Uváděna též jako Saburitti, provd. Codecasa. – Nejmladší ze tří sester S. (dalšími dvěma byly Caterina, provd. Bondini, a Antonia), které zpívaly v pražské italské operní společnosti impresária P. Bondiniho. S. se stala její členkou 1782 a vystupovala s ní jak v Praze, tak v Lipsku. Bondiniho začínající společnost byla velmi malá (4 muži a 6 žen), a tak byla S. zpočátku využívána i pro mužské role a nahrazovala také kastráty, i když v těchto rolích nepodávala dobré výkony. Počátky její pěvecké kariéry zaregistroval berlínský časopis Litteratur- und Theater-Zeitung (21. 9. 1782), jehož recenzent o S. a její sestře Antonii napsal, že sice patří k nejlepším zpěvačkám své doby, ale Teresu označil v hereckém výkonu za úplnou začátečnici a po stránce pěvecké za poloviční začátečnici, která vše dohání svou postavou. V září 1783 vystoupila spolu se sestrou Antonií a dalšími zpěváky Bondiniho společnosti v koncertním programu lipského Gewandhausu. Pro vůbec první uvedení Mozartova Dona Giovanniho (Nosticovo divadlo 29. 10. 1787) úspěšně nastudovala roli Donny Anny, kterou Mozart na místě dotvářel podle jejích pěveckých možností. Když operu stejná společnost zanedlouho dávala v Lipsku (1. 6. 1788), S. už v ní nezpívala. Odcestovala do Itálie, kde vystupovala v Benátkách, Miláně, Bologni, Parmě a Modeně. 1795 byla angažována jako „prima donna buffa assoluta“ do společnosti G. Astaritty, působící v Petrohradu. V této době byly tiskem vydány dvě romance s doprovodem kytary, které S. zkomponovala. 1796/97 působila ve Vídni (první vystoupení jako Alphonsine v opeře S. Palmy La pietra simpatica [Neviditelný kámen]). Zprávu s datem úmrtí S., získanou od její vnučky Louisy Codecasy (* 1856), která působila ve Vídni jako malířka portrétů, zaslal do Bohemie 1887 O. Teuber.
Antonia S. zahájila kariéru jako koncertní pěvkyně v Lipsku, později působila v Bondiniho operní společnosti a sklízela úspěchy v Nosticově divadle (⇒ Oberpostamtszeitung 1787). Pro zdravotní potíže divadelní dráhu předčasně ukončila. Soukromě pak vyučovala zpěvu a v této činnosti byla všeobecně oceňována. Zemřela v Praze na počátku října 1787.
Literatura
Nesign.: Italienisches Theater zu Leipzig im Sommer 1782, Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 5, 1782, s. 604–608; nesign. [K. H. Kröger]: Freye Bemerkungen über Berlin, Leipzig und Prag, [Kopenhagen] 1785, s. 98; Oberpostamtszeitung (Prag) 13. 10. 1787 (nekrolog Antonia S.); H. Blümmer: Geschichte des Theaters in Leipzig, Leipzig 1818, reprint tamtéž 1979, s. 517, 519, 521; A. Dörffel: Geschichte der Gewandhauskonzerte zu Leipzig vom 25. November 1781 bis 25. November 1881, Leipzig 1884 (reprint tamtéž 1980); Teuber II 1885, s. 129n., 225, 232, 236 (zde mylně jako Teresa Bondini); nesign.: Eine Enkelin der ersten Donna Anna, Bohemia 4. 11. 1887; R. Procházka: Mozart in Prag, Prag 1892, s. 71, 81; T. Wiel: I Teatri Musicali Veneziani del Settecento, Venezia 1897, reprint Leipzig 1979, s. 413n.; G. R. Kruse: Die erste Donna Anna, Mitteilungen für die Mozart-Gemeinde in Berlin (Berlin) 12, 1901, s. 70n.; 13, 1902, s. 1902; A. Schering: Johann Sebastian Bach und das Musikleben Leipzigs im 18. Jahrhundert, Leipzig 1941 (Musikgeschichte Leipzigs III), s. 564; R.-A. Mooser: Annales de la musique et des musiciens en Russie au XVIIIe siècle II, Genève 1951; T. Volek: Čtyři studie k dějinám české hudby 18. století, I. Koncertní život Prahy v druhé polovině 18. století, Miscellanea musicologica 6, 1958, s. 50 + Význam pražské operní tradice pro vznik Dona Giovanniho a Tita, Mozartovy opery pro Prahu, ed. V. Ptáčková, 1991, s. 65n.; Berkovec 1989, s. 84, 152n. • DEUM, ES, Fétis, Grove, Kutsch, ÖBL, Ulrich, Verti
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 520–521
