Roz. Šemberová, křtěna Vilhelmina Ludmila, psala se také Vilma. – Otec byl advokátním písařem v Mělníku. Herecky se školila v Praze u E. Peškové a O. Sklenářové-Malé. Divadelní dráhu zahájila údajně u společnosti F. Pokorného, s níž měla hrát v zimě 1885/86 v brněnském ND. V následujících letech působila s různými společnostmi střídavě v Plzni a v Brně. 1888 hrála v souboru V. Budila v letní aréně v Plzni, po skončení letní sezony byla angažována J. Pištěkem, který měl na zimu zadáno plzeňské městské divadlo. V Plzni se 6. 2. 1889 provdala za herce Antonína J., v manželství se narodily dvě dcery. 1890/91 hrála u P. Švandy ze Semčic v brněnském ND, po jeho náhlé smrti se i s manželem vrátila k Pištěkovi a s ním opět do Brna (1893/94). Jako členka společnosti P. Švandy ml. hrála jak v Plzni (1894/95), tak v Brně (1896/97), kde zůstala i následující sezonu, avšak s ředitelem Pištěkem (1897/98). V létě 1898 hrála v několika inscenacích Divadla na výstavě. Od 1899 do 1907 byla členkou souboru smíchovských divadel (Divadlo u Libuše, Aréna na Smíchově) s přerušením 1904, kdy i s manželem na nedlouho přešla do holešovické Uranie. Poslední angažmá měla v MD Král. Vinohrad, od jeho otevření 1907 nejméně do 1910, v malých rolích se objevovala ještě 1915. Po skončení herecké kariéry žila v soukromí. Pohřbena je na pražských Olšanských hřbitovech.
Přitažlivý, elegantní zevnějšek a noblesní vystupování pojící se s decentně jemným projevem předurčovaly J. k salonním typům a k rolím vznešených šlechtičen, jichž dobový repertoár poskytoval nepřeberné množství. Zpočátku se uplatňovala vesměs jen v druhých rolích tohoto zaměření, v silné dámské sestavě Budilova a Pištěkova ansámblu se tehdy k větším úlohám dostávala jen zřídka (Baronesa z Hausenu v Pohlově Krasojezdkyni). Její projev zřejmě ulpíval na vnějškových rysech („nahrazuje elegancí zevnějšku, co jí schází na humoru a lehkosti“) a vystačil s povšechně obecnou charakteristikou příslušného ženského typu. Značně ji znevýhodňoval křehký, málo znělý a nepříliš silný hlas, jímž nesnadno zvládala dobové deklamační požadavky a větší divadelní prostory. Nejplodnější období kariéry měla v druhé polovině devadesátých let u P. Švandy ml. a J. Pištěka. Tehdy ztvárňovala i velké role charakterního a hrdinského oboru (např. nevěrnice Čalmanka ve vesnickém milostném dramatu Oplancija, kněžna Fedora Romanovna v Sardouově Fedoře či dona Dolores, hrdinka dramatu Vlast z nizozemského odboje proti španělské nadvládě). Oblíbené a módní kusy německých autorů, zvláště F. v. Schönthana, jí skýtaly četné role dam ze společnosti (efektní, svůdně rozmarná králova milostnice markýza de Pompadour v Brachvogelově tragédii Narcis), které zůstaly jejím hlavním oborem. Podobně byla využívána ve smíchovském divadle, kde hrála v bezpočtu pikantních a lechtivých hříček. Zřídka se objevovala v současné realistické dramatice a v žánrových figurách venkovských žen, několik jich zahrála teprve v posledních letech na vinohradské scéně, kdy už zastávala starší obor s rolemi matron (např. vdova Kalousová v Jiříkově vidění). Na Vinohradech občas vystupovala i v operetách.
Role
Budilova spol.
[?] (T. Barrière: Pes a kočka), Hraběnka Olga Sukareva (V. Sardou: Fedora) – aréna Plzeň 1888.
Spol. P. Švandy st. ND Brno
Paní Scottová (P. Decourcelle, H. Crémieux dle L. Halévyho: Vesnický farář) – 1890.
Pištěkova spol.
Paní Regina Laskiewiczová (M. A. Šimáček: Bez boje) – 1889; Viola Těšínská (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského), Lady Nottinghamová (H. Laube: Hrabě Essex) – 1892; Marie (J. Ladecký: V úskalí), Zdenka (I. Herrmann: Manželova přítelkyně) – 1893; Paní Smordonová (G. Ohnet: Hraběnka Sarah), Paní z Klebsu (H. Sudermann: Domov), Hraběnka Eliška (E. Pohl: Sedm havranů), Lady Glumpsterhire (J. Bayer: Královna loutek) – Brno 1893; Signora Hersilie Raspelini (K. A. Görlitz, ú. J. Štolba: Tři páry střevíců čili Ševcovská noblesa), Nakahýra (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa za 80 dní) – Brno 1894; Baronesa z Hausenu (E. Pohl: Krasojezdkyně) – Plzeň 1894.
Spol. P. Švandy ml. ND Brno
Ludmila (F. Ruth: Ideál), Agata (F. v. Schönthan, G. Kadelburg: Pan senátor), Maláňa (V. Krylov: Šotek), Čalmanka (K. Jonáš: Oplancija), Eliška (H. Sudermann: Půtka motýlů), Kateřina (F. Philippi: Dobrodinci lidstva), Klotilda (E. Pailleron: Myška), Nasťa Vorověva (G. Davis: Katakomby), Jitka (J. N. Štěpánek: Měšťané a studenti aneb Obležení Prahy od Švédů), Elena (A. Dumas st.: Kean), Eva (R. Voss: Eva), Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Jarmila (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovců), Sestra Marta + Jeptiška (G. Hauptmann: Hanička), Oberon (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské) – 1896; Fedora Romanovna (V. Sardou: Fedora), Lída Vránová (F. A. Šubert: Probuzenci), Emma (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Markýzka de Logny (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Tekla Sedlnická (L. Stroupežnický: Zkažená krev), Nicole Andryova (T. de Banville: Gringoire), Portia (W. Shakespeare: Julius Caesar), Leonie z Renatu (E. Pailleron: Jiskra), Dolores (V. Sardou: Vlasť, i Pištěkova spol. 1897), Marie Terezie (E. Bozděch: Zkouška státníkova) – 1897.
Pištěkova spol. ND Brno
Petráška (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Paní z Obersonů (V. Sardou: Ferréol), Klára Hollerová (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Filipina (G. Triesche: Se srdcem divno hrát), Vévodkyně de San Strade (E.-L. J. Tarbé des Sablons, A. Dennery, ú. J. Kühnl: Mučednice), Jevdokija Alexandrovna (V. I. Němirovič-Dančenko: Šťastný člověk), Markýza de Pompadour (A. E. Brachvogel: Narcis), Baronka Chotovinská (A. L’Arronge: Doktor Kalous), Františka Bušková (L. Stroupežnický: Naši furianti), Kamená (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Naše ženy), Olivie (W. Shakespeare: Viola), Alžběta (F. Schiller: Marie Stuart), Tereza (O. Feuillet: Pařížský román), Rebeka (V. Sardou: Staří mládenci), Eva z Losů (J. J. Kolár: Magelona), Athenais (G. Ohnet: Majitel hutí), Sáša Melanová (F. v. Schönthan, G. Kadelburg: Slovutná paní) – 1897; Henrieta Laroquová (J. Mary, G. Grisier: Pomsta milenky aneb Roger la Honte), Carmen (P. Decourcelle: Dva kluci), Krescencie (F. F. Šamberk: Podskalák), Komtessa Sylvia (F. A. Šubert: Jan Výrava), Mistress Errolová (J. Kühnl dle F. E. H. Burnettové: Malý lord), Albína Tuřanská (Ph. Langmann: Bartoš Tuřanský), Eva (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Zlatá Eva) – 1898.
Div. na výstavě (Uranie)
[?] (M. Bałucki: Ženy otrokyně) – 1898.
Švandovo div.
Ada (H. Sudermann: Zkáza Sodomy) – 1900; Cora-lie (M. Hennequin, A. Valabrègue: Coralie a spol.), Nana (E. Zola, dram. O. Gastineau, W. Busnach: Nana), Anna (J. Šmaha: Tiché jubileum) –1901; Míny (J. Štolba: Na letním bytě) – 1902; [?] (M. Hennequin, G. Duval: Manžel šibal) – 1903; [?] (A. P. Čechov: Višňový sad), Jitka Lebduško vá (F. A. Šubert: Žně) – 1904; Sarah Watersová (E. Grangé, Lambert-Thiboust: Zlodějka dětí), Klotilda (V. Sardou: Fernanda), Baronka de Cambri (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou), Paní de Brionne (V. Sardou: Cyprienna) – 1905; Francesca Imperia (F. A. Šubert: Láska Raffaelova), Francesca Sylvie (G. D’Annunzio: Gioconda), [?] (E. Scribe, E. Legouvé: Boj s dámami) – 1906; Šumbalka (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1907.
Uranie
Berta (P. Gavault, R. Charvay: Zázračné dítě), Královna vil (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj), Marie (R. Hawel: Matka Starost), Theresa (O. Feuillet: Pařížský román) – 1904.
MD Král. Vinohrad
Hedura (J. Vrchlický: Godiva), Paní Pagenelová (A. Capus: Slečinka z pošty) – 1907; Majorka Fuglová (G. Esmann: Starý domov), Paní de Crevecoeur (T. Bernard, A. Godfernaux: Triplepatte) – 1908; Paní Lechatová (O. Mirbeau: Obchod je obchod), Hraběnka Klotilda (M. Hennequin, F. Duquesnel: Princ Hejsasa) – 1909; Hraběnka Zeila Kollinda (F. Lehár: Hrabě Luxemburg) – 1910; Pavlína Borghese (P. Berton: Krásná Marsejanka), Marie Luisa (G. Kadelburg, R. Presber: Kaňka), Paní Edmondová (T. Bernard: Neznámý tanečník) – 1911; Alma (J. Štolba: Mořská panna), Františka Bušková (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1912; Paní Pingeoisová (P. Veber, H. de Gorsse: Uličnice), Vdova Kalousová (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Dvorní dáma z Wartenbergů (F. Salten: Silnější pouto) – 1913; Paní Bervillová (E. Brieux: Měšťák na venkově) – 1914; Paní Meurice (R. de Flers, G.-A. de Caillavet, E. Rey: Nebeská kulička), Vévodkyně z Berwicku (O. Wilde: Vějíř lady Windermerové), Paní státní radová Falková (K. Michaëlisová: Svatá lež) – 1915.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, 30 Mělník, matrika narozených 1859–1873, s. 102. SOA Plzeň: Sbírka matrik, 081 Plzeň, matrika oddaných arciděkanského chrámu 1885–1890, fol. 264, obr. 269. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 237, obr. 876, 877 [Jiřikovský Anton, 1860]. ■ Divadelní anonce a referáty, in Moravská orlice, Plzeňské listy, Národní listy 1899–1907, Národní politika 1899–1915; Plzeňské listy 6. 10. 1894 [Baronesa, Krasojezdkyně]; qp, Národní listy 19. 8. 1898 [Ženy otrokyně]; B. K.: A. J., Divadlo 3, 1904/05, s. 385–390, zvl. s. 398●; nekrology: T, Večerník Národní listy 23. 11. 1939; -tr, Lidové noviny 23. 11. 1939. ■ PBJ III, Uranie
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 383–385
