Pocházela z divadelnické rodiny. Otec Jan K., původně krejčí, byl v době jejího narození již kočovným hercem a od 1879 i principálem menší společnosti. Matka Anna (roz. Vlnová, 6. 9. 1843 – 30. 4. 1886) rovněž kočovala. Po její předčasné smrti se otec znovu oženil s herečkou Antonií Müllerovou. K. si odbyla herecký křest u otcovy společnosti v malých rolích. Již na štaci ve Slaném 1888 tamní referent konstatoval, že se z ní vyklubala nadaná kněžka Thaliina. Od otce se záhy odtrhla a 1890 nastoupila u V. Budila. Začala se psát Tonča, snad pro odlišení od nevlastní matky, jež shodné křestní jméno používala ve tvaru Antona; v literatuře jsou občas zaměněny. Od Budila, kde se cítila nedostatečně využita, přešla 1892 k L. Chmelenskému a 1893 s ním absolvovala zájezd do Vídně (Divadlo v Josefově); mezitím porodila nemanželského syna (1892). U Chmelenského se setkala se svým budoucím manželem, hercem J. Puldou (sňatek 1895). V létě 1894 hostovala ve smíchovské aréně (ve frašce Vydlužená rodina aneb Sňatek na zkoušku), na podzim nastoupila spolu s Puldou k Pištěkově společnosti, s níž strávila tři sezony v Brně (1894–96, 1897/98). Na podzim 1899 se vrátila k V. Budilovi do Plzně a zůstala zde v další sezoně, kdy bylo divadlo zadáno řediteli Trnkovi (1900/01). Na podzim 1901, po téměř dvanácti letech u předních společností, s nimiž hrála ve dvou hlavních mimopražských divadelních centrech, Plzni a Brně, se stala členkou společnosti J. V. Suka, který měl pronajatý pavilon Uranie (původně výstavní divadlo) v pražských Holešovicích. 1904 bylo manželství K. rozvedeno; emancipovaná dáma se znovu neprovdala. V Uranii, přenesené 1902 do zahrady měšťanského pivovaru a změněné ve stálou scénu, působila až do 1914. Po příchodu ředitele V. Štecha, který na rozdíl od svých předchůdců nerespektoval hereččino výlučné postavení a její požadavky rolí, holešovickou scénu opustila. Koncem roku hostovala v Lidovém (Pištěkově) divadle na Vinohradech, kde hrála mj. Maryšu po boku svého dávného hereckého idolu E. Vojana (Francek). Na sklonku 1914 nastoupila k Divadlu sdružených měst východočeských řízenému B. Jeřábkem. Po necelém půlroce, v květnu 1915, získala angažmá v MD v Plzni. Po skončení sez. 1919/20 vyměnila Plzeň za Brno, kam ji pozval, nehledě na někdejší neshody, nový ředitel tamního ND V. Štech. Členkou brněnského ND zůstala až do konce své umělecké kariéry; na odpočinek odešla 1935. K jevištní tvorbě, jíž se věnovala soustředěně po celý život, připojila toliko práci rozhlasovou, do níž se zapojila od počátku vysílání brněnského studia 1924. Výuku herectví nepraktikovala a ve filmu nehrála. Zemřela v brněnské nemocnici Milosrdných bratří.
Od počátku své divadelní dráhy se mladá herečka nevysoké postavy, pikantního kulatého obličeje s jemně smyslným pohledem zmocňovala rolí živým, zprvu spíše živelným temperamentem, který s postupující jevištní zkušeností víc a víc usměrňovala k plastickému výrazu figury. S lehkým nadhledem portrétovala dospívající mládí, rozmazlené slečinky i srdečné dívky, uplatňujíc ve hře i mluvním projevu smysl pro humor a komiku. V prvních letech se nevyhnula ani naivkám, které byly jejímu naturelu vzdálené a jejichž nyvý sentiment podávala s patrnou teatrální nadsázkou. Dobře si rozuměla s postavami chytrých, vtipných a sebevědomých dívčin a žen, které si dokážou poradit v každé situaci (Molièrova servetta Dorina v Tartuffovi, Stroupežnického Markytka v Našich furiantech). Její doménou se stále více stávaly ženy, jež vlastními zbraněmi – půvabem, šarmem, hravou svůdností a okouzlující koketností – dosáhnou svého ve světě mužů. Role tohoto typu jí poskytovala hlavně francouzská salonní dramatika, pro jejíž noblesní dámy i rádoby noblesní dámičky a demimondky měla jiskřivý esprit, graciéznost a eleganci. Jejich charakteristiku výmluvně dotvářela mluvním projevem, v němž svůj melodický a tvárný hlas s tlumenými sykavkami ladila do měkce mazlivého témbru. Jako interpretka svůdného a znepokojujícího ženství vnášela do českého herectví první dekády 20. století přiznanou pudovost a sexualitu, zřetelně přítomnou v jejích šarmantních vdovičkách, přitažlivých matinkách či neprovdaných tetinkách (Kváčková, Štech: Třetí zvonění). S velkým zaujetím se chápala žen démonických, plných vášně, divokosti, tvrdosti či zla (Yanetta Etcheparová, Brieux: Červený talár; Runa, Zeyer: Radúz a Mahulena). Na předměstské scéně v Holešovicích ztělesňovala milovnice (Shakespearova Julie a Desdemona; Marguerita Gautierová, Dumas ml.: Dáma s kaméliemi) i tragické heroiny (Schillerova Marie Stuartovna a Kněžna Eboli v Donu Carlosovi), role koturnové (Messalina, Wilbrandt: Arria a Mesalina; Adámkova Salomena, Hugova Lucrezia Borgia), salonní (Noemi Clarksonová, Dumas ml.: Cizinka) i fraškovité (Zuzana Forejtová, Blumenthal– Kadelburg: U bílého koníčka). Její sytý výraz dobře korespondoval s poetikou naturalistickou (Anisja, Tolstoj: Vláda tmy; Maryša, Mrštíkové: Maryša; Eva, Preissová: Gazdina roba; Hanka Schällová, Hauptmann: Forman Henčl; Katuše Maslovová, Tolstoj–Bataille: Vzkříšení); niterný prožitek a jemné psychologické nuancování do její herecké výbavy nepatřily. Smysl pro různé typy a polohy komiky osvědčovala v široké škále od veseloher Shakespearových (Viola, Večer tříkrálový, Blažena, Mnoho povyku pro nic, Kateřina, Zkrocení zlé ženy) přes historizující obrázky Stroupežnického (Eliška ze Švamberka, Zvíkovský rarášek, Paní Žofka, Paní mincmistrová) po nejnovější komediografii domácí a cizozemskou. Obzvláště se jí dařily role, v nichž mohla rozvinout svůj temperament a hbitou vyřídilku (Zaza, Simon–Berton: Zaza; Catherina Hübscherová, Sardou: Madame Sans-Gêne; Mrs. Dot, Maugham: Mrs Dot; Paní Brodská, Shakespeare: Veselé paničky windsorské). Ohnivý naturel však dokázala v zájmu postavy utlumit a překvapit střídmými, výmluvně sdělnými výrazovými prostředky. Až bezbřehé rozpětí tvorby, které K. v Uranii zajistily jak její schopnosti, dalece převyšující úroveň zdejšího souboru, tak intimní vztah s ředitelem J. Seifertem, se v následujícím plzeňském angažmá postupně zužovalo. Vytvořila tu další výrazné portréty zralého, vzrušivého a rozmarného ženství (Valča Peroutová, Šrámek: Léto; paní Juljaševičová, Zapolska: Morálka paní Dulské; Cizí dáma, Štolba: Mořská panna; Ema Valéry, Skoch: Libelulla). Ztělesnila barbarskou vášnivou Hippodamii ve Vrchlického antikizující trilogii a měla řadu příležitostí vrátit se k dřívějším rolím (např. Maryša, Zaza, Catherina Hübscherová). Stále víc přibývaly postavy zkušených, životem zkoušených a zmoudřelých matron, chápavých tetiček, laskavých i obávaných chův a hospodyní, výřečných dohazovaček, bab a babiček. Její umění nacházelo přiléhavou individuální i sociální charakteristiku pro každou další figuru, ať to byla noblesní aristokratka (Hraběnka z Eguzonu, Flers–Caillavet–Rey: Rozkošná příhoda), drsná venkovanka (Baba, Mahen: Mrtvé moře), či protřelá bordelmamá (Madam Bambutti, Krupička: Velký styl). Brněnská dramaturgie jí poskytla nejen velké role v Sofoklovi (Iokasta v Trilogii o Oidipovi), Goethovi (Marta ve Faustovi) a Gogolovi (Anna Andrejevna v Revizoru), ale i úkoly v nové dramatice Pirandellově a Shawově. Někdejší interpretka milovnic, heroin, salonních intrikánek a výmluvných rezonérek, jež byla pro okouzlující šarm a sex-appeal svého herectví přirovnávána k H. Benoniové a A. Sedláčkové, se plynule přehrála do charakterního oboru. Poslední etapa jejího působení v Brně byla už téměř cele spjata s rolemi matek a stařen; energické selské panímámy (Marie Dubská, Stroupežnický: Naši furianti), hubaté pradleny (Wolfová, Hauptmann: Bobří kožich), vtíravé dohazovačky (Tekla Ivanovna, Gogol: Ženitba) či „ježibaby domácích krbů“ (Angela Lyntonová, Lonsdale: Sex appeal) nabývaly v jejím podání životnou tvářnost. S bezpečnou jistotou se zmocňovala postav Tylových (Šestáková v Paličově dceři, Kordula ve Strakonickém dudákovi, Jahelková v Tvrdohlavé ženě), Jiráskových (Madlena Vojnarová ve Vojnarce, Rollerová v M. D. Rettigové, Klásová v Lucerně) a Mrštíkových (Lízalka v Maryše), ale i Dykových (Hospodyně v Zmoudření dona Quijota), Čapkových (Chrobačka, Ze života hmyzu) či Blatného (Milostpaní, Kokoko-dák!). Představitelka oslňujícího mladého a zralého ženství se stala portrétistkou stárnoucích a starých žen, které neváhala zpodobovat notně kriticky a nelichotivě. V brněnské éře její umění vyvrcholilo; tehdy byla srovnávána s M. Hübnerovou, jíž se blížila obdobným hereckým temperamentem a postižením reálného základu figury.
Role
Košnerova spol.
Baruška (J. Nestroy: Enšpígl) – b. d.; Pavlena [?] (B. Adámek: Heralt), Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský), Marie Havelková (F. A. Šubert: Probuzenci, i Pištěkova spol. 1895), Floretta (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana) – 1888.
Budilova spol.
Alma (H. Sudermann: Čest) – 1892.
Chmelenského spol.
Leonie (K. Weinberger: Huláni aneb Líbánky v citadele) – 1892; Mařenka Mirská (L. Bałucki: Klub mládenců), Ančička (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Julie (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázá ní), Leona (P. Starý: Magdalena), Ljubočka (I. I. Mjasnickij: Uštvaný zajíc), Athénais (G. Ohnet: Majitel hutí, i Uranie 1903), Markytka (L. Stroupežnický: Naši furianti), Dorina (Molière: Tartuffe), Tereza Carbazoulová (Ph. Gille: Uhlíři), Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Rosalinda (E. Pohl: Sedm havranů), Milada (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Svůdná dívka), Klára (O. Blumenthal: Proces hraběcích dědiců), Constance (V. Sardou: Champignol), Marie Pavlovna (I. V. Špažinskij: Paní majorka) – 1893.
Pištěkova spol. ND Brno
Marta (E. Pailleron: Myška), Ludmila (O. Blumenthal, G. Kadelburg: Praha je Praha), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Serafina (L. Krenn, K. Lindau: Chudá holka) – 1894; Anna (A. Jirásek: Otec), Eva (V. Mannstädt, A. Anthony: Štábní trubač), Rebeka (V. Sardou: Staří mládenci), Klarsonová (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník), Castorina (A. Pulda: Čert na zemi), Ema (G. Pfleger Moravský: Telegram), Ruměna (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsu), Tereza (J. Vrchlický: Svědek), Vilemina (K. Pippich: Ve veřejném životě), Tekla (L. Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě), Komtessa Sylvia (F. A. Šubert: Jan Výrava), Ofelie (W. Shakespeare: Hamlet), Marie Apolonie Kalenicová z Kalenic (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Jane Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Verunka (L. Stroupežnický: Naši furianti), Césarina de Rouvel (H. Murger, ú. J. Kühnl: Život potulný), Eliška ovdovělá Šmídová (H. Sudermann: Půtka motýlů, i Uranie 1910), Tony (J. Štolba: Peníze), Princezna Elisa (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne), Irena (G. Davis: Katakomby), Paní Rumelová (H. Ibsen: Podpory společnosti), Valentina (A. Dennery, E. Cormon: Nevinně odsouzen), Anička (J. Pulda: Hloupý Honza na výstavě), Majdalena Kopřivová (G. v. Moser: Hypochondr), Hraběnka Arsenia z Villalby (F. Cavallotti: Dcera Jeftova), Anežka (F. A. Šubert: Velkostatkář), Konradina Bystrá (R. Kneisel: Vosí hnízdo), Hraběnka Eliška (E. Pohl: Sedm havranů), Marie Antonovna (N. V. Gogol: Revisor), Anna Mahrová (G. Hauptmann: Osamělé duše), Růžena (H. Wilken: Páni doktoři) – 1895; Desdemona (W. Shakespeare: Othello, i Uranie 1908), Lenora (H. Sudermann: Čest), Zuzana (A. Bis son, A. Carré: Reduta), Fanynka (J. Štolba: Krejčí a švec), Dora (F. Philippi: Matčina muka) – 1896.
Budilova spol. Plzeň
Mařenka (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka, i Uranie 1911, Pištěkovo div. 1914 j. h.), Luciena Godefroidová (A. Bisson: Kontrolor spacích vagonů), Dora (V. Sardou: Dora), Cyprien na (V. Sardou, E. de Najac: Cyprienna, i Uranie 1903) – 1899; Anisja (L. N. Tolstoj: Vláda tmy), Krysta (E. Gettke, A. Engel: V předpeklí) – 1900.
Trnkova spol. Plzeň
Maryša (A. a V. Mrštíkové: Maryša, i Uranie 1903, Pištěkovo div. 1914 j. h., MD Plzeň 1916), Claire (G. Ohnet: Majitel hutí), Julie (M. Praga: Ideální žena), Marta (P. Bilhaud, P. Carré: Paní Leverdierová), Lady Konstance Wynová (S. Jones: Gejša), Crevetta (G. Feydeau: Dáma od Maximů), Klára (B. Bjørnson: Nad naši sílu) – 1900; Jana (B. Viková-Kunětická: Přítěž), Cizí dáma (J. Štolba: Mořská panna), Eva (G. Preissová: Gazdina roba, i Uranie 1909, MD Plzeň 1915), Lilitha (J. Zeyer: Sulamit), Marie Strouhalová (M. A. Šimáček: Svět malých lidí, i Uranie 1914), Madlena Vojnarová (A. Jirásek: Vojnarka, i ND Brno 1921), Militka (S. K. Macháček: Ženichové) – 1901.
Sukova spol.
Kolumbina (R. Lothar: Král Harlekýn), Julie (M. Bałucki: Klepy) – 1901.
Uranie
Hedvika Voděnková (F. Šípek: Na starém hamru), Cleo de Montabourg (A. Sylvane, L. Artus: Krásná Cleo), Luciena Vatelinová (G. Feydeau: Past na ženy) – 1902; Markéta (L. Stroupežnický: Vojtěch Žák, výtečník), Kněžna Danuta (H. Sienkiewicz, dram. A. Walewski: Křižáci), Krista (F. Ruth: Písmákova dcera), Paní Kváčková (V. Štech: Třetí zvonění), Kačenka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Dolores (V. Sardou: Vlast, i MD Plzeň 1917), Preciosa (P. A. Wolff: Preciosa), Jasana (J. K. Tyl: Lesní panna), Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Ulrika Eleonora (E. Bozděch: Baron Goertz, i MD Plzeň 1919), Eliška ze Švamberka (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, i MD Plzeň 1917), Královna Žofie (J. K. Tyl: Jan Hus), Evelina (H. Bocage, H. Crisafulli: Perla), Andulinka (E. Krásnohorská: Přišla do rozumu), Modistka Sidonie (R. Toché, E. Blum: Nervosní ženy), Pavla (V. Sardou: Paragrafy na střeše), Zaza (P. Simon, Ch. Berton: Zaza, i MD Plzeň 1915), Nioba (E. A. a H. Paulton: Nioba), Cidlina (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Verena (týž: Pražský žid) – 1903; Marie Stuartovna (F. Schiller: Marie Stuartovna), Trilby (G. Okonkowski dle G. du Maurier: Trilby), Floria Tosca (V. Sardou: Tosca), Nelly Rozierová (P. Bilhaud, M. Hennequin: Milostpánova komorná), Catherina Hübscherová (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne, i MD Plzeň 1918), Klára (A. L’Arronge: Můj Vojtíšek), Zuzana Forejtová (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka, i MD Plzeň 1916), Noemi Clarksonová (A. Dumas ml.: Cizinka), Gervaisa (Ch. Birch-Pfeifferová dle V. Huga: Zvoník u Matky boží), Germaine (P. Gavault, G. Berr: Madame X), Marcella de Targy (O. Feuillet: Pařížský román) – 1904; Jitka Lebdušková (F. A. Šubert: Žně), Krista (K. H. Hilar: Mračna), Zoraya (V. Sardou: Čarodějka), Kněžna Eboli (F. Schiller: Don Carlos), Gervaisa (E. Zola: Zabiják), Debora (S. H. Mosenthal: Debora), Neznámá dáma (H. Olden dle R. H. Savagea: Oficielní žena), Drahomíra (J. Vrchlický: Bratři), Nicole Andryova (T. de Banville: Gringoire), Andrea (V. Sardou: Andrea, i Pištěkovo div. 1914 j. h.), Elisa z Montferatu (F. X. Told dle E. Scribea: Ďáblův podíl), Gertruda (W. Shakespeare: Hamlet) – 1905; Viola + Šebastian (W. Shakespeare: Večer tříkrálový, i MD Plzeň 1916), Judita (G. B. Shaw: Pekelník), Madame Du Barry (D. Belasco: Madame Du Barry), Fedora (V. Sardou: Fedora), Dolores (J. Feliú: Ta Dolores), Pepa Rimbautová (E. Pailleron: Myška), Marchesa Genara di Sansanelli (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Renaissance), Kateřina Medicejská (A. Lindner: Noc svatého Bartoloměje), Renata Cocardierová (M. Hennequin, A. Valabrègue: Ustupte ženám!), Blažena (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Adrienna Lecouvreur (E. Scribe, E. Legouvé: Adrienna Lecouvreur), Severina (A. Dumas ml.: Princezna Georgesova), Aouda (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa za 80 dní), Kateřina (A. Lindner: Carevna Kateřina III.), Berta (F. Grillparzer: Pramáti), Jahelková (J. K. Tyl: Zlatohlav a tvrdohlavá žena, i ND Brno 1926) – 1906; Paní Žofka (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová, i MD Plzeň 1917), Magda Thieuxová (O. Mirbeau: Špatní pastýři), Krejčová Červíčková (K. Costa: Bratr Martin), Královna Alžběta (H. Laube: Hrabě Essex), Marie Weilová (G. Hirschfeld: Matky), Louisa Maréchalová (E. a J. Goncourtové: Henrietta Maréchalová), Sidonie (A. Daudet, A. Belot: Fromont jun. a Risler sen., i Pištěkovo div. 1915 j. h.), Gusta (A. Engel, J. Horst: Svět bez mužů), Anna Karenina (L. N. Tolstoj, dram. K. Fořt: Anna Karenina) – 1907; Ebba Brahe (E. Bozděch: Baron Goertz), Baronka Jindřiška z Feldheimu (F. v. Schönthan: Cornelius Voss), Paní Lindová (H. Ibsen: Nora), Hermio na (W. Shakespeare: Pohádka zimního večera), Salomena (B. Adámek: Salomena), Runa (J. Zeyer: Radúz a Mahulena, i MD Plzeň 1915), Katuše Maslovová (H. Bataille dle L. N. Tolstého: Vzkříšení), Porcie (W. Shakespeare: Kupec benátský), Fabiena Lecoulteuxová (V. Sardou: Thermidor), Poppaea Sabina (O. Faster: Živé pochodně Neronovy), Suzanna (J. M. Barrie: V tiché uličce), Blondinetta (B. Jacobson: Blondinetta) – 1908; Marguerita Gautierová (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Paní Brodská (W. Shakespeare: Veselé ženy windsorské, i ND Brno 1927), Hraběnka Walewská (P. Albin dle W. Gasiorowského: Napoleon a Walewská), Magda (H. Sudermann: Domov), Marfa Strogovna (J. Verne, F. Csepreghy: Carův kurýr), Marie Walewská (C. Mendès: Císařovna), Paní Cheveleyová (O. Wilde: Ideální manžel) – 1909; Fanynka (K. Karlweis: Režná košile), Giuditta (L. Fulda: Blíženka), Cecile (V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda), Isa Dobronovská (A. Dumas ml., dram. A. d’Artois: Aféra Clémenceauova), Sidonie de Valpurgis (H. Kéroul, A. Barré: Svatební noc), Pavla (R. Coolus: Malá všetečka) – 1910; Paní Leverdierová (P. Bilhaud, F. Carré: Paní Leverdierová), Žanka (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Messalina (A. Wilbrandt: Arria a Messalina), Marikke (H. Sudermann: Svatojanské ohně), Markéta Smiřická (L. Stroupežnický: Černé duše), Nasťa Vorověva (G. Davis: Katakomby), Lucrezia Borgia (V. Hugo: Lucrezia Borgia), Fanny Legrand [Sapho] (A. Daudet: V objetí krásné Pařížanky), Yanetta (E. Brieux: Červený talár), Magda Čepeláková (J. Skružný: Žabec) – 1911; Královna Antiope (R. Misch: V říši Amazonek), Anda (J. Štolba: Závěť), Gisela (R. de Flers, G. -A. de Caillavet: Vějíř, i Pištěkovo div. 1914 j. h.), Slečna de Saint Salbi (H. La ve dan: Král komediant) – 1912; Lona Ladinserová (H. Bahr: Hvězda divadelní), Marie Louisa (H. Bern-stein: Zloděj), Mrs. Wortleyová [Mrs. Dot] (W. S. Maugham: Mrs. Dot), Hanka (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Heda (B. Dovsky: Zlaté časy), Marie Tulewská (S. Krzywoszewski: Vůdce lidu), Jacquelina (A. Bisson: Bezejmenná) – 1913; Doris Wiegandová (L. Fulda: Janek), Paní Lundová (F. Ewers, O. Metterhauser: Slečna ředitelka), Hanka Schällová (G. Hauptmann: Forman Henčl) – 1914.
Pištěkovo div.
Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Helena (J. Herman: Pan major v. v.), Valentina Alexandrovna (P. M. Něvěžin: Druhá mladost) – vše j. h. 1914.
Div. sdružených měst východočeských
Helena de Brechebel (H. Bernstein: Ve víru) – 1914; Paní Alvingová (H. Ibsen: Příšery) – 1915.
MD Plzeň
Žena (K. Schönherr: Ďáblice), Helena (J. Šmaha: Premiera na vsi), Juliana (A. Larsen, E. Rostrup: Bunkovy předhistorie), Valča Peroutová (F. Šrámek: Léto), Juljaševičová (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Matka (B. Bjørnson: Novomanželé) – 1915; Paní z Eguzonu (R. de Flers, G.-A. de Caillavet, E. Rey: Rozkošná příhoda), Věra (V. Krylov: Divoška), Baronka z Windeggů (R. Presber, L. W. Stein: Zesnulá Excelence), Oberon (W. Shakespeare: Sen noci svatojanské), Emilie Novotná (J. Štolba: Vodní družstvo), Amalie (J. Magnussen, P. Sarauw: Mrtvý velikán), Marie Dvořáková (F. F. Šamberk: Podskalák), Paní Lásková (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Annie Sachsová (L. Fulda: Láska žen), Marie Šumbalová (L. Stroupežnický: Naši furianti), Natálie Štěpánovna (A. P. Čechov: Námluvy), Hana (I. Cankar: Král na Betajnově), Paní Lorencová (V. Skoch: Naše babička), Elsa (L. Krenn, K. Lin dau: Chudá holka) – 1916; Markýza de Croix-Fontaine (F. Duquesnel, A. Barde: Matka a dcera), Paní z Wurzů (H. Bahr: Pavouk), Taťana Grigorjevna Kaškina (I. I. Mjasnickij: Zajíc), Paní Žofka ze Zderazu (A. Jirásek: Jan Hus), Markyta (J. K. Tyl, h. F. Škroup: Fidlovačka), Apolina (A. Jirásek: Emigrant), Naděžda Polikarpovna (M. Gorkij: Barbaři) – 1917; Královna z Golkondy (I. Vojnović: Dáma se slunečnicí), Emma Valéry-Nováková (V. Skoch: Libelulla), Aquilina (T. Otway: Zachránění Benátek), Hippodamie (J. Vrchlický: Hippodamie), Lucienne de Morfontaine (R. de Flers, G.-A. de Caillavet: Láska bdí), Rejčka Polská (O. Fischer: Přemyslovci), Klavdija Michajlovna (M. Arcybašev: Žárlivost), Císařovna Barbora (A. Jirásek: Jan Roháč) – 1918; Zinida (L. N. Andrejev: Ten, který dostává políčky), Roubínková (A. Jirásek: M. D. Rettigová), Madam Bambutti (R. Krupička: Velký stil), Carevna Marie Fedorovna (D. Merežkovskij: Smrt cara Pavla I.), Lída Vránová (F. A. Šubert: Probuzenci) – 1919; Jana (A. Dvořák: Husité), Maška (S. Juškevič: Dina Glauková), Hekabé (J. C. Warren dle Homéra: Poslední dnové Troje), Cikánka (K. Čapek: Loupežník) – 1920.
ND Brno
Paní Stáňa (B. Nušić: Lidé) – 1920; La Branchu (P. Hervieu: Žena a revoluce), Terezie Kittrichová (V. Štech: David a Goliáš), Tereza Marnixová (E. Arène, R. de Flers, G.-A. Caillavet: Král), Moravcová (F. A. Šubert: Jan Výrava), Anna Andrejevna (N. V. Gogol: Revisor) – 1921; Chrobačka (K. a J. Čapkové: Ze života hmyzu), Milostpaní (L. Blatný: Kokoko-dák!), Wolfová (G. Hauptmann: Bobří kožich), Kordula (J. K. Tyl: Strakonický dudák) – 1922; Marie Dubská (L. Stroupežnický: Naši furianti), Máša (M. Lengyel: Tanečnice), Paní Sörbyová (H. Ibsen: Divoká kachna) – 1923; Sganarellova žena (Molière: Domnělý paroháč), Marjánka (J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku), Kateřina (F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek) – 1924; Dreissigerová (G. Hauptmann: Tkalci), Paní Onoriová (L. Pirandello: Nahé odívati), Emilie (W. Shakespeare: Othello), Latkinová (S. Juškevič: Sonkinova hlavní výhra), Madlena (A. H. Horáková: Páni) – 1925; Paní Kochanovská (L. Pirandello: Šest postav hledá autora), Hospodyně (V. Dyk: Zmoudření dona Quijota), Lona Hesselová (H. Ibsen: Opory společnosti), Vdova Mrázová (K. Horký: Bejvávalo), Iokasta (Sofokles: Trilogie o Oidipovi) – 1926; Matka Rývová (J. Bartoš: Hrdinové naší doby), Paní A. (E. Konrád: Komedie v kostce), Vorlíčková (J. K. Tyl: Bankrotář a kramářka), Blissová (N. Coward: Week-end), Lísková (O. Scheinpflugová: Madla z cihleny) – 1927; Mildred Douglasová (E. O’Neill: Chlupatá opice), Lízalka (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Chůva (J. Mahen: Nasreddin čili Nedokonalá pomsta), Černá babička (E. Vachek: Lišák Stavinoha), Matka Braunová (L. Blatný: Blázen z amplionu) – 1928; Pištorová (F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory), Marie Dukrotová (B. Veiller: Je Mary Duganová vinna), Anna Antonovna (A. V. Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského), Baronka Pitart Vergnollsová (M. Pagnol: Abeceda úspěchu) – 1929; Tetka Tonka (R. Kvasnica, A. Kincl, O. Nový: Ide Maryna), Paní Harringtonová (B. Conners: Popelka Patsy), Megera (G. B. Shaw: Androkes a lev) – 1930; Šestáková (J. K. Tyl: Paličova dcera), Honorina (M. Pagnol: Malajský šíp), Rollerová (A. Jirásek: M. D. Rettigová), Marianna (L. Pirandello: Rozmysli si, Jakoubku!), Paní Dynybylová (O. Scheinpflugová: Okénko) – 1931; Angela Lyntonová (F. Lonsdale: Sex appeal), Tetka Evina (G. Preissová: Gazdina roba), Marta (J. W. Goethe: Faust), Svojanová (E. Konrád: Kvočna), Fanny (M. Pagnol: Fanny), Paní Šustrová [?] (I. Herrmann, dram. R. Pohorská: U snědeného krámu), Marie (V. Werner: Komediant Hermelín), Vychovatelka (J. Deval: Slečna vychovatelka) – 1932; Klára (A. Afinogenov: Strach) – 1933; Tekla Ivanovna (N. V. Gogol: Ženitba), Vittoria (F. Langer: Manželství s r. o.) – 1934; Klásková (A. Jirásek: Lucerna) – 1935.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, MIK N24, matrika narozených u sv. Mikuláše 1867–1873, fol. 348, obr. 365; VIN O4, matrika oddaných 1894–1897, s. 147, obr. 159; Soupis pražských domovských příslušníků [Pulda Jaroslav, 1870; zde zapsán syn Václav Košner *9. 11. 1892]. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 292, obr. 804 [Koschner Antonie]. ■ v: Městské divadlo v Plzni, Divadelní listy 1, 1899/1900, s. 441; Svobodný občan 28. 9. a 13. 10. 1888 [Slaný]; nesign.: Tonča K., Divadlo 3, 1904/05, s. 81; nesign. [J. Vodák], Čas 17. 3. 1910 [Porcie, Kupec benátský] →Shakespeare, 1950; J. Rydvan: A. K., Divadlo 11, 1911/12, s. 61; V. Štech: Džungle literární a divadelní, [1937], s. 311, 315n.; Divadlo a život. Z hereckých vzpomínek A. K., Lidové noviny 14. 5. 1944, ráno●; nekrology: jm., Svobodné noviny 29. 6. 1946; MiMa, tamtéž 2. 7. 1946; E. F. Burian, Kulturní politika 1, 1945/46, č. 38; T., Divadlo 32, 1946, s. 114; J. Průcha, tamtéž, s. 114n.●; F. Kožík: Vzpomínka na A. K., Lidová demokracie 5. 7. 1956; S. Langer: Divadlo Uranie, historie, repertoár, dokumentace, rkp., [1960], DÚk; R. Deyl: Vavříny s trny, 1973, s. 173–177. ■ ČBS, PBJ; Brno, Plzeň, Uranie
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 484–489
