Křtěna Zdeňka Aloysia. – Narodila se jako nemanželské dítě zpěváka, kapelníka a budoucího divadelního ředitele Jana P. a Marie Votýpkové, dcery pražského měšťana a obchodníka dřevem, legitimována sňatkem rodičů 23. 11. 1869. Není totožná se Z. P., která byla 1886–90 členkou operního sboru a epizodistkou ND. P. se objevila na jevišti v raném věku: Na jaře 1877 vystoupila ve Dvoře Králové (Wolff: Ringo, odvážný plavec) u Kramuelovy společnosti, kde byl otec angažován. Když ustavil vlastní společnost, od první sezony v Plzni (1877/78) vystupovala kurážně v dětských rolích. O dva roky později, na podzim 1879 v Brně, už hrála skutečné role, projevujíc herecké i pěvecké předpoklady. Celou svou divadelní dráhu strávila v otcově společnosti, a bsolvovala všechny otcovy brněnské a plzeňské sezony, letní pobyty ve vinohradské aréně a stagiony v řadě českých měst. Od 1900, kdy otec zakotvil trvale na Vinohradech, byla členkou jeho Lidového divadla. 1899 se provdala za zpěváka-basistu a kapelníka otcovy společnosti Václava Bulanta (1871 – 17. 8. 1913 Říčany; psán též Bullant), manželství zůstalo bezdětné. Psychické potíže a vážné poruchy jednání, způsobené nenaplněnou touhou po dítěti, ji přiměly stáhnout se do ústraní. S divadlem se rozloučila 31. 1. 1907. Poté její stopa mizí; informace, že byla umístěna v ústavu pro choromyslné, kde zemřela [S. Langer], se nepodařilo ověřit.
Drobná tmavovláska s výraznýma černýma očima zdědila po otci hudební nadání a díky pěveckým schopnostem se uplatňovala i ve zpěvohrách (např. Rose, Lecocq: Modré ptáče) bohatě zastoupených v repertoáru Pištěkovy společnosti. Na zvládnutí pěvecky náročnějších rolí však její jemný hlas nestačil, postupně se proto orientovala víc na činohru. K prvním dětským úložkám přibývaly role kalhotkové (Armand, vévoda Richelieu, Bayard–Dumanoir: První souboj vévody Richelieu). Mladinká herečka měla pro chlapecké postavy dostatek živého temperamentu, šelmovské veselosti i nakažlivé radosti ze hry (Petr, Stroupežnický: Zvíkovský rarášek) a získala za jejich ztvárnění pochvalu kritiky. Přes dívčí naivky, švitořivé, dovádivé a chytré dcerunky, jimž propůjčovala roztomilost a graciéznost (Růžena, Schönthan: Jaromír Kvítek; Blanche, Augier: Fourchambault; Alena, Vrchlický: Noc na Karlštejně), dozrávala představitelka smavého, čtveračivého mládí a bezstarostného ženství (Niniche, Hennequin–Millaud: Niniche) ke složitějším charakterům. V nich už dokázala s hlubokým citovým fondem věrohodně zobrazovat ženy milující i zrazované a trpící (tit. role Sardouovy Cyprieny; Jeanne Raymondová, Pailleron: Svět nudy). Koncem osmdesátých let ji kritika považovala za nejslibnější talent Pištěkovy činohry; plzeňský kritik v bilančním hodnocení sezony (1888) ji vyzvedl hned vedle M. Ryšavé, brněnský referent oceňoval její smysl pro delikátní duchaplnost konverzačních a salonních her, cit pro žánr a schopnost výrazově konkretizovat „drobnůstky plné kudrlinek“ (1894). Její doménou zůstávaly energické, až divoké a nespoutatelné mladé ženy (Gilberta, Meilhac–Halévy: Frou-Frou; Pepa Rimbautová, Pailleron: Myška; Kateřina, Shakespeare: Zkrocení zlé ženy; Nina, Goldoni: Rázná Nina), slušely jí rázné i lstivé a vychytralé komorné (Marie, Večer tříkrálový; Dorina, Tartuffe), dobře se zhostila koketních povrchních paniček, neminul ji Puk ve Snu noci svatojanské. V devadesátých letech se vyrovnávala s novými úkoly v realistické dramatice (Baruška, Stroupežnický: Zkažená krev; Hela, Šimáček: Jiný vzduch), která jí přinesla i tragické hrdinky (Jenůfa, Preissová: Její pastorkyňa; Maryša, Mrštíkové: Maryša). Do jejího repertoáru začaly pozvolna pronikat úlohy stárnoucích žen a matek (Dubská, Stroupežnický: Naši furianti) a obor subret opouštěla. Až do konce divadelní dráhy zastávala široké rozpětí rolí; v posledních letech hrála např. tit. roli Zazy vedle Marie Antonovny z Gogolova Revizora, Jane Eyrovou ze Sirotka lowoodského vedle Halmovy Griseldy či Akuliny z Tolstého Vlády tmy. Niterně procítěným ztvárněním Kláry (Hebbel: Marie Magdalena) osvědčila porozumění a předpoklady pro moderní herectví, pro jeho další rozvíjení však lidová předměstská scéna neskýtala vhodné prostředí.
Role
Pištěkova spol.
Roger, páže (Ch. Lecocq: Malý vévoda), Kupido (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí) – Brno 1879; Julius (A. L’Arronge: Dobročinné paní), Adriena (A. Dumas ml.: Pan Alfons), Raoul (týž: Bagdadská princezna) – Brno 1880; Adela (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Raoul de Hun (A. Dumas ml.: Bagdadská princezna), Marie (W. Shakespeare: Večer tříkrálový)– 1881; Gusta (A. L ̓Arronge: Dcery pana Zajíčka), Petr (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Fráňa (F. V. Jeřábek: Syn člověka), Hynek (J.-F.-A. Bayard, E. Vanderburch, ú. J. K. Tyl: Nalezenec), Honzík (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský) – 1885; Růžena (F. v. Schönthan: Jaromír Kvítek), Zdeňka (R. Kneisel: Ona něco ví!), Clarissa de Pontferrand (A. Dumas ml.: Denisa), Helena (J. Rosen: Naše děvčata), Hermance (Ch. Birch-Pfeifferová:Miláček Štěstěny), Ema (A. L’Arronge: Doktor Kalous), Armand, vévoda Richelieu (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: První souboj vévody Richelieu), Aninka Suchomelová (J. Rosen: Deficit), Antoinetta (V. Sardou: Staří mládenci), Milada (R. Kneisel: Papageno v almaře), Jaroslav (J. Rosen: Malí velikáni), Alena (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně) – 1886; Blanche (E. Augier: Fourchambault), Boženka (J. Štolba: Vodní družstvo), Cypriena (V. Sardou: Cypriena), Rose (Ch. Lecocq: Modré ptáče), Nataša (A. I. Palm: Náš přítel Něklužev), Filipina (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), Jasana (J. K. Tyl: Lesní panna), Paquita (Ch. Lecocq: Giroflé-Girofla), Ella (G. Triesche: Se srdcem divno hrát), Baruška (V. J. Kavka: Švihák a dělník), Markýtka (L. Stroupežnický: Naši furianti), Janoš (J. J. Kolár: Královna Barbora) – 1887; Féňa (I. V. Špažinskij: Paní majorka), Pavlína (V. Sardou: Georgetta), Vikomt z Letoriéru (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vikomt z Letoriéru), Gilberta (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou), Julietta (V. Sardou: Odetta) – 1888; Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Jeanne Raymond (E. Pailleron: Svět nudy) – 1889; Pavlína Thomery (A. Bisson, J. Moineaux: Kurátor marnotratníků), Hanna (J. Vávra: Nataša), Verunka (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník), Debora (S. H. Mosenthal: Debora), Eliška (A. Anno: Nevěsta z Amsterodamu), Pitti Sing (A. S. Sullivan: Mikado), Klarissa (M. Klapp: Rosenkranz a Güldenstern), Hraběnka Corniská [Niniche] (A. Hennequin, A. Millaud: Niniche), Suzanne (V. Sardou: Zamilované psaníčko), Isabela Portugalská (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské) – 1890; Jenufa (G. Preissová: Její pastorkyňa), Lisarda (Lope de Vega: Sedlák svým pánem), Bébé (J. Bayer: Loutková víla), Pepa Rimbautová (E. Pailleron: Myška), Helena (F. v. Schönthan, G. Kadelburg: Slovutná paní), Konstance (V. Sardou: Když si motýl křídla spálí), Editta (L. Fulda: Ztracený ráj), Josefina Beauharnaisová (E. Bozděch: Jenerál bez vojska), Leonie (E. Scribe, E. Legouvé: Boj s dámami), Cecilie (O. Feuillet: Montjoye), Mílek (E. Pohl: Sedm havranů) – 1891; Gabriela [?] (M. v. Ernestová: Jen po proudu), Kitty (H. Sudermann: Konec Sodomy), Dorina (Molière: Tartuffe), Emma (F. Cavallotti: Dcera Jeftova) – 1892; Blanka (G. Ohnet: Hraběnka Sarah), Vanda (F. v. Schönthan: Zlatý pavouk), Jiřina Kořínková (I. Herrmann: Manželova přítelkyně), Kačenka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – Brno 1893; Julie (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Josefa (F. X. Svoboda: Útok zisku), Baruška (L. Stroupežnický: Zkažená krev), Hela (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Maryša (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Leona (P. Starý: Magdalena), Marianna ze Sukdolu (K. Lindau, L. Krenn: Chudá holka) – Brno 1894; Ludmila (G. Pfleger Moravský: Telegram), Gusta (V. Mannstädt, A. Anthony: Štábní trubač), Eliška (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník), Pavla (F. v. Schönthan: Cornelius Voss), Komtessa Christina (F. A. Šubert: Jan Výrava), Ebba Brahe (E. Bozděch: Baron Goertz), Nasťa Vorověva (G. Davis: Katakomby), Krysta (F. Ruth: Písmákova dcera), Marie (M. Bałucki: Klub mládenců), Dina Torpova (H. Ibsen: Podpory společnosti), Růžena (H. Sudermann: Půtka motýlů)– 1895; Adela (G. v. Moser: Zlatohlávek), Léna (E. v. Wildenbruch: Chocholouš) – Vinohrady 1896; Alma (H. Sudermann: Čest), Puk (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Gilberta (A. Bisson, F. Carré: Pan ředitel) – 1896; Hortensie (E. Bozděch: Světa pán v županu), Ilka Etvösová (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Tereza z Egremontu (V. Sardou: Ferréol), Rosita Tremellini (K. Weinberger: Prima balerína), Adela (E. Blum, R. Toché: V paviloně), Markéta Hlavatá (K. Lindau, L. Krenn: Chudá holka), Zpěvačka (E. Blum, R. Toché, ú. N. A. Lachmannová: Madame Mongodin), Margarita (N. V. Korcin-Žukovskij: Klub cyklistů), Markýza d’Épinay (A. E. Brachvogel: Narcis), Helena (H. Olden dle R. H. Savagea: Oficielní žena), Josefina (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Prokop (J. K. Tyl: Paličova dcera), Georgetta (A. Bisson, M. Mars: Ta milá paní tchyně), Rosa Guerinová (O. Feuillet: Pařížský román), Trilby O’Ferall (G. du Maurier, ú. J. Kühnl: Trilby) – ND Brno 1897; Ludmila (F. v. Schönthan: Jaromír Kvítek), Loretka (H. Müller: Se stupně k stupni), Pavla (V. Sardou: Paragrafy na střeše), Cedric Errol (J. Kühnl dle F. E. H. Burnettové: Malý lord), Jane Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský) – Vinohrady 1898; [?] (V. Němirovič-Dančenko: Cena života), Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy) – Vinohrady 1899.
Pištěkovo div.
Vittorino [?] (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Renaissance aneb Svatba v Káni galilejské), Klára (F. Hebbel: Marie Magdalena), Zaza (P. Berton, Ch. Simon: Zaza) – 1900; Ema (V. Štech: Třetí zvonění), Nanetka [?] (A. Fredro: Dámy a husaři), Ludmila (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Desdemona [?] (W. Shakespeare: Othello) – 1901; Klára [?] (A. Fredro: Panenské sliby), Frosina [?] (Molière: Lakomec), Doris Quinaultová (A. E. Brachvogel: Narcis), Hildegarda (O. Faster: Krásná Lída) – 1902; Kristina (týž: Zelené mládí), Akulina (L. N. Tolstoj: Vláda tmy), Anežka Sorelová [?] (F. Schiller: Panna Orleanská), Mirza (F. Hebbel: Judita), Markýza z Menevillu (E. Scribe: Čarovné ruce) – 1903; Marie (B. Buchbinder: Muzikant a jeho žena), Komtesa Elisa Hohenfelsová (O. Faster: Kněžna Pepička), Tirsa (O. Faster dle L. Wallacea: Ben Hur), Helena [?] (T. Körner: Hrabě Mikuláš Zrinský), Marie Antonovna (N. V. Gogol: Revisor) – 1904; Františka [?] (Ch. Birch-Pfeifferová dle F. Bremerové: Matčina kletba), Babetta (O. Faster: Princ z pohádky), Nina (C. Goldoni: Rázná Nina), Hraběnka Olga Sukareva (V. Sardou: Fedora), Věra Dmitrijevna (A. N. Potěchin: Tragedie lásky) – 1905; Griselda (F. Halm: Griselda), Floretta (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana), Preciosa (P. A. Wolff, h: C. M. v. Weber: Preciosa) – 1906.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, TÝN N18, matrika narozených fary u P. Marie před Týnem 1866–1878, fol. 75;TÝN O8, matrika oddaných tamtéž 1861 až 1878, fol. 211 [Sňatek rodičů]; VIN O5, matrika oddaných fary u sv. Ludmily, fol. 277 [5. 6. 1899]. ■ Divadelní referáty a anonce, in Česká Thalia 1888; Plzeňské listy 1877–1878, 1886–1888, 1891; Moravská orlice 1885, 1893–1896, 1897–1898; Lidové noviny 1894–1898; Národní listy 1899–1907; Národní politika 1899–1907; Dačický: Paní Zdeňka Bullantová…, Divadlo 5, 1906/07, s. 220; Kar. K. [Kamínek]: Uzavřená kapitola, Divadelní list Máje 3, 1906/07, s. 141–143; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 147n., 154; S. Langer: Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech, rkp., b. d., DÚk. ■ ODS [jako Bullantová], PBJ
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 742–745
