Podle matrik roz. Francková nebo Frantzová, podruhé provd. Majoberová. Není totožná s herečkou Mad. Sewe, která působila 1786–88 u E. Schikanedera v Augsburgu a 1792 u A. F. Hofmanna v Salcburku. – O jejím rodišti a mládí není nic známo, lze jen usuzovat, že byla Češka. Brzy po příchodu F. X. Seveho do Prahy se stala 1779 jeho manželkou, ale členkou souboru K. Wahra nebyla. Herecky debutovala až 1785 českou rolí v Nosticově divadle s Druhou Bondiniho společností (v soupise členů však nefigurovala). Uplatňovala se od počátku ve Vlastenském divadle v Boudě (1786–89), odkud přešla i do Mihuleho souboru v Divadle u Hybernů (1791), kde v dětských rolích a v dětském baletu vystupovaly i její děti Antonia a Karl. Po smrti Seveho (1791) uzavřela 1792 druhý sňatek s M. Majoberem, s nímž ještě před ukončením Mihuleho nájmu odešla z divadla neznámo kam. Ve Vlastenském divadle působila znovu 1794 za ředitele F. Vasbacha, kterého i s manželem následovala koncem roku do Liberce, kde se jí 8. 1. 1795 narodil syn. Už v dubnu byla i s rodinou zpět v Praze a hrála v souboru A. Gramse. Když Grams v březnu 1797 přerušil své divadelní podnikání, oba manželé divadelní činnosti zanechali. S. jako žena gymnaziálního profesora pravděpodobně zůstala v domácnosti, její další životní osudy nejsou známy.
S. patřila do zakladatelského hereckého souboru Vlastenského divadla. Debutovala 1785 v roli mladé služky Anéžky (P. Weidmann: Štěpán Fedynger neb Sedlská vojna) a obor mladých služek a komorných patrně hrála i v Boudě. Pochvalné veršíky V. Melezínka zmiňují její přívětivý vzhled, slušivé kostýmování a pěkný přednes českých písní. U Mihuleho zastávala obor matek v činohrách i zpěvohrách. Nejpozději 1791 jí byly svěřovány také vedlejší role v německých inscenacích (např. nymfa Clizie, V. Martín y Soler: Der Baum der Diana [Dianin strom], 1791). V oboru matek pokračovala i u Vasbacha (např. chůva Ursel, Der Schusterfeierabend [Ševcovský svatvečer], h: A. Volánek, 1793). U Gramse hrála komické matky a staré víly (např. Anastasie, Hanns Klachel von Przelautsch, t: K. F. Guolfinger von Steinsberg, h: V. Tuček, 1795). Tehdy už byla kritizována za zpěv („unmusikalische und quetschende Kehle“), který údajně kazil dojem z jejích dobrých hereckých výkonů.
Prameny a literatura
AMP, oddací matrika fary u sv. Martina ve zdi, sign. MAR O 5, 18. 7. 1779 (sňatek); sign. MAR N 6, 2. 5. 1780 (narození syna Karla); matrika narozených fary u sv. Havla, sign. HV N 6, 7. 3. 1785 (narození dcery Marie Anny); oddací matrika fary u sv. Jindřicha, sign. JCH O 9, 18. 2. 1792 (sňatek s Majoberem); LA PNP, fond J. V. Zlobický, korespondence přijatá: dopis V. Tháma z 20. 12. 1787; LA PNP, inv. č. E 469: cedule Vlastenského divadla k představení 26. 4. 1791 (Der Baum der Diana); sign. 22 O 69 N.D. programy [?]: cedule Vlastenského divadla z 31. 12. 1793 (Der Schusterfeierabend) ⇒ NMd, inv. č. 1693/48 (reprodukce), ⇒ Vondráček I. • F. Baťha: Obrozenští herci (rkp. NMd); Schematismus (Prag) 1789; GTK 1792, s. 301n.; 1793, s. 166; AEJ 1795, sv. 10, s. 203, 207; 1796, sv. 1, s. 204n.; sv. 2, s. 188n., 192; sv. 10, s. 201; 1797, sv. 1, s. 207; sv. 3, s. 195, 201, 206; sv. 5, s. 207, 209; Č. Zíbrt: K dějinám divadla českého, Český lid 16, 1906/07, s. 412–423. • Vondráček I
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 537–538
