Křest. jméno psáno též Antoni. – Syn impresária Giovanniho Marii P., jehož představení jsou doložena 1712–15 ve Veroně a v Udine, 1722 uzavřel smlouvu o provozování italské opery v Lipsku, která patrně nebyla naplněna (⇒ Reuter 1922). P. požádal v březnu 1724 české místodržitelství o povolení provozovat operu s italskou společností v divadelním sále Manhartského domu v Celetné ulici na Starém Městě pražském. Jeho žádost byla kladně vyřízena, ale zda operní provoz skutečně zahájil, známo není. Ze smlouvy P. s → A. Denziem z 6. 5. 1724 vyplývá, že otec a syn P. v té době připravovali příjezd operní společnosti z Benátek do Prahy. Denzio byl angažován pro sestavení společnosti v Itálii a Peruzziové měli zajistit dopravu do Prahy, ubytování, stravu, kostýmy a návrat do Benátek. Nákladný projekt donutil P. hledat další podporovatele. Kontaktoval hraběte → Františka Antonína Šporka, podle jehož přání měli operisté od července do poloviny září denně hrát v Kuksu (smlouva ze 6. 6. 1724). Začátek letní sezony v Kuksu se však kvůli pozdnímu příjezdu společnosti vedené Denziem opozdil a začínalo se až 15. 8. (A. Bioni: Orlando furioso[Zuřivý Roland], autorem několika árií byl pravděpodobně → A. Vivaldi). Po skončení kukské sezony odjel soubor do Prahy, kde byl provoz po nutných úpravách divadla v areálu Šporkova paláce na Novém Městě (dnes Hybernská ulice) zahájen 23. 10. 1724 provedením opery Orlando furioso (v tisku libreta je P. uveden jako impresário).
Podle smlouvy mezi P. a Denziem měly jejich vzájemné závazky přestat platit, pokud by P. nevyplácel peníze, což se stalo už po několika měsících od podepsání smlouvy. Denzio, který v této situaci prakticky převzal vedení společnosti, se 23. 10. 1724 obrátil na místodržitelství přípisem, že otec a syn P. neplatí dluhy, žádal proto jejich uvěznění a uznání sebe sama jako impresária. Členové souboru tuto žádost podpořili a P. musel nakonec z Prahy odejít. 1725 působil ve Vratislavi, kde jako první prováděl italské opery se společností, složenou zčásti z členů původně velké pražské společnosti, hrající ve Šporkově divadle (A. M. Giusti, P. Vida). Jejím kapelníkem se stal rodák ze Stuttgartu D. G. Treu (1695–1749), který do Vratislavi přišel z Benátek, kde pobýval na studijní cestě. 1727 je P. jako impresário doložen v Bruselu (Orlando furioso, bez uvedení skladatele), 1731 ve Frankfurtu nad Mohanem (T. Albinoni: L’incostanza schernita[Zesměšněná nestálost]), 1733 v Augsburgu (Amore e Fortuna [Láska a Štěstěna], některé árie G. A. Paganelli) a 1744 ve Veroně (pasticcio Il Siroe).
Prameny a literatura
NA, fond Kk, sign. 1157: Comoedianten, 16. 3., 20. 3., 18. 10. 1724; fond SČM, sign. 1724/VIII/d/39; 1724/XI/d/7 (žádosti a smlouvy ⇒ Freeman 1992); fond Sbírka rukopisů A, inv. č. 480, 485–492 (tzv. Šporkovské kopiáře ⇒ Freeman 1992); Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel, sign. Textb. 312: Orlando furioso… in einer Opera in Kuckus-Bade aufgeführet…, Schweidnitz 1724, německý překlad libreta, obsahuje text intermezza; Zámecká knihovna Křimice (fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), sign. 3186 (též Strahovská knihovna, sign. JM III 41; NK, sign. 52 G 19): Orlando furioso…, Praga 1724, ⇒ Kneidl, ⇒ Freeman1992. • M. Schlesinger: Geschichte des Breslauer Theaters I, Berlin 1898, s. 20; H. H. Borcherdt: Geschichte der italienischen Oper in Breslau, Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens (Breslau) 44, 1910, s. 23–27, 45; V. Helfert: Hudební barok na českých zámcích, Praha 1916, s. 202; F. Reuter: Die Entwicklung der Leipziger, insbesondere italienischen Oper bis zum siebenjährigen Kriege, Zeitschrift für Musikwissenschaft(Leipzig) 5, 1922, s. 1; A. Chaloupka: „Orlando furioso“ – nově nalezené libreto k prvému představení italské operní staggiony ve šporkovském divadle v Praze 1724, Ročenka Universitní knihovny v Praze 1956, Praha 1958, s. 96–108; A. Novotný: Praha „Temna“, Praha 1946, s. 183–189; T. Volek–M. Skalická: Vivaldis Beziehungen zu den böhmischen Ländern, Acta musicologica (Kassel) 39, 1967, s. 64–72; M. Skalická: Die Sänger der italienischen Oper in Prag 1724–33, De musica disputationes Pragenses, ed. R. Smetana, sv. 2, Praha 1974, s. 150; J. Berkovec: Podněty Vladimíra Helferta v oblasti bádání o staré opeře, zejména na scéně Šporkovské a Vratislavské, Hudebněvědná konference ke 100. výročí narození pokrokového vědce a člověka, ed. R. Pečman, Brno 1987, s. 48n.; D. E. Freeman: The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague, Stuyvesant (N.Y.) 1992, s. 23n., 28–30, 38–45, 66–75, 78–91 + Orlando Furioso in the Bohemian Lands: was Vivaldi’s Music really used?, Informazioni e Studi vivaldiani (Milano) 14, 1993, s. 51–73 (výtah v češtině in Antonio Vivaldi: Orlando furioso, program Státní opery Praha, 2001, s. 28–38, přel. D. Hradecká); A. Scherl: Berufstheater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 93; R. Strohm: Vivaldi’s Career as Opera Producer, kolokvium Varšava 2001. • Meyer
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 451–452
