Psán též Riese, Riss, Ris. – Pocházel z rozvětvené pražské židovské rodiny. Z doby jeho mládí je známo jen to, že otec Mordechai (Markus) zemřel 1680. Lze předpokládat, že se R. již před odchodem do ciziny účastnil v Praze svátků zdejší židovské obce s jejich četnými divadelními prvky. Poté našel obživu jako dvorní trpaslík (Hofzwerg) na neudaných panských sídlech. V hanswurstovském kostýmu jej zobrazuje rytina z 1710 pravděpodobně od augsburgského M. Engelbrechta (kopírovaná v Amsterdamu G. Falkem 1710 a W. Koningem 1716), na níž je označen jako „židovský Hans Wurst“, pobývající tehdy ve Vídni a bavící knížecí společnost. Stafáže na rytině naznačují, že vystupoval i v komických scénkách využívajících kostýmních převleků. Není vyloučena jeho totožnost s jinak neznámým hudebníkem Jakobem Riesem, který pobýval 1714 ve Fürthu a navštívil tehdy lipský veletrh. Vrcholem R. kariéry bylo angažmá u dvora polského krále a saského kurfiřta Augusta II. Silného v Drážďanech, kde byla zaměstnána celá skupina trpaslíků. Poměrně výnosné angažmá nastoupené 1721 nebo 1722 skončilo pravděpodobně Augustovou smrtí 1733. Poslední léta dožíval ovdovělý R. v chudobě ve Vídni (většina jeho potomků žila tehdy v Mikulově). Ještě při pozůstalostním řízení byl titulován jako „královský polský dvorní trpaslík“.
Prameny a literatura
ÖNB, Bildarchiv, negativ 436.225-B: [M. Engelbrecht?], Jacob Ries, der Sohn Marcus, gebohren in der königl. Böheimb. Haubt Statt Prag, jetzo aber in der kay. Resid. statt Wien sich aufhaltend, [Augsburg] 1710; tamtéž předloha: přívazek k nesign. rytinovému souboru Il Calotto Resuscitato oder Neu eingerichtetes Zwerchen Cabinet ⇒ Scherl 1999; tamtéž negativ stranově obrácené repliky (J. van Sasse fecit, Wilh. Koning exc.), její uložení (soubor Il Calotto resuscitato oder Neü eingerichtes Zwerchen Cabinet, Amsterdam 1716) není udáno; další replika (Gérard Falk ex. 1710) dnes nezvěstná ⇒ Fuchs 1921. • S. Hock: Die Familien Prags, Pressburg 1892, s. 356; A. Wolf: Fahrende Leute bei den Juden, Mitteilungen zur jüdischen Volkskunde (Leipzig) 1909, sv. 30, seš. 2, s. 40–62; sv. 31, seš. 3, s. 90n.; B. Wachstein: Die Inschriften des alten Judenfriedhofs in Wien II, Wien–Leipzig 1917, s. 898; J. Taglicht: Nachlässe der Wiener Juden im 17. und 18. Jahrhundert, Wien–Leipzig 1917, s. 194; E. Fuchs: Die Juden in der Karikatur, München 1921, s. 25; M. Freudenthal: Die jüdischen Besuche der Leipziger Messen in den Jahren 1675 bis 1764, Frankfurt a. M. 1928, s. 88; G. G. Bauer–H. Verfondern: Barocke Zwergenkarikaturen von Callot bis Chodowiecki, Salzburg 1991, s. 48, 104, 113; Kleine Menschen – Große Kunst, ed. A. Anderle–D. Meyerhöfer–G. Unverfehrt, Hamm 1992, s. 235n.; A. Scherl: Berufstheater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 17, 228n.
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 493
