České studio: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 1: Řádka 1:
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
+
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce
<span id="PageFillProgress"></span>
+
</ee:progress>{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>České studio</ee:label>
 
| název = <ee:label>České studio</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era>1924 - 1925</ee:era>
 
| letopočet = <ee:era>1924 - 1925</ee:era>
Řádka 8: Řádka 6:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc = <ee:imagedesc/>
+
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
<br/>
+
 
 
</ee:address>
 
</ee:address>
| zobrazit_adresu = <ee:address_filled>1</ee:address_filled>
+
| zobrazit_adresu = <ee:address_filled></ee:address_filled>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
Řádka 36: Řádka 34:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Bořivoj Srba]]{{break}}</ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů'', ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 32—33{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Bořivoj Srba]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
  
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Aktuální verze z 1. 2. 2017, 15:14

České studio
1924 - 1925
divadelní společnost


České studio založili pod patronací bývalého dramaturga činohry brněnského ND spisovatele J. Mahena v dubnu 1924 v Brně mladý režisér J. Bezdíček (na něho byla vystavena koncese) a divadelník česko-ruského původu V. Gamza se skupinou 12 mladých nezaměstnaných herců, většinou absolventů pražské a brněnské konzervatoře (E. Hráská, I. Kubásková, J. Švabíková, V. Očásek, J. Šára, J. Tumlíř, R. Záhorský ad.). Atypickou cestující společnost řídil celý kolektiv členů, což předjímalo institucionálně-organizační strukturu Burianova D 34. Vzhledem k privilegiím brněnského ND nesmělo ČS působit v Brně, proto vyjíždělo na venkov, do oblasti východní Moravy. V prostředí většinou nedotčeném konvencí soudobých oficiálních scén propagovalo své pojetí divadla jako čistého umění, vyvázaného z politických a komerčních zájmů a hledajícího nové způsoby jevištního vyjádření. I tím se odlišovalo od tehdejších cestujících společností, repertoárem a scénickým výrazem závislých na produkci velkých scén. Mahen orientoval ČS k jevištnímu poetismu, za nímž se v druhé polovině 20. let vydaly avantgardní pražské scény, zejména OD J. Honzla a J. Frejky. Úvahy o programu ČS dovedly Mahena i k napsání jevištních a filmových libret Husa na provázku (1925), jednoho z klíčových děl české divadelní avantgardy. Rozhodující programový činitel souboru, V. Gamza, silně ovlivněný poetikou MCHATu a jeho Prvního a Třetího studia, se však s Mahenovou koncepcí neztotožnil. V duchu názorů K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka prosazoval ve svých režiích věrné a přesné tlumočení dramatického textu a po vzoru J. B. Vachtangova usiloval očistit psychologické herectví od realistické a naturalistické popisnosti. Režijně se představil psychologicky propracovanou inscenací Čechovova Strýčka Váni (1924), na niž navázal Marinettiho Ohnivým bubnem (1924), rovněž koncentrovaným k obecně lidským problémům, avšak výrazově expresionisticky zahroceným. Nejzdařilejší kreací byla již mejercholdovsky uchopená Langerova Periferie (1924), pro kterou rovněž navrhl konstruktivistickou výpravu (první na české scéně vůbec). Komplexním využitím šíře a hloubky scény, jejím vertikálním členěním a bodově usměrňovanými světly výrazně rytmizoval a dynamizoval jevištní dění. Bystrý spád a rychlé střídání scénických výjevů komponovaných do podoby jakýchsi výseků reálné skutečnosti připomínaly filmové postupy. V úloze Franciho projevil Gamza i vynikající schopnosti herecké. Bezdíčkovy režie (Ibsen: Strašidla; Mahen: Ulička odvahy – 1924; Vildrac: Koráb Tenacity, 1925), inspirované psychologickým realismem a impresionismem, tíhly k dobové konvenční interpretaci a neměly tak směrodatný význam jako práce Gamzovy. Přestože ČS nabízelo velký výběr inscenací (koncem 1924 již 28 her, z toho 10 původních českých novinek) a dosahovalo hlavně Gamzovou zásluhou pozoruhodných výsledků, ocitlo se na jaře 1925 v těžké existenční krizi. Východisko soubor hledal ve spojení s divadelní skupinou E. A. Longena, která téhož roku opustila Prahu s nadějí, že na venkově najde příhodnější podmínky. K fúzi obou souborů došlo počátkem července 1925 v Kolíně. Nově utvořené těleso, provozované na koncesi F. Zöllnera, neslo název Sečesteal (Spojené ensembly Českého studia a E. A. Longena).


Literatura

E. Hráská: † V. Gamza, Divadlo 8, 1928/29, č. 6, s. 1; V. Kolátor: V. Gamza, herec a režisér, Čs. divadlo 8, 1930, č. 2, s. 18 + O V. Gamzovi, 1931; R. Fleischner: Divadlo v přerodu, Olomouc 1937, s. 47; J. Bezdíček: J. Mahen v divadle a na konzervatoři, Index 11, 1939, č. 4–5, s. 52; J. Honzl: V. Gamza, in: Divadelní a literární podobizny, 1959, s. 103; M. Loucká: V. Gamza, příspěvek k počátkům české divadelní avantgardy, dipl. práce, FF UK 1966; J. Kamen: V. Gamza, in: Prolegomena 19, 1973, s. 57; H. Pospěchová: Po stopách úsilí o vznik druhé české scény v Brně, dipl. práce, FF UJEP 1986, s. 72.

Významné události

  • 1924:
    založeno J. Bezdíčkem


Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 32—33
Autor: Bořivoj Srba