Příjmením psán též Reeffe, Remius, Riobe, Riue, Riuius, Riwaeus apod., křest. jménem také Rudolf. – Poprvé zaznamenán 1603 se společníkem R. Machinem ve Frankfurtu nad Mohanem jako principál Hesenských komediantů (Hessische Komödianten), divadelní společnosti markraběte Moritze von Hessen, která působila na jeho dvoře v Kasselu asi od 1594 pod vedením principála G. Webstera. 1605 žádal R. o povolení produkcí ve Štrasburku; tehdy měla šestnáctičlenná společnost (včetně sedmi instrumentalistů) na repertoáru 24 komedií, tragédií a pastorál. Po několikaleté přestávce se 1608 znovu vrátil do hesenských služeb. 1609 hostoval na trzích ve Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu a v jihoněmeckých říšských městech.
Koncem téhož roku bylo s markrabětem Johannem Georgem von Brandenburg, pánem na Krnově (Jägerndorf), dojednáno účinkování společnosti při jeho svatbě s Evou Christinou, dcerou vévody Johanna Friedricha von Württemberg. Do Krnova přibyla jedenáctičlenná R. společnost 5. 6. 1610 po zimní sezoně na dvoře v Kasselu a turné na velikonoční trh ve Frankfurtu. Při svatební slavnosti se hrála 6. 6. Comedi aus dem Amadis (pravděpodobně drama A. Hartmanna Historia von des… Herrn Amadisens aus Franckreich, vydané tiskem 1587 v Drážďanech). Poté společnost cestovala přes Zhořelec, kde 11. 7. 1610 sehrála představení, do Drážďan, kde provedla několik komedií před kurfiřtovým fraucimorem.
V souvislosti s hostováním v Krnově bývá v literatuře zmiňováno turné Hesenských komediantů do Prahy, kam byl 1610 Rudolfem II. svolán sněm. Jde však o omyl, který vznikl záměnou markraběte Moritze von Hessen-Kassel s markrabětem Ludwigem V. von Hessen-Darmstadt. Brzy po účinkování v Krnově se R. vrátil do Anglie, kde je 1611 zmiňován jako principál společnosti Children of Queen’s Revels. Společně s Ph. Rosseterem, Ph. Kingsmanem a R. Jonesem obdržel 1615 patent pro zřízení druhého divadla v londýnském okrese Blackfriars. Jeho další osudy nejsou známy.
Prameny a literatura
Hessisches Staatsarchiv Marburg, Nachlass Landau: dopisy Johanna Georga markraběte von Brandenburg, pána z Jägerndorfu, Moritzovi von Hessen do Kasselu (27./17. 11. 1609, 21/11. 4. a 25/15. 6. 1610, ⇒ Hartleb 1936, ⇒ Limon 1985); Beschreibung der Vermählungs-Solennitäten Prinzeßin Even Christinen mit Marggr. Joh. Georgen zu Brandenburg in Jägerndorf Ao. 1610, ⇒ F. C. Mosers Kleine Schriften zur Erläuterung des Staats- und Völcker-Rechts, wie auch des Hof- und Canzley-Ceremoniels (Frankfurt a. M.) 11, 1764, s. 424n., ⇒ Cohn 1865. • M. Fürstenau: Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe zu Dresden I, Dresden 1861, reprint Hildesheim 1971, s. 76; A. Cohn: Shakespeare in Germany in the Sixteenth and Seventeenth Centuries, London 1865, reprint Wiesbaden 1967, s. LXXXIII; E. Mentzel: Geschichte der Schauspielkunst in Frankfurt am Main, Frankfurt a. M. 1882, s. 50n.; J. Crüger: Englische Komödianten in Strassburg im Elsass, Archiv für Litteraturgeschichte (Leipzig) 15, 1887, s. 113–125, 117; J. Meissner: Die englischen Comoedianten zur Zeit Shakespeares in Oesterreich, Wien 1884, 45n., 72n.; A. v. Weilen: Geschichte des Wiener Theaterwesens (Die Theater Wiens I), Wien 1899, s. 52; E. Herz: Englische Schauspieler und englisches Schauspiel zur Zeit Shakespeares in Deutschland, Hamburg 1903, reprint Nendeln 1977, s. 38–42; E. K. Chambers: The Elizabethan Stage II, Oxford 1923, s. 336; A. Konečný: Shakespeare v repertoiru anglických komediantů na půdě české, Zlatá Praha 41, 1924, s. 431–435, 458–460; H. Hartleb: Deutschlands erster Theaterbau: Eine Geschichte des Theaterlebens und der Englischen Komödianten unter Landgraf Moritz dem Gelehrten von Hessen-Kassel, Berlin 1936, s. 49–51, 55–66, 72, 81; G. v. Schwarzenfeld: Rudolf II., München 1961, s. 225; D. Ludvik: Zur Chronologie und Topographie der „alten“ und „späten“ englischen Komödianten in Deutschland, Acta neophilologica (Ljubljana) 8, 1975, s. 47–65; P. Brand: Der englische Komödiant Robert Browne, mag. práce, Universität Heidelberg 1978, s. 65, 68n., 74, 82; W. Schrickx: English Actors at the Courts of Wolfenbüttel, Brussels and Graz during the Lifetime of Shakespeare, Shakespeare Survey (Cambridge) 33, 1980, s. 162n.; J. Limon: Gentlemen of a Company. English Players in Central and Eastern Europe 1590–1660, Cambridge 1985; O. G. Schindler: „Englischer Pickelhering – gen Prag jubilierend“: Englische Komödianten als Wegbereiter des deutschen Theaters in Prag, Deutschsprachiges Theater in Prag, ed. A. Jakubcová–J. Ludvová–V. Maidl, Prag 2001, s. 77n. • DČD I
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 484–485
