Vl. jm. Drštka, psán též Drschka, Drška, Držka, Derska, Drsska starssj, Jan Nepomuk, Johann. Syn učitele. Byl vokalistou v klášteře v Emauzích v Praze. Debutoval 1828 v činohře StD jako ochotník v roli Kameyka ve Štěpánkových Korytanech v Čechách. V činoherních rolích však dále nevystupoval a již 11. 1. 1829 zpíval (stále jako ochotník) Tamina v českém představení Mozartovy Kouzelné flétny. 1829 ho angažoval ředitelský triumvirát Polawsky–Kainz–Štěpánek do StD pro obor lyrický tenor (14. 3. 1829 Don Ottavio, Mozart: Don Juan). D. tam setrval do dubna 1834. Poté nastoupil v dvorní opeře v Drážďanech (1834–35), odkud přešel na místo prvního tenoristy do dvorní opery v Kasselu (od 1836). Hojně hostoval i jinde (Mannheim 1837, Norimberk 1840). Od 1842 trpěl krční chorobou, která již tehdy ohrožovala jeho hlas a později se ukázala jako nevyléčitelná. Do konce života pobýval v Kasselu.
Ve StD byl začátečníkem s velkou perspektivou. Měl příjemně znějící, něžný hlas flétnového zabarvení a vynikal nenásilným tvořením tónu, bytostnou muzikálností, procítěným přednesem a nadprůměrným hereckým nadáním. Zprvu dostával jen menší úlohy (např. Rasinsky v Cherubiniho opeře Faniska, 1829), protože do velkých tenorových rolí byl v německých představeních StD pravidelně obsazován S. Binder. Teprve po jeho odchodu (1830) zaujal D. přední místo. I vedle S. Bindera se však od počátku uplatňoval ve velkých rolích v českých představeních (nastudoval 16 rolí, z toho čtyři v premiéře). V druhé polovině pražského působení se ujímal i hrdinských tenorových úloh v obou jazycích v romantických operách, které jeho naturelu zcela neodpovídaly (Masaniello, Auber: Die Stumme von Portici, 1831).
Zahraniční kritiky dokládají šíři jeho repertoáru. Kromě postav nastudovaných již v Praze se uplatňoval např. i jako Arthur (Bellini: Die Puritaner, 1836) nebo Gomez (Kreutzer: Das Nachtlager von Granada, 1840) a pokračoval v pokusech o zvládnutí vysloveně hrdinských typů (Spontini: Ferdinand Cortez, 1839). 1843 zpíval Erika z Wagnerovy opery Der fliegende Holländer, čímž ovšem již zřejmě překročil meze svého oboru. Hostoval v Praze v květnu a červnu 1835 ve svých známých rolích (mj. Lindoro, Rossini: Die Italienerin in Algier, Kníže Udalrich, F. Škroup: Udalrich und Bozena, Vergy, Grétry: Raoul, genannt der Blaubart). Jeho návštěva byla velkou událostí, kterou podrobně komentoval tisk.
Role
Ve StD, české: 1829: Tamino (Mozart: Kouzelná flétna), Belmonte (Mozart: Únos ze serailu), Liborín (Weber: Střelec kouzedlník); 1830: Ottavio (Mozart: Don Juan), Josef (Méhul: Josef a bratří jeho), Plesal (Hensler, upr. Štěpánek–W. Müller: Ďáblův mlejn na vídeňské hoře), Kníže Ladislav (Isouard: Popelka), Myslivec František (Würfel: Krakonoš, prem.), Rytíř Lesko (Auber: Sníh); 1831: Krasomily milovník (Mozart: Jedna jako druhá [Così fan tutte]), Hrabě Armand (Cherubini: Vodař), Rytíř Vergy (Grétry: Kníže Raoul, Modrofous zván); 1832: Fernando Doria (Rösler: Pomsta aneb Hrad loupežnický v Sardinii, prem.), Hrabě Rudolf (Weber: Silvána, čes. prem.); 1833: Hrabě Zbinko (Spohr: Faust), Kníže Udalrich (F. Škroup: Udalrich und Bozena, prem.). • Ve StD, německé: 1829: Ottavio (Mozart: Don Juan), Rasinsky (Cherubini: Faniska), Lambert (Gläser: Die steinerne Jungfrau, prem.), Heinrich Goldschmitt (Gläser: Der Bernsteinring, prem.), Gerald (Rossini: Graf Ory), Koli (Onslow: Der Hausierer), James Godshill (Marschner: Der Vampyr); 1830: Belmonte (Mozart: Die Entführung aus dem Serail), Herrmann (Auber: Maurer und Schlosser), Rodrigo (Rossini: Othello), Othmar (J. P. Pixis: Bibiana, prem.), Hrabě Hugo (Spohr: Faust), Murney (F. X. Huber–Winter: Das unterbrochene Opferfest), Almaviva (Rossini: Der Barbier von Sevilla), Friedrich von Löwenstern (Auber: Die Braut), Georg Brown (Boieldieu: Die weisse Frau), Baron Felsenherz (Paisiello: Die schöne Müllerin), Telemach (Triebensee: Telemach auf der Insel Ogygia); 1831: Tamino (Mozart: Die Zauberflöte), Neocles (Rossini: Die Belagerung von Korinth), Hrabě Edwin (Auber: Der Schnee), Arnold (Rossini: Wilhelm Tell), Masaniello (Auber: Die Stumme von Portici), Hrabě Walter (Bellini: Der Pirate), Lorenzo (Auber: Fra Diavolo), Syn (Ant. Fischer: Das Hausgesinde), Michael (Wolfram: Der Bergmönch), Baron Kranz (Hérold: Marie), Lindoro (Rossini: Italienerin in Algier), Hrabě Lavarenne (Meyerbeer: Margarethe von Anjou); 1832: Vergy (Grétry: Raoul, genannt der Blaubart), Hrabě Arthur (Bellini: Die Unbekannte), August Blakwood (Kreutzer: Der Lastträger an der Themse), Sir Eduard (Boieldieu: Die beiden Nächte), Princ Idreno (Rossini: Semiramis), Kajob (Rossini: Das Fräulein am See), Alvaro (Spontini: Ferdinand Cortez), Gianetto (Rossini: Die diebische Elster), Princ Ramiro (Isouard: Aschenbrödel), Zampa (Hérold: Zampa); 1833: Bertrando (Rossini: L’inganno felice), Hüon (Weber: Oberon), Fra Diavolo (Auber: Fra Diavolo), Anton (Gläser: Des Adlers Horst, prem.); 1834: Lord Percy (Donizetti: Anna Bolena), Nadori (Spohr: Jessonda), Florestan (Beethoven: Fidelio), Tebaldo (Bellini: Die Montecchi und die Capuletti).
Prameny a literatura
Matrika narozených fary v Kyšperku, Stát. oblastní archiv Zámrsk, sign. 83–18, fol. 87, 24. 1. 1808. – Cedule StD 1828–35, NMd. • J. K. Chmelenský: Divadlo české, ČČM 3, 1829, sv. 1, s. 127–128, 131; 4, 1830, s. 115, 351–352; 5, 1831, s. 449–452; Bohemia 12. 4. 1831, 18. 4. a 25. 4. 1834; Allgemeine musikalische Zeitung [Leipzig] 37, 1835, s. 816; 38, 1836, s. 422n., 727n.; 39, 1837, s. 115; 42, 1840, s. 197, s. 597; Almanach für Freunde der Schauspielkunst [Berlin] 1, 1836 až 13, 1849; Allgemeine Theater-Zeitung [Wien] 33, 1840, s. 764; Kasseler Allgemeine Zeitung 29. 3. 1842; Anon.: V Kasselu umřel […], Květy 15, 1848, s. 88; E. Meliš–J. Bergmann: Průvodce v oboru čes. tištěných písní 1800–1862, 1863, s. 210 [vokalista v Emauzích]; M. Hauptmann: Briefe, I, Leipzig 1871, s. 208; J. K. Chmelenský: Vybrané spisy, I, 1870, s. 300n.; Teuber III, s. 162, 166, 176, 178, 186; Laiske: Dramaturgie. • Allgemeines Theater-Lexikon 2; ODS; Kosch; NDp.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 118–119
