Pocházel z divadelní rodiny, otec Karel, matka Antonie (roz. Bollardová) i její sestra F. Bollardová byli herci, herečkou se stala též L. sestra Marie (provd. Rýdlová). Narodil se za pobytu rodičů u společnosti E. Zöllnerové na štaci v Kroměříži. V Plzni a v Praze studoval gymnázium, které nedokončil. Vyučil se farmaceutem. Vliv divadelního ovzduší, v němž vyrůstal, ho již v šestnácti letech přivedl k divadlu. Debutoval 1893 v Táboře u společnosti L. Chmelenského po boku svého otce. Pak vystřídal několik společností: S. Kokoškové a A. Dobrovolného, Hübnerovu, Choděrovu (u ní doložen i 1906 na štaci v Uherském Hradišti) a Frýdovu. 1900 se stal artistickým správcem společnosti A. Dobrovolného, 1901 byl angažován jako herec a režisér ke slovinskému Národnímu divadlu v Lublani, kde působil do 1906 vyjma sez. 1904/05, kdy byl hercem a režisérem MD v Plzni. Po návratu ze Slovinska vystoupil v září 1906 dvakrát v ND, vedl menší společnost (hostovali u ní jeho kolegové z Lublaně R. Deyl a O. Boleška), v dubnu 1907 nastoupil do Pištěkova Lidového divadla na Král. Vinohradech jako charakterní herec a zpěvní komik, 1908 byl v angažmá u ředitelky M. Kučerové-Groszové. Začátkem jara 1909 se vydal s rodinou na turné do Srbska, Černé Hory a Chorvatska. 1910 se přesunul do Dalmácie, kam jej údajně vylákal nesvědomitý divadelní ředitel, dostal se do vážných finančních nesnází a byl stižen těžkou psychózou. O trudných sociálních poměrech L. rodiny přinesl informace spolu s výzvou k peněžní sbírce list Divadlo. Z nemoci se už nevzpamatoval a nedlouho po návratu do Čech zemřel ve věku šestatřiceti let. Pohřben byl v Praze na Malvazinkách.
Manželka Marie (roz. Šedivá) pobývala s L. v Lublani (hrála mj. Hanu v Cankarově dramatu Král na Betajnově) a sdílela s ním angažmá u M. Kučerové-Groszové, kde hrála až na výjimky (tit. role Sardouovy Tosky) spíše menší role (Hostinská, Nestroy: Zlý duch Lum pacivagabundus; Tekla, Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě; Coletta, Hennequin–Veber: Tři neděle v chládku). Po jeho smrti nastoupila do společnosti M. Procházkové-Malé.
L. byl považován za jednoho z nejnadějnějších mladých venkovských herců. Široký rejstřík jeho rolí sahal od mladistvých milovníků až po charakterní role starých sedláků a zahrnoval celou škálu dobového repertoáru. Své postavy hrál „s chutí a láskou“, nezůstával na povrchu, ale směle šel „ke kořenům bytosti, ke dnu duše“. U Dobrovolného, kde také režíroval, nastudoval Hauptmannův Potopený zvon, Kvapilovu Princeznu Pampelišku, Bozděchovu komedii Světa pán v županu ad. Také v Lublani se uplatnil především jako režisér. Jeho zásluhou tu byly poprvé uvedeny některé hry soudobých světových autorů (Sudermannův Domov, Bjørnsonův Bankrot, Maeterlinckova Monna Vanna). Do slovinštiny přeložil několik českých her (Bozděch: Světa pán v županu; Viková-Kunětická: Holčička; Želenský: Pohádka o Kryšpínkovi). V opeře režíroval mj. Verdiho Otella a Čajkovského Eugena Oněgina. Všestranně činný byl za působení v Plzni: hrál, zpíval, tančil, režíroval a překládal. Představil se tu jako výrazný interpret charakterních rolí (např. Lechat, Mirbeau: Obchod je obchod), nezřídka zazářil i ve vysloveně slabých hrách (např. Podskalák Véna ve veselohře K. Fořta a Č. Hrášky Na pomoc Rusům). Uznání si získal i v komických rolích operetních, např. jako Menelaos v Offenbachově Krásné Heleně. Režíroval zejména operety (několik libret také přeložil), kde svým smyslem pro inteligentní humor zdařile čelil sentimentalitě a inscenačním klišé. Napsal hru pro děti Pohádka o Červené Karkulce.
Role
Chmelenského spol.
Dobrovolník (P. Starý: Magdalena), Ferdík (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – 1893.
Spol. S. Kokoškové a A. Dobrovolného
Šlapák (L. Stroupežnický: Zkažená krev), Divíšek (A. Jirásek: Otec), Kreon (Sofokles: Antigona) – 1895.
Choděrova spol.
Kalafuna (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Max Roderstein (O. Blumenthal: Dvojí tvář) – b. d.
ND Lublaň
Nero (W. Barrett dle H. Sienkiewicze: Quo vadis) – 1902; [?] (W. Shakespeare: Sen kresne noči [Sen noci svatojanské]) – 1903; Kantor (M. Cankar: Kralj na Betajnovi) – 1904.
MD Plzeň
Markýz de Boismartel (V. Sardou: Ferréol) j. h., Krištof ze Švamberka (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Mikuláš Dačický (týž: Paní mincmistrová, i ND 1906 j. h.), Křišťan zvaný Strachkvas (J. Vrchlický: Knížata), Srpoš (V. K. Klicpera: Hadrian z Římsů), Véna Pružina (K. Fořt, Č. Hráška: Na pomoc Rusům), Duval otec (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Adolf Montureaux (P. Bilhaud, M. Hennequin: Japonská vása), Barbotin (P. Veber, M. Soulié: Chudinka Champeray), Kostečka (K. Želenský: Tažní ptáci), Ragueneau (E. Rostand: Cyrano z Bergeracu), Casimir Morizet (A. Bisson: Zázraky magnetismu), Biskup a král Štěpán (F. Coppée: Pro korunu), Michel Borniche (R. Planquette: Dva don Juanové), Talbot (F. Schiller: Panna Orleanská), Rytmistr hrabě Lehdenburg (F. A. Beyerlein: Čepobití), Jupiter (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí), Rubeš (F. X. Svoboda: Olga Rubešová), Václav Koranda (F. A. Hora: Žižka před Příběnicemi), Václav Procházka (O. Faster: Zelené mládí), Vodník (G. Hauptmann: Potopený zvon), Direktor Pilnáček (F. X. Svoboda: Čekanky) – 1904; Izák (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Augustin Petržel (A. Pulda: Čert na zemi), Francolin (P. Veber: Lutti), Koloman Szupan (J. Strauss: Cikánský baron), Isidor Lechat (O. Mirbeau: Obchod je obchod), Dr. Petypon (G. Feydeau: Dáma od Maxima), Malardot (P. Berton, Ch. Simon: Zaza), Lambertuccio (F. v. Suppé: Boccaccio), Kašpar Všudybyl (H. Drachmann: Byl jednou jeden král), Sedláček (J. Štolba: Její systém), Otto Kulíšek (K. Kraatz: Automobilista), Menelaos (J. Offenbach: Krásná Helena), Lucifer (I. Madách: Tragedie člověka), Dědeček Kajlík (B. Viková-Kunětická: Přítěž) – 1905.
ND
Malvolio (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Bartoloměj Pecka (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – j. h. 1906.
Pištěkovo div.
Jehlička (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus) – 1907.
Lidové div. v Libni – M. Kučerová-Groszová
Lord Harry Babberley (B. Thomas: Charleyova teta), Kalistrát Grigorjev (A. F. Pisemskij: Hořký osud), Rabbi Geršom (E. Tréval: Válka bohů), Janikov (H. Sudermann: Zkáza Sodomy), Romeo Petrick (K. Laufs: Blázinec na cestách), Lotha, svobodný pán z Falkenhagenu (O. Blumenthal: Víla Svéhlavička), Hrabě de Giray (A. Dumas ml.: Dáma z kameliemi), Baron Scarpia (V. Sardou: Tosca), Roger Goodlake (M. L. Ryleyová: Malá Peggy), Tob (J. Vrchlický: Godiva), Guattinara (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské), Karlíček (F. S. Finžgar: Divý lovec) – 1908; Děd, král pohádek (F. Lier: Pohádka o Červené Karkulce), Celestin (F. Hervé: Mamzelle Nitouche) – 1909.
Režie
Dobrovolného spol.
G. Hauptmann: Potopený zvon, J. Kvapil: Princezna Pampeliška, F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Zlatá Eva, tíž: Renesance, E. Bozděch: Světa pán v županu – 1899/1900.
ND Lublaň
B. Bjørson: Bankerot, P. Berton, Ch. Simon: Zaza, L. Krenn, K. Lindau: Brez denarja, W. Barrett dle H. Sienkiewicze: Quo vadis, M. Hennequin, G. Duval: Anatolov dvojnik [Le coup de fouet] –1902; J. Štolba: Morska deklica [Mořská panna], M. Dreyer: Pokusni kandidat, E. Pailleron: Miška, E. Scribe, E. Legouvé: Adrienna Lecouvreur, J. A. Kisielewski: Zosia [Karikatury]), G. Verdi: Otello, O. Faster: Lepa Lida [Krásná Lída], K. Želenský: Pravljica o Krišpinčku [Pohádka o Kryšpínkovi], H. M. Paull: Novi klovn, F. Govekar: Legionarji, R. Lothar: Kralj Harlekin, P. I. Čajkovskij: Onjegin, A. Dennery, J. Verne: Pot okoli zemlje v 80 dneh [Cesta kolem světa v 80 dnech], H. Sudermann: Dom [Domov] – 1903; I. Cankar: Kralj na Betajnovi, M. Maeterlinck: Monna Vanna, J. Strauss: Cigan baron, M. A. Šimáček: V tujem zraku [Jiný vzduch], D.-F.-E. Auber: Nema iz Portici, W. W. Col lins: Sever proti jugu ali Boj za osvobojenje sužnjev – 1904; A. Bisson: Dobri sodnik [Le bon juge], E. Bozděch: Sveta vladar v škripcih [Světa pán v županu], J. Verne, R. Elcho: Carjev kurir, R. Planquette: Zvonovi korneviljski – 1905; J. Štolba: Potujem s hčerko [Její systém], H. Ibsen: Sovražnik ljudstva [Nepřítel lidu], F. Milčinski: Cigani, K. Kraatz: Luce in Lipe, zmagoslavna dirkača [Der Kilometerfresser], R. Dellinger: Don Cezar – 1906.
MD Plzeň
V. Parma: Amazonky carevniny, P. Veber, M. Soulié: Chudinka Champeray, A. Bisson: Zázraky magnetismu, F. A. Beyerlein: Čepobití, J. Offenbach: Orfeus v podsvětí, O. Faster: Zelené mládí – 1904; J. Strauss: Cikánský baron, P. Veber: Lutti, O. Mirbeau: Obchod je obchod, F. v. Suppé: Boccaccio, H. Berté: Milionová nevěsta, J. Offenbach: Krásná Helena, B. Viková-Kunětická: Přítěž – 1905.
Pištěkovo div.
F. Sokol Tůma: Pasekáři – 1907.
Lidové div. v Libni – M. Kučerová-Groszová
A. F. Pisemskij: Hořký osud, E. Tréval: Válka bohů, F. S. Finžgar: Divý lovec – 1908; J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, V. Sardou: Tosca – 1909.
Překlady
A. Mars, M. Desvallières, h. R. Planquette: Dva don Juanové, MD Plzeň 1904; P. Veber: Lutti, tamtéž 1905; M. Hennequin, G. Duval: Manžel šibal, tamtéž 1906; F. S. Finžgar: Divý lovec, spol. M. Kučerové-Groszové 1908; I. Cankar: Král na Betajnově, Švandovo div. 1909. ■ Do slovinštiny: K. Želenský: Pravljica o Krišpinčku [Pohádka o Kryšpínkovi], ND Lublaň 1903; E. Bozděch: Sveta vladar v škripcih [Světa pán v županu], tamtéž 1905; B. Viková-Kunětická: Punčka [Holčička], tamtéž 1910.
Hra
Pohádka o Červené Karkulce, spol. M. Kučerové-Groszové 1909.
Prameny a literatura
MZA: Sbírka matrik, 7901 Kroměříž – sv. Mořic, matrika narozených 1869–1887, fol. 116. ■ -al: Divadelní společnost A. Dobrovolného, Divadelní listy 1, 1899/1900, s. 247; nb [P. Nebeský]: Divadlo, Plzeňské listy 2. a 29. 11. 1904; 11. 2. 1905; nesign.: F. L., Divadlo 8, 1909/10, s. 416; tamtéž 9, 1910/11, s. 266 [úmrtí]; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 244; K. Hlavatý: Z jevišťátek a z velkých scén, [1931], s. 65n.; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 171, 228; D. Moravec: Vezi med slovensko in češko dramo, Ljubljana 1963, s. 252–254. ■ Otto; Buchner, Lublaň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 580–582