Syn basisty StD Karla S. Vystudoval staroměstské Akademické gymnázium, kde jeho učiteli byli mj. V. K. Klicpera a J. Chmela, poté práva na pražské univerzitě (JUDr. 1859). Byl jednatelem Právnické jednoty (1863–68), advokátem (1867–71) a c. k. notářem (od 1871). Publikoval odborné právnické texty. Byl dlouholetým členem Umělecké besedy (předsedou 1874–89), posléze jejím čestným členem. Zemřel v Praze na srdeční vadu, pohřben byl v Blatné.
Celý život projevoval živý zájem o divadelní dění. Do vývoje českého divadla zasáhl zprvu jako překladatel divadelních her, jejichž řada počíná rokem 1856. Často je signoval šifrou J. S. a J. St., která bývá zaměňována s šifrou J. J. Stankovského (J. J. St.) a překlady chybně atribuovány. V souhlasu s dobovým zvykem překládal obvykle volně, mnohdy se překlady blížily úpravám. Většina z nich byla provedena ve StD a v PD. Zároveň působil jako ochotnický herec, a zejména režisér. 1860 spolu s P. Švandou ze Semčic a V. Žížalou Donovským prosadil česká představení v dosud výhradně německém pořadu ochotnického Švestkova divadla u sv. Mikuláše na Starém Městě, kde tehdy působil jako jeden z režisérů. České hry byly zahájeny jeho překladem Bayardovy a de Waillyho veselohry Musí na venek (následovaly Nerudovy aktovky a překlady J. V. Friče a J. Krásy).
S. byl členem Družstva zemského českého divadla, které jej 1870 povolalo na místo artistického ředitele PD. Funkci zastával dva roky a v PD posílil vliv mladé generace. Sepsal a publikoval disciplinární stanovy a bděl nad jejich dodržováním. V tísnivé hospodářské situaci divadla uplatňoval zásadu, že v hospodaření nevelkého PD je nutno používat přebytků z letní sezony k povznesení úrovně sezony zimní. Postup se osvědčil a v sez. 1870/71 celkové příjmy stouply, přesto hospodaření divadelního družstva končilo deficitem. V důsledku následujícího konfliktu s intendantem A. O. Zeithammerem a osobních neshod s vrchním režisérem J. J. Kolárem S. na funkci rezignoval 2. 2. 1872. V tzv. mladočeském družstvu ustaveném 1875 byl rok místopředsedou, 1877 se podílel na přípravě jeho fúze s družstvem staročeským, ale ve Spojeném družstvu (ukončilo politický zápas o ovládnutí PD) se už neangažoval. O divadle psal ojediněle i memoárové a odborné texty.
Překlady
A. Wilhelmi: Jeden z nás musí se oženit!, StD 1854 (šifra J. S.), t. 1856; K. A. Görner: Manžel bez ženy, otec bez dítěte, Pštroska 1856, t. s tit. Manžel bez ženy 1857; J.-F.-A. Bayard, J. de Wailly: Musí na venek!, ochotn. u sv. Mikuláše 1860, Novom. 1862 (šifra J. St.), t. 1865; Ch. Birch-Pfeifferová: Růžena a Růženka aneb Pravá láska zvítězí, StD 1860 (šifra J. St.), t. 1869; G. H. Putlitz: Politika v lese, StD 1861 (šifra Dr. St.), t. 1863, t. s tit. Politika v lese aneb Staro a mlado 1877; G. Lotz: Po slunce západu, t. 1862, PD 1877; F. Wehl: Ženich provdá svou nevěstu, PD 1866; J. Lederer: Srdce a duch aneb Svoji k svému, PD 1870, t. 1875; Morländer: Divadelní nesmysl, PD 1871 (s J. Zelenkou); L. Feldmann: Nehoda za nehodou, t. 1874; J. Rosen: Hubička, PD 1877, i t.; F. Kaiser: Krejčí lékařem aneb Dobrodružství pana Prášila [Doktor und Friseur], t. 1877, Pokorného spol. Plzeň 1883; K. A. Görner: Slečna Hyacinta u okna, t. in J. M. Srp: Vybrané sólové výstupy, komické scény a popěvky IV, 1891.
Teatralia
Před otevřením Národního divadla, Divadelní listy 2, 1881, s. 39; Slova, jež promluvil v den 15. května roku 1884 nad hrobem Bedřicha Smetany na hřbitově vyšehradském…, 1884; Otec Jungmann a Strobach, Naše besedy 1885/86, slavnostní číslo Karlín.
Prameny a literatura
Design.: Dr. J. S., Divadelní listy 2, 1881, s. 60n., 68n., 84n.; V. Ž. D. [Žížala Donovský]: Soukromé divadlo u sv. Mikuláše v Starém městě Pražském, Divadelní ochotník I, 1861, sv. 6, s. 64–66; K. Kadlec: Družstva Král. českého zemského a Národního divadla, 1896, s. 37, 42, 44, 46n., 58n., 71.●; nekrology: Světozor 25, 1890/91, s. 372; Zlatá Praha 8, 1890/91, s. 371n. [s portrétem]●; E.: Ředitelé…, Meziaktí 3, 1902/03, č. 40; Jan Bartoš: Prozatímní divadlo a jeho činohra, 1937, s. 129–137. ■ Wurzbach; NAlb, PD-rep
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 943–944
