Příjmení psáno také Tuczek, Tučzek, Tutzek, Tuscheck, Duczek, křest. jména Vinzenz, Ferrer, Ferrerius, Thomas, Wenzel. – Syn Jana T. (1743–83).
T. studoval 1788–90 na staroměstském akademickém gymnáziu. Od mládí získával všestranné hudební a divadelní vzdělání od svého otce a jako vokalista v kostele sv. Petra na Novém Městě. Na konci 1793 je poprvé doložen jako člen herecké společnosti Vlastenského divadla v Divadle u Hybernů (cembalista 1794–96). Zpíval zde Tamina v prvním českojazyčném představení Kouzelné flétny (1794) a komponoval pro tuto scénu singspiely na české a německé texty. V Praze se proslavil zejména zpěvohrou Hanns Klachelvon Przelautsch [Honza Kolohnát z Přelouče] na text K. F. Guolfingera von Steinsberg (1795) a také hudbou ke kantátě Der Erreter Böhmens [Zachránce Čech, 3. 11. 1796]. Se skupinou herců Spenglerovy společnosti přišel v průběhu 1797 do služeb vévody Petra Birona do Zaháně a Náchoda, kde byla činnost nového zámeckého divadla s dvanáctičlennou kapelou a desetičlenným souborem zahájena uvedením Mozartova Dona Juana (29. a 30. 10. 1797). Dvorní kapelník T. je ve zprávách z Náchoda v Prager Neue Zeitung uveden jako autor sborů a árií k oslavě vévodových jmenin (28. 6. 1798) a jako skladatel operní scény k veršované předehře od F. W. Arnoldiho (14. 8. 1799). Duchovní kantáta, provedená k uzdravení pruského krále v Zaháni (1798), vyšla ještě téhož roku tiskem. 1800 se stal hudebním ředitelem divadla ve Vratislavi, oženil se s Karolínou Kleinovou († 7. 8. 1837 Pešť) a účastnil se tu činnosti spolku Schlesisch-Musikalische-Blumenlese. Uvedl dvouaktovou operu s lokálním námětem a s výrazným podílem sborů Rübezahl [Rýbrcoul, Krakonoš, l: S. G. Bürde, 1801, v Pešti a Budíně 1802]. Ve vídeňském předměstském Divadle v Leopoldstadtu (angažmá 1801/02) se představil 27. 4. 1801 hudbou ke hře Die Schwestern von Prag [Sestry z Prahy, t: J. Perinet, pův. hudba W. Müller] a potom zde od 9. 10. 1806 do 4. 12. 1809 působil jako hlavní dirigent. Mezitím se objevoval jako kapelník a skladatel německého divadla v Pešti a Budíně (1802–06). Od 1810 působil trvale jako kapelník divadla v Pešti, kromě krátkého pobytu v Košicích (říjen 1817–březen 1818), do 1820. Rozloučil se skladatelskou beneficí (2. 11. 1820) a nedlouho poté zemřel.
T. Hanns Klachel se těšil přízni německého i českého publika už v Praze (německy 1795, česky 1796) a včetně pokračování Die zwei Klacheln zaujal v německé i maďarské (1812) verzi diváky i v Pešti. Byl nejhranější lokální zpěvohrou v Čechách, do 1846 dosáhl téměř 50 repríz. T. prokázal skladatelskou všestrannost při komponování hudby k lidovým báchorkám, rytířským hrám se zpěvy, singspielům, historickým dramatům, komickým i heroickokomickým operám s náměty z Nového zákona, z italských dějin a také z českých bájí. Za jeho nejlepší dílo je považována velká opera Lanassa (1805), na vlastní libreto dle povídky A.-M. Le Mierra. V německém divadle v Pešti a v Budíně byla 1805–11 uvedena pětadvacetkrát a hrála se až do roku 1823; oblíbena byla i tříaktová kouzelná opera (pohádka se zpěvy) Dämona, das kleine Höckerweibchen [Dämona, malá hrbačka, l: J. Bullinger, Pešť 1805]. V Pešti s T. spolupracovali M. A. Cibulka (1768–1845), skladatel a operní ředitel, a F. X. Jiřík (1760–po 1813), překladatel libret italských oper do němčiny, herec, zpěvák i režisér, který pro T. psal libreta, např. biblickou operu Israels Wanderung durch die Wüsten [Putování Izraele pouští, Pešť 22. 12. 1810]. T. dále komponoval hudbu ke hrám s biblickou tematikou (Samson, Richter in Israel [Samson, soudce izraelský], t: J. A. Schuster, Vídeň 1808; Moses Tod [Mojžíšova smrt], t: T., Pešť 1812), singspiel na text A. Kotzebua Der Kosak und der Freiwilige [Kozák a dobrovolník, tamtéž 1814], populární balet Johann von Paris (ch: F. Bernardelli, tamtéž 1814) ad. Českou mytologii uvedl T. do pešťského a budínského divadelního života heroicko-komickou operou na vlastní libreto Fürstin Wlasta, oder der Amazonenkrieg [Kněžna Vlasta aneb Válka Amazonek, 1817] s E. Deminim v roli Přemysla a J. Slukou jako Domoslavem.
T. přispěl k mnohonárodní výměně a obohacení operního, singspielového, melodramatického, oratorního i činoherního repertoáru v Praze, Náchodě, Vratislavi, Vídni, Budě a Pešti. Vystihl charakter lidové lokální frašky a ovládl hudební poetiku heroicko-komického divadla.
Prameny a literatura
Archiv UK, Katalog akademického gymnázia 1788; Liber calculorum 1788–1790; ČMH, sign. XVI C 50: Dämona, das Bergweibchen, Leipzig b. d., klavírní výtah; Vratislav, Bibl. Uniw., hud. rkp. sign. CCCCLIII: Der Rübezahl, opis partitury; NMd, sign. XVI C 45–49, pět árií ze singspielu Honza Kolohnát; J. Holeček: J. A. Seydl decani Beronensis operum artis musicae collectio, Praha 1976, s. 177 („Ariadne von Tuček“, sign. HU 309); další hudební materiály: Městské muzeum Sedlčany; Městské muzeum Žamberk, pozůstalost rodiny Mazurů; Městské muzeum Hronov; Budapešť, Központi Szemináriumi Könyvtár, sign. Ms. Mus. 1317, 1318: Lais und Amindas; sign. Ms. Mus. 1319: Die Schlacht bei Leipzig; Ms. Mus. IV 586, 858, 1391: Lanassa, zpěvní party; Gesellschaft der Musikfreunde Wien: Gesänge aus Rübezahl, Breslau 1801; Samson, Richter in Israel. Ein historisches Drama in drey Aufzügen. Für das k. k. priv. Theater in der Leopoldstadt bearbeitet von Joseph Anton Schuster, Schauspieler. Die Musik ist von Herrn Vinzenz Duczek[!], Kapellmeister. Wien, 1808. Im Verlag bey Johann Baptist Wallishausser, archiv S. Bohadlo; soupis tvorby ⇒ U. Wagner in MGG. • Allgemeine musikalische Zeitung (Leipzig) 5, 1803, sl. 457; 9, 1807, sl. 234; 20, 1818, sl. 386–387; Zeitung für Theater, Musik und Poesie (Wien) 2, 1807, 2. čtvrtletí, s. 80; 3, 1808, s. 350; J. v. Menner: Theater in der Leopoldstadt, Theater-Zeitung (Wien) 5, 1812, č. 24; Theater-Taschenbuch(Pesth) 1822, s. 13; Schlesiches Tonkünstler-Lexikon, enthaltend die Biographien aller Schlesichen Tonkünstler, ed. Kossmaly–Carlo, Breslau 1846; M. Schlesinger: Geschichte des Breslauer Theaters I, Berlin 1898, s. 96; Z. Němec: Vlastní životopis V. J. Tomáška, Praha 1911, s. 18 + Weberova pražská léta, Praha 1944, s. 39, 197, 201; J. Pukánszky-Kádár: A Pesti és Budai német színészet története 1812–1847, Budapešť 1923 + Geschichte des deutschen Theaters in Ungarn, München 1933; F. Hadamowsky: Das Theater in der Wiener Leopoldstadt 1781–1860, Vídeň 1934; J. Volf: Kapelník T. ve službách vévody Petra Kuronského, U nás (Náchod) 2, 1936, č. 1, s. 5; J. Jeník z Bratřic: Z mých pamětí, Praha 1947, s. 28n.; J. Němeček: Lidové zpěvohry a písně z doby roboty, Praha 1954, s. 32n.; F. Baťha: K otázce skladatelů Tučků, Zprávy Bertramky 20, 1960, s. 3; T. Volek: Repertoir Nosticovského divadla v Praze z let 1794, 1796–8, Miscellanea musicologica 16, 1961, s. 88, 113, 186n., 189; P. Branscombe: Some Viennese Hamlet Parodies and a Hitherto Unknown Musical Score for One of Them, Festschrift Otto Erich Deutsch, ed. W. Gerstenberg, Kassel 1963, s. 337–344; W. Binal: Deutschsprachiges Theater in Budapest, Wien 1972, s. 80n., 99, 119; R. Pražák: Čeští divadelní umělci na německém divadle v Budíně a v Pešti na přelomu 18. a 19. století, Otázky divadla a filmu I, Brno 1970, s. 63–78 + K působení českých hudebních a divadelních umělců v Uhrách na přelomu 18. a 19. století, Otázky dějin střední a východní Evropy II, ed. F. Hejl–J. Kolejka, Brno 1975, s. 75–94; S. Bohadlo: Hudební tradice Náchoda, Náchod 1984; Berkovec 1989, s. 128; H. Belitska-Scholtz–O. Somorjai: Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, Budapest [1995], passim; Pamětihodnosti panství Náchod a osudy, které za posledních 5 desetiletí sám prožil a zapsal vrchnostenský úředník během tohoto období na jmenovaném panství ustanovený, penzionovaný důchodní Jan Müller, ed. V. Vlčková, Stopami dějin Náchodska (Náchod) 3, 1997, s. 145n., 178–180. • ČHS (chybné datum narození), DČD II, Dlabač, Fétis, Gerber 2, Grove, Grove O, MGG, Wurmová, Wurzbach
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 621–622