Pocházel z rodiny dobrušského měšťana a hostinského. Na studia odešel do Prahy, kde za čal ochotnicky hrát divadlo. Studia nedokončil a vrátil se do Dobrušky, živil se jako soudní písař a opět ochotničil. Brzy znovu odešel do Prahy a vystupoval s ochotníky na Smíchově U Zlatého anděla (mj. se začínajícím V. Budilem a A. Puldou). Zde si jej povšiml herec PD V. Svoboda a dopomohl mu k prvnímu angažmá u společnosti ředitele H. Walburga, který měl na sez. 1863/64 zadáno městské divadlo v Plzni. Vznětlivý a těkavý Lier často střídal angažmá. V šedesátých letech působil u J. E. Kramuela (1864, 1866–67, 1868), mezitím u E. Zöllnerové (1865–66) a F. Pokorného (1866–67). Se společností P. Švandy ze Semčic znovu hrál v Plzni (1869–71), po roce stráveném u Kramuela (1873–74) se vrátil k E. Zöllnerové (1874–76), s níž se poprvé dostal do Brna a také do Olomouce. Pak krátce hrál u J. Faltyse, po intermezzu v PD (září až listopad 1877) působil u společností Pištěkovy (1877–87, 1890–93), Budilovy (1887–90), Švandovy (1888). Mezi dvojím pobytem u L. Chmelenského (1893, 1895–97), s nímž se účastnil zájezdu do Vídně, byl v angažmá u P. Švandy ml. (1893–95), u J. Pištěka (1896 až 1898), v Divadle na výstavě (1898) a u ředitele J. V. Suka (1899, 1893). 1899 se stal členem souboru smíchovského divadla, v létě 1901 se objevil v Plzni. Za nové správy ND vystoupil 1901 a 1902 opakovaně v několika rolích (Valenta, Tyl: Paličova dcera; Klubko, Shakespeare: Sen noci svatojanské; Skvoznik Dmuchanovský, Gogol: Revizor; Edmund, Štolba: Mořská panna), k angažmá však nedošlo. Po zbytek života setrval ve smíchovském divadle. Pohřben byl v Praze na Malvazinkách.
Jeho první manželkou byla herečka Antonie Bollardová (sňatek 1871), v rodinné divadelní tradici pokračovali dcera Marie (provd. Rýdlová) a syn František, i děti z druhého manželství Bohuslav a Karla (provd. Gentnerová).
Nepříliš pohledný hubený mladík s tváří poznamenanou neštovicemi, s velkým, neforemným nosem a brýlemi, nemohl uspět v milovnických a hrdinských rolích, jimiž obvykle zahajovali svou dráhu mladí herci. Brzy však projevil smysl pro komické herectví, které uplatňoval ve fraškách a veselohrách zejména rakouského a francouzského původu. V české dramatice mu byly blízké Tylovy lidové typy. Hned na počátku své herecké dráhy se tak vyhnul některým stereotypům romantického herectví. Výrazný mužný hlas, výborná výslovnost, schopnost hlasové modulace i cit pro nepatetický a živý dialog činily z L. úspěšného interpreta postav francouzských konverzačních veseloher a Bozděchových komedií. V této linii zdařile pokračoval postavami z Šamberkových frašek. Všestranným talentem obsáhl široký rejstřík rolí: hrál Hamleta, vzápětí hraběte Kounice (Bozděch: Zkouška státníkova), Barnabáše Pintu (Tyl: Cesta do Ameriky) či Jeremiáše Mrkvičku v Suppého operetě Žádný muž a tolik děvčat. Každou postavu dokázal dobře postihnout a jeho charakteristika působila přirozeně, někdy však příliš přehrával komiku, což mu kritika opakovaně vytýkala. Ač nebyl pěvecky nadán, uplatňoval se i v operetě. Za druhého pobytu u E. Zöllnerové, která mu přizpůsobovala repertoár, si zahrál také Kalafunu z Tylova Strakonického dudáka, který se stal jednou z jeho životních rolí. PD mu však neposkytlo mnoho možností, aby prokázal své schopnosti. Při nástupu k Pištěkovi měl již bohaté zkušenosti z působení na venkovských štacích, ve velkých městech i v pražských předměstských arénách a během desetiletého angažmá tu prohluboval všechny polohy svého herectví. Když Pištěkova společnost zahajovala první sezonu brněnského ND (1883/84), byl publikem už pokládán za „domácího“ herce. Vedle komických i citově jímavých postav Tylových a v protiváze k lehké a vtipné konverzační poloze Šamberkových frašek ohromil v Shylockovi směsicí vášně, zášti, vypočítavosti a zlomyslnosti a vzápětí Jagem, jehož ďábelské konání opřel o klidnou, bez emocí vyjádřenou filozofii zmaru. V osmdesátých a devadesátých letech i pod vlivem úkolů, které přinášely nové proudy české a evropské dramatiky, procházelo L. herectví vzestupným vývojem. Jeho kreace nebyly založeny jen na detailech odpozorovaných ze života, ale v každé postavě nacházel různé povahové rysy a propojoval je v logický, jevištně působivý celek, mimořádně sdělné byly jeho neverbální vyjadřovací prostředky. Znamenitě se uplatňoval v realistické dramatice; k jeho vrcholným výkonům patřila tit. role Šubertova Jana Výravy a Hejtmana v Gogolově Revizorovi (hrál ho pohostinsky i v premiéře Kvapilovy inscenace v ND 1902), později Farář Hoppe (Halbe: Mládí) a Lízal (Mrštíkové: Maryša). Řadu výrazných rolí vytvořil i v posledním období ve smíchovském divadle. – Režírovat začal 1874 u společnosti E. Zöllnerové. Patřil k tehdy obvyklému typu režiséra-aranžéra; využívaje bohatých divadelních zkušeností dokázal sladit jevištní celek. Přeložil a upravil několik her.
Role
Kramuelova spol.
Jaromír (F. Grillparzer: Pramáti) – 1866; Octavio Piccolomini (F. Schiller: Valdštýnova smrt) – 1867.
Švandova spol.
Doktor Rozumek (J. Rosen: Mluví ve spaní) – 1869; Princ Oranžský (V. Sardou: Vlast), Hrabě Dubarry (A. E. Brachvogel: Narcis) – 1870.
Kramuelova spol.
Pán z Vejskalů (F. Kaiser: Na ledě) – 1874.
Spol. E. Zöllnerové
Hamlet (W. Shakespeare: Hamlet), Jeremiáš Mrkvička (F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat, i Pištěkova spol. 1879), Václav hrabě Kounic (E. Bozděch: Zkouška státníkova, i Pištěkova spol. 1879), Jan Mydlář (J. J. Kolár: Pražský žid), Lucien Caussade (V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda, i Budilova spol. 1889), Rychnovský (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, i Pištěkova spol. 1881), Beneš z Vaitmile (J. K. Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři), Josífek (K. Elmar, ú. J. H. Böhm: Šantala aneb Cesta kolem světa), Dalibor Čermák (R. Benedix: Redaktor v žaláři), Baron Hodovský (L. Angely: Naši vyhráli), Vojtěch Bílý (F. Kaiser: Hezká krupařka), Bohuslav Lidenický (Ch. Birch-Pfeifferová: Král Václav a jeho kat, i Pištěkova spol. 1884), Pán z Roupova (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská), Jindřich de Saint Jean, hrabě Bolingbrock (E. Scribe: Sklenice vody aneb Účinky a příčiny, i Pištěkova spol. 1885), Ambrož Potocký (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Vladimír Alexandrovič (N. I. Černjavskij: Občanský sňatek), Severin (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, i Pištěkova spol. 1879, Chmelenského spol. 1893), Hrabě de Croix (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Přech z Koldic (F. B. Mikovec: Poslední Vršovec aneb Záhuba rodu Přemyslovců), Kalafuna (J. K. Tyl: Strakonický dudák, i Chmelenského spol. 1893), Vévoda Alba (V. Sardou: Vlast, i Pištěkova spol. 1881, Budilova spol. 1888), Bradoslav Žvanil (D. Kalisch: Doktor Žvanil) – 1874; Kmotr Klíma (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Hackauf (J. Nestroy: Lumpacivagabundus), Žurnalista (V. Sardou: Rabagas), Hanuš z Chlumu (J. K. Tyl: Jan Hus, kazatel betlémský), Izák + Tricoche (H. Meilhac, L. Halévy: Tricoche a Cacolet, králové šejdířství), Rada Jáchymov (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), Mikeš Divůček (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Spiegelberg (F. Schiller: Loupežníci aneb Zkáza rodiny Morův), Michel Perrin (Mélesville, Ch. Duveyrier: Spiknutí za času francouzské republiky), Jean Styx (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí, i Pištěkova spol. 1879) – 1875; Jiří Talbot (F. Schiller: Marie Stuartovna, i Pištěkova spol. 1897), Otec Martin (E. Cormon, E. Grangé: Trakař otce Martina, i Pištěkova spol. 1886), Baron Montrichard (E. Scribe, E. Legouvé: Boj s dámami, i Pištěkova spol. 1891), Napoleon I. (E. Bozděch: Světa pán v županu, i Pištěkova spol. 1879) – 1876.
PD
Mornand (J.-B. Rosier: Brute, pusť Cesara!, i Pištěkova spol. 1877), Filištín (G. v. Moser, E. Jacobson: Tři měsíce a dato aneb Mezi starými přáteli), Hemzáček (G. v. Moser: Hypochondr), Hrabě Aubespine (F. Schiller: Marie Stuartka), Král francký (W. Shakespeare: Král Lear) – 1877.
Pištěkova spol.
David Garrick (J. de Prémaray: Doktor Robin) j. h., Tista (J. V. Frič dle H. T. Schmida: Břetislav Bezejmenný) – 1877; Commandeur (A. de Beaulieu, ú. I. Görnerová: Babička aneb Jedovatý dech) – 1878; Belfegori (L. Stroupežnický: Černé duše), Čeněk Kalous (A. L’Arronge: Doktor Kalous, i Budilova spol. 1889), Petruchio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Lazar (A. Dennery, E. Cormon: Nevinně odsouzen), Václav Drchota (F. F. Šamberk dle O. F. Berga: Brno bez ševce, i Budilova spol. 1889), Tetelka (G. v. Moser, E. Jacobson: Petr jako Pavel), Hrabě Kančukov (F. v. Suppé: Fatinica aneb Rusové v harému), Sparadrap (J. Offenbach: Trebizondská princezna), Generál Bum (týž: Velkovévodkyně z Gerolštýna) – Brno 1879; Vévoda (J. Słowacki: Mazepa) – Vinohrady 1880, Bartoloměj Bábovka (F. F. Šamberk: Rodinná vojna), Brigard (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou), Vévoda de Choiseul (E. Bozděch: Z doby kotillonův), Fourchambault (E. Augier: Dítě lásky, vlastně Fourchambault), Cela (J. Strauss: Netopýr), Poirier (E. Augier, J. Sandeau: Tchán a zeť), Valenta (J. K. Tyl: Paličova dcera, i ND 1901 j. h., Švandovo div. 1903), Beethoven (H. Müller: Píseň Beethovenova) – Brno 1880; Rudolf II. (J. J. Kolár: Magelona, i Švandovo div. 1903), Věrnosta z Adlaru (týž: Monika), Macdonald (G. v. Moser: Bibliotekář), Jean de Hun (A. Dumas ml.: Bagdadská princezna), Maršálek d’Estrées (E. Bozděch: Z doby kotillonů, i Budilova spol. 1888), Vilém Oranžský (J. W. Goethe: Egmont), Šašek (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Bocardon (E. Labiche, A. Delacour: Vřele milovaný Celimare, i Budilova spol. 1888), Gaspard (R. Planquette: Zvonky cornevillské), Půlka (J. Strauss: Netopýr), Jago (W. Shakespeare: Othello, i Budilova spol.1887), Šašek (týž: Král Lear) – 1881; Saturnin Brambor (F. F. Šamberk: Podskalák, i Budilova spol. 1889), Peprný (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Naše ženy) – 1882; Dr. Chesnel (O. Feuillet: Pařížský román) – Jindř. Hradec 1884, Ješek z Vartenberka (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Muchomír Kulíšek (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27, i Budilova spol. 1889), Florian Buchta (týž: Josef Kajetán Tyl) – ND Brno 1884; Vojtěch Zajíček (A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka, i Budilova spol. 1888), Shylock (W. Shakespeare: Kupec benátský, i Budilova spol. 1889), Krištof ze Švamberka (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, i Budilova spol. 1888, Švandovo div. 1908), Abraham Benjuda (F. V. Jeřábek: Syn člověka aneb Prusové v Praze r. 1757, i Budilova spol. 1889), Enšpigl (J. Nestroy: Enšpigl), Matěj (týž: Chce míti švandu aneb Kupečtí mládenci ve hlavním městě), Martin Jedlička (F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek, i Budilova spol. 1888), Loriot (A. Bisson: Zabil svou ženu), Pavel Skála (A. H. Sokol: Starý vlastenec), Hrabě de Clermont-Latour (V. Sardou: Odetta), Jiří Voborský (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, i ND 1893 j. h., Chmelenského spol. 1893), Claude Frollo (Ch. Birch-Pfeifferová dle V. Huga: Zvoník u Matky boží), Bohumil Kalousek (F. v. Schönthan: Zlatý pavouk) – 1885; Brissot (A. Dumas ml.: Denisa, i Budilova spol. 1888, Švandovo div. 1906), Moulinet (G. Ohnet: Majitel hutí, i Budilova spol. 1888, Chmelenského spol. 1893, Švandovo div. 1902), J. J. rytířze Sedleckých (J. Rosen: Naše děvčata), Josef Hulín (J. Vrchlický: K životu), Abbé z Beaufleur (Ch. Birch-Pfeifferová: Miláček Štěstěny), Vojtěch Kubánek (F. F. Šamberk: Éra Kubánkova), Jean (F. Pyat: Hadrník pařížský), Suchomel (J. Rosen: Deficit), Pedro Crespo (P. Calderón: Sudí zalamejský), de Veaucourtois (V. Sardou: Staří mládenci), Rabbi Jehuda Löw (J. Vrchlický: Rabínská moudrost, i Budilova spol. 1888, Chmelenského spol. 1893, MD Plzeň 1905 j. h.), Šlechtic z Dornenkronu (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, i Budilova spol. 1888, Pištěkova spol. 1897, Sukova spol.1899) – 1886; Zelenka (J. Štolba: Vodní družstvo, i Budilova spol. 1888, Chmelenského spol. 1893), Polonius (W. Shakespeare: Hamlet, i Budilova spol. 1889, Pištěkova spol. 1897), Vrána (F. F. Šamberk: Divadelní vlak), Célimare (E. Labiche, A. Delacour: Vřele milovaný Célimare), Jan Výrava (F. A. Šubert: Jan Výrava, i ND Brno 1900) – 1887.
Budilova spol.
Samec (F. F. Šamberk: Kulatý svět), Anton Antonovič Skvoznik Dmuchanovský (N. V. Gogol: Revisor, i ND 1902 j. h.), Coquardier (A. Valabrègue, M. Ordonneau: Není Durand jako Durand), Kleofáš Beránek (H. Chivot, A. Duru: Svatba reservistova), Jakub Bušek (L. Stroupežnický: Naši furianti, i Chmelenského spol. 1893), Valerian Hořčička (V. Štech: Maloměstští diplomati), Arnošt z Pardubic (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Těrechov (I. V. Špažinskij: Paní majorka, i Chmelenského spol. 1893), Štěpán Mironovič Laptěv (A. I. Palm: Náš přítel Něklužev), Kryštof Skála (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník, i Pištěkova spol. 1890) – 1888; Abbé Constantin (P. Decourcelle, H. Crémieux dle L. Halévyho: Abbé Constantin), Gavaut (E. Gondinet: Gavaut, Minard a spol.), Hrabě Pernwald (F. v. Schönthan: Cornelius Voss), Don Tomás (J. Echegaray: Světec či blázen?, i spol. P. Švandy ml. 1896), Baron Rokyta (F. v. Schönthan, G. Kadelburg: Slovutná paní, i Švandovo div. 1907), Mikado (A. S. Sullivan: Mikado), Perin (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana, i Pištěkova spol. 1891) – Plzeň 1889; Menhart Mosolygó (G. Csiky: Proletáři) – Plzeň 1890.
Pištěkova spol.
Zachariáš Břinkal (F. F. Šamberk: Břinkalovy trampoty), Žemlička (G. v. Moser: Hypochondr), Champanet (T. Barrière, E. Gondinet: Třeštidlo), Güldenstern (M. Klapp: Rosenkranz a Güldenstern) – 1890; Juan (Lope de Vega: Sedlák svým pánem), Hrabě Trast Saarberg (H. Sudermann: Čest, i Švandovo div. 1905), Lábl (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Peřina (V. Štech: Maloměstské tradice), Konsul Bernik (H. Ibsen: Podpory společnosti), Raoul Montjoye (O. Feuillet: Montjoye) – 1891; Dr. Weisz (H. Sudermann: Konec Sodomy), Sir Walter Burleigh (H. Laube: Hrabě Essex), Tartuffe (Molière: Tartuffe, i Chmelenského spol. 1893), Přech z Koldic (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovců), Kobliha (A. Lokay: Archa Noemova) – 1892.
Sukova spol.
Franjo (V. Stěžerský [Pázdral]: Bitva na Černé Hoře) – b. d., Servilius (K. Elmar: Pod zemí) – 1893.
Chmelenského spol.
Jirka (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Spěšnov (I. I. Mjasnickij: Uštvaný zajíc), Továrník Nádherný (A. Anno: Nevěsta z Amsterodamu), Soběnovský (M. Bałucki: Klub mládenců), Leonato (W. Shakespeare: Pohádka zimního večera), Pavel Cicvárek (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Svůdná dívka), Champignol (V. Sardou: Champignol), Kryšpinian (E. Pohl: Sedm havranů) – 1893.
Spol. P. Švandy ml. Plzeň
František Elis (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Materna (G. Hauptmann: Hanička), Generál de la Charnière (L. Gandillot: Pan podprefekt), Hartwig (R. Voss: Eva) – 1894; Grigneux (E. Pailleron: Komedianti) – 1895.
Chmelenského spol.
Farář Hoppe (M. Halbe: Mládí) – 1895; Oldřich Janáček (G. v. Moser: Ultimo), Basiliades (V. Sardou: Gismonda, vévodkyně athénská) – 1896.
Pištěkova spol. ND Brno
Roger z Boismartelu (V. Sardou: Ferréol, i Švandovo div. 1904), Valter rytíř ze Steinberku (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Václav Lebedinskij (V. I. Němirovič-Dančenko: Šťastný člověk), Narcis Rameau (A. E. Brachvogel: Narcis), Valentin Bláha (L. Stroupežnický: Naši furianti), Tobiáš Říhal (W. Shakespeare: Viola), Jan Vojtíšek (J. Poláček: Trestanci na Špilberku aneb Revírník Anton), Svengali (G. du Maurier, dram. P. M. Potter, ú. J. Kühnl: Trilby) – 1897; Tomáš Hrdý (A. L’Arronge, ú. K. Lier: Brněnský listonoš, i Švandovo div. 1901 s tit. Pražský listonoš), Bartoš Tuřanský (Ph. Langmann: Bartoš Tuřanský), Pavel Bollert (M. Dreyer: Tři), Žorž Brumbal (H. Müller: Se stupně k stupni), Hrabě Dorincourt (J. Kühnl dle F. E. H. Burnettové: Malý lord), Rytíř Hanuš (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Zlatá Eva, i Švandovo div. 1906) – 1898.
Div. na výstavě (Uranie)
Kobosil (K. Šípek, V. Štech, B. Kaminský: Náš dům v asanaci), Montpépin (A. Bisson: Kontrolor spacích vagonů), Eusebius Vostrý (J. Štolba: Na letním bytě), Petr Dunn (H. a E. A. Paulton: Nioba) – 1898.
Chmelenského spol.
Loriot (F. Hervé: Mamzelle Nitouche) – 1898.
Švandovo div.
Stavební rada Vendelín (K. Karlweis: Hrubá košile), Landovský (F. v. Schönthan: Cirkusáci) – 1898; Prof. Losatti (A. Schnitzler: Odkaz) – 1899; Leonid Fedorovič Zvězdincev (L. N. Tolstoj: Plody osvěty), Pastor Manders (H. Ibsen: Příšery) – 1900; Řeřicha (J. Šmaha: Tiché jubileum), Etienne (M. Hennequin, A. Valabrègue: Coralie a spol.) – 1901; Rataboule (A. Bisson: Páté přes deváté), Měsíček (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník) – 1902; Hrabě z Koefeldu (A. Dumas st.: Kean) – 1903; Petr Lebduška (F. A. Šubert: Žně), Ansorg (G. Hauptmann: Tkalci) – 1904; Antonín (F. Hebbel: Marie Magdalena), Chudý král (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Brigard (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou) – 1905; Falk [?] (H. Aanrud: Čáp), Vikomt de Beaupersil (A. Hennequin, A. Millaud: Niniche), Agostino Chigi (F. A. Šubert: Láska Raffaelova), Lízal (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Rada Eler (K. Leger: Podzim), Manžel (M. Montégut: Moderní nevěsty) – 1906; Prof. Bolom (F. Téver: V podruží síly), William Dorrit (F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: Malá Dorritová), P. Fridolín (A. Ohorn: Bratří sv. Bernarda), Volkhardt (F. A. Beyerlein: Čepobití), Hrabě Bender (B. Dovsky: Byly to zlaté časy), Fritz (M. Dreyer: Dobytí zámku Wesenburga) – 1907.
Trnkova spol.
Matěj Kačaba (G. Kadelburg, O. Blumenthal: Matěj Kačaba) j. h. – aréna Plzeň 1901.
ND
Klubko (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské) j. h. – 1901; Edmund (J. Štolba: Mořská panna) j. h. – 1902.
MD Plzeň
Kleofáš Zelenka (P. Hartwig: Chansonetta) j. h. – 1905.
Div. M. Zieglerové v Libni
Baron Mirko Zeta (F. Lehár: Veselá vdova), Pan Meline (K. M. Ziehrer: Povedená holka), Lothar (O. Straus: Kouzlo valčíku) – 1908.
Intimní (Švandovo) div.
Kolomijcev [?] (M. Gorkij: Poslední), Exekutor Vajíčko (N. V. Gogol: Ženitba), Mercadet (H. de Balzac: Mercadet) – 1909.
Režie
Spol. E. Zöllnerové
V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda, týž: Bodří venkované, R. Benedix: Vyloučení studenti, E. Scribe: Sklenice vody aneb Účinky a příčiny, W. Shakespeare: Hamlet, týž: Zkrocení zlé ženy, F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat, E. Bozděch: Zkouška státníkova – 1874; G. Pfleger Moravský: Telegram, J. Rosen: Anděl, F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění, Mélesville, Ch. Duveyrier: Spiknutí za času francouzské republiky, F. Schiller: Loupežníci aneb Zkáza rodiny Morův – 1875.
Pištěkova spol.
W. Shakespeare: Kupec benátský, V. Sardou: Vlast, Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský, J. Rosen: Naše děvčata, H. Crisafulli, H. Bocage: Perla – 1885; T. Barrière, E. Gondinet: Třeštidlo – 1888.
Budilova spol.
F. F. Šamberk dle O. F. Berga: Potrhlý švec, A. L’Arronge: Doktor Kalous – MD Plzeň 1889.
Pištěkova spol.
Molière: Tartuffe – 1892; A. L’Arronge, ú. K. Lier: Brněnský listonoš – 1898.
Chmelenského spol.
J. N. Štěpánek: Čech a Němec – 1893.
Spol. P. Švandy ml.
M. A. Šimáček: Jiný vzduch – 1894; L. Krenn, K. Lindau: Chudá holka – 1895.
Pištěkova spol. ND Brno
A. de Musset: Se srdcem divno hrát, A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka, F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník, E. Labiche, M. Michel: Vše pro dámy, W. Shakespeare: Viola, O. Feuillet: Pařížský román, V. Sardou: Staří mládenci, E. Farbé, A. Dennery, ú. J. Kühnl: Mučednice, E. Blum, R. Toché, ú. N. A. Lachmannová: Madame Montgodin, L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat – 1897; A. L’Arronge: Brněnský listonoš, V. Sardou: Paragrafy na střeše – 1898.
Div. na výstavě (Uranie)
E. Labiche: Klobouk z italské slámy, V. K. Klicpera: Každý něco pro vlast, J. Štolba: Na letním bytě – 1898.
Sukova spol.
F. Philippi: Zázračný pramen, F. Anthony: Štábní trubač, O. Blumenthal, G. Kadelburg: Hanzi Vejvara, E. Labiche, M. Michel: Následky prvního manželství, B. Buchbinder: Impresário, A. Bisson: Kontrolor spacích vagonů, F. F. Šamberk: Rodinná vojna, E. Blum, R. Toché: Nervosní ženy, O. Blumenthal, G. Kadelburg: Praha je Praha – 1899.
Švandovo div.
K. Karlweis: President banky Paraguay – 1902; P. Bilhaud, M. Hennequin: Japonská vása – 1904; F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Zlatá Eva, A. Dumas ml.: Denisa – 1906; A. a V. Mrštíkové: Maryša – 1908; H. Stobitzer: Komtesa Katuška – 1909.
Překlady
A. Anno: Nevěsta z Amsterdamu, Pištěkova spol. Brno 1880, t. 1881; G. v. Moser: Otrok aneb Chléb z milosti, tamtéž 1880, hráno i s tit. Otrok čili Tchán z Přelouče; F. Anthony: Štábní trubač [Der Stabstrompter], spol. P. Švandy ml. Plzeň 1894; Bielfeldt: Rodiče a děti, tamtéž 1895; A. L’Arronge: Brněnský listonoš, Pištěkova spol. ND Brno 1898, s tit. Pražský listonoš spol. P. Švandy ml. 1901; R. Hawel: Matka Starost, Lacinova spol. ND Brno 1901, t. 1907; G. Kadelburg: Liščí kůže, tamtéž 1901; G. Kadelburg, O. Blumenthal: Matěj Kačaba [Hans Huckebein], Trnkova spol. Plzeň 1901; O. Tann-Bergler: Páni synové, tamtéž 1901, rkp., DÚk, 1904; B. Buchbinder: Kramářův nástupce, tamtéž 1901; G. v. Mo ser, C. Sontag: Villa Rusalka, tamtéž 1902; P. Veber, M. Soulié: Chudinka Champeray [Ma fée], MD Plzeň 1904; P. Bilhaud, M. Hennequin: Japonská vása [M’amour], Švandovo div. 1904; R. de Flers, G.-A. de Caillavet: Domácí přítel, tamtéž 1907.
Prameny a literatura
Nesign.: Divadlo v besedním domě, Moravská orlice 29. 10. 1874; Besední divadlo, tamtéž 15. 11. 1874; P.: Z divadla na výstavě, Světozor 32, 1897/98, s. 489; A. N.: Z divadla na výstavě, Zlatá Praha 15, 1897/98, s. 526n.; gg, Plzeňské listy 8. 8. 1901 [hostování, Matěj Kačaba]; nesign. [J. Vodák], Čas 24. 12. 1901 [hostování v ND, Klubko, Sen noci svatojanské] → Shakespeare, 1950; J. Lý [Ladecký]: K. L., Meziaktí 2, 1901/02, č. 90 [hostování v ND, Valenta, Paličova dcera]; nesign.: K. L., Divadlo 2, 1903/04, s. 209n.●; nekrology: O. Zuna, Národní listy 5. 10. 1909, več.; Z. Janke-Valeský, tamtéž 6. 10. 1909, več.●; J. Lukavský: O K. L. a hercích z předměstí, Divadlo 8, 1909/10, s. 34n.; V. Budil: Z mých ředitelských vzpomínek I, 1919, s. 57, 61, 80, 87, 92, 96, 113, 115; II, 1920, 241; J. Zelenka: Vzpomínám…, 1929, s. 128, 132n.; V. Štein Táborský: Dějiny venkovských divadelních společností, 1930, s. 67, 70, 79, 109, 153–155 + Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého, 1932, s. 33, 138; F. Hlavatý: Z jevišťátek a velkých scén, [1931], s. 65; R. Deyl: Milován a nenáviděn, 1941, zvl. s. 56–62, 153–158, 174–176; L. Pacák: Opereta, 1946, s. 118, 132, 142, 173, 175, 206; J. Burda: Aby se nezapomnělo…, s. 41n., 256, 338; J. Knap: Zöllnerové, 1958, s. 124, 131n. + Umělcové na pouti, 1961, zvl. s. 67, 88n., 108, 126, 146–152, 165; A. Javorin: Tylův nejvěrnější žák, rkp., b. d., DÚk, s. 226; R. Deyl: Vavříny s trny, 1973, s. 50–58; DČD III; O. Spalová: Sága rodu Budilova, 1978, zvl. s. 45–48, 111–113, 120–125, 136–139, 159–163; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci I, red. J. Stýskal, 1981, s. 101n., 131. ■ Komenský, NDp, Otto-dod, PBJ; Brno, Buchner, Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 585–590