Heiss, Johann: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Heiss Johann na Heiss, Johann)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Johann</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Johann</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Heiss</ee:lastname>
| příjmení = <ee:lastname>Heiss</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
kolem 1780
 
kolem 1780
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Mannheim, Německo
 
Mannheim, Německo
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
(?)
 
(?)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
  
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>tanečník, baletní mistr,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
 +
| povolání=<ee:profession>tanečník, baletní mistr,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
<cshow logged="1">
+
<ee:content>
+
 
<div>
 
<div>
 
Psán též Hais, Haiss. Manžel tanečnice Caroli­ny H. (nar. kolem 1780 v Mannheimu), otec ta­nečníka Georga H. (nar. kolem 1800).
 
Psán též Hais, Haiss. Manžel tanečnice Caroli­ny H. (nar. kolem 1780 v Mannheimu), otec ta­nečníka Georga H. (nar. kolem 1800).
Řádka 61: Řádka 59:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
'''Zdroj:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Božena Brodská]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 77: Řádka 69:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 09:51

Johann Heiss
* kolem 1780 Mannheim, Německo
(?)
tanečník, baletní mistr


Psán též Hais, Haiss. Manžel tanečnice Caroli­ny H. (nar. kolem 1780 v Mannheimu), otec ta­nečníka Georga H. (nar. kolem 1800).

Pohyboval se převážně na území Čech, Mo­ravy, Rakouska a Uher. První zprávy o něm jsou z Prahy, kde debutoval 16. 2. 1797 v Nos­titzově divadle za baletního mistra G. Brunet­tiho v baletu Das Waldpaar oder Das ist ihnen zu Rund (ch: Uhlich). Již v sedmnácti letech měl ambice stát se baletním mistrem a poku­sil se zde o choreografii baletu Der erkannte Francoss (2. 4. 1797, h: ?). Názor kritiky není znám, patrně však neuspěl, protože balet měl pouze jednu reprízu a H. se jako choreograf dále neuplatnil. Sólistou byl do dubna 1798. Po dvou letech (1800), když se po L. Olivie­rim znovu stal baletním mistrem G. Brunetti, vrátil se H. do bývalého Nostitzova, nyní StD jako sólista i s manželkou Carolinou. Tento­krát prosadil, že bude vedle Brunettiho uvádět též své vlastní balety: Das Kosakenlager (18. 9. 1801, h: ?), Die verfolgte Wilde (23. 9. 1801, h: ?), Der Desertör (1. 10. 1801, h: A. Vojtíšek). V říjnu 1801 se na jevišti při skoku zranil, dva měsíce netančil a neuváděly se ani jeho balety. Novinkou pak byl až jeho „Schautanz“ Die Mädchenprobe in China  (2. 1. 1802, h:? ), posledním titulem v praž­ském angažmá byl „Schautanz“ Ariadne oder Die wiedergefundene Tochter des Bacchus (18. 2. 1802).

Pražské zkušenosti sehrály značnou roli při dalším H. působení ve funkci baletního mistra v Pešti za ředitele M. A. Cibulky. V jediné se­zoně 1802/03 zde H. uvedl kolem třiceti titulů, mezi nimiž se objevily i balety, které znal z Pra­hy: Agnes Bernauer (10. 1. 1803, h: Tuczek), Mina die Fee oder Der Traum Achilles (18. 1. 1803, v Praze uváděl G. Brunetti), Das Wald­mädchen (15. 9. 1802 s hudbou P. Vranického). Svůj repertoár H. přizpůsoboval uherskému obecenstvu a uváděním lokalizovaných baletů (Der edelmütige Ungar unter den Räubern bei 'Mehadia a Eduard und Etelka oder Die Zigeu­nerbraut bei Kecskeméth, oba v září 1802).

Další zprávy o něm jsou až ze Štýrského Hradce, kde kritika 1810 chválila malý balet, „který docela dobře baví“. H. jako tanečníkovi se dařila zejména postava Harlekýna; vystoupil v pantomimě Die Cavallerie zu Fuss oder Narrheit über Narrheit (Pierota tančil herec a tanečník Reisinger z rozvětvené tanečnické rodiny). Ve svém repertoáru však měl H. i ná­ročnější tituly, než byly pantomimy, ve Št. Hradci uvedl Vranického balet Das Waldmäd­chen (17. 7. 1810) a komický divertissement Die eifersüchtige Ehefrau oder Der Vauxhall in London. Zde se zejména uplatnila manželka Caroline v důstojnickém převleku jako obratná šermířka. V divertissementu Der Schmied auf dem Lande (26. 7. 1810) uzavřel H. představe­ní vynalézavým kontratancem, v němž taneční­ci splétali pentle visící ze stožáru. Ve Št. Hrad­ci uvedl dále balety Die Zigeunerhochzeit (2. 9. 1810), Die taube Wirthin (26. 9. 1810, v hlavní roli Caroline), Die drei Buckligen von Damas­co (27. 2. 1811), Das stolze Bauernmädchen (5. 3. 1811, h: Kauer), Das Kosakenlager (18. 4. 1811). Tisk oznámil H. odchod do Lvo­va, ale už v létě byla rodina v městském divadle v Opavě. Jejich půlroční působení, od července 1812 do prosince 1812, zde opět přineslo balet Minna die Fee (31. 7. 1812) z pražského Bru­nettiho repertoáru, v němž H. kdysi tančil. Po činoherní benefici Caroliny následoval balet Die Cavallerie zu Fuss a historický balet o 2 jedn. Die Reue des Pygmaleons. Od září 1813 do června 1814 se H. zdržovali v Brně, kde zahajovali 24. 9. baletem Der Fassbinder. Jejich bohatý repertoár obsahoval dále Die Ca­vallerie zu Fuss (zde jako velkou pantomimu o 2 jedn., h: Tuczek) a tři tituly s hudbou Vo­lánkovou: Der Vogelsteller (27. 12. 1813, diver­tissement, 1 jedn.), Das von den Kosaken ero­berte Lager oder Die gerettete russische Braut (21. 3. 1814, velký pant. balet, 3 jedn.) a Der Talisman oder Arlekin als Schneider (11. 5. 1814, kom. pantomima, 1 jedn.). Vcelku dávali v Brně 11 novinek a H. velmi dobře využíval zejm. baletního sboru.

Od ledna 1815 působili manželé u ředitele Bannholzera v Olomouci s asi patnáctiletým synem Georgem, hercem i tanečníkem. 28. 1. je poprvé dokumentováno jeho vystoupení v kouzelné hře se zpěvy a tanci od A. Schuste­ra Das Schneeweibchen (h: Tuček), kde tančil v baletních číslech v choreografii svého otce a hrál postavu Rytíře Uhlicha. K Engelově či­nohře Der dankbare Sohn, v níž vystoupili matka i syn (role Rachel a Michela), připojil otec komický divertissement Das stolze Land­mädchen (12. 2. 1815, h: Kauer). Již 6. 2. 1815 dával H. divertissement Ein Fasching. Není známo, kolik tanečníků měli H. v Olomouci k dispozici, rodina se však uplatnila převážně v činohře. Svědčí o tom i H. benefice 16. 2. 1815, která začínala činohrou za spoluúčin­kování Caroliny; po ní následoval H. balet Das Räuberlager oder Die Zigeunerhochzeit odvou jednáních) s účastí celé rodiny. Po této benefici zřejmě H. z Olomouce odešel, další zprávy o něm nejsou.

H. byl zřejmě průměrným tanečníkem a prů­měrným, i když pilným autorem. Nevytvořil velká dramatická díla noverrovského nebo viganovského typu, ale chtěl v krátkých ba­letech především bavit publikum svou ko­mikou.


Prameny a literatura

Stát. okr. archiv Olo­mouc, plakáty, fond M 8–22, kart. C 1783–1865, sign.C 1814–1, C–1815–3, 8, 10, 13. • Der böhmi­sche Wandersmann [Prag], 1801, č. 13, s. 232, č. 14 nestr., č. 15 nestr., č. 20, s. 344, č. 21, s. 360, č. 22, s. 376, č. 24, s. 408; Thalia [Wien], 1810, č. 1, čer­ven, s. 8 [Cavallerie], č. 14, srpen [Die eifersüchtige Ehefrau]; Troppauer Zeitung 1812, č. 96 [Die Reue des Pygmaleons]; Theaterzeitung [Wien], 6, 1813, 14. a 29. 9., 4. 10. [zprávy z Brna]; 7, 1814, č. 64 z 31. 5. s. 254 [Der Talisman]; Teuber II, s. 351; T. Volek: Repertoár Nostitzova divadla z let 1796–8, Miscellanea musicologica 36, 1961; Boženek: Opa­va, sv. 2, rejstříky, s. 2; Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, [1995]; Wurmová 1996.

Životní události

  • kolem 1780: narození, Mannheim, Německo
  • (?): úmrtí

Další jména

Hais Haiss


Vznik: 2006
Autor: Božena Brodská