Příjmení psáno také Vrtba, Wrttba, Wrttby, křest. jméno Johann Joseph. V. st. pocházel z tzv. konopišťské větve staré české šlechtické rodiny Hroznatovců, kteří odvozují svůj původ od blahoslaveného Hroznaty, zakladatele kláštera Teplá. Do českého hraběcího stavu byl rod povýšen 20. 12. 1624. Otcem V. st. byl Jan František (1631–87) na Kosově Hoře a Červeném Hrádku. V. st. zdědil z rodového majetku statky Nusle a Cebiv u Stříbra. 1690 se s papežským povolením oženil s vlastní sestřenicí Zuzanou Antonií von Heussenstamm zu Heissenstein auf Sternstein, a získal tak další statky. 1715 zakoupil statek a zámek Konopiště a zahájil přestavbu hradní pevnosti na pohodlnější zámek, pro niž angažoval stavitele F. M. Kaňku a dílnu M. B. Brauna. Věnoval se úřední kariéře, byl radou nad apelacemi, skutečným tajným radou, 1712–34 pražským purkrabím, od 1723 dědičným pokladníkem Království českého. 1721 byl vyznamenán řádem Zlatého rouna. Podporoval piaristické školství v Benešově u Prahy. Byl velkým milovníkem a podporovatelem divadla a opery. Impresário A. Denzio mu vyjádřil poděkování za podporu svých pražských představení dedikací v libretu ke druhé opeře inscenované v českých zemích L’innocenza giustificata[Ospravedlněná nevinnost, h: G. A. Bioni–A. S. Fiorè], která 27. 12. 1724 v Praze zahájila karnevalovou sezonu. V. st. se objevuje také mezi osmi osobnostmi, jimž byly připsány dedikace v libretu poslední Denziovy pražské opery Praga nascente da Libussa e Primislao [Praha Libuší a Přemyslem zrozená, 1734].
Na zámku Konopišti vybudoval V. st. rozsáhlou knižní sbírku o několika tisících svazků. Téměř dva tisíce svazků představoval soubor teatralií a operních libret. Vedle cenných italských libret vytištěných a provozovaných v Praze shromážďoval také teatralia německá, francouzská i italská. Sbírka dokumentuje činnost Šporkova divadla v Praze, část shromážděná V. ml. obsahuje také libreta a texty hrané v Divadle v Kotcích. Rukopisné poznámky V. st. v libretech podávají vzácné informace o ohlasu jednotlivých oper. Knihovna je dnes uložena na zámku v Křimicích. Ještě před zbudováním pozdějšího konopištského divadla pořádal V. st. i na tomto svém zámku divadelní produkce. 1736 tu byla např. provedena zámeckými úředníky zábavná německá opera Der Wurm-Schneider, komponovaná rektorem piaristické koleje v Benešově Lambertem Agadonem. V zámku se konala i některá slavnostnější představení koleje. Vrtbovské zámecké kapele dedikoval některé skladby i A. Vivaldi.
V. ml. byl synem Františka Václava (1670–1750), bratra V. st. Stal se císařským královským tajným radou a komořím a královským apelačním radou. Vlastnil západočeské statky Křimice, Žinkovy a Nekmíř, které pečlivě spravoval. Byl schopným a šetrným hospodářem. Na zámku v Křimicích pokračoval v budování rozsáhlé rodové knihovny. Z jeho dochovaného osobního deníku se lze dozvědět mnoho informací o pražské divadelní scéně počátku padesátých let 18. stol., neboť byl podobně jako jeho strýc a jmenovec nadšeným příznivcem divadla a italské opery a zaznamenal zprávy o divadelních produkcích, jichž byl 1752 v Praze svědkem, včetně konkrétních jmen a titulů repertoáru. Deník vypovídá též o dobovém strukturování společenských a kulturních aktivit šlechty. Mladší bratr V. ml. František Václav (1724–62) vybudoval na konci čtyřicátých let 18. stol. ve třetím patře zámku Konopiště v sále dnešní zbrojnice divadlo, které zaniklo až při přestavbě zámku Ferdinandem d’Este po 1875. V. ml. zemřel bezdětný, rodové statky zdědil jeho synovec František Josef z Vrtby (1759–1830), poslední příslušník tohoto rodu. Ten stál 1815 u zrodu pražské konzervatoře, které věnoval řadu divadelních kostýmů a dekorací. Konzervatoři také 1826 prodal i malé divadélko, umístěné v zahradním domku svého paláce (tzv. Věžníkovský, čp. 1002/II) v Hybernské ulici v Praze, financoval osvětlení a zařízení hlediště. Divadlo bylo otevřeno 8. 1. 1828 provedením Mozartovy opery La clemenza di Tito [Velkomyslnost Titova] v nastudování G. Gordigianiho.
Prameny a literatura
SOA Benešov: Annales domus Beneschoviensis, rkp., sv. II (1734–1763), s. 82; Zámecká knihovna Křimice (v majetku rodiny; fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), katalog ⇒ Teatralia zámecké knihovny z Křimic I–II, ed. J. Šimáková–E. Macháčková, Praha 1970; sign. R 199: deník hraběte Jana Josefa z Vrtby, rkp. 1752; libreta pražské opery 18. stol., soupis ⇒ Kneidl. • A. N. Vlasák: Okres benešovský, Praha 1874, s. 45n.; J. Branberger: Konservatoř hudby v Praze, Praha 1911, s. 38; V. Mentberger: Z deníku J. J. hraběte z V., XXI. Ročenka Národopisného musea Plzeňska za rok 1939, Plzeň 1940, s. 5–37; R. Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischen Herrenstandsfamilien, Neustadt a. d. A. 1973; V. Bartůšek: Benešovské školní divadlo v 18. stol. (1704–1778), Sborník vlastivědných prací z Podblanicka (Benešov) 26, 1985, s. 294n.; P. Mašek: Zámecká knihovna Křimice, Sborník archivních prací 42, 1992, č. 1, s. 185–204; J. Pömerl: Zámecká divadla v Čechách a na Moravě, DR 3, 1992, č. 4, s. 7 + Divadlo v Kotcích a zámecká divadla, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 288, 435; T. Volek: Italská opera a další druhy zpívaného divadla, tamtéž, s. 48–52, 416 + České zámecké kapely 18. století a evropský hudební kontext, Hudební věda 34, 1997, s. 404–410; J. Pešková: Provádění Mozartových oper pražskou konzervatoří v první polovině 19. století, Hudební věda 38, 2001, s. 397n. • OSN, Pouzar, Wurzbach
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 645–647
