Na HAMU studoval 1948–52 klavír u F. Raucha a skladbu 1950–54 u P. Bořkovce. Od 1955 působil na Katedře hudební vědy FF UK, přednášel 1977–78 na Royal Northern College of Music v Manchesteru, od 1990 vyučoval na HAMU a byl prezidentem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Inspiračním zdrojem jeho hudby se stala lidová píseň a středověká melodika, pro jeho hudební řeč je typická volná tonalita se zachováváním tonálních center. Náměty a textové předlohy často vycházely z antické a středověké literatury. Složil řadu orchestrálních, kantátových, komorních, klavírních, varhanních a vokálních děl. Zabýval se didaktickými směry, věnoval se Orffově hudební metodice, napsal mj. s J. Burghauserem školu čtení partitur. Napsal scénickou hudbu ke Goethovu Faustovi, Shakespearovu Hamletovi aj. Složil balet pro sbor a orchestr Kletby a dobrořečení(Nederlands Dans Theater 1983, ch. J. Kylián a Ch. Bruce). Tanečně byla provedena jeho původně nebaletní díla, např. Čtyři biblické tance (Praha 1998, Liberec 2000, ch. P. Tyc), Milostná píseň/výběr ze Zpěvů nelaskavých (Ostrava 1964, ch. P. Šmok), Okna (ND Praha 1990, ch. M. Benoniová), Pragensia (Laterna magika 1985, ch. M. Benoniová), Starodávné zaříkání milého (PKB 1977, ch. P. Šmok), Vox clamantis (Laterna magika 1985, ch. M. Benoniová), Zaříkávání zkamenělin (Liberec 1973, ch. F. Pokorný). P. Eben získal řadu ocenění, mj. zasloužilý umělec 1989, cena České vlády 1990, francouzské ministerstvo kultury mu udělilo řád Rytíře umění, stal se čestným profesorem na Royal Northern College of Music v Manchesteru a doktor honoris causa pražské UK (1991).
Literatura
Vondrovicová, K.: Petr Eben, Praha, Panton 1993
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 66
