Vychodil čtyři třídy gymnázia v premonstrátském klášteře v Želivu, pokračoval na jezuitském gymnáziu v Praze na Novém Městě a po absolvování filozofických ročníků studoval teologii. Uvažoval o vstupu do jezuitského řádu, ale nakonec se rozhodl pro dráhu chrámového hudebníka. Působil jako zpěvák a houslista v kostele sv. Štěpána, později se stal ředitelem kůru u sv. Ignáce, od 1774 až do své smrti byl zpěvákem a houslistou v chrámu sv. Víta. Také komponoval a jeho skladby byly ve své době velmi oceňovány. Patřil ke skupině raně obrozenských autorů kolem nakladatelství Česká expedice, kterou pomáhal vést. Po smrti M. V. Krameria převzal spolu s F. J. Tomsou redakci Vlastenských novin (1808–12).
Velkou část R. rozsáhlé literární produkce tvoří díla s vlasteneckou a národně uvědomovací tendencí (Velmi užitečná historie o slovutném národu českém, 1793; Kalendář historický, 1797–1810; Učená Čechia, 1807–08 aj.). Obraně české řeči je věnován spis Sláva a výbornost jazyka českého (1792). Pod názvem Galerie aneb vyobrazenost nejslovutnějších osob země české (1804–10) vydal překlad německé práce J. Schiffnera o kulturní a literární činnosti slavných Čechů. Psal i příležitostné básně a humoresky (Veselý Kubíček a Boženka, veselého Kubíčka manželka, 1799), z němčiny překládal mravoučné spisy pro mládež a vzdělávací náboženské spisy. Je autorem životopisů několika českých světců, cestopisů aj.
Divadlu se věnoval okrajově. V devadesátých letech 18. stol. přeložil pro český soubor Vlastenského divadla text zpěvohry K. Ditterse z Dittersdorfu Das Gespenst mit der Trommel [Strašidlo s bubnem] a veselohru Die Frau nach der Mode [Paní podle módy]. Jedinou známou původní hrou je jednoaktovka Vlastenský mladý rekruta. Hlavní hrdina krátké hříčky, situované do doby panování knížete Oldřicha, třináctiletý Miroslav, projevuje na svůj věk neobyčejnou statečnost a odhodlání bojovat za vlast. Postava odkazuje k jezuitským školským hrám, k jejichž oblíbeným hrdinům patřili malí chlapci připravení podstoupit mučednickou smrt nebo fyzické utrpení. Hra napsaná za napoleonských válek motiv oběti silně aktualizovala dobovým důrazem na vlastenectví.
Překlady
K. Ditters v. Dittersdorf: Strašidlo s bubnem, Vlast. div.-U Hybernů 1795; anon.: Paní podle módy, tamtéž 1795.
Hra
Vlastenský mladý rekruta, t. 1808.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, Žleby 02, matrika narozených 1700–1745, s. 480, obr. 243. ■ Vondráček I; DČD II; V. Brožová: Česká hra ze života dětí v 1. polovině 19. století, in sb. Jeden jazyk naše heslo buď III (Divadlo národního obrození a jeho souvislosti), ed. J. Vyčichlo, V. Viktora, Plzeň–Radnice 2005, s. 213–229. ■ Jungmann, LČL, Otto, Rieger, Wurzbach; Laiske
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 848–849
