Roz. Lödlová. – Divadlo začala hrát již jako žačka brněnské Vesny, 1877 zaujala v Tylově Paní Marjánce, matce pluku hrané akademickým spolkem Zora, 1878 jako Anička (Anzengruber: Farář z Podlesí) a 1879 jako baronka Chvojinská (Görner: Vychovatel v čepci). Jejích výkonů na ochotnické scéně si povšiml ředitel J. Pištěk, který působil se svou společností v Besedním domě v Brně a 1880 ji angažoval. S jeho souborem hrála v zimní části sezony v Brně (1880–81, 1884/85) a v Plzni (1886–89), v letních měsících v Aréně v Kravíně a od 1882 v Letním divadle na Král. Vinohradech. 1894 se provdala za hereckého kolegu Karla Stockého, který v té době získal provozovatelskou koncesi, a společně opustili Pištěkovu společnost. Podílela se na manželových nepříliš úspěšných divadelně podnikatelských aktivitách (pokus o vytvoření stálé scény v Národním domě na Král. Vinohradech; snaha uchytit se v Košířích na Klamovce aj.), po jejichž nezdaru přijímala krátkodobá angažmá u jiných divadelních ředitelů: 1896/97 u P. Švandy ml., 1897/98 u A. Janovského, 1903 u V. Choděry. Od 1900 působila v manželově společnosti, cestující zvláště ve středních a jižních Čechách. Patrně kolem 1908 zanechala divadelní činnosti.
Dcera Olga S. (*24. 8. 1894–1982) se stala herečkou.
Nejvýznamnější etapou její herecké dráhy byl patnáctiletý pobyt u společnosti Pištěkovy. Hrála zde postavy mladých dívek v české klasice, zejména v Tylových hrách (Bětuška v Paličově dceři, Dorotka ve Strakonickém dudákovi, Apolenka v Pražském flamendrovi), často byla obsazována do rolí sentimentálních milovnic, rozmarných slečinek či mladých manželek (např. Hortensie v Bozděchově veselohře Světa pán v županu, Pavlína v Únosu Sabinek P. a F. Schönthana, Lidunka v Šamberkově Kulatém světě). Řadu postav ztvárnila v hojně uváděných společenských hrách francouzských autorů (Dumase ml., Augiera, Paillerona, Feuilleta, Ohneta). Diváky získala dívčím půvabem, lahodným hlasem, přirozeným vystupováním a mladistvým temperamentem. I když v jejím repertoáru převažovaly veselohry, frašky a operety, dostala několik příležitostí vytvořit psychologicky složitější postavy (např. „zlomenou lilii“ Lauru ve zdramatizovaném románu Jindřich Dunbar či Martu v Pailleronově Myšce), v nichž osvědčila cit pro prohloubenější charakteristiku. K jejím zdařilým výkonům patřila Suzanna v Pailleronově Světu nudy. V osmdesátých letech byla jednou z opor silné dámské části Pištěkova souboru (M. Ryšavá, L. Rottová, M. Slánská, M. a Z. Pištěkovy), kritika cenila její přirozený, neafektovaný projev a smysl pro souhru. Uplatňovala se rovněž ve zpěvoherní části Pištěkova repertoáru, také u společnosti P. Švandy ml. hrála v operetách (v ND v Brně si např. zopakovala Mariettu v Suppého komické operetě Boccaccio), avšak její činoherní obor byl již obsazován mladšími herečkami. S náročnějšími úkoly se setkala u A. Janovského, kde ztělesnila titulní roli v Zeyerově hře Radúz a Mahulena (1898, krátce po premiéře hry v ND) a Aničku v Bahrově Mládí. V manželově společnosti, kde byla přední hereckou silou, se začala přehrávat do charakterních rolí, ale uměleckou kariéru záhy ukončila.
Role
Pištěkova spol.
Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík) j. h., Otylka (G. v. Moser: Otrok) – 1880; Lea (F. F. Šamberk: Podskalák) – 1882; Abigail (E. Scribe: Sklenice vody), Pavlína (F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek), Nerissa (W. Shakespeare: Kupec benátský), Marie (F. F. Šamberk: Divadelní vlak), Alena (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Theresa baronka Chevrialová (O. Feuillet: Pařížský román), Hortensie (E. Bozděch: Světa pán v županu), Suzanne de Villiers (E. Pailleron: Svět nudy), Helena (J. J. Kolár: Magelona), Marta de Bardannes (A. Dumas ml.: Denisa), Bětuška (J. K. Tyl: Paličova dcera) – 1884; Ilka Etvösová (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Anna (tíž: Naše ženy), Fanynka (F. F. Šamberk: Rodinná vojna), Drahomíra (A. H. Sokol: Starý vlastenec), Helena (A. Bisson: Zabil svou ženu), Ema (A. H. Sokol: Posestrima), Anna (F. Nissel: Čarodějnice), Vanda (F. v. Schönthan: Zlatý pavouk), Karolinka (J.-F.-A. Bayard, E. Vanderburch, ú. J. K. Tyl: Nalezenec, i Stockého spol. 1905), Eliška (J. Rosen: Žena dvou mužů), Kamila (S. Dobrzanski: Žoldnéř královny Madagaskarské) – 1885; Marietta (F. v. Suppé: Boccaccio, i Švandova spol. 1896), Růžena (R. Kneisel: Ona něco ví!), Eliška (J. Rosen: Naše děvčata), Marta (F. v. Schönthan: Hloupý kousek), Marie (R. Benedix: Svéhlavost), Valburka [?] (B. Bjørnson: Bankrot), Amelka (E. Cormon, E. Grangé: Trakař otce Martina), Dona Encarnacion (F. v. Suppé: Donna Juanita), Marie Didiérová (F. Pyat: Hadrník pařížský), Gilberte (Ch. Birch-Pfeifferová: Miláček Štěstěny), Diana (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: První souboj vévody Richelieu), Boženka (F. F. Šamberk: Éra Kubánkova), Suzanne (G. Ohnet: Majitel hutí), Tereza (J. Rosen: Malí velikáni), Ludmila (F. v. Schönthan: Jaromír Kvítek), Klára (týž: Paní ředitelka Švehlová), Markéta (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek) – 1886; Naninka (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27), Laura (A. K. Nový dle M. E. Braddonové: Jindřich Dunbar), Terezka (J. K. Tyl: Lesní panna), Verunka (L. Stroupežnický: Naši furianti), Markéta (Ch. Nuitter, J. Derley: Sklenice čaje), Emma (F. a P. v. Schönthanové: Zlaté rybky), Dona Rafaela (V. Sardou: Vlast, i spol. P. Švandy ml. 1897), Paní Slabá (J. Rosen: Kmotr Šmodrcha), Komtesa Christina (F. A. Šubert: Jan Výrava), Blanka de Cygne (G. Ohnet: Hraběnka Sarah), Blanka (Ch. Birch-Pfeifferová: Král Václav a jeho kat), Lidunka (F. F. Šamberk: Kulatý svět) – 1887; Louisa (A. Dennery, E. Cormon: Dva sirotci), Aurora (V. Sardou: Georgetta), Jehuda (J. J. Kolár: Pražský žid), Ančička (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Apolenka (J. K. Tyl: Pražský flamendr), Dorotka (týž: Strakonický dudák, i spol. P. Švandy ml. 1897), Hermina (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vikomt z Letoriéru), Adéla (G. v. Moser: Zlatohlávek), Evelina (H. Bocage, H. Crisafulli: Perla), Bérangera (V. Sardou: Odetta), Marta (E. Pailleron: Myška) – 1888; Boženka (F. F. Šamberk: Éra Kubánkova), Liduška (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Míla (M. A. Šimáček: Bez boje)– 1889; Julinka (F. F. Šamberk: Břinkalovy trampoty), Rose Guerinová (O. Feuillet: Pařížský román), Louisa (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou), Ludmila (A. Lokay: Dědoušek), Eleonora (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské), Cecilie (H. Chivot, A. Duru: Arturova lest), Celesta [?] (T. Barrière, E. Gondinet: Třeštidlo), Paní Campierová (H. Meilhac: Slavný hrdina), Marie (B. Štěchovský: Pod hladinou), Paní Muzinardová (L. Lurine, R. Deslandes dle novely Alphonse Dumase La boîte d’argent: Kukačka) – 1890; Belisa (Lope de Vega: Sedlák svým pánem), Veronika (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Jenovefa (E. Augier: Sňatek z polosvěta) – 1891; Klárka (H. Sudermann: Konec Sodomy), Božena (F. X. Svoboda: Směry života), Marie Ladecká (H. Chivot, A. Duru: Svatba reservistova), Jarmila (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského), Hraběnka Rutlandová (H. Laube: Hrabě Essex), Marie (Molière: Tartuffe) – 1892.
Spol. P. Švandy ml. ND Brno
Ljuba (V. Krylov: Divoška), Lisarda (Lope de Vega: Sedlák svým pánem), Stáza Faltysová (J. Kvapil: Bludička), Irena (G. Davis: Katakomby), Oldřich Želinský (F. F. Šamberk: Ravuggiollo, loupežník z Apenin), Verunka (J. N. Štěpánek: Obležení Prahy od Švédů aneb Měšťané a studenti), Anna Dömbyová (A. Dumas st.: Kean), Preciosa (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa), Marina (K. Jonáš: Oplancija), Růžena (K. Costa, E. Jacobson: Muž z měsíce), Corinna (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Šotek [Puk] (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské) – 1896; Kačenka (J. Nestroy: Rozervanec), Pavla (F. Philippi: Dobrodinci lidstva), Julie (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Věra (I. V. Špažinskij: Snadné prostředky), Loyse (T. de Banville: Gringoire), Antonietta (E. Pailleron: Jiskra) – 1897.
Janovského spol.
Anička (M. Halbe: Mládí), Anežka (L. Thiegel: Sever proti Jihu), Mahulena (J. Zeyer: Radúz a Mahulena), Fleurette + Esmeralda (Ch. Birch-Pfeifferová dle V. Huga: Zvoník u Matky boží), Satanina (E. Jacobson, C. Thalburg: 500 000 čertů) – 1897/98.
Choděrova spol.
Hedvika Ochotnická (M. Bałucki: Klub mládenců) – 1903.
Stockého spol.
Zuzka (G. Preissová: Gazdina roba), Polyxena (G. Pfleger Moravský: Della Rosa aneb Poslední Rožmberk), Rebeka (J. Zeyer: Z dob růžového jitra), Běla (O. Faster: Pražské švadlenky) – 1905; Kamila (P. M. Malloch: Princ Bebé), Adéla (E. Blum, R. Toché: Dostaveníčko v pavilonu), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – b. d.
Prameny a literatura
Nesign., Moravská orlice 31. 8. 1880 [Chvojinská, Vychovatel v čepci]; 31. 10. a 3. 11. 1880 [Verunka, Diblík]; nesign.: Záloženské divadlo v Chrudimi. Společnost páně Pištěkova, Jeviště 2, 1886, s. 28; nesign: Městské divadlo v Plzni, Česká Thalia 2, 1888, s. 59; K. Š. [Štěpánek]: Letní divadlo na Král. Vinohradech, tamtéž, s. 174; -ák: Letní divadlo na Král. Vinohradech, Besední listy 1, 1892/93, s. 148; K. Engelmüller: Osmdesátka herečky M. P.-Stocké, Národní politika 1. 6. 1938, ráno; nesign., nekrolog, Divadlo 33, 1947, s. 10; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 154. ■ PBJ; Buchner
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 772–774
