Pocházel ze selské rodiny. Vystudoval gymnázium v Jičíně a klasickou filologii na pražské univerzitě (1856). Učil řečtinu a latinu na gymnáziu v Jindřichově Hradci, Banské Bystrici, Hradci Králové (zde byl mezi jeho žáky A. Jirásek). 1883 byl jmenován ředitelem c. k. reálného gymnázia v Třeboni, 1887 přeložen na c. k. gymnázium do Německého [Havlíčkova] Brodu. Pedagogicky byl činný do 1893, kdy odešel do výslužby. Poslední léta života trávil na Král. Vinohradech, kde také zemřel.
Přeložil dvě Sofoklovy tragédie, Oidipus král a Oidipus na Koloně, z nichž publikoval nejprve úryvky ve výročních zprávách gymnázií, na nichž působil. Jak bylo tehdy obvyklé, tlumočil lyrické části časomírou a dialogy přízvučně. Překlad Krále Oidipa uvedlo 1889 pražské ND v režii J. Seiferta jako teprve druhou inscenaci antického dramatu (první byla t. r. Antigona), tentokrát však bez hudby a s menším úspěchem, k němuž patrně přispěla jistá nesrozumitelnost českého textu, který se soustředil hlavně na dodržení metrických schémat a nebral příliš ohled na požadavky jevištní deklamace a divadelní inscenace.
Překlady
Sofokles: Oidipus na Koloně, t. in Tragoedie Sofokleovy I, 1883; týž: Oidip král, ND 1889, t. s tit. Král Oidipus, in Tragoedie Sofokleovy II, 1891.
Prameny a literatura
Ohlas od Nežárky 13, 1883, s. 218 [jmenování ředitelem v Třeboni]; Národní politika 13. 9. 1887 [ředitelem v Něm. Brodě]; J. Král, ref. Oidipus na Koloně, Listy filologické 8, 1881, s. 144–146 [s ukázkami] + ref. Král Oidipus: Listy filologické 15, 1888, s. 54; 18, 1891, s. 454; ref. insc. Oidip král: nesign., Národní listy 19. 11. 1889; nesign. [J. Ladecký], Česká Thalia 3, 1889, 392●; Národní politika 21. 11. 1902 [sedmdesátiny]●; úmrtí a nekrology: Národní listy 15. 4. 1910; Národní politika 1. 6. 1910; J. B., Listy filologické 37, 1910, s. 156n.●; K. Svoboda: Antika a česká vzdělanost, 1957, s. 293; J. Šprincl: Vývoj českého překladu z antické literatury, 1979, s. 48. ■ LČL, Otto
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 469
