Vyučil se nožířskému řemeslu. 1922 byl přijat do angažmá ND Praha; u R. Remislavského získal základní taneční vzdělání a již od 1925 vystupoval i sólově (Vítr v Kdo je na světě nejmocnější, 1927; Kaščej Nesmrtelný v Ptákovi Ohnivákovi, 1931; Abderam v Raymondě, 1933). Angažoval se v dělnickém hnutí, spoluzakládal Proletscény a po soudním procesu za nepovolenou inscenaci Pařížské komuny dostal z ND Praha 1933 výpověď. Za okupace byl zatčen gestapem. Po válce byl jmenován uměleckým vedoucím baletu ND Praha 1945/46. Poté se věnoval zejm. výtvarné tvorbě. Koncem 60. let se intenzivně zapojil do politického života, představitel konzervativního protireformního proudu KSČ.
Literatura
A.D.: Famíra Emanuel in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988 • Nováková, Y.: Emanuel Famíra (seminární práce na TK HAMU 1990)
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 69
