Jako herec začínal ve Vídni. 1863 – 1866 členem německé činohry ve Znojmě (role mladistvých milovníků a venkovských chlapců). 1866 – 1867 angažován v Linci. 1873 – 1885 členem souboru pražského Německého zemského divadla, kam jej přivedl ředitel R. Wirsing. Vystupoval v rolích konverzačních milovníků a bonvivánů. 1866 odešel do Wiener Carltheater.
G. započal svou jevištní dráhu na dvou zkušebních scénách pro mladé talenty, zajímavých z hledika dějin divadla, v Pasqualati-Theater (v Palais Schönborn, Vídeň 8) a v Sulkowski-Theater (Vídeň 5). Poté (1862 ?) byl angažován v rámci jedné neúspěšné neměckojazyčné sezóny divadla Teatro Armonico v Terstu, dále hrál v sezonách 1863/64 – 1865/66 ve Znojmě mladistvé milovníky a venkovské chlapce, 1866/67 v regionálním divadle v Linci venkovské chlapce, bonvivány a šviháky, 1867/68 ve Wiener Theater (v městské části Josefstadt) také první milovníky. V sezonách 1868/69 – 1871/72 účinkoval v Berliner Friedrich-Wilhelmstädter Theater, následující sezonu v Stadttheater Leipzig.
V roce 1873 byl přiveden ředitelem R. Wirsingem do pražského Německého zemského divadla, kde (pod vedením Eduarda a Edmunda Kreibigových) zůstal do roku 1885. Již v prvních rolích (Otto Randolph, Zinnburg) se osvědčil díky „lehkému způsobu hraní, jemnému veselohernímu tónu a vybraným způsobům jako zdatný představitel bonvivánských rolí“ (Teuber). Jako zástupce dlouhodobě nemocného Edmunda Sauera převzal jeho role hrdinů a prvních konverzačních milovníků (mj. Kerbriand, Bolz). Po Sauerově návratu se však musel přeorientovat na obor venkovských chlapců a komických rolí, který se uvolnil po odchodu Arthura Vollmerse do berlínského divadla Hoftheater (1874). Poté, co G. během krize Německého zemského divadla na konci ředitelování Edmunda Kreibiga v roce 1885 ještě vystupoval při jednáních s Angelem Neumannem jako jeden ze zástupců divadelního souboru, odešel ve stejném roce do Wiener Carltheater, kde 1. 10. 1886 debutoval jako Oscar de Mérindol a až do konce sezony 1887/88 vystupoval převážně v malých rolích ve švancích a ve fraškách. Z rolí v lidových hrách stojí za zmínku Anton Huber (Anzengruber: Die Kreuzelschreiber) a Natzl (Neuert: Im Austragsstüberl). Jeho poslední zdokumentovaná role je poručík Baron von Stein v Kotzebueově hře Die beiden Klingsberg. Údaje o G. úmrtí nebylo možné archivně doložit.
Role
StD Praha
Otto Randolph (S. Schlesinger: Mit der Feder), Zinnburg (E. Bauernfeld: Die Bekenntnisse), Bolz (G. Freytag: Die Journalisten), Kerbriand (V. Sardou: Feenhände), Luis (J. Schreyvogel: Donna Diana), Phaon (A. Wilbrandt: Nero), Reif-Reiflingen (G. Moser: Krieg im Frieden), Halter (A. Dumas: Die Fremde), Horatio (W. Shakespeare: Hamlet), Schwarz (F. Schiller: Die Räuber), Sikkingen (J. W. Goethe: Götz von Berlichingen), Volker (F. Hebbel: Kriemhilds Rache).
Carltheater Wien
Oscar de Mérindol (E. Goudinet – P. Sivrac: Clara Soleil), Dr. Paul Birkner (L. Treptow – L. Herrmann: Das fünfte Rad), André Taverny (A. Valabrégue: Eheglück), Raoul de Follenchéres (J. Moinaux – A. Bisson: Unter Curatel), Bernhardt Heidenreich (A. Berla: Durchgegangene Weiber), Gaston (H. Meilhac: Gotte), Ernst Lüders (C. Laufs: Ein toller Einfall), Wilhelm (J. Nestroy: Kampl), Arthur (autor neznámý: Umsonst), Ferdinand von Hillern (B. Zappert: Ein Böhm‘ in Amerika), Regisseur (A. Dumas: Kean), Dr. Hans West (G. Moser – O. Girndt: Die Sternschnuppe), Johann Strauß (F. Radler: Josef Lanner), Leopold Frossart (G. Ohnet: Gräfin Sarah), Vicomte de Civry (V. Sardou: Fernande).
Prameny
ÖNB Wien: Theatersammlung, Carltheater, Theaterzettel 1886 – 1888.
Literatura
Teuber III, s. 585, 619f., 624, 703706, 740742, 754, 772, 774f., 802, 804, 809.
Flüggen, Kosch Th, Oppenheim, Ulrich
Vznik: 30.11.2012