Křtěn Václav. Matriční záznam udává datum narození 15. 9. 1807, M. sám uváděl 17. 9. 1807. – Pocházel z rodiny ševce, aktivního muzikanta, odběratele a čtenáře českých knih, který se pravděpodobně podílel na sklenařickém sousedském divadle. Základní vzdělání získal v domovské škole, nějaký čas chodil do školy ve Vysokém n. Jizerou, kde se zdokonaloval i v hudbě, tři roky se učil německy ve vzdálené německé obci (neznámo které), kde si už vydělával hudbou. Po návratu vyšel několikrát do světa s partou muzikantů; hrál na flétnu a lesní roh. V rodné vsi se vyučil truhlářem, pracoval v dílně na výrobu hudebních nástrojů v Náchodě, pro nemoc však odtud odešel, housle stavěl nadále a stal se zakladatelem krkonošské lidové houslařské školy. Na otcovo doporučení absolvoval půlroční kurs pro učitele základních škol (tzv. preparanda) v Jičíně. V březnu 1831 nastoupil jako školní pomocník v Pasekách. 1836 se oženil se sestrou učitele zdejší školy. Rodina žila ve Sklenařicích, od 1839 ve vlastním domě v Pasekách. Ze čtyř dětí dvě v mládí zemřely. M. za stával veškerou učitelskou činnost, ale pro svou konfliktní povahu nebyl oblíben u nadřízených, a nikdy se proto nestal kantorem. 1847 zanechal preceptorství, se školou však zůstal spojen úřadem místního školního dozorce, 1861 několik měsíců zastupoval zemřelého učitele. V obci se těšil vážnosti, zvolení rychtářem však odmítl. Při cestě na volební schůzi do Vrchlabí se nachladil a krátce nato zemřel na zápal plic. Pohřben je v Pasekách n. Jizerou.
Své poměrně rozsáhlé literární dílo, obsahující kronikářské zápisky z let 1835–44 a 1858–66 s beletrizovanými črtami (Popis cesty pražské, Popis bálu v Návarově, Život školního pomocníka), místní pověsti a legendy, nedokončené povídky, texty i hudební party tří lidových vánočních koled vytvořených před 1838 a opisy dvou dramatických textů (Erben: Sládci, 1836; vánoční Vypodobnění [...] aneb Komedie o hvězdě, 1839), se M. nikdy nepokusil prosadit do tisku. Jeho práce byly vydávány posmrtně z rukopisné pozůstalosti péčí J. Jecha, soustavněji od sedmdesátých let 20. stol. (Ze života zapadlého vlastence, 1977, rozš. vyd. 1982 a 1992; Kde na jabloních harmoniky rostou. Dokumentace života písmácké a houslařské rodiny, Hradec Králové 1983). M. kronikářské zápisky použil K. V. Rais pro román Zapadlí vlastenci (1894) a v postavě učitelského pomocníka Věnceslava Čížka vytvořil M. idealizovaný obraz.
M. vstoupil do divadelního života v Pasekách 1835, kdy se tu již vytvářelo divadlo podle pražského modelu obrozenského divadla (výjimkou byla Komedie o Felsenburkovi, slavném rytíři, zpracovaná sousedskou konvencí), zprostředkovaného repertoárem a inscenacemi ve Vysokém n. Jizerou. Přinejmenším z doslechu znal tehdy již zastaralé sousedské divadlo, které se patrně počátkem 19. stol. pěstovalo v Pasekách a okolí včetně Sklenařic a v tradiční podobě se provozovalo ještě koncem třicátých let, jak o tom svědčí M. opis lidové hry Vypodobnění [...] aneb Komedie o hvězdě, dedikovaný otci s datem říjen 1839. Jde o jednu, a to pátou variantu sousedského vánočního mystéria z českého Podkrkonoší; všechny pocházejí patrně z konce 18. nebo počátku 19. stol. Rukopis v M. pozůstalosti nalezl, přepsal a s použitím příbuzných dramatických textů připravil k provedení J. Kopecký. K prvnímu uvedení hru svěřil 1966 Recitačnímu studiu Šrámkova domu v Sobotce, premiéru na profesionální scéně měla Komedie o hvězdě 1967 v pražském Realistickém divadle.
Jako herec vystoupil M. poprvé 21. 4. 1835, o rok později se rozhodujícím způsobem podílel na nastudování hry se zpěvy Ďáblův mlejn od K. F. Henslera (text) a V. Müllera (hudba), převzaté ze Štěpánkova repertoáru StD (M. opis, který byl uložen v Památníku Zapadlých vlastenců v Pasekách n. J., je dnes nezvěstný). O tom, že by vytvořil lidovou hereckou společnost v Pasekách, jak se uvádí [DČD I], nejsou však relevantní doklady. Vlastní ochotnické činnosti zanechal již 1842, ale příznivcem ochotníků zůstal. Sledoval jejich aktivity a pořizoval o nich až do listopadu 1865 zápisy do zvláštních, dnes nezvěstných sešitů. Zaznamenával, co se v Pasekách hrálo, jména účinkujících, kolik se vybralo a komu byl výnos věnován. Pro představení sousedských ochotníků v okolí zhotovoval různé pyrotechnické efekty.
Divadlo v regionu na jazykové hranici by lo pro M. jak významnou institucí k pěstění české řeči, tak ludickým potěšením. Jeho vlastní, nepříliš bohaté divadelní aktivity zrcadlí dobový proces zanikání sousedského divadla, místo něhož nastupuje ochotnické divadelnictví, ovlivňované zvláště v repertoáru městskou (pražskou) profesionální divadelní kulturou.
Prameny a literatura
LA PNP: osobní fond, inventář → E. Horáčková, 1980; d. 2 E. a K. Bílkovi, 1989. Soupis rukopisů in V. M.: Ze života zapadlého vlastence, 1977. Vypodobnění s osobami narození Krista Pána s rozvržením mluvy jejich v řeči vázané dle starého vydání a neb tak zvaná Komedie o hvězdě, opsaná v říjnu měsíci léta 1839, opis v pozůstalosti, t. jako novoročenka 1968, ed. a doslov J. Kopecký. ■ J. Jech: Krkonošský písmák V. M., Český lid 43, 1956, s. 4–13 + U krkonošských písmáků, tamtéž, s. 221–223 + O podkrkonošském písmáku M., Kultura 1, 1957, č. 3 + Zapadlý vlastenec V. M., Naše vojsko 3, 1957, č. 2, s. 28–29 + V. M. v paměti podkrkonošského lidu, Československá etnografie 5, 1957, s. 299–301 + Zapadlí vlastenci vypravují, Rokytnice n. J. 1977; kn: Malý poklad z paseckého muzea (rozhovor s J. Kopeckým o Komedii o hvězdě), Lidová demokracie 1. 1967; V. H.: Několik slov ke Komedii o hvězdě, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 4, 1967, č. 11–12, s. 7; M. Hejnová: Několik poznámek k XI. Šrámkově Sobotce, Divadelní výchova 3, 1967, 24–27; Vypodobnění... tak zvaná komedie o Hvězdě, program insc. RDZN, 1967; DČD I; R. Khel: K. V. Rais a V. M., Lidová demokracie 10. 1. 1973; A. Bulušek: Z historie paseckého divadla, Krkonoše 8, 1975, č. 1, 24; ab: Zapadlý vlastenec české Thalie (V. M.), Pochodeň 29. 12. 1983, s. 4; M. Gerstner: Pojďte s námi do divadla. Vzpomínky na ochotnické divadlo v západních Krkonoších, Krkonoše 16, 1983, č. 3–8, vždy 26n.; L. Sochorová: Sousedské divadlo národního obrození, 1987, s. 21, 72n.; D. Blümlová, J. Blüml: V. M. – Matěj Balcar, in sb. Z Českého ráje a Podkrkonoší [Semily] 9, 1996, s. 43. ■ ČHS, LČL, Místopis II [Paseky n. J.]
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 643–645
