Nemanželský syn Anny K. z Mladé Vožice. Jako desetiletý nastoupil do učení, přes ševcovinu a tisk kartounů skončil u truhlařiny. Pravděpodobně hrál ochotnicky divadlo. Jeho příbuzný prof. O. Hejnic rozpoznal K. herecký talent a vyjednal a zaplatil mu lekce u E. Chvalovského. Ten jej seznámil s Tylovým synem F. Horníkem (vl. jm. Forchheimem), členem společnosti V. Brauna, do níž pak byl K. 1878 angažován. Zde získával první divadelní zkušenosti za pomoci herců F. Vratislava a K. Poláka, bývalého člena PD. Se společností putoval po středních Čechách (mj. Unhošť, Kralupy, Kouřim) až do 1881, kdy se kvůli matčině nemoci musel vrátit do Prahy. 1882 jej angažoval jako sboristu P. Švanda ze Semčic, a když se K. osvědčil v roli Stobora v Tylově Čestmírovi, zdvojnásobil mu plat a začal mu svěřovat epizodní role. Se Švandovou společností pobýval jako již často obsazovaný herec v Plzni (1885/86), poté v Brně. Po Švandově smrti (5. 1. 1891) zůstal v souboru, který převzal P. Švanda ml., a vrátil se s ním do Plzně (1892/93 – 1894/95). Po skončení třetí sezony 1895 ho angažoval V. Budil, který potřeboval do svého ansámblu všestranného herce, jímž K. vždy byl. V Plzni zůstal již natrvalo; 13. 8. 1895 se oženil s dcerou plzeňského měšťana Josefou Zemanovou a založil rodinu, z níž vzešly další generace herců: syn František K. (1895–1960), dcera Anna (1899–1994), vnučka Alena K. (1929–1993) a pravnuk František K. (*1963). Když Budil nezískal na sez. 1900/01 staré městské divadlo a byl nucen soubor rozpustit, přejal K. ředitel F. Trnka (1900–02). Na podzim 1902 bylo v Plzni otevřeno nové Městské divadlo a K. se stal členem jeho stálého souboru, v němž setrval až do odchodu na odpočinek 1935. Ještě 1936 hostoval v revui Plzeň se baví (13. 9.). Zemřel a pohřben byl v Plzni.
V průběhu své divadelní aktivity vytvořil přes dva tisíce rolí. V mládí to byl štíhlý, dobře urostlý mládenec s úhlednou tváří, smělýma očima a energickou bradou, s postupujícím věkem působila jeho postava a výrazná tvář spíše chlapsky mohutně. Zpočátku doplácel na nedostatečné školení, které s sebou neslo ulpívání na zastaralých divadelních konvencích, což brzdilo jeho herecký růst. Švanda v něm zprvu neúspěšně hledal milovníka, ale brzy rozpoznal jeho talent pro intrikánské role.
K. si u něho zahrál některé ze svých celoživotních, mnohokrát reprízovaných rolí tohoto oboru, France Moora ze Schillerových Loupežníků nebo Jaga ze Shakespearova Othella. Švanda využíval také jeho pěvecké schopnosti, díky nimž vytvořil K. za celý život množství epizodních rolí v operetách i v operách. Jeho vyzrávání napomohly pravděpodobně kritiky brněnského J. Merhauta, rozhodného stoupence realismu, které mu pomáhaly zbavit se zastaralých stylových reziduí. V tomto směru pokračoval pak i u Švandy ml. Již tehdy byla rozloha typů postav, které K. s úspěchem hrál, obdivuhodná; vedle seriózních charakterních rolí ministrů a důstojníků zahrnovala např. Principála komediantů v Prodané nevěstě (hrál ho údajně pětsetkrát), intrikána Fouchého v Madame Sans-Gêne či Gasparda ve Zvoncích cornevillských. K herecké zralosti dospěl pod Budilovým vedením v Plzni. Ač byl přijat pro charakterní obor, v němž vytvořil velké a rozporuplné postavy (např. Valentu v Paličově dceři, Klaudia v Hamletovi, Albu v Donu Carlosovi, Falu Eliaba v Pražském židovi), Budil jej pilně zaměstnával i jako operetního komika a barytonistu v operách.
K. imponoval v rolích vévodů, králů a císařů, vedle několika farářů a jednoho biskupa hrál i dvě role Hospodina, osvědčil se též v úlohách stárnoucích svůdníků. Vytvořil řadu různorodých postav českých sedláků, za něž se mu dostalo označení „tragéd selství“. Dovedl také šprýmovat a díky obdivuhodné, nestárnoucí tělesné pružnosti, až akrobatických kvalit poskakovat v operetních rolích. Ochotně hrál epizody, které v jeho podání vyvolávaly neobvyklou pozornost. Ojediněle režíroval. V Plzni si získal všeobecnou oblibu, která mu umožnila pokračovat v rolích kmenového činoherního repertoáru i po 1912, kdy se ozvaly první kritické námitky (v referátech B. Polana) k jeho hereckému stylu, v Budilových intencích syntetizujícího realismus s modernějšími psychologizujícími technikami. Tehdy byl sice poprvé zařazen do souboru operety, ale i nová vedení si ho považovala jako svědomitého a všestranně použitelného činoherce. Mohl tak ještě dlouhá léta znovu a znovu spolehlivě opakovat své osvědčené role.
Role
Braunova spol.
Baron Fürstenberk (L. Anzengruber: Farář z Podlesí) – 1878; Konrád (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – 1881.
Švandova spol.
Cognac (E. Bozděch: Z doby kotillonův) – 1880; Stobor (J. K. Tyl: Čestmír), Kosinski (F. Schiller: Loupežníci) – Smíchov 1882; Josef [Osip] (N. V. Gogol: Revisor) – Smíchov 1885; Pavel Hofmeister (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Štěpán, bavorský vévoda (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Antonín (J. K. Tyl: Paličova dcera), Švihlík – Lev (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské) – Brno 1886; Králíček (A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka), Sosnomil (V. K. Klicpera: Jan za chrta dán), Květoslav Liboveský (J. Štolba: Vodní družstvo), Komoří (F. W. Hackländer: Tajný jednatel), Krogstad (H. Ibsen: Vánoce) – Brno 1887; Don Juan (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Setník Charvát (F. A. Šubert: Jan Výrava), Tybald (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Roland Saveri (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Matěj Krocinovský (J. Vrchlický: Exulanti) – Ml. Boleslav 1887; Cassius (W. Shakespeare: Julius Caesar, i Budilova spol. 1898), Kroll (H. Ibsen: Bílí koně), Čabelický (L. Stroupežnický: Sirotčí peníze, i MD Plzeň 1905) – Brno 1887; Chochula (I. V. Špažinskij: Paní majorka), Zubov (A. N. Ostrovskij, N. J. Solovjov: Divoška), Jago (W. Shakespeare: Othello, i spol. P. Švandy ml. 1892, Budilova spol. 1895, Trnkova spol. 1901, MD Plzeň 1907) – Brno 1888; Václav Vrba (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, i MD Plzeň 1908), Lartignon (P. Berton, Ch. Simon: Zaza, i MD Plzeň 1905), Antonio (W. Shakespeare: Kupec benátský, i Budilova spol. 1898), Siquier (E. Bozděch: Baron Goertz), Sýkora (J. Štolba: Závěť), Franc (F. Schiller: Loupežníci) – Brno 1889; Rabas (V. Štech: Zlatý déšť) – Brno 1890.
Spol. P. Švandy ml.
Louchard, policejní agent (Ch. Lecocq: Angot, dcera zeleného trhu) – 1891; Mikado (A. S. Sullivan: Mikado, i MD Plzeň 1915), Mlynář Křeček (A. Poláček: Trestanci na Špilberku) – 1892; Gaspard (R. Planquette: Zvonky kornevillské), Principál komediantů (B. Smetana: Prodaná nevěsta, i MD Plzeň 1902), – Plzeň 1893; Ozef (K. Jonáš: Oplancija), Don Diego (G. Meyerbeer: Afričanka), Havlík (F. X. Svoboda: Útok zisku), Starý pan Novák (R. Nordmann: Padlí andělé), Emil Viták (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Georges, podprefekt (L. Gandillot: Pan podprefekt), Ambrož Potocký (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Fouché (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne, i Budilova spol. 1896, MD Plzeň 1903) – Plzeň 1894.
Budilova spol.
Lord Melvill (A. Dumas st.: Kean) – aréna Plzeň 1892; Štěpán Páleč (J. K. Tyl: Jan Hus, i MD Plzeň 1903), Arnošt Bülow (F. Philippi: Cestou trnitou), Rytíř Povídálek [Hanuš ze Schwetzingenu] (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Zlatá Eva), Banquo (W. Shakespeare: Macbeth), [?] (V. Sardou: Staří mládenci, benef.), Kosma Damian Brk (V. Hřímalý: Zakletý princ, i MD Plzeň 1911), Abraham Benjuda (F. V. Jeřábek: Syn člověka)– Plzeň 1896; Guattinara (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské), Jiří Hřmotnický (A. Abrahamowicz, R. Ruszkowski: Pan setník z Bosny), Vašek (B. Smetana: Prodaná nevěsta), Kaplan Gregor Šigorski (H. Bahr: Mládí), Klaudius (W. Shakespeare: Hamlet, i MD Plzeň 1905), Mlynář Krákora (L. Stroupežnický: Vojtěch Žák, výtečník) – Plzeň 1897, Doubrava [Kuno] (C. M. v. Weber: Čarostřelec)– Čes. Budějovice 1897, Notář Havisham (F. E. H. Burnettová: Malý lord, i MD Plzeň 1906), Marcello (L. v. Beethoven: Fidelio), Belisar (V. Sardou: Theodora, i MD Plzeň 1904), Dr. don Thomás (J. Echegaray: Světec či blázen?) – Plzeň 1897; Císař Sigmund (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Kent (W. Shakespeare: Král Lear, i MD Plzeň 1904), Decius Calpurnianus (A. Wilbrandt: Arria a Messalina, i MD Plzeň 1907), Hrabě Finardo (Lope de Vega: Král a sedlák), [?] (F. Pyat: Hadrník pařížský, benef.) – Plzeň 1898; Hrabě Homonay (J. Strauss: Cikánský baron), Koš, správce Lamingerův (K. Kovařovic: Psohlavci), Záru ba (Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský), Werle (H. Ibsen: Divoká kachna), Král Kormak (J. Zeyer: Legenda z Erinu), Don Gomez de Mena (týž: Doňa Sanča), Kapulet (W. Shakespeare: Romeo a Julie, i MD Plzeň 1902), Vaněk (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka, i MD Plzeň 1909), Sekáček (J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku) – Plzeň 1899; Farář (G. Hauptmann: Potopený zvon, i MD Plzeň 1906), Mitrič (L. N. Tolstoj: Vláda tmy, i MD Plzeň 1908) – Plzeň 1900.
Trnkova spol.
Plzeň Andreas Campiani (M. Praga: Ideál ženy), Generál Petypon (G. Feydeau: Dáma od Maxima) – Plzeň 1900; Gamaliel (J. Zeyer: Sulamit), Huml (K. M. Ziehrer: Trojí přání), Prokurista Vagret (E. Brieux: Červený talár), Tankred (R. Lothar: Král Harlekýn, i MD Plzeň 1908), Jakub Vojnar (A. Jirásek: Vojnarka) – 1901; Bos (H. Heijermans: Naděje) – 1902.
MD Plzeň
Aleonoros (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Arnošt z Pardubic (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Duperron (E. Bozděch: Světa pán v županu), Jan Výrava (F. A. Šubert: Jan Výrava), Ostadal (H. Sudermann: Svatojanské ohně), Bonifác Bonafides (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1902; Alba (V. Sardou: Vlast), Falu Eliab (J. J. Kolár: Pražský žid), Filip Lang z Langenfelsu (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Rytíř Světislav (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů), Don Ruy Gomez de Silva (V. Hugo: Hernani), Barták (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Zdislav Berka z Dubé (B. Adámek: Salomena), Komerční rada Mühling (H. Sudermann: Čest), P. Jan Matouš (J. Kvapil: Oblaka), Josef Jindřich Flachsmann (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), Bubnov (M. Gorkij: V noční útulně), Purkart z Janovic (J. Hilbert: Falkenštejn) – 1903; Velkokněz bramínů (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa v osmdesáti dnech), Kuba (J. K. Tyl: Zlatohlav a tvrdohlavá žena), Ježek (G. Raeder: Lišák a Smola), Bachelin (G. Ohnet: Majitel hutí), Egeus (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Koudelka (J. Šmaha: Zlato), Pan Purgon (Molière: Zdravý nemocný), P. Jan Štěpanovský (L. Stroupežnický: Zkažená krev), Vojvoda (L. Rydel: Začarované kolo), Major ze Chateau Gibus (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Ammos Fedorovič (N. V. Gogol: Revisor), Rschetkwitschka (O. Faster: Krásná Lída), Petr (A. Hoffmann: Pašijové hry), Rychna (F. A. Šubert: Žně), Car (J. Verne, F. Csepreghy: Carův kurýr), Starý Baumert (G. Hauptmann: Tkalci), Primator (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), David Wolfram (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová), Václav Pokorný (K. Karlweis: Národní švec), Kreon (Sofokles: Antigona), Kochan (J. Vrchlický: Knížata), Clavignac (V. Sardou: Cyprienna), Kapitán Carbon de Castel-Jaloux (E. Rostand: Cyrano de Bergerac), Rychnovský (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Filip Dobrý (F. Schiller: Panna Orleanská), Queiss (F. A. Beyerlein: Čepobití), Jean Styx (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí), Václav Procházka (O. Faster: Zelené mládí), Stojmír (J. Zeyer, h. J. Suk: Radúz a Mahulena), Důchodní Hlavín (F. X. Svoboda: Čekanky) – 1904; Belphegor (A. Pulda: Čert na ze mi), Berndt (G. Hauptmann: Růžena Berndtová), Jiří Talbot, hrabě Shrewsbury (F. Schiller: Marie Stuart), Markýz de Porcelet (O. Mirbeau: Obchod je obchod), Král v Ilyrii (H. Drachmann: Byl jednou jeden král), Don Diego (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana), Hospodin (I. Madách: Tragedie člověka), Vévoda Alba (F. Schiller: Don Carlos), Scalza (F. v. Suppé: Boccaccio), Duch dějin + Angličan (L. Manzotti, h. R. Marenco: Excelsior), František Elis (M. A. Šimáček: Jiný vzduch, i MD Plzeň 1905) Šavlička (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Hospodský (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Rudolf II. (J. J. Kolár: Magelona), Trnka (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27), Rhenskjoeld (E. Bozděch: Baron Goertz), Dr. Slepejš (J. Strauss: Netopýr), Filip Dubský (L. Stroupežnický: Naši furianti), Vrchní (A. Jirásek: Lucerna) – 1905; Burnich (F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: Dorritka), Martin Jedlička (F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek), Převor (A. Ohorn: Mniši svatobernardští), Frimousse (Ch. Lecocq: Malý vévoda), Roderich Sommerfeld (F. F. Šamberk: Podskalák), Doktor Watson (A. Bozenhard dle A. C. Doyla: Sherlock Holmes), Strýc Mathieu (T. Bernard: Po stopě zločinu), Plukovník Ollendorf (K. Millöcker: Žebravý študent), Barnabáš Špulák (F. F. Šamberk: Rodinná vojna), Garnoteau (J. Lemaître: Slečna šafářka), Thibaut (L.-A. Maillart: Poustevníkův zvonek), Pastor Manders (H. Ibsen: Příšery), Beneš z Vaitmile (J. K. Tyl: Kutnohorští havíři), Skalný (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský), Mikeš Divůček (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Farář (B. Dovsky: Zlaté časy), Bratr Šimon (V. Vlček: Milada), Valenta (J. K. Tyl: Paličova dcera), Prof. Dr. Alfred Kellersheim (F. Wittenbauer: Soukromý docent), Julius Caesar (W. Shakespeare: Julius Caesar), Šlechtic z Dornenkronu (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Prof. Deggenmayer (E. v. Wollzogen: Čistý lístek), Beppo (D.-F.-E. Auber: Fra Diavolo), Dr. Čapek (V. Dyk: Episoda), Kašpar (K. Mašek: Betlém) – 1906; Octavio Piccolomini (F. Schiller: Valdštejnova smrt), Stanislav Čáp (F. X. Svoboda: Fialka), Vévoda de Choiseul (E. Bozděch: Z doby kotillonův), Pan Pacholík (W. Shakespeare: Veselé ženy windsorské), Ivanovič Kolosov (H. Bataille dle L. N. Tolstého: Vzkříšení), Baron Ghiki Virian (F. Lehár: Veselá vdovička), Generál vévoda Brial (H. Bernstein: Ve víru), Siebenhaar (G. Hauptmann: Forman Henčl), Pantalon (A. Grisar: Dobrou noc, pane Pantalone), Divíšek (A. Jirásek: Otec), Mosseau (A. Guimerà: V nížině), Farář (K. Leger: Zima), Markýz Imari (S. Jones: Gejša), Raymond Lagardes (H. Bernstein: Zloděj), Leonato (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Monchablon (R. de Flers, A.-G. de Caillavet: Miquetta a její máti), Čeněk Kolínko (E. Reiterer, Jos. Strauss: Jarní vánek), Kníže Jáchym XVI. (J. Strauss: Kouzlo valčíku), Otec Beno (J. Vrchlický: Godiva) – 1907; Tankred (R. Lothar: Král Harlekýn), Pantáta Petráň (A. H. Horáková: Páni), Turecký (V. Štech: Deskový statek), Alba (J. W. Goethe: Egmont), Starý Březina (K. Želenský: Návrat), Mollenhauer (M. Dreyer: Dědeček a babička), Hospodin (J. Zeyer: Pod jabloní), Kníže Kajetán XIII. (E. Audran: Pasačka), Mikuláš Ježek (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Barnabáš Pinta (J. K. Tyl: Lesní panna), Kleofáš Beránek (H. Chivot, A. Duru: Svatba reservistova), Ondřej Šťovíček (J. Pulda: Hloupý Honza na jubilejní výstavě), Hrabě (K. Leger: V zakletém zámku), Mattern (G. Hauptmann: Hanička) – 1908; John Couder (L. Fall: Dollarové princezny), Hrabě Podevils (E. Bozděch: Zkouška státníkova), Šumař Kohoutek (K. Moor: Pan profesor v pekle), Lízal (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Jehlička (J. Nestroy: Lumpacivagabundus a ludrácký trojlístek), Heřman Gessler (F. Schiller: Vilém Tell), Velkoobchodník Rumel (H. Ibsen: Podpory společnosti), Markýz de Chamarande (G.-A. de Caillavet, R. de Flers, E. Arène: Král), Kubeček (A. Jirásek: Pan Johanes) – 1909; Pieter de Bakeruskijl (L. Fall: Rozvedená paní), Kalistrat Grigorjev (A. F. Pisemskij: Hořký osud), Abbé Copin (S. Michaëlis: Revoluční svatba), Tantalos (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Smír Tantalův), Vévoda benátský (W. Shakespeare: Kupec benátský), Mingassol (P. Gavault: Čokoládová princezna), Florian Králíček (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Beulemans (F. Fonson, F. Wicheler: Sňatek slečny Beulemansovy), Don Boléro d’Alcarazas (Ch. Lecocq: Giroflé-Girofla), Městský hejtman (K. Weis: Pan revisor) – 1910; Kníže Milan-Milanescu (W. S. Maugham: Královská Výsost), Otec Jánošíkův (J. Mahen: Jánošík), Žitný (V. Štech: Habada a Jordán), Starý Rott (K. Schön herr: Domov a víra), Ivan (L. N. Tolstoj: Živoucí mrtvola) – 1911; Lord Augustus Lorton (O. Wilde: Vějíř lady Windermerové), Olivier (M. Zamaçois: Šaškové), Ministr (G. Drégely: Frak), Adam (W. Shakespeare: Jak se vám líbí) – 1912; Wolff (G. Hauptmann: Bobří kožich), Generál (T. Bernard: Kavárnička), Don Guritan (V. Hugo: Ruy Blas), President Tricointe (M. Hennequin, P. Veber: Paní presidentová), Hrabě Trčka (F. Schiller, ú. J. Kvapil: Valdštejn), Ilarija Šalič (J. Kosor: Požár vášní), Jan Zaremba (O. Nedbal: Polská krev) – 1913; Baptista (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Miller (F. Schiller: Úklady a láska), Stařec Zosima (F. M. Dostojevskij, dram. J. Copeau – J. Croué: Bratři Karamazovi), Josef Arimatejský (Konstantin Konstantinovič: Král židovský), Moric Šádek (L. Krenn, K. Lindau: Chudá holka), Kalafuna (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Muley Othman (G. B. Shaw: Kapitán Brassbound), Maximilian (F. Schiller: Loupežníci), Matěj Brouček (K. Moor: Výlet pana Broučka na Měsíc) – 1914; Rodoslav (S. K. Macháček: Ženichové), Alexandr Dejm ze Střítěže (L. Stroupežnický: V panském čeledníku), Sikert (G. Davis: Katakomby), Alonso, král neapolský (W. Shakespeare: Bouře), Farář Hora (F. Šrámek: Léto), Otec Pedro (V. Dyk: Zmoudření dona Quijota), Huspeka (G. Preissová: Gazdina roba), Machač (J. Štolba: Mořská panna), Angelo (W. Shakespeare: Komedie plná omylů), Chudý král (J. Kvapil: Princezna Pampeliška) – 1915; Petr Nikolajevič Osetrov (V. Krylov: Divoška), Pachtýř Andres Lundestad (H. Ibsen: Spolek mladých), Ředitel gladiátorských zápasů (G. B. Shaw: Androklus a lev), Kornfeld (F. Langer: Miliony), Antonio (W. Shakespeare: Večer tříkrá lový), Matěj Rachota (J. Štolba: Vodní družstvo), Starý Vejvoda (J. K. Tyl: Chudý kejklíř), Severin (týž: Jiříkovo vidění), Štěpán Štěpánovič Čubukov (A. P. Čechov: Námluvy), Krnec (I. Cankar: Král na Betajnově), Lambertuccio (F. v. Suppé: Boccaccio), Ščepán Mikulenka (F. Sokol Tůma: Pasekáři) – 1916; Tej Fej Min (G. C. Hazelton, J. H. Benrimo: Žlutý háv), Baron Hrdopyška (J. K. Tyl: Zlatohlav a tvrdohlavá žena), Britanus (G. B. Shaw: Caesar a Kleopatra), Cabriolo (J. Offenbach: Princezna trebizondská), Morisson (V. Sardou: Bodří venkované), Kroutil (J. K. Tyl, h. F. Škroup: Fidlovačka), Kořínek (A. Jirásek: Emigrant), Rědozubov Vasilij Ivanovič (M. Gorkij: Barbaři) – 1917; Polesný Jíra (A. Jirásek: Kolébka), Ředitel Pilníček (F. X. Svoboda: Čekanky), Vrchní (J. Mahen: Mrtvé moře), Konrád, opat zbraslavský (O. Fischer: Přemyslovci), Vojenský lékař Kovalenko (M. Arcybašev: Žárlivost), Jan Velvar (A. Jirásek: Jan Roháč) – 1918; Lukeš (F. V. Krejčí: Dědic), Chadima (A. Jirásek: M. D. Rettigová), Městský hejtman Skvoznik-Dmuchanovský (K. Weis: Revizor), Montpépin (A. Bisson: Kontrolor spacích vagonů), Hrabě Kančukov (F. v. Suppé: Fatinica) – 1919; Priamos (J. C. Warren dle Homéra: Poslední dnové Troje), Profesor (K. Čapek: Loupežník), Sv. Antonín (M. Maeterlinck: Zázrak sv. Antonína) – 1920; Anselm (Molière: Lakomec), Plukovník Banno vitz (F. Šrámek: Hagenbek), Rada Antonín Vlašťovička (F. Arnold, E. Bach: Bytová nouze), Matěj Brouček (R. Piskáček: Výlet p. Broučka do republikánské Plzně) – 1921; Pedant + 1. drvoštěp (J. a K. Čapkové: Ze života hmyzu) – 1922; Pastýř (Sofokles: Král Oidip) – 1923; Trebizonde, ředitel divadla (E. Kálmán: Bajadera), Wallenrod (J. Voborník: Jeronym Pražský) – 1923; Školomet (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Adolf Hromský (W. Kollo, W. Brettschneider: Jak tenkrát v máji), Mars (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí), Barnabáš Bernášek (O. Faster: Pražské švadlenky), Setník Komárek (R. Piskáček: Osudný manévr), Čekko (E. Kálmán: Hraběnka Marica) – 1924; Monseigneur de la Trémouille (G. B. Shaw: Svatá Johanka), Lauren Ruvijuer, štábní trubač (K. Pečke, M. Smatek: Napoleonův trubač) – 1925; Pan Hejl (J. Nestroy, ú. J. K. Tyl, h. R. Piskáček: Děvče z předměstí aneb Všecko přijde najevo) – 1926.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, AP N26, matrika narozených fary u sv. Apolináře 1855–1856, fol. 283. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 301, obr. 478. SOA Plzeň: ohlašovací lístek pro nájemníky z 9. 8. 1937 [A. Kreuzmann]. Archiv města Brna: divadelní cedule. Archiv města Plzně: cedule MD 1902–1926. ■ Divadelní referáty a anonce, in Národní listy 1882; Moravská orlice 1886-1891; Plzeňské listy 1885–1912; Jizeran 1892; Budivoj 1897; Český deník 1913–1936; Divadlo 1, 1903 až 12, 1913/14. ■ T. K. N. [Kepková-Novotná]: A. K., Divadlo 3, 1904/05, s. 201; r.: A. K., tamtéž 6, 1907/08, s. 333n.; P. Cintal: A. K., České divadlo 2, 1918, s. 91●; k sedmdesátinám: F. Soukup, Komedia 1, 1925, s. 125; J. Bartovský, Nová doba 17. 6. 1925; B. P. [Polan], tamtéž 26. 11. 1925; V. Budil, Český deník 28. 11. 1925; -dk, tamtéž 2. 12. 1925; Maxa [M. B. Stýblo]: Půlstoleté jubileum, Divadlo 8 (15), 1928/29, č. 2, s. 5n.; nesign.: A. K. 1885–1935, Plzeň 1935; K. Kalík: A. K., nestor československých dramatických umělců, Plzeň1936●; nekrology: Lidové noviny 31. 1. 1939; V. H. Jarka, Národní listy 31. 1. 1939; K. Engelmüller, Národní politika 1. 2. 1939●; N. B.: Herec, který prošel dějinami plzeňského divadla, Český deník 23. 1. 1944; J. Průcha: Medailónky, Divadelní noviny 2, 1958/59, č. 16; O. Spalová: Sága rodu Budilova, 1972, zvl. s. 230, 259, 271, 278; R. Deyl: Vavříny s trny, 1973, s. 90–95; DČD III; vek: Herec A. K., Plzeňský přehled, září 1980; F. Kroc: Kumšt nikdy neošidil. K 50. výročí úmrtí herce A. K., Pravda 27. 1. 1989. ■ PBJ II; Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 514–518
