Žačka J. Freisingerové. Angažmá v ND Praha 1906–1929 (od 1918 sólistka). Dramatické cítění a temperament uplatňovala zejm. v dramatických a komediálních rolích, např. Cikánka z Biscaye a Upír v Princezně Hyacintě (1917), Zobeida v Šeherezádě (1924). Při nedostatku mužských tanečníků vystupovala často v pánských rolích (Stanislav v Coppélii, 1917; Princ v Labutím jezeře 1922; tit. role v Petruškovi, 1925; Myší princ v Kdo je na světě nejmocnější, 1927). S oblibou interpretovala španělské a orientální tance, projevovala i smysl pro moderní taneční výraz a taneční studie (viz. foto).
Literatura
AD: Černá Luisa in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 43
