Psána též Nanette. Pravděpodobně starší sestra Mikuláše H. a Terezie H., provd. Küffelové. Ve Vlastenském divadle započala svou divadelní dráhu 1791 v souboru ředitele Mihuleho. Načas angažmá opustila, ale nejpozději 1797 se do Vlastenského divadla vrátila a působila zde ještě nejméně do 1806. 1811 byla členkou cestující společnosti M. Schmidta, která hrála v Litoměřicích, Terezíně a v dalších městech tohoto kraje. 1812–13 byla angažována v Pešti, od 1813 v Olomouci u ředitele J. Bannholzera. Konec tohoto angažmá a její další osudy nejsou známy. Jejím oborem byly přední sopránové role v singspielech. česky zpívala v Praze např. Mářu v druhém díle Čapkova a Tučkova Honzy Kolohnáta (1797), Celindu v Perinetově a Wölflově zpěvohře Hlava bez může (1799) nebo Blondu v Mozartově Únosu ze serailu (1806).
Prameny a literatura
Cedule Hlava bez může, Divadlo u Hybernů 14. 4. [1799], Král. kanonie premonstrátů na Strahově. – Cedule Belmont a Konstance aneb Odvedení ze serailu, StD 16. 3. 1806, dnes nezvěstná, přetištěná v cit. studii J. Kampra. • Theater-Kalender auf das Jahr 1793, Gotha s. a., s. 166; Der theatralische Eulenspiegel [Prag] 1797, s. 97–100; d’Elvert: Theater, s. 147; J. Kamper: První české představení „Únosu ze serailu“, Hudební revue 3, 1910, s. 349–352 a příl. 26–27 za s. 329; J. Kádár: Abudai és pesti német szinészet törtenette 1812-ig, Budapest 1914, s. 238–239; Vondráček I; DČD II.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 212–213
