Eggenberk, Jan Kristián: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Německy Johann Christian Eggenberg. – Byl majitelem panství Český Krumlov a dalších panství v jižních Čechách, která zdědil po svém otci Johannu Antonovi (1610–49). Manželství s Marií Ernestinou ze Schwarzenberku (1649–1719), uzavřené 1666, zůstalo bezdětné. '''E'''. ustanovil univerzální dědičkou svou choť, která pak za dědice určila svého synovce → Adama Fran­tiška Schwarzenberka. Po její smrti přešly ­veškeré državy a majetek do vlastnictví rodu ­Schwarzenberků.
 
Německy Johann Christian Eggenberg. – Byl majitelem panství Český Krumlov a dalších panství v jižních Čechách, která zdědil po svém otci Johannu Antonovi (1610–49). Manželství s Marií Ernestinou ze Schwarzenberku (1649–1719), uzavřené 1666, zůstalo bezdětné. '''E'''. ustanovil univerzální dědičkou svou choť, která pak za dědice určila svého synovce → Adama Fran­tiška Schwarzenberka. Po její smrti přešly ­veškeré državy a majetek do vlastnictví rodu ­Schwarzenberků.
  
Řádka 53: Řádka 53:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
 
<cshow logged="0">
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 152–154{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Záloha]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 152–154{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Záloha]]{{break}}</ee:author>
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 68: Řádka 63:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:58

Jan Kristián EGGENBERK
* 7. 11. 1641 Strass (Rakousko)
13. 12. 1710 Praha
mecenáš


Německy Johann Christian Eggenberg. – Byl majitelem panství Český Krumlov a dalších panství v jižních Čechách, která zdědil po svém otci Johannu Antonovi (1610–49). Manželství s Marií Ernestinou ze Schwarzenberku (1649–1719), uzavřené 1666, zůstalo bezdětné. E. ustanovil univerzální dědičkou svou choť, která pak za dědice určila svého synovce → Adama Fran­tiška Schwarzenberka. Po její smrti přešly ­veškeré državy a majetek do vlastnictví rodu ­Schwarzenberků.

E. strávil část mládí na císařském dvoře ve Vídni, jehož styl a kulturní život se pak snažil napodobit na českokrumlovském sídle. Kníže i jeho choť měli vřelý vztah k umění, velkoryse je podporovali a učinili je nedílnou součástí svého rodinného a společenského života. E. trvale zaměstnával profesionální herce, výtvarníky (k nejvýznačnějším patřili J. de Veerle, Z. I. Voják a M. Leutner) a hudebníky. 1665 zřídil stálou kapelu (kapelníkem byl 1690–1711 D. Bartoli) a divadelní ansámbl, které byly po léta součástí knížecího dvora. Umělci v E. službách byli plně existenčně zajištěni (ubytování, služné, naturálie) a také vybaveni vším potřebným (opisy textů, not, kostýmy, dekorace, hudební nástroje apod.).

První divadelní představení v Českém Krumlově bylo sehráno již v únoru 1666 v rámci oslav E. sňatku. Pravidelná divadelní činnost začala v druhé polovině sedmdesátých let, poté co dal kníže 1675 upravit pro divadelní účely největší místnost hradu (nyní tzv. Maškarní sál). Pod dohledem J. de Veerleho bylo zbudováno jeviště a hlediště, 17 dekoračních sad vytvořil salcburský malíř → J. M. Schaumberger, doplňky a další proměny k původním dekoracím malovali E. dvorní malíři J. de Veerle, později J. Anneis (1685). Od 1675 působil v knížecích službách stálý, postupně doplňovaný herecký soubor, jehož jádro tvořilo několik bývalých členů významné družiny z Innsbru­cku; tam byla 1665 propuštěna a fungovala jako cestující společnost. Principálem eggenberské herecké společnosti byl od počátku mikulovský rodák → J. G. Göttner (1687 knížetem nobilitovaný), k němuž přibyl → J. C. Samenhammer (zkomoleně uváděn jako Sonnehammer, Samenhofer aj.). Nejvýznačnější hereckou osobností byl → J. V. Petzold, zvaný podle své role komického sedláka Kilian Brustfleck. 1686 dal E. podle plánů italských stavitelů J. de Maggiho a P. Spinety postavit novou, pro divadlo speciálně určenou budovu (v prostoru dnešního pátého nádvoří, dochována v přestavbě z šedesátých let 18. stol.), do níž se přesunuly divadelní produkce. Vedle dvorních malířů se na divadelních představeních podíleli nepochybně značnou měrou také knížecí hudebníci. Repertoár sestával z hauptakcí (např. Tamerlan, 1685) a her známých z produkcí tzv. anglických komediantů (např. Doktor Faust, 1675; Lier, 1686; Romio und Julieta, 1688), ale objevovaly se v něm i novější kusy (např. úpravy dramat G. A. Cicogniniho a činoherní adaptace operních libret). Početná eggenberská kolekce vyobrazení postav v různých krojích a oděvech obsahuje postavy komedie dell’arte a další divadelní kostýmy. E. projevoval mimořádný ­zájem také o italskou operu, kterou osobně poznal při návštěvách Itálie, kde si dával pořizovat opisy operních partitur (⇒ Chvátilová–Švestka 1993).

E. soubor, první svého druhu v Čechách, hrál nejen v Českém Krumlově, ale doprovázel knížete na jeho cestách a občas vyjížděl i samostatně. Vystupoval např. v Linci, Salcburku, Mnichově, Ansbachu a také v Praze (1690). Představení v Českém Krumlově byla sice určena především panstvu, E. však umožňoval jejich návštěvu i měšťanům. Soubor působil v knížecích službách do 1691, kdy E. herce propustil, patrně vzhledem k budoucímu zaneprázdnění úřadem u vídeňského dvora. V době působení hereckého souboru se Český Krumlov stal jedním z významných středisek divadelní kultury na jihu střední Evropy.


Prameny a literatura

SOA Třeboň, pra­coviště Český Krumlov, RA Eggenberkové; hu­dební sbírka; soubor kostýmních studií, před 1719 (⇒ DČD I, s. 395n.); Teatralia zámecké knihovny v Českém Krumlově I–III, ed. J. Šimáková–E. Macháčková, Praha 1976. •• J. Port: Schwarzenberské zámecké divadlo na Krumlově, Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské při městském museu v Českých Budějovicích za rok 1929, České Budějovice 1930, s. 26–43; J. Hilmera: Památky divadelního výtvarnictví 17. a 18. století ve sbírkách státních hradů a zámků, Zprávy památkové péče 21, 1961, s. 147–154; K. Schwarzenberg: Geschichte des reichsständischen Hauses Schwarzenberg, Neustadt a. d. Aisch 1963, s. 128–130; W. E. Heydendorff: Die Fürsten und Freiherren zu Eggenberg und ihre Vorfahren, Graz–Wien–Köln 1965; G. B. Marauschek: Die Fürs­ten zu Eggenberg 1568 bis 1717, dis., Universität Graz 1965 (kopie SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, sbírka rkp. č. 623); F. Navrátil: Herecká společnost na českokrumlovském zámku v 17. století, Jihočeský sborník historický (České Budějovice) 37, 1968, s. 48n. + Divadelní kultura na hradu a zámku v Českém Krumlově, Prolegomena scénografické encyklopedie 17, 1973, s. 116n.; J. Záloha: Eggenberská zámecká kapela v Českém Krumlově, Hudební věda 6, 1969, s. 234–240 + Beziehungen der am Hofe der Fürsten zu Eggenberg in Český Krumlov in der zweiten Hälfte des 17. Jahrhunderts wirkenden Künstler zu Oberösterreich, Historisches Jahrbuch der Stadt Linz 1985, s. 529–544 + Divadelní život na českokrumlovském zámku v druhé polovině 17. století, Sborník Národního muzea v Praze, řada A (historie) 40, 1986, č. 2, s. 53–79 + Eggenberští výtvarní umělci v Českém Krumlově v druhé polovině 17. století, Umění 35, 1987, s. 304–313 + Hudba a divadlo na českokrumlovském zámku v době Eggenberků a Schwarzenberků, Život na dvorech barokní šlechty (1600–1750), ed. V. Bůžek, České Budějovice 1996, s. 549–560; D. Ludvik: Die Eggenbergischen Hofkomödianten, Acta neophilologica (Ljubljana) 3, 1970, s. 74–76; J. Hejnic–J. Záloha: Český Krumlov a divadelní tradice, Teatralia zámecké knihovny v Českém Krumlově, ed. J. Šimáková–E. Macháčková, Praha 1976, s. 11–30; J. Pömerl: Zámecká divadla v Čechách a na Moravě, DR 3, 1992, č. 4, s. 4n.; Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově,ed. V. Ptáčková, Praha 1993; L. Chvátilová–L. Švestka: Eggenbergové a jejich operní zájmy, tamtéž, s. 33–40; O. G. Schindler: Romeo und Julia auf Schloss Krumau, der Basilisco von Kolin und das Armenspital in Kukus, Biblos (Wien) 44, 1995, s. 81–103; M. Korychová: Dvůr posledního Eggenberka v Českém Krumlově, Život na dvorech barokní šlechty (1600–1750), ed. V. Bůžek, České Budějovice 1996, s. 423–439; B. Rudin: Das Fürstlich Eggenbergische Hoftheater in Böhmisch Krumau (1676–91). Zur ästhetischen Al­lianz zwischen Wanderbühne und Hofkultur, Daphnis (Amsterdam) 25, 1996, s. 467–488 (česky jako Knížecí dvorské divadlo Eggenbergů v Českém Krumlově 1676–91, DR 8, 1997, č. 2, s. 12–20); A. Scherl: Romeo a Julie z jižních Čech, DR 12, 2001, č. 1, s. 69 (úvod k edici a překladu textu); J. Županič–M. Fiala–F. Stellner: Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české, Praha 2001; L. Maňourová: La Forza ­della virtù and Other Operas by Carlo Francesco Pollarolo Surviving in Český Krumlov, Hudební věda 43, 2006, s. 229–256. •• DČD I, EDS, OSN

Životní události

  • 7. 11. 1641: narození, Strass (Rakousko)
  • 13. 12. 1710: úmrtí, Praha

Další jména

Eggenberg Johann Christian


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 152–154
Autor: Jiří Záloha