Fibichová, Betty

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 8. 2. 2017, 13:27; Jakubcova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Betty Fibichová
* 16. 3. 1846 Jilemnice
20. 5. 1901 Praha
zpěvačka


Dívčím jménem Barbora Hanušová, jako Betty Hanušová vystupovala do 1875. Byla prostřední ze tří dcer jilemnického mlynáře a pekaře. Základy pěvecké techniky získala v Praze u A. Appého. 22. 8. 1867 debutovala v německém divadle v Karlových Varech jako Nancy (Flotow: Martha) a v téže roli vystoupila 29. 10. 1867 na scéně německého divadla v Olomouci, kde pak vytvořila už jen postavu Azuceny (9. 11. 1867 Verdi: Der Troubadour) a po ostrých výtkách místní kritiky vůči nedostatečnému pěveckému školení z divadla odešla. Na doporučení F. L. Riegra jí byla svěřena role Abatyše při pražské premiéře operní prvotiny K. Bendla Lejla (4. 1. 1868 PD) a byla přijata za sólistku PD pro altový a mezzosopránový obor. První rolí v angažmá byla Hedvika v Rossiniho opeře Vilém Tell. V pěveckém školení pokračovala u J. Lva a záhy se stala významnou členkou operního souboru PD, s nímž 1881 přešla do ND. Při slavnostní premiéře Smetanovy Libuše 11. 6. 1881 zpívala Radmilu. Sólistkou opery ND zůstala až do penzionování ze zdravotních důvodů 4. 1. 1891, poslední rolí byla epizodní partie klíčnice Lotinky v Dvořákově Jakobínu. Poté zpívala v ND pouze pohostinsky, např. Verunu v inscenaci Dvořákovy opery Šelma sedlák pro pražskou Národopisnou výstavu v září 1895. Osvědčila se i jako koncertní a chrámová pěvkyně; v Besedě brněnské zpívala 2. 4. 1879 altové sólo v Beethovenově 9. symfonii, v Praze na koncertě Jednoty umělců hudebních 23. 12. 1880 altový part v Dvořákově kantátě Stabat mater, s M. Sittovou provedla poprvé 11. 3. 1880 Dvořákovy Dvojzpěvy op. 38 ad.

V divadle byla obsazována do komických rolí (Paní Pageová, Nicolai: Veselé paničky windsorské, Marcelina, Mozart: Figarova svatba) i do partií dramatických (Azucena, Verdi: Troubadour, Klytaiméstra, Gluck: Ifigénie v Aulidě, Fides, Meyerbeer: Prorok). Největších úspěchů dosahovala v postavách klidných, nevýbojných, spíše pasivních či obdařených klidnou vznešeností (Knejpková, Hřímalý: Zakletý princ, Šafářka, Dvořák: Šelma sedlák, Martinka ve Smetanově Hubičce a Záviš v Čertově stěně). Tento rys jejího uměleckého naturelu měl na mysli i Smetana, když pro ni komponoval Pannu Rózu v opeře Tajemství (1878). Některé role si podržela až dvacet let.

Po předčasném úmrtí své mladší sestry, první choti Z. Fibicha, se 23. 8. 1875 za ovdovělého skladatele provdala. S jeho tvorbou byla spjata už od roku 1872, kdy spolu s M. Sittovou provedla koncertně dvojzpěv Elišky a Dobky z opery Bukovín (Elišku zpívala i při premiéře 16. 4. 1874). Fibich pro ni napsal roli Bílé paní Perchty ve své druhé opeře Blaník (1877, prem. 25. 11. 1881) a především partii majestátní kněžny Isabelly v opeře Nevěsta messinská (1884). Pěvkyně, jejíž chladně působící krása byla přirovnávána ke zjevu tragédky M. Bittnerové, zde získala životní roli. Zaujala v ní intenzitou a hloubkou hereckého prožitku, důstojnými a ušlechtilými gesty a podmanivým témbrem temného altu.


Role (v PD a ND)

1868: Abatyše (Bendl: Lejla, prem., j. h.), Markéta (Boieldieu: Bílá paní, j. h.), Hedvika (Rossini: Vilém Tell), Baruška (Mozart: Figarova svatba), Max (Zajc: Loď v přístavu aneb veselí plavci); 1869: Háta (Smetana: Prodaná nevěsta), Maffio Orsini (Donizetti: Lukrecia Borgia), Azucena (Verdi: Troubadour, též 1884), Nancy (Flotow: Marta, též 1884), Marta (Gounod: Faust a Markéta, též 1884); 1870: Lada (Šebor: Blanka, prem.); 1871: Zarema (Měchura: Marie Potocká, prem.), Paní Pageová (Nicolai: Veselé paničky windsorské, též 1885); 1872: Ratmír (Glinka: Ruslan a Ludmila), Klytaiméstra (Gluck: Ifigénie v Aulidě), Knejpková (Hřímalý: Zakletý princ, prem.); 1873: Paní Bohatá (Nicolai: Veselé ženy windsorské), Princ Edvard (Jonas: Javotte); 1874: Eliška (Fibich: Bukovín, prem.), Markýza (Delibes: Král to řekl); 1875: Anna (Dvořák: Král a uhlíř, prem., též v přeprac. verzi 1887), Marcelina (Mozart: Figarova svatba, též 1881), Xenie (Nápravník: Nižegorodci, prem.), Brigitta (Kittl: Bianka a Giuseppe), Fides (Meyerbeer: Prorok); 1876: Homena (Dvořák: Vanda, prem.); 1877: Děčana (Smetana: Braniboři v Čechách, též 1880, 1885), Kunhuta (Offenbach: Král Mrkvička), Veruna (Blodek: V studni); 1878: Veruna (Dvořák: Šelma sedlák, prem., též 1883, 1895), Martinka (Smetana: Hubička, též 1883), Panna Róza (Smetana: Tajemství, prem., též 1885); 1879: Ludmila (Smetana: Prodaná nevěsta, též 1883), Peronella (Suppé: Boccaccio); 1881: Říhová (Dvořák: Tvrdé palice, prem.), Perchta (Fibich: Blaník, prem.), Radmila (Smetana: Libuše, prem., též 1883), Pamela (Auber: Fra Diavolo); 1882: Záviš (Smetana: Čertova stěna, prem., též 1890), Nenávist (Gluck: Armida), Marie Theresie portugalská (Auber: Ďáblův podíl); 1883: Zuzana (Bendl: Karel Škréta, prem.), Ulrica (Verdi: Maškarní ples); 1884: Kněžna Isabella (Fibich: Nevěsta messinská, prem.), Kmotra (Ricciové: Kryšpín a kmotra), Paní Bentsonová (Délibes: Lakmé); 1885: Chůva (Rubinštejn: Démon), Marta (Boito: Mefistofeles); 1886: Markýza (Kovařovic: Cesta oknem), Maddalena (Verdi: Rigoletto); 1888: Chůva (Čajkovskij: Eugen Oněgin), Zjev (Offenbach: Hoffmannovy povídky); 1889: Klíčnice Lotinka (Dvořák: Jakobín, prem.), Háta (Marschner: Jan Heiling), Marie (Rozkošný: Krakonoš); 1890: Mad. Bertrand (Auber: Zedník a zámečník).

Prameny a literatura

Neue Zeit [Olomouc] 31. 10. a 12. 11. 1867; Národní listy 19. 5. 1869; L. D[olanský]: Ruch 6, 1884, s. 187; K. Sázavský: Dějiny Filharmonického spolku Beseda brněnská, Brno 1900; –olon, Divadelní listy 2, 1901, s. 298 [nekrolog]; O. Hostinský: Vzpomínky na Fibicha, 1909; B. Benoni: Moje vzpomínky a dojmy I–II, 1917, 1919, rejstřík ve sv. II; Z. Nejedlý: Zdenka Fibicha milostný deník. Nálady, dojmy a upomínky, 1925; Nejedlý: Opera ND I; L. K. Žižka: O muzikantech a lidech kolem nich, Lidové noviny 10. 4. 1938; L. Novák: Stará garda Národního divadla. Činohra–Opera–Balet, 1944; P. Pražák: Smetanovy zpěvohry, I–IV, 1848, rejstřík ve sv. IV; Zdeněk Fibich. Sborník statí a dokumentů, I–II, vyd. A. Rektorys, 1951, 1952; J. Kalistová: Smetanovští interpreti v olomouckém divadle před sto lety, Střední Morava, Kulturně historická revue, Olomouc 1966, s. 88–94; PD 1862–83; Trávníčková: PD.  •  Pazdírek; ČHS; NDp; ND po 1883.

Životní události

  • 16. 3. 1846: narození, Jilemnice
  • 20. 5. 1901: úmrtí, Praha

Další jména

Hanušová Barbora, Hanušová Betty


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 156–157
Autor: Vladimír Hudec