Křestním jménem též Anna, provd. Kukulová. Žačka I. Volkové, V. Vratislavy, A. Dubské (dalcrozeovské školení), H. Vojáčkové, Mme Leben-Vaňkové, E. Kupferové, E. Siblíka. V tanečním projevu, zejm. v tzv. pohybových recitacích, uplatňovala estetickou gymnastiku G. Demenyho (Soucit, Cukrová balada na verše V. Nezvala, Nápěvy písní národních na verše K. J. Erbena). Vystupovala sólově (poprvé 1926 v Červené sedmě mj. s Moment musical na hudbu F. Schuberta) s tanečně hereckými a úsměvně zaměřenými čísly (Utíkej Káčo!). Dobový tisk příznivě hodnotil originalitu jejího pojetí Staročeské polky J. Hilmara, Českých tanců a Českého posvícení B. Smetany, Nervů na hudbu J. Ježka, Balady o mrtvém ševci a mladé tanečnici O. Ostrčila. Hostovala v ND Praha v dramatu A. Arnouxe Huon z Bordeaux (1926). Založila vlastní skupinu (J. Ašrová, M. Bergerová, J. Dunovská, H. Kroutská, L. Libertinová, R. Ruthová, L. Šalamonová, L. Škodová, M. Zdenková), spolupracovala se současnými skladateli, zejm. J. Křičkou (Pištec, Eden, Elektrická brána, Horská dráha, Panoptikum) a pozornost věnovala i výtvarné stránce svých vystoupení, kostýmům, plakátům a pozvánkám, které pro ni navrhovali např. J. Čapek, J. Horejc, B. Řežábková. Po sňatku (1930) se vzdala umělecké dráhy.
Literatura
Jenčík, J.: Anka Čekanová in Skoky do prázdna, Praha, Terpsichora 1947 • Kröschlová, J.: Novodobý výrazový tanec v českých zemích in Výrazový tanec, Praha, Orbis 1964 • Siblík, E.: Anka Čekanová a lidová inspirace in Tanec mimo nás i v nás, Praha, Václav Petr 1937
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 42
