Manžel tanečnice Elisy F., roz. Gärtnerové, otec tanečníků a tanečnic Theresy F., Franze Xavera F. (1832 Vídeň–1918 Bad Aibling), Sophie F. a Augusty F., provd. Elsnerové. Starší bratr tanečníka Josepha F.
Pocházel z herecké rodiny a jako žák tanečníka F. Horschelta působil ve Vídni. V českých zemích je zaznamenán při hostování v Brně, kde 11. 8. 1826 uvedl pantomimu Der Freischuss um Kolombinens Hand oder Harlekin im Schutz der Zauberei. 1826 odešel do Stuttgartu za skupinou F. Taglioniho a rok byl jejím groteskním tanečníkem. Po 1827 měl vlastní skupinu, v níž působila vedle jeho ženy Gärtnerova společnost, složená ze dvou dospělých Gärtnerových, dívek Elisy a Liny a dalších neidentifikovaných rodinných příslušníků. Do 1831 tančili ve Stuttgartu (při zájezdech uváděli „od dvorního divadla ve Stuttgartu“), pak do 1844 ve Vídni. Mezi městy, kde hostovali, bylo v říjnu 1831 Brno, v srpnu, září a říjnu 1827 Praha a 1842 znovu Brno (květen, červen), Praha (konec června, červenec) a Karlovy Vary (červenec, srpen). 1845–48 pobýval F. s rodinou opět ve Stuttgartu jako baletní mistr. 1849–60 byl baletním mistrem v Mnichově, kde měli dcera Sophie a syn Franz Xaver sólistickou smlouvu a kde působila i Augusta. Zatímco Sophie po sňatku kolem 1857 opustila scénu, Franz Xaver se stal partnerem romantických tanečnic (též L. Grahnové) a 1876–90 byl šéfem baletu v Mnichově.
První známá významná role, kterou F. nastudoval u Taglioniho, pocházela ze senzační novinky, Taglioniho pantomimy s Lindpainterovou hudbou Danina, aneb Jocko, brazilská opice. Opičí úlohu tančil původně J. Briol, od kterého ji F. převzal při vystoupení Taglioniho skupiny v Mnichově v dubnu, květnu a červnu 1827. Od srpna do října 1827 hostoval F. s manželkou ve StD v Praze. Vedle opičí role (Jocko, der brasilianische Affe) vystoupil jako Harlekýn v pantomimě Die drei Liebhaber […] (Kolombina–paní F., Pierot–Gärtner st.). Tady zapojil i pražské tanečníky jako Pantalona (Lenners) a Čaroděje (J. Brunetti). Pražané účinkovali i v pantomimě Die Räuber in den Abruzzen, v jejíž první části tančili členové F. skupiny maďarský národní tanec, ve druhé domácí F. Feigert a paní Pfeifferová kozácké Pas de deux; podobně v pantomimickém baletu Der Abend eines Rajah […], obsahujícím řadu výstupů Tatarů. Jako benefice rodin Fenzlovy a Gärtnerovy bylo dáváno velké pantomimické představení Timur, der Tartaren Chan na hudbu pražského kapelníka A. Volánka, kde se zřejmě jezdilo i na koních. V říjnu 1831 hostovala F. skupina a rodina v Brně a opět přizvali domácí sílu, když tančili na hudbu předehry místního kapelníka Hnojila. Manželé provedli ruský tanec a F. s bratrem Josephem a s místním mimem J. Purzbichlerem tercet. Podle kritiky měli dobrou úroveň, až na paní F. (Kolombina) a L. Grollovou (Víla).
Z Brna se skupina odebrala do vídeňského Theater in der Leopoldstadt. Měla dlouhodobě velmi dobré návštěvy. F. byl 1831–44 baletním mistrem spojených divadel Theater an der Wien a Theater in der Leopoldstadt. Jeho repertoár těžil nadále z opičí role, zvl. v pantomimě Der verwandelte Harlekin oder die Versöhnung in Brazilien, v níž je Harlekýn proměněn v opici, a odtud se odvíjí příběh. Podobné téma měla snad i pantomima Domi, der amerikanische Affe oder Neger Rache, ein exotisches Rettungsstück (1833). Proměněného Harlekýna tančil bratr Josef, který často představoval i Policinella a vystupoval na chůdách. V květnu 1835 dával Johann k bratrově benefici novou pantomimu Pierot als Wasserträger.
V roce 1842 vystupoval F. s rodinou v Brně třikrát, poté hostoval osmkrát v plně obsazeném pražském StD; list Bohemia věnoval představením zvláštní pozornost a referent Ant. Müller je podrobně popisoval. Spoluúčinkovali domácí tanečníci J. Springerová a Kampfner. Jako svou benefici zařadil F. i „maďarský národní balet“ Der gnädige Gutsherr […]. Kouzelnou pantomimu Der Kobold als Harlekin uzavírala pro diváky překvapivá dekorace s mnohobarevnými ohnivými girlandami.
V této době již ve skupině nebyl F. bratr Joseph, ale děti Therese (16 let), Franz Xaver, Sophie (9 let), Auguste (od 1835). V programu měla značný podíl akrobacie (Johann pohazoval s dětmi jako s míčem, přeskakoval až čtyři osoby apod. [Bohemia]). Augusta tančila roli víly jako klasická tanečnice a vytvořila i postavu Harlekýna. Skupinu v tomto složení patrně pozval v létě 1842 do Karlových Varů provozovatel městského divadla ředitel J. Lutz (o repertoáru není nic známo).
Jako tanečník se F. postupně vypracoval od akrobata a skokana k typu tanečníka ve smyslu romantického baletu. Jako choreograf se však více věnoval pantomimě než uvádění stylově nových romantických prvků a námětů.
Repertoár, choreografie (v českých zemích)
Brno, 1826: Der Freischuss um Kolombinens Hand, oder Harlekin im Schutz der Zauberei, velká kouzelná pant. se stroji, tanci a ohňostroji, h: Häffner; 1831: Teufelsbrücke, předehra, h: Hnojil, ch: Fenzl; Weber: Oberon, ch: Fenzl; Die Silberschlange, oder Das magische Zauberkabinett, velká ital. kouzelná pant., 2 jedn., h: F. Rosen dle Rossiniho, ch: Fenzl podle F. Horschelta; 1842: Die Nymphe als Schwan oder Die lustigen Tiroler, h: Lanner; Der Zauberpfeil, oder Die Geistererscheinung, kom. pant., 1 jedn., h: ?; Der Kobold als Harlekin, velká kom. kouzelná pant., h: ?. • Praha, 1827: Jocko, der brasilianische Affe, velký melodram se zpěvy a tanci, 4 jedn., h: J. Elsner; Die drei Liebhaber, oder Arlequin im Schutze der Zauberey, velká kouzelná pant. s tanci, skupeními a mašinerií, 2 jedn.; Der Abend eines Rajah, oder Die Sklavenwahl, pant. balet, 2 odd., h: Romani; Timur, der Tartaren Chan, velké pant. představení s tanci, evolucemi a skupeními, h: Volánek; Die Räuber in den Abruzzen, h: ?; Das Rosen-Diadem, oder Arlequin als Skelet, velká kom. kouzelná pant., ch: Fenzl; Das Fest der Wilden, oder die verirrten Indianer, pant., ch: Fenzl, 20. 10. navíc Die Zigeunerhochzeit, pant. balet, ch: Fenzl; 1842: Die Nymphe als Schwan, h: ?; Der Zauberpfeil, h: Krottenthaler; Der Kobold als Harlekin, h: Reutlinger; Der Karneval von Venedig, h: různí aut., Der gnädige Gustsherr oder Die schlimme Fischerswitwe, h: Ad. Müller.
Prameny a literatura
Allgemeine Theaterzeitung [Wien] 1831, s. 500, 544, 552, 571, 604, 612; 1832, s. 544, 870; 1833, s. 79, 199, 448, 863, 866; 1835, s. 408; 1839, s. 52, 336; 1840, s. 530, 554; 1843, s. 316, 590, 603, 635, 718; Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode 1837, s. 775; Bohemia 24. a 28. 6., 3. a 8. 7. 1842; M. Kaufmann: Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters, Karlsbad 1932; H. M. Winter: The Pre-Romantic Ballet, London 1974, s. 256; P. a P. Mlakar: Unsterblicher Theatertanz, Wilhelmshaven, sv. I, 1992, s. 261–285, II, 1996, s. 37–48; Wurmová 1996.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 150–152
