Kleinová, Vlasta

Pocházela z herecké rodiny. Jejími rodiči byli herec, režisér a dramatik Hanuš Klein (1875–1952) a Milada, rozená Chlumská. Sestra Jarmila byla také herečkou; průpravu získaly obě v dramatické škole svého otce. Jako dvacetiletá přijala K. první angažmá v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích (1920–23), kde se seznámila se svým budoucím manželem hercem Františkem Paulem (1898–1976). 1923 již jako manželé nastoupili do činohry Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě. Koncem 1926 se K. stala členkou činoherního souboru Divadla sdružených měst východočeských a českého severu, které v té době vedl ředitel V. Wuršer. Patřila k jádru hereckého souboru, jehož součástí byl také její budoucí druhý manžel Josef Benátský (1900–1970). Během 1928 však mnozí členové odešli, včetně režiséra A. Podhorského; t. r. divadlo opustila také K. a vrátila se do rodného Kladna, kde do 1931 hrála v Městském divadle. S odchodem ředitele S. Langra z Kladna do Olomouce dostala část členů kladenského divadla nabídku přestoupit s ním. Tuto možnost využila i K.; v polovině srpna 1931 nastoupila angažmá v Olomouci, kde působila více než třicet let a spolupracovala s řadou významných režisérů (O. Stiborem, K. Novákem aj.). Postupně se stala vyzrálou charakterní herečkou a stabilní oporou činoherního souboru. 1963 odešla do důchodu, ale ještě v pozdním věku vytvořila několik menších rolí ve filmu. Hrála ve snímcích Sedm havranů (1967), Bylo čtvrt a bude půl (1968), Svatba bez prstýnku (1971), Aféry mé ženy (1972), Tři chlapi na cestách (1973), Dva muži hlásí příchod (1975) nebo Zítra vstanu a opařím se čajem (1977). Byla také autorkou divadelních her pro děti.

Zprvu vytvářela svěží dívčí postavy, v nichž prokázala schopnost empatie a charakterizace povah prostřednictvím vroucích citů. Dokázala bohatě rozehrát vnitřní emoce postav. Pracovala s odstíny naivní vášně, dívčí rozpustilosti či niterného vzplanutí. Tíhla k poetickému vyjádření postavy. Hrála i řadu vedlejších rolí, u nichž dbala o postižení postav prostřednictvím dobře odpozorovaného detailu; dokázala tak vystihnout výrazné dobové typy. Velkou pozornost věnovala souhře a souznění s hereckými partnery na jevišti, a to ve vztahu k mužským i k ženským postavám. Počáteční období olomouckého angažmá K. bylo spojeno s avantgardním režisérem O. Stiborem, který do divadla nastoupil ve stejné sezoně jako ona a obsazoval ji do většiny svých inscenací. Pro herečku to byla důležitá spolupráce, která ji výrazně obohatila a ovlivnila její další hereckou práci.  

K. se uměla vcítit do psychologicky složitých figur a maximálně využít plasticitu řeči k vyjádření charakteru dané postavy. Toho si byl vědom i režisér Stibor, který ji obsadil například do inscenace milostného monodramatu Milovaný hlas (1933), uvedeného na komorní scéně olomouckého divadla. Ztvárněním hodinového monologu herečka ukázala tvárnost výrazu, schopnost vyjádřit gejzír citů a prožít na jevišti proměnlivost velké lásky.

Vystupovala také ve Stiborových plenérových představeních na Svatém Kopečku u Olomouce na nádvoří chrámu Navštívení Panny Marie v cyklu duchovních her. Představila se tu v roli Panny Marie v Českých pašijích (1936) a v postavě Anděla v Mellově hře Anděl strážný (1937). Velkou příležitost dostala rovněž v roli Markétky v Goethově Faustovi (1932) v režii a úpravě S. Langra, kde jí byl partnerem J. Karel ztvárňující postavu Fausta. V množství různorodých rolí, které dostávala, se střídaly menší úlohy s většími i rozličné žánry. V konverzačních hrách v nastudování režisérů J. Benátského a O. Linharta uplatňovala přirozený temperament a kultivovanou jevištní řeč. 1943 vytvořila dvě výrazné titulní role: Doňu Magelonu v Kolárově hře a Médeu v Eurípidově dramatu. V tragickém příběhu starořeckého dramatika ztvárnila K. pod režijním vedením K. Svobody zrazenou ženu plnou hněvu, zoufalství a ponížení. Výkon vyzrálé charakterní herečky, jejíž tvůrčí síly rostly s počtem rozličných rolí i s bohatými životními zkušenostmi, zaujal kritiku i diváky.  V následujícím období spolupracovala s řadou dalších režisérů, mezi nimiž byl také J. Pleskot, který jí svěřil roli obětavé a milující Rosavy v Tylově hře Strakonický dudák (1951), jež patřila k hereččiným oblíbeným.

Poslední desetiletí působení K. v olomoucké činohře bylo spojeno především s režisérem K. Novákem, který ji obsadil mj. do inscenace hry F. Götze Sestřenice Běta (1957), která se stala jednou z jeho nejúspěšnějších. Byla vystavěna na triu hereckých výkonů: vedle Z. Rozsypalové (Běta) a S. Budínové (kurtizána Valerie Marneffová) ztvárnila K. postavu Baronky Hulotové, v níž plasticky vykreslila vnější charakteristiku postavy s jejím vnitřním rozpoložením.  

1958 se K. naskytla možnost ztvárnit ve třech po sobě jdoucích inscenacích roli matky v různých podobách. Dvě z nich byly rozsahem drobnější, a to v inscenaci Kohoutovy Takové lásky (režie R. Chmelík) a v Čapkově Bílé nemoci (režie K. Novák), která však svým obsahem byla naléhavější a závažnější. Vzápětí ji K. Novák obsadil do přední role matky v Casonově Jitřní paní (1958), kde K. odvedla obdivuhodný a sugestivní herecký výkon, který zaujal novostí, prostotou a hloubkou pojetí.

Během dlouhodobého působení v olomouckém divadle vytvářela K. partnerskou dvojici převážně s hereckým kolegou J. Raušerem. Na jevišti se potkávali přes dvacet let, kdy vystupovali nejprve v rolích mladých milenců a později tvořili i zralé sehrané páry. V mládí hrála také drobné role v operetě. Přes mladistvé a rozverné role se přehrála do vyzrálých mnohovrstevnatých postav až k zobrazení stárnoucích žen. Postavy důsledně promýšlela, dávala jim živost, lidskost, vroucí a procítěný výraz, který byl zdrojem ať už velké lásky, něhy a laskavosti nebo snahy zachytit nálady jednotlivých figur. Pečlivě tvořila charakteristiku postav, kterou umocňovala znamenitou schopností práce s hlasovým projevem.

Role

Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích

Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Lydie (Hervé: Mamselle Nitouche), Marta de Moisand (É. Pailleron: Myška), Hela (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Irma (J. Gilbert: Cudná Zuzana), Verena (J. J. Kolár: Pražský žid), Alice (F. Langer: Milliony) – 1920; Nerrisa (W. Shakespeare: Kupec benátský), Paní Weberová (F. Schubert: Dům u tří děvčátek, i Ostrava 1923), Héda (B. Dovská, překl. K. Mašek: Zlaté časy), Innonoši (M. E. Selfby: Kvítek prérie), Berta (A. Strindberg: Otec), Pepička (F. F. Šamberk: Podskalák), Lenka (A. Jirásek: M. D. Rettigová), Eufrosína (J. K. Tyl: Chudý kejklíř), Sofie (M. Hennequin  – P. Veber: Paní presidentová), Filippa (F. von Suppé: Boccacio), Zinaida (M. P. Arcybašev: Vášeň, i Ostrava 1923) – 1921;  Edita Grantová (S. Jones: Gejša), Slečna Goldmannová (M. Glass – E. Klein: Firma), Princezna Pampeliška (J. Kvapil: Princezna Pampeliška, i Ostrava 1925), Liduška (B. Viková-Kunětická: Cop), Kněžna Anna Gagarina (D. S. Merežkovskij: Smrt Pavla I., i Olomouc 1935) – 1922; Hedvika Ochotnická (M. Bałucki: Klub mládenců), Maryša (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Cvrčková (J. a K. Čapkovi: Ze života hmyzu) – 1923.

Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě
(Zemské divadlo Ostrava 1945–48)

Mendžida (E. Starý: Maharadžův miláček), Gilda Klostermannová (M. Brod: Půl srdce), Subreta (E. Rostand: Cyrano z Bergeracu), Doris Viegandová (L. Fulda: Janek), Alena (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Princezna (H. Drachmann: Byl jednou jeden král), Stefanie (J. A. Kisielewski: Karikatury), Lidka Bochaňova (F. Sokol-Tůma: Soucit), Olivie (W. Shakespeare: Večer tříkrálový) – 1923; Colette de Merville (M. Hennequin – P. Veber: Tři neděle v chládku), Andula (E. Krásnohorská: Medvěd a víla), Blanca z Flassans (J. Vrchlický: Soud lásky), Mary Worthingtonová (S. Jones: Gejša), Arletta Millois (F. Gandéra: Srdce trumfem), Marie (L. Stroupežnický: Naši furianti, i Olomouc 1952), Bosonohá tanečnice (N. N. Jevrejnov: Co je nejhlavnější), Ruměna (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů), Berta (F. Arnold – E. Bach: Stydlivý Don Juan), Nanynka (I. Herrmann: Vdavky Nanynky Kulichovy), Rosalinda (W. Shakespeare: Marná lásky snaha), Syfilitikova milenka (J. Wolker: Nemocnice), Zikmund Korybut (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Verunka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Jiřina (J. Skružný: Románek na horách), Anna Pachoutová, (B. Treybal: Protekce), Gioconda Diantiová (G. D’Annunzio: Gioconda), Panna Johanka (J. Port: Boží bojovnice [Tělo a krev]), Anais (E. Labiche: Slaměný klobouk), Zdeňka (F. X. Svoboda: Poslední muž), Chrysothemida (Sofokles: Elektra), Martine (A. Savoir: Lunévillská švadlena), Daisy (W. S. Maugham: Na východ od Suezu) – 1924; Dolfa (J. Maria: Dolfa), Aňa (A. P. Čechov: Višňový sad), Devátá snacha Andělija (I. Vojnović: Smrt matky Jugovičů), Kačenka (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Suzanne Lizolle (M. Hennequin – R. Coolus: Zvonění na poplach), Militka (K. S. Macháček: Ženichové), Magda (G. Hauptmann: Potopený zvon), Donalbain (W. Shakespeare: Macbeth), Miss Elsie Browning (E. Eysler: Dítě Cirku), Princezna (anon: Veselá pohádka o kocouru, kohoutu a statečném krejčíkovi), Anna (F. Langer: Periferie), Ilka (E. Kálmán: Hraběnka Marica), Toinin (V. Sardou: Madame Sans-Gêne), Lucile Desmoulinsová (R. Rolland: Danton), Viktorka (A. Ziegloserová: Cácorka), Sofie Pavlovna (J. Hilbert: Domů), Nataša (M. Gorkij: Na dně), Helena Gloryová, Robotka Helena (K. Čapek: RUR), Vally (F. Arnold – E. Bach: Španělská muška) – 1925; Axiocha (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Smír Tantalův), Rose (J. Gilbert: Cudná Zuzana), Zdena (F. A. Sedlák: Manželství paní Heleny), Soňa Varilová (L. Verneuil: Sestřenka z Varšavy), Božena (F. Sokol-Tůma: Pasekáři), Lilli (R. Stolz: Tancem ku štěstí), Daisy (J. Gilbert: Malá hříšnice), Kitty (M. Mayo: Naše miminko), Jessie (B. Granichstaedten: Orlov) – 1926; Františka Jařabatá (F. X. Šalda: Dítě) j. h. – 1947.

Stálé divadlo v Kladně

Desdemona (W. Shakespeare: Othello) – 1928; Kleopatra (G. B. Shaw: Caesar a Kleopatra) – 1929; Patricie Harringtonová (B. Commers: Popelka Patsy), Kateřina Veliká (G. B. Shaw: Veliká Kateřina) – 1931.

České divadlo v Olomouci
(Městské divadlo v Olomouci 1945–48, Krajské oblastní divadlo Olomouc 1948–58, Divadlo Oldřicha Stibora 1958–74)

Ludmila (V. P. Katajev: Kvadratura kruhu), Fanny (M. Pagnol: Malajský šíp), Perdita (W. Shakespeare: Pohádka zimního večera), Marta (F. Wedekind: Procitnutí jara), Růžena (O. Scheinpflugová: Okénko) – 1931; Germaine (L. Verneuil: Satan), Giga (M. Begović: Bez třetího), Markétka (J. W. Goethe: Faust), Slečna Bernicková (H. Ibsen: Opory společnosti), Kristina (E. Bourdet: Slabé pohlaví), Boženka (F. F. Šamberk: Podskalák), Fanny (M. Pagnol: Fanny), Ona (K. Schönherr: Ono), Hilda Wangelová (H. Ibsen: Stavitel Solness), Mary (L. Fodor: Plnicí pero) – 1932; Marta (P. Claudel: Výměna), Olga (E. Konrád: Kvočna), Blažena (J. Mahen: Nebe, peklo, ráj), Žena (J. Cocteau: Milovaný hlas), Ňu (O. Dymov: Paní Ňu), Betina Klausenová (G. Hauptmann: Před západem slunce), Stella Orszeňská (S. Kiedrzyński: Ničemu se nedivme), Sofja Pavlovna (A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu) – 1933; Donata (E. O´Neill: Miliónový Marco), Anna (G. Ciprian: Muž s kobylou), Ethel Bartlettová (W. S. Maugham: Nedoceněné zásluhy), Lidka (E. Holly: Zlatá Kateřina), Terezie Štěpánová (E. Synek: Dvojí tvář) – 1934; Hraběnka Bice (L. Pirandello: Člověk ani neví jak), Hortensie (J. Deval: Modlitba za živé), Julie Valtierová (G. Berr – L. Verneuil: Škola poplatníků), Lulu (E. Bourdet: Časy se mění) – 1935; Panna Marie (J. Port, B. Stejskal: České pašije), Pacientka (G. B. Shaw: S pravdou ven), Lenka (V. M. Strojil: Větrný mlýn), Prof. Dr. Anna Hrádková (L. Fodor: Maturita), Yvona (A. Antoine: Píseň Asie), Líza (E. Rostand: Cyrano z Bergeracu), Bočková, Čarská (L. N. Tolstoj: Vzkříšení), Štefa Krejzová (K. Piskoř: Velké pokušení) – 1936; Slečna z Kestenů (Ch. Winsloe: Děvčata v uniformě), Komtesa Polina (A. S. Puškin: Piková dáma), Klára (B. Nušić: Dr.), Anděl strážný (M. Mell: Anděl strážný), Anna Onošenková (M. Gorkij: Vassa Železnovová), Ysoarda z Ansoys (J. Vrchlický: Soud lásky), Jiřina Žáková (F. Tetauer: Svět, který stvoříš), Slečna Brožková (M. Laszlo: Parfumerie) – 1937; Paní Kirby (M. Hart, G. Kaufman: Vždyť jsme jen jednou na světě), Genevieva Langová (S. Raphaelson: Dvacetiletá), Katynka (L. Busch-Fekete: Jean), Anda Pařízková (J. Žák: Škola, základ života), Zuzi (K. Piskoř: Svátek věřitelů), Dáma ve smutku (V. Werner: Noví lidé) – 1938; Paní Žofka (L. Stroupežnický: Pan Mikuláš Dačický z Heslova), Honyšová (V. Štech: Habada a Jordán), Vesnická mladice (P. S. Petrović: Cesta spravedlivého), Francina Cassinová (A. Puget: Šťastný věk), Hela (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Toninka (F. X. Svoboda: Čekanky), Emma (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Marie (W. Perzyński: Lehkomyslná sestra), Marie (J. Mahen: Mrtvé moře), Olga (P. Vanderberghe: Hoši, dívky a psi), Lady Wanleyová (S. Maugham: Můj přítel Jack) – 1939; Harriet (C. Fazio: V londýnské mlze), Paní Cheveleyová (O. Wilde: Ideální manžel), Hanka, Kačenka (J. Nestroy: Lumpacivagabundus aneb Ludrácký trojlístek), Miss Mary Rochard (E. Sheldon: Romance), Paní Lindová (H. Ibsen: Nora), Ludmila Talacká z Hustiřan (K. Krpata: Mistr ostrého meče), Isabella (F. Zavřel: Valdštýn), Mariana (F. Molnár: Dalila), Hraběnka Isabela (J. Vaca: Líbánky na Hané), Paní Lotinka Staňková (F. Tetauer: Hořký život [Život není sen]) – 1940; Emilie (W. Shakespeare: Othello – Maur benátský), Růžena Strnadová (F. X. Svoboda: Dědečku, dědečku [Na Boušínské samotě]), Věra (I. A. Gončarov: Strž) – 1941; Renata (M. Halbe: Proud), Kristýna (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1942; Doňa Magelona (J. J. Kolár: Magelona), Médeia (Eurípidés: Médeia) – 1943; Paní Bernicková (H. Ibsen: Opory společnosti) – 1944; Marja Nikolajevna (K. Simonov: Ruští lidé), Marta Owenová (E. O´Neill: Anna Christie) – 1945; Úroda (Aristofanés: Mír), Lady Loxfieldová (J. B. Priestley: Přišli k městu), Kulička (G. de Maupassant: Kulička), Mešjanovka (G. Preissová: Gazdina roba), Hraběnka Doris Skriczewinská (T. Rattigan: Světelnou cestou), Rozka (M. Pucová: Svět bez nenávisti), Marie Bejártová (Molière: Versailleská improvisace), Paní de Sotenville (Molière: Jiří Dandin), Lady Macduffová (W. Shakespeare: Macbeth), Dobrá černoška (N. Sacová: Černoušek a opička), Judith Blissová (N. Coward: Anglická sobota) – 1946; Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Paní Erlynneová (O. Wilde: Vějíř lady Windermerové), Xenie (M. Gorkij: Jegor Bulyčov), Emilie (W. Shakespeare: Komedie omylů), Larvička Lumka (J. a K. Čapkovi: Ze života hmyzu), Poutníček (O. Sekora, dram. J. Jelínek – O. Lukeš: Ferda Mravenec), Emilie Lesparrová (M. Achard: Žena pro celý život) – 1947; Paní Desmermertesová (J. Anouilh: Pozvání na zámek), Katte Kellerová (A. Miller: Všichni moji synové), Burešová (Z. Bláha: Hodí se žít), Teta z Prahy (M. Smatek: Divá Bára), Lady Bracknellová (O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa) – 1948; Bába (A. Jirásek: Lucerna), Zabělinová (N. Pogodin: Kremelský orloj), Paní Hedgesová (G. Kanin: Včera narození), Sousedka (J. Mahen: Jánošík), Paní Záleská (R. Piskáček: Perly panny Serafinky), Máša (A. P. Čechov: Tři sestry), Kitty Warrenová (G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové) – 1949; Studánka (J. Hiršal, F. Novotný: Pohádka o zvířátkách [O kohoutkovi a slepičce – Zajíčkovo trápení]), Arina Pantělejmonovna (N. V. Gogol: Ženitba), Filomena Stárková (B. Polách: Rozum do hrsti), Paní Jowialska (A. Fredro: Pan Jowialski), Císařovna Barbora (A. Jirásek: Jan Roháč), Paní Kiddová (B. A. Lavreněv: Hlas Ameriky), Frosina (Molière: Lakomec), Marja Lvovna (L. R. Nikolajevič: Neklidné stáří) – 1950; Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Paní Higginsová (G. B. Shaw: Pygmalion), Machurová (V. Cach: Duchcovský viadukt), Šafářka (J. Tumlíř: Skaláci), Marie Jelínková (J. Burjakovskij: Lidé, bděte!) – 1951; Aga Alexandrovna Štika (A. Kornejčuk: Kalinový háj), Runa (J. Zeyer, h. J. Suk: Radúz a Mahulena), Posypalka (M. Stehlík: Jarní hromobití), Šumbalka (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1952; Bohatá vdova (M. de Cervantes: Lišák Pedro), Královna Žofie (J. K. Tyl: Jan Hus), Marta Rullová (H. von Kleist: Rozbitý džbán), Lady Kapuletová (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Matka (K. Čapek: Matka) – 1953; Kněžna Olivarezová (F. Schiller: Don Carlos), Lízalka (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Paní profesorová (K. Čapek: Loupežník), Belisa (L. de Vega: Chytrá milenka), Mellinová (H. Kipphardt: Hledá se Shakespeare), Raněvská (A. P. Čechov: Višňový sad) – 1954; Matka Markéta de Jesus (E. Rostand: Cyrano z Bergeracu), Babička (A. N. Arbuzov: Táňa), Marcelina (P. Beaumarchais: Figarova svatba), Klásková (A. Jirásek: Lucerna), Paní Alvingová (H. Ibsen: Strašidla), Zuza Javorová (J. G. Tajovský: Ženský zákon) – 1955; Jejich ženy (G. B. Shaw: Pekelník), Mara (B. Nušić: Dr.), Vdova s dítětem (V. Vančura: Jezero Ukereve) – 1956; Baronka Adelina Hulotová (F. Götz: Sestřenice Běta), Kamila (E. Szigligeti: Liliomfi, i rozhlasová hra ČRo Olomouc 1959, premiéra 1960 Praha ČRo I) – 1957; Dontouka (M. Kubátová, úpr. V. Strejčková: Jak přišla basa do nebe), Matka (P. Kohout: Taková láska), Matka (K. Čapek: Bílá nemoc), Matka (A. Casona: Jitřní paní), Trofimovna (V. Ljubimová: Pod starými jasany), Běta (F. Hrubín: Šípková Růženka) – 1958; Vdova (G. Zapolska: Čtveřice), Polina (M. Gorkij: Nepřátelé), Statkářka Gurmyžská (A. N. Ostrovskij: Les), Vavruše (V. K. Klicpera: Ženský boj) – 1959; Majitelka domu Mic (B. Brecht: Dobrý člověk ze Sečuanu), Magdaléna Pučálková (J. Drda: Dalskabáty, hříšná ves), Maminka Kalousová (L. Aškenazy: Host), Felisata Gerasimovna Kukuškinová (A. N. Ostrovskij: Výnosné místo) – 1960; Natalije Holubová (A. Kornejčuk: Nad Dněprem), Ludmila (J. K. Tyl: Drahomíra), Medvěděvová (M. Gorkij: Podivíni) – 1961; Pascalova manželka (E. de Filippo: Starosta čtvrti Sanita), Krůtová (M. Kundera: Majitelé klíčů), Vronská (L. N. Tolstoj, dram. J. Pleskot: Anna Karenina) – 1962; Duvantová (F. Marceau: Vajíčko) j. h. – 1964.                      

Hry

Nečesánek a Mánička v kouzelné zemi, t. 1941, Slezské národní divadlo v Opavě 1947; Nezbeda Petr + Perníková chaloupka, t. 1941.

Prameny

JČM v ČB, Oddělení společenských věd, Hudební a divadelní archiv: Divadelní programy z Jihočeského národního divadla, 1920–1923.

SZM, Divadelní podsbírka: Moje začátky u olomoucké scény, strojopis, fond Pozůstalosti, inv. č. GI 58; divadelní programy, fotografie, vzpomínky, kritiky.

Archiv NDM: Vlasta Kleinová-Paulová, (online, cit. 14. 7. 2023), URL: https://www.ndm.cz/cz/osoba/5709-kleinova-paulova-vlasta.html.

IDU − ViS: Tvorba osobností, Kleinová, Vlasta (online, cit. 19. 7. 2023), URL: https://vis.idu.cz/

Literatura

Dr. V. M. [Martínek], Moravskoslezský deník 5. 2. 1924 [Srdce trumfem], 7. 9. 1924 [Protekce], 5. 12. 1924 [Elektra], 25. 12. 1924 [Na východ od Suezu], 29. 1. 1925 [Višňový sad], 22. 2. 1925 [Smrt matky Jugovičů], 12. 5. 1925 [Periferie], 3. 9. 1925 [Princezna Pampeliška], 22. 12. 1925 [RUR], 24. 1. 1926 [Smír Tantalův]; −in., Moravskoslezský deník 25. 3. 1924 [Vdavky Nanynky Kulichovy], 13. 1. 1925 [Dolfa]; nesign., Palacký 9. 8. 1924 [Románek na horách]; Almanach Divadla sdružených měst východoč. a českého severu, Pardubice 1928; B. N., Národní osvobození 2. 2. 1933 [Kvočna], 24. 3. 1933 [Ňu]; J. M. S. [Jindřich Maria Slavík], Našinec 2. 3. 1933 [Milovaný hlas]; dr. bv., Národní osvobození 22. 2. 1935 [Smrt cara Pavla I.];  FNe i fne [František Neužil], České slovo 2. 12. 1936 [Velké pokušení], 12. 11. 1936 [Vzkříšení], 7. 7. 1937 [Anděl strážný]; Č., Osvobozený Našinec 25. 2. 1947 [Vějíř lady Windermerové]; Přehled činnosti československých divadel 1958, Praha 1959, s. 143 (chybně uvedeno vl. jm.); M. Zbavitel: Jiří Myron, Ostrava 1980, s. 48; F. Černý a kol.: Dějiny českého divadla / IV, Praha 1983, s. 181; A. Štěrbová: O současném činoherním divadle, Ostrava 1990, s. 31, 81–83; J. Tvrzník: Kamarád dobré nálady. Ze vzpomínek Františka Filipovského, Praha 1994, s. 37−38; Z. Tietze: Významná herečka Vlasta Kleinová se narodila v Kladně, Kladenské noviny 8. 3. 1995 + Herečka kladenského divadla Vlasta Kleinová, Kladenské noviny 15. 8. 1996; J. Štefanides a kol.: Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku 1479), Praha 2008, s. 112, 164, 165; H. Spurná: Divadelní režisér a člověk Oldřich Stibor (1901–1943), Olomouc 2015, s. 96, 141, 156–157, 183, 189, 193, 206, 255, 274, 276, 278–279, 341, 343–345, 347–349, 351–352, 354, 357–361, 363–364, 366–367, 370–371, 373–374, 378–388, 395–398, 400; I. Mikulová: Divadelní režisér Karel Novák (1916–1968), Brno 2017, s. 158; Filmový přehled, databáze (online, cit. 16. 8. 2023), URL: https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/126885/vlasta-kleinova.

ČSBS (chybně uvedeno vl. jm.), EDS, Fikejz – Film I         

Vznik: 2023