehrála s úspěchem na 150 představení v New Orleans, Buffalu, Chicagu, St. Luis, Milwaukee, Indianapolis, Louisville, Lafayette i v Kanadě. Po návratu do Evropy se stala členkou hamburského Thalia Theater, se kterým se ještě dvakrát vrátila do Spojených států (1882, 1883). S německou hereckou skupinou působila na pozvání manažera H. Conrieda v newyorských Thalia Theatre (původně Bowery Theatre) a Germania Theatre. V květnu 1883 se J. natrvalo vrátila do Evropy a její první zastávkou bylo rodné Brno, kde vystupovala jako hostující umělkyně do června, v červenci t. r. hostovala v Karlových Varech. Odmítla nabídku angažmá ve dvorním divadle v Petrohradu a v srpnu se znovu stala členkou brněnského městského divadla, kde setrvala do 1887. Její zdravotní stav se průběžně zhoršoval. V květnu 1884 byla na jevišti stižena chrlením krve a musela přerušit představení. Ataky nemoci se opakovaly i v dalších letech. Přesto na podzim 1888 přijala angažmá v Divadle na Vídeňce, se kterým hostovala v září t. r. v Berlíně. 1889–98 hrála opět v Brně. Naposledy působila 1898–1900 ve vídeňském Volkstheater; byla též členkou sdružení, které divadlo provozovalo. Z divadla i z Vídně pro nemoc odešla a uchýlila se do soukromí brněnského bytu. 24. 6. 1901 se J. v 53 letech otrávila.
Bratr Anton Jules (24. 8. 1860 – 2. 8. 1913) byl také herec, vystupoval např. ve vídeňských divadlech Carltheater a Raimund Theater.

Hereckou kariéru J. zahájila v rolích subret a naivek, s postupem času se začala profilovat jako herečka komických rolí, které jí proslavily a které hrála až do konce kariéry. Na začátku jejího působení v divadle byla vyzdvihována její krása, světlé vlasy a štíhlá postava, její doménou byly zpěvné a komické charakterní role. Často účinkovala ve fraškách a kouzelných hrách J. Nestroye a F. Raimunda, největší úspěch však slavila v operetách J. Strausse ml., F. von Suppého a K. Millöckera, kde vystupovala zejména v mezzosopránových úlohách. Na jevišti zažila epochu klasiků vídeňské operety pozdních 70. a začátku 80. let, opětovně hrála v dílech libretistů R. Genéeho a F. Zella. Uznání si vysloužila za roli Therese Krones ve stejnojmenné hře K. Haffnera, což byla u tehdejších operetních zpěvaček oblíbená úloha. Během turné v Americe vynikala jako Artemisie ve Straussově Lustige Krieg a Madame Stauffacher v Schillerově Vilému Tellovi. S přibývajícím věkem se objevovala v komediálních rolích matek, v 90. let přešla do oboru komických starých. Patřila k nemnohým herečkám, jimž se podařilo s úspěchem změnit herecký obor, a které dokázaly komické role individualizovat. Popularitu J. přinesly především postavy hraběnky Palmaticy Nowalské (K. Millöcker: Der Bettelstudent) a zvláště kuchařky Therese z frašky se zpěvy od K. Costy Ihr Corporal, jíž dodala český přízvuk a nenucenou komiku.
Značné oblibě se těšila v městském divadle v Brně, kde ji tisk přezdíval „brněnská Gallmeyerová.“ Účastnila se zdejšího kulturního života, často vystupovala v odpoledních matiné a koncertech. Byla první ženou, která se projela v květnu 1884 brněnskou parní tramvají. K J. popularitě přispěl i její patriotismus, během svých četných hostování udržovala spojení s místním tiskem, který zveřejňoval její zdravice. I přes zdravotní problémy, které ji provázely celý život a vedly k jejímu předčasnému odchodu z veřejného života, si J. vybudovala renomé operetní zpěvačky oblíbené kritikou i diváky, v Brně i ve Vídni. Přestože nemoc herečku donutila v posledních letech výrazně omezit divadelní aktivity, nijak neproměnila její osobitý herecký styl, který byl charakterizován promyšlenou komikou a hereckým umem. Zejména po zdařilém přechodu do rolí komických starých si získala sympatie publika pro svou schopnost parodie a imitace, často upozadila i mladší kolegyně v hlavních rolích. Na sklonku života byla v Brně jednou z nejoblíbenějších veřejných osobností.   


Role

Stadtheater, Olmütz (městské divadlo v Olomouci)

Gustchen (W. Müller: Der Verwunschene Prinz), Gabriele (A. Förster dle L. Leroye: Umkehr), Gilberte (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou) – 1870.

Theater an der Wien (Divadlo na Vídeňce)

Therese (L. Anzengruber: Der ledige Hof) – 1877; Therese (K. Costa: Ihr Corporal, h. K. Millöcker), Nanni (A. Berla: Durchgegangene Weiber), Anastasia (H. Wilken, h. K. Millöcker: Der Löwe des Tages), Königin (J. Strauss ml.): Königin Indigo, ú. J. Braun) – 1879; Peronella (F. Suppé: Boccaccio, libr. R. Genée, F. Zell), Christel (G. zu Putlitz: Rolf Berndt), Rosa, Kammermädchen (F. Raimund: Der Verschwender), Lotti Griessmeyer (L. Held: Die Näherin, h. K. Millöcker), Liesl Hübner (L. Anzengruber: Die Trutzige), Therese Krones (K. Haffner: Therese Krones, h. A. Müller), Kunigunde (A. Langer: Eine Vereinsschwester), Dorothea (J. Nestroy: Eulenspiegel), Bärbel (Ch. Birch-Pfeiffer: Dorf und Stadt), Pensionslehrerin Leblanc (Ch. Birch-Pfeiffer: Ein Kind des Glücks) – 1880.

Königlich städtisches Theater Brünn (Královské městské divadlo Brno)

Lotti Griβemeyer (L. Held: Die Näherin, h. K. Millöcker), Artemisia (J. Strauss ml.): Der lustige Krieg), Donna Olympia (F. Suppé: Donna Juanita, libr. R. Genée, F. Zell), Therese (K. Costa: Ihr Corporal), Nanni (A. Berla: Durchgegangene Weiber), Leonore (F. Kaiser: Mönch und Soldat), Marianne, Haushälterin bei Griesinger (A. L‘Arronge: Doctor Klaus), Marie (F. Nissel: Die Zauberin am Stein), Sarah Gildern, Gouvernante (G. Moser: Der Bibliothekar), Adeline (F. Radler: Hopfenrath’s Erben), Sophistika (J. Strauss ml.): Prinz Methusalem, libr. K. Treumann), Frl. Blumenblatt (J. Nestroy: Einen Jux will er sich machen), Aurora (A. Ch. Lecocq: Giroflé – Girofla, libr. A. Vanloo, E. Letterier), Ulrike, Köchin bei Dorn (G. Moser: Unsere Frauen), Palmatica Gräfin Nowalska (K. Millöcker: Der Bettelstudent, libr. R. Genée, F. Zell), Frau Seekatz (K. Gutzkow: Der Königslieutenant), Gräfin von Ceran (E. Pailleron: Die Welt in der Man sich langweilt), Frau Klinker (A. L’Arronge: Hasemann’s Töchter), Marie Edle von Kutschenreiter, Rathswitwe (K. Costa: Ein Blitzmädel), Donna Antonia (R. Genée: Der Seekadet, libr. F. Zell), Diana von Chateau-Lansac (Ch. Lecocq: Der kleine Herzog, libr. L. Halévy, H. Meilhac), Therese Krones (K. Haffner: Therese Krones, h. A. Müller) – 1883; Adelgunde von Delmenhorst (R. Benedix: Das Gefängnis), Hermine Drossen (P. Lindau: Ein Erfolg), Rosalia (G. Moser: Der Hypochonder), Resl (L. Ganghofer: Der Prozesshans´l), Ulrike (R. Benedix: Die zärtlichen Vewandten), Petronella (F. Suppé: Boccaccio, libr. R. Genée, F. Zell), Madame Auberdin (A. Langer: Ein Wort an den Minister), Frau von Berny (E. Scribe: Feenhände), Sophistika (J. Strauss ml.): Prinz Methusalem, libr. K. Treumann), Agricola, Barbaruccio´s Frau (J. Strauss ml.): Eine Nacht in Venedig, libr. R. Genée, F. Zell), Arabella (J. Rosen: Ein Engel), Norica (F. Schönthan: Roderich Heller), Frau von Turnis (V. Sardou: Fürstin Feodora), Heloisa (K. Millöcker: Apajune, der Wassermann, libr. R. Genée, F. Zell), Frau von Belling (G. Moser: Der Vielchenfresser), Gräfin Feldern (E. Bauernfeld: Aus der Gesselschaft), Antoinette, Kammerjungfer (R. Benedix: Die Dienstboten), Frau Brigitte, Vorsteherin eines Fräulein-Pensionats (F. Suppé: Das Pensionat), Frau von Sucher (R. Kneisel: Die Kuckucks), Zenobia (K. Millöcker: Gasparone, libr. R. Genée, F. Zell), Liesl Hübner (L. Anzengruber: Die Trutzige), Frau Marthe Rull (H. Kleist: Der zerbrochene Krug), Clothilde von Schnek (M. Günther-Bauer, L. Günther: Der neue Stiftsarzt), Marianne, Haushälterin bei Griesinger (A. L´Arronge: Doctor Klaus), Fräulein Javotte Bergamotta (K. Millöcker: Die Jungfrau von Belleville, libr. R. Genée, F. Zell), Mary, Kellnerin bei Nick (R. Planquette: Rip-Rip), Ein altes Weib (F. Raimund: Der Verschwender), Pauline (G. Moser: Ultimo), Regine (Sobotka: Scheu vor dem Minister), Sarah Gildern, Gouvernante (G. Moser: Der Bibliothekar), Die alte Fadet (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Grille), Amalie Hinterhuber (J. Rosen: O diese Mädchen!), Ursula (W. Müller v. Königswinter: Sie hat ihr Herz entdeckt), Minna, Dienstmädchen bei Roll (G. Moser, O. Girndt: Mit Vergnügen), Ninon de L´Enclos (G. Moser: Nanon, die Wirthin vom goldenen Lamb), Minna (J. Rosen: Ein Schutzgeist), Madame Aubry, Verwandte der Familie Laroque (A. Beckmann dle O. Feuilleta: Ein verarmter Edelmann), Rosa, Dienstmacher bei Neumeister (F. Schönthan,. P. Schönthan: Der Raub der Sabinerinnen), Christiane (H. Laube: Böse Zungen), Zweite Hexe (W. Shakespeare: Macbeth), Frau Bertrand (D. Auber: Maurer und Schlosser, libr. K. A. Lichtenstein), Edwina (R. Benedix: Aschenbrödel), Fräulein von Lusignan (V. Sardou: Cyprienne) – 1884; Marie (F. Schönthan: Die goldene Spinne), Juno (J. Offenbach: Orpheus in der Unterwelt, libr. H. Crémieux, L. Halévy), Sophia (I. Schnitzer: Der Goldmensch), Frau Bertrand (D. Auber: Maurer und Schlosser, libr. K. A. Lichtenstein), Kathi (C. Walzel: Die Kindsfrau), Baronin von Prefort (G. Ohnet: Der Hüttenbesitzer), Rosa (R. Kneisel: Sie weiss etwas!), Beatrix (K. Töpfer: Rosenmüller und Finke oder Abgemacht), Brigitte (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Frau Sepherl (H. Müller: Adelaide), Brigitte (H. von Kleist: Das Kätchen von Heilbronn), Viarda, die Zigeunermutter (P. A. Wolff: Preciosa, h. C. M. Webber), Frau Freude (L. Schnieder dle A. v. Kotzebue: Die Unglücklichen), Gretl (C. Moree: ´s Nullerl), Sophie (G. Moser, F. Schönthan: Krieg im Frieden), Frau Oberförsterin Moorpilz (L. Angeli: Von Sieben die Häβlichte), Gertrude Grimminger (Ch. Birch-Pfeiffer: Rosa und Röschen), Klytämnestra (J. Offenbach: Die schöne Helena, libr. H. Meilhac, L. Halévy), Perpetua (A. Czibulka: Pfingsten in Florenz, libr. R. Genée, J. Riegen), Minna (J. Rosen: Ein Schutzgeist), Fräulein Bombance (K. Treumann: Tricoche und Cacolet), Barbara (H. Wittmann, A. Wohlmutt: Der Feldprediger), Rosa, Kammermädchen (F. Raimund: Der Verschwender), Virginie (W. Busnach, O. Gastineau dle E. Zoly: Der Todtschläger), Commerzienräthin (G. Räder: Robert und Bertram), Frau Hoppe (H. Lubliner: Die von Kleewitz), Rosa (B. Busch: Halbe Dichter), Christiane (H. Laube: Böse Zungen), Nina (H. Heinemann: Der Schriftstellertag), Paola (J. Offenbach: Prinzessin von Trapezunt, libr. J. Hopp), Massaldschi (F. Suppé: Fatinitza, libr. R. Genée, F. Zell), Donna Sofronia (J. Strauss ml.): Carneval in Rom), Marquise d´Epinaq (A. E. Brachvogel: Narciss), Frau Kleinschmidt (L. Günther: Der Leibarzt), Lieschen (F. Raimund: Die Alpenkönig und der Menschenfeind), Pfirsichblüthe (V. Sardou: Fernande), Leni (A. Berla: Drei Paar Schuhe), Laura von Schirling (J. Rosen: Defictit), Heloisa (K. Millöcker: Apajune, der Wassermann, libr. R. Genée, F. Zell), Netti (H. Thalboth: Eine Kleinigkeit), Brigitte (O. Redtwitz: Philippine Welser), Die alte Lise (S. H. Mosenthal: Deborah), Minette (R. Benedix: Der Störenfried), Signora Palpeti (J. Nestroy: Der böse Geist Lumpacivagabundus), Vroni (L. Anzengruber: Der Meineidbauer), Christel (P. Lindau, H. Lubliner: Frau Susanne), Traudl (L. Ganghofer, H. Neuert: Der Herrgottschnitzer von Ammergau), Dorothea (J. Nestroy: Eulenspiegel) – 1885; Hermine Drossen (P. Lindau: Ein Erfolg) – 1886; Mistress Burton (V. Sardou: Georgette), Gräfin Prascovia Sebuloff (C. Zeller: Der Vagabund), Mirabella (J. Strauss ml.): Der Zigeunerbaron) – 1887; Dorothea (J. Bauer: Die Wienerstadt in Wort und Bild), Lisette (H. Müller: Von Stufe zu Stufe), Madame Quimper-Karadec (J. Offenbach: Pariser Leben, libr. H. Meilhac, L. Halévy), Antinomia (F. Raimund: Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär), Timothea (F. Zell: Die Novize), Emerenzia (K. Millöcker: Die sieben Schwaben) – 1888; Madame Bonivard (E. Neumann dle A. Marsa a A. Bissona: O diese Schwiegermutter!), Evi Reisleithner (A. M. Storch: Im Tiergarten), Frau Seekatz (K. Gutzkow: Der Königslieutenant), Lotti (J. Stern: Die Hochzeit des Reservisten, lib. F. Zell), Frau Xandl (L. Anzengruber: Heimg’funden) – 1889; Crescentia (S. H. Mosenthal: Der Sonnwendhof), Katisha (W. Gillbert: Mikado, h. A. Sullivan), Frau Sopherl (V. Chiavaci, L. Krenn: Die Frau Sopherl vom Naschmarkt), Big, eine Studentin der Universität Boston (K. Millöcker: Der arme Jonathan, libr. H. Wittmann, J. Bauer) – 1890; Frau von Barbusson (O. Blumenthal dle A. W. Pinero: Falsche Heilige), Frau Schmalenbach (E. Wildenbruch: Die Haubenlerche), Amalie (F. Antony, V. Maurer: Der dumme August) – 1891; Adelaide (C. Zeller: Vogelhändler) – 1894.

Prameny

MZA, Sbírka matrik, 16916 Brno – sv. Jakub, matrika zemřelých 1896–1930, s. 52.

Literatura

Die Neue Zeit: Olmützer politische Zeitung 1. 4. 1870; Wiener Theater-Chronik 14. 10. 1870; 21. 8. 1874 (nekrolog snoubence Lebrechta); 2. 2. 1877; Mährisch-schlesischer Correspondent (Brünn) 13. 7. 1878; 16. 5., 9. 7., 22. 8., 2. 12. 1879; 23. 1., 10. 4., 20. 4., 26. 5., 14. 8., 16. 10., 19. 10., 3. 11. 1880; 30. 1., 2. 10. 1881 (onemocnění záškrtem); 13. 5. 1882; 19. 3., 18. 5. (návrat z Ameriky), 19. 5., 23. 5., 25. 5., 26. 5., 4. 6., 13. 7., 18. 9., 20. 9., 22. 9., 27. 9., 4. 10., 13. 10., 15. 10., 17. 10., 18. 10., 22. 10., 2. 11., 5. 11., 26. 11., 3. 12., 10. 12. 1883; 4. 1., 9. 1., 14. 1., 22. 1., 25. 1., 7. 2., 9. 2., 12. 2., 23. 2., 25. 2., 28. 2., 29. 2., 8. 3., 14. 3., 15. 3., 17. 3., 22. 3., 28. 3., 31. 3., 1. 4., 3. 4., 4. 4., 5. 4., 25. 4., 29. 4., 30. 4., 6. 5., 10. 5., 16. 5., 24. 5., 27. 5., 5. 6., 7. 6., 10. 6., 18. 6., 28. 6., 5. 9., 11. 9., 12. 9., 24. 9., 25. 9., 9. 10., 15. 10., 20. 10., 28. 10., 31. 10., 6. 11., 14. 11., 25. 11., 26. 11., 29. 11., 16. 12., 17. 12. 1884; 7. 1., 8. 1., 9. 1., 12. 1., 19. 1., 26. 1., 28. 1., 29. 1., 4. 2., 5. 2., 9. 2., 16. 2., 21. 2., 26. 2., 2. 3., 12. 3., 14. 3., 16. 3., 20. 3., 26. 3., 27. 3., 9. 4., 15. 4., 17. 4., 22. 4., 27. 4., 5. 5., 12. 5., 19. 5., 23. 5., 26. 5., 2. 6., 5. 6., 16. 6., 14. 9., 18. 9., 22. 9., 2. 10., 6. 10., 10. 10., 13. 10., 19. 10., 23. 10., 24. 10., 31. 10., 17. 10., 3. 11., 9. 11., 13. 11., 16. 11., 20. 11., 26. 11., 30. 11., 9. 12., 10. 12., 12. 12., 15. 12. 1885; 10. 5., 14. 8. 1886; 10. 3., 12. 3., 9. 7., 26. 11. 1887; 17. 1., 25. 1., 28. 1. (parte otce Johanna Julese, matka Anna Jules), 3. 11., 15. 11., 14. 12., 18. 12. 1888; 19. 1., 22. 6., 19. 12., 30. 12. 1889; 28. 2., 12. 3., 19. 8. 1890; 13. 4., 14. 4., 16. 4., 17. 9. 1891; Morgen-Post (Wien) 14. 7. 1878; 24. 2. 1884; Tagesbote aus Mähren (Brünn) 11. 7., 15. 7., 6. 8., 25. 8. 1880; Die Presse (Wien) 16. 9. 1881 (hereččin dopis popisující cestu do Ameriky); 2. 9. 1882; Wiener Allgemeine Zeitung 26. 8. 1882; Mährishes Tagblatt (Olmütz) 30. 5., 28. 8. 1884; Grazer Volksblatt 17. 8. 1884 (hostování ve Štýrském Hradci); Deutsche Musik-Zeitung 15. 9. 1888; 20. 8. 1889; Brünner Zeitung 15. 4. 1891; Der Humorist (Wien) 1. 9. 1892; 20. 5. 1894; Illustrierte Wochenpost (Wien) 26. 6. 1931 ● úmrtí a nekrology: Mährishes Tagblatt (Olmütz) 25. 6, 26. 6. 1901 (dopis na rozloučenou brněnskému starostovi); Das Vaterland (Wien) 25. 6. 1901; Neue Freie Presse (Wien) 25. 6. 1901; Neues Wiener Tagblatt 25. 6. 1901; Brünner Morgenpost 25. 6., 27. 6. 1901 (dopis na rozloučenou ošetřujícímu lékaři); Neuer Theater-Almanach, Berlin 1902, s. 147; Biographisches Jahrbuch und deutscher Nekrolog, Berlin 1904, s. 52 ● Almanach des städtischen Theatres in Brünn 1891, s. 5.; Theater-Almanach (Brünn) 1892, s. 5; 1893, s. 9–10; 1894, s. 9–10, 1895 s. 9–10; 1896, s. 9–10; 1897, s. 9–10; M. Linhardt: Verwandlung – Verstellung – Virtuosität. Die Subrette und die komische Alte im Theater des 19. Jahrhunderts, in Rollenfach und Drama, eds. A. Detken – A. Scholau, Tübingen 2015, s. 183. 

Eisenberg, Flüggen, Kosch Th, Ulrich, Wurzbach

Životní události

  • 1848: narození, Brno (CZ)
  • 24. 6. 1901: úmrtí, Brno (CZ)

Další jména

Julisch

Vazby

H


Vznik: 2019
Autor: Klára Škrobánková