Chlumský, Antonín

Antonín
Chlumský
8. 2. 1850
Mladá Boleslav
3. 7. 1915
Hlinsko
Herec, režisér, ředitel divadelní společnosti.

Vl. jm. Teltscher, úředně počeštěno na Telčer. – Pocházel z rodiny úředníka městské správy. Vystudoval nižší gymnázium v Mladé Bole­slavi a vyšší Akademické gymnázium v Praze, absolvoval kurs státního účetnictví na pražské univerzitě. Pracoval jako účetní pojišťovny Evropa, pak byl účetním v továrně A. Do­nata na kovové zboží v Karlíně. Od počátku sedmdesátých let hrál a režíroval v karlínské ochotnické jednotě Pokrok (Božepor Žďár­ský, Tyl: Slepý mládenec, i režie; Pan Měsí­ček, Stroupežnický: Pan Měsíček, obchod­ník – 1884; Muchomír Kulíšek, Šamberk: Palackého třída čís. 27, 1885), kde poznal Marii Beranovou, s níž se 29. 8. 1875 ože­nil. 1877 se účastnil ochotnického představení Kolárovy Magelony uvedeného v NČD, letní scéně PD (Šimon Lomnický z Budče). Občas hrál u jiných ochotnických družin (libeňská Omladina 1879) a také u Švandovy společ­nosti v Aréně v Eggenberku (1878). Na vý­zvu ředitele PD J. N. Maýra vystoupil 1880 ve dvou rolích, angažmá však kvůli nízké gáži nepřijal. Členem činohry ND se stal až v dubnu 1885. Po šesti letech, v září 1891, odešel a spolu s manželkou (dosud ochotnicí) nastou­pili do prvního stálého souboru ND v Brně. Po jeho rozpadu na jaře 1892 se stal členem nové společnosti V. Hübnera (České lidové divadlo). Začátkem 1893 hrál u V. Choděry,  od léta 1893 u L. Chmelenského, s nímž absol­voval pohostinské hry ve vídeňském Divadle v Josefově. V dalších letech vystřídal několik di­vadelních družin: J. Pištěka, K. Stockého (v Ná­rodním domě na Král. Vinohradech 1894/95), J. Muška, M. Kozlanské (1895/96 artistic­kým ředitelem; dosud mylně uváděn jako samostatný divadelní podnikatel). Od 1896 provozoval vlastní společnost, v září 1901 ji rozpustil a na vlastní podnikání rezignoval. Nastoupil k řediteli A. Janovskému do Olo­mouce, v létě 1902 hrál u A. J. Frýdy v Lido­vém divadle v Libni, znovu u Janovského (doložen 1903), u ředitelky M. Kučerové­-Groszové (Libeň, 1905–06), v Uranii (1906), u A. Staňka Doubravského v Brně (1903/04) a opět u V. Choděry. V září 1909 oznamova­ly Národní listy Ch. nástup ke společnosti A. Janovského do Prostějova. Hereckou dráhu ukončil na počátku války, v srpnu 1914, u spo­lečnosti A. Marka. S manželkou se uchýlil k dceři Miladě do Hlinska, kde dožil.

Syn padl v prvním roce války (1914), obě dcery, Milada, provd. Kleinová, a Olga, provd. Snopková, se staly herečkami. Z další genera­ce se v mimopražských divadlech uplatňova­ly vnučky Jarmila Kleinová, Vlasta Kleinová a Marie, provd. Cimlerová.

V ND vytvořil Ch. galerii středně rozsáh­lých i menších rolí realistického repertoáru, pro něž měl vedle vnějších předpokladů (vyso­ká, statná postava), hereckých zkušeností a jis­té rutiny i smysl pro povahovou drobnokresbu. Dobře rozuměl postavám z vesnice i maloměs­ta (Králíček, Šubert: Jan Výrava; Domovník, Csiky: Proletáři; Rubač, Preissová: Gazdina roba), řadu rolí ztvárnil v komediích J. Štolby. Mezi jeho nejvýznačnější kreace patřila tit. role Stroupežnického hry Pan Měsíček, obchodník. S odlivem první realistické repertoárové vlny v ND mu přibývalo nevýznamných úkolů. Jeho hluboký, ale nepoddajný bas jen zřídka vybočoval v historických postavách z mono­tónního patosu; v klasických nebo historických hrách mu proto byly svěřovány povětšině jen epizody (vojenské šarže, policisté, úředníci, lé­kaři, členové královského doprovodu apod.). U Hübnera, který si Ch. vybral pro jeho realisticky založený projev, se dostal k větším charakterním rolím (starý Vojnar ve Vojnarce, Purkrabí v Kolébce, Mikuláš Dačický v Paní mincmistrové) i k závažnějším úkolům reži­sérským (např. Vojnarka, Sudermann: Čest). Ve své krátce existující společnosti, jejíž já­dro tvořili členové rodiny, měl ze známějších herců V. Vydru, F. Kaňkovského s chotí An­nou, M. Svobodovou, debutoval tu M. Nový. Ch. získával štace v menších středočeských městech (Kralupy, Slaný, Sadská) a v těsném sousedství Prahy (Vysočany, Horní Počernice, Poříčany, Záběhlice, Nusle). Uváděl většinou tradiční repertoár staršího data (dramatizace od Ch. Birch-Pfeifferové, Kolárova Praž­ského žida), německé a rakouské lidové hry a frašky, z realistické dramatiky např. Maryšu.

ROLE

Pištěkova spol. ND Brno

Skála (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník) j. h. – 1879.

PD

Lambert (J. J. Kolár: Monika, i ND Brno 1892) j. h., Michele Perrin (Mélesville, Ch. Duveyrier: Mi­chel Perrin aneb Tajné spiknutí za časů republiky) j. h. – 1880.

ND

Ondřej z Říčan (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna) j. h., Měsíček (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník), Navrátil (K. Pippich: Ve veřejném ži­votě), Šimon Hlava (F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek), Pindarus (W. Shakespeare: Julius Cae­sar) – 1885; Langlumeau (A. Belot, E. Villetard: Poslední vůle Caesara Girodota), Hubáček – Zeď (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Čuch (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), Adamec m(J. J. Kolár: Smiřičtí), Bratr Jan (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Nalejváček (J. K. Tyl: Strako­nický dudák), Králíček (F. A. Šubert: Jan Výrava), Bartoloměj Vosyka (J. Štolba: Vodní družstvo), Didier (C. Delavigne: Ludvík XI.) – 1886; Monta­no (W. Shakespeare: Othello, mouřenín benátský), Pavel Kožený (L. Stroupežnický: Naši furian­ti), Bromio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Matěj (G. v. Moser: Zlatohlávek), Straka (L. Stroupežnický: Sirotčí peníze), Prochor (A. N. Ostrov­skij, N. J. Solovjov: Ženitba Běluginova) – 1887; Capoušek (K. Pippich: Svět zásad), Jan Řehořov ­ský (J. Štolba: Maloměstští diplomati), Přech (J. Vrchlický: Drahomíra), Kapoun (J. K. Tyl: Lesní panna), Van Huisen (J. J. Kolár: Mravenci), Profesor Málek (F. A. Šubert: Praktikus) – 1888; Druhý člen sboru (Sofokles: Antigona), Domovník (G. Csiky: Proletáři), Matyáš Vroubek (F. F. Šam berk: Pa­lackého třída čís. 27), Říha (J. Štolba: Závěť)– 1889; Šimon Lomnický z Budče (J. J. Kolár: Mage­lona, i ND Brno 1891), Strabo (J. Vrchlický: Mida­sovy uši), Bureš (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Skála (F. A. Šubert: Velkostatkář), Rubač (G. Preis­sová: Gazdina roba) – 1890; Lékař (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Stín Oinomaův (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Smír Tantalův), Půta z Častalovic (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Oldřich z Hradce (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovců), Vrbic­ký (V. Vlček: Povodeň) – 1891.

ND Brno

Jakub Vojnar (A. Jirásek: Vojnarka, i Hübnerova spol. 1892–93), Barnabáš Bábovka (F. F. Šam­berk: Rodinná vojna), Hořčička (J. Štolba: Malo­městští diplomati) – 1891; Daniel z Mrákotína (A. Jirásek: Kolébka), Mikuláš Dačický z Heslova (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová), Komerční rada Mühling (H. Sudermann: Čest) – 1892.

Hübnerova spol.

Černý (F. X. Svoboda: Směry života), Kubánek (F. F. Šamberk: Éra Kubánkova), Václav Vrba (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, i spol. Kučerové-Groszové 1906), Dornenkron (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána) – 1892.

Choděrova spol.

[?] (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně) – 1893.

Chmelenského spol.

Florian Králiček (F. F. Šamberk: Jedenácté přiká­zání), Bidard (Ph. Gill: Uhlíři), Divadelní ředitel (F. Hervé: Mamzelle Nitouche) – 1893.

Spol. J. Muška

Martin Jedlička (F. a P. Schönthanové: Únos Sabi­nek, i spol. M. Kozlanské 1896), Jakub (Molière: Lakomec) – 1895.

Spol. M. Kozlanské

Alexandr Vasiljevič Spěšněv (I. I. Mjasnickij: Zajíc aneb Honba za mužem) – 1896; Franěk (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Nájemník Soukup (J. Z. Veselý dle A. K.: Prodaná žena), Bonifác Bonafides (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Georg Mo­rand – Zlost (A. Anicet Bourgeois, A. Dennery: Sedm smrtelných hříchů), Starý Barták (Ch. Birch­-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Kla­vík (Abel [V. Šolc]: Hřích) – 1895–96.

Chlumského spol.

Jan Hus (J. K. Tyl: Jan Hus), Falu Eliab (J. J. Ko­lár: Pražský žid) – 1896; Jan Mydlář (týž: Pražský žid aneb Po bitvě na Bílé hoře), Hlavatý (L. Krenn, K. Lindau: Chudá holka), Křeček (J. Poláček: Trestanci na Špilberku aneb Revírník Anton) – 1898–1901.

Janovského spol.

Vůdce cikánů (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Pre­ciosa, spanilé děvče cikánské) – po 1901; Starý Ansorge (G. Hauptmann: Tkalci) – 1903.

ND Brno – A. Staněk – Doubravský

Aleška (M. Gorkij: Na dně života) – 1903.

M. Kučerová-Groszová – Lidové div. v Libni

[?] (F. v. Schönthan, G. Kadelburg: Slovutná paní), [?] (K. Leger: Sokol) – 1905.

Markova spol.

[?] (H. Ibsen: Strašidla), [?] (G. Hauptmann: Poto­pený zvon) – 1912.

Režie

ND Brno

A. Jirásek: Vojnarka (i Hübnerova spol.), F. F. Šam­berk: Rodinná vojna, J. Štolba: Maloměstští diplomati, F. Raimund: Marnotratník, E. Erckmann, A. Chatrian: Tvrdohlavci, J. J. Kolár: Magelona, P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa, spanilé děvče cikánské, L. Fulda: Ztracený ráj, G. Ohnet: Majitel hutí, V. Vlček: Povodeň, A. Belot, E. Vil­letard: Poslední vůle Césara Girodota, K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka – 1891; E. Zola, dram. J. Kühnl: Tereza Raquinová (i Lidové div. Li­beň 1906), V. Hugo: Tajnosti pařížské aneb Noční rejdy v černé věži, F. v. Schönthan: Hloupý kousek (i Lidové div. Libeň 1906), Ch. Birch-Pfeifferová, ú. J. J. Kolár: Král Václav a jeho kat, J. J. Kolár: Monika, L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník, A. Daudet, h. G. Bizet: Arelatka – 1892.

Hübnerova spol.

L. Stroupežnický: Zkažená krev, F. F. Šamberk: Břinkalovy trampoty, týž: Éra Kubánkova, F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, M. Bałucki: Klub mládenců, H. Sudermann: Čest – 1892/93.

Pištěkova spol.

A. Fredro: Dámy a husaři – 1894.

Spol. M. Kozlanské

I. I. Mjasnickij: Zajíc aneb Honba za mužem, F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek – 1896; A. a V. Mrštíkové: Maryša, J. Z. Veselý dle A. K.: Prodaná žena, A. Anicet-Bourgeois, A. Denne­ry: Sedm smrtelných hříchů, Abel [V. Šolc]: Hřích – b. d.

Chlumského spol.

J. J. Kolár: Pražský žid aneb Po bitvě na Bílé hoře (i Lidové div. Libeň 1906) – b. d.

Janovského spol.

H. Sudermann: Domov – 1903.

M. Kučerová-Groszová – Lidové div. v Libni

P. Starý: Magdalena, J. Štolba: Zapovězené ovoce, F. F. Šamberk: Kulatý svět – 1905; A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka, O. Faster: Krásná Lída, W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, V. Baldessa­ri Plumlovská: Krakonoš, táž: Zahrada sudiček, K. Karlweis: Hrubá košile, A. Fredro: Panenské sliby, A. Dennery, Dumanoir: Don Cesar de Ba­zano aneb Zasnoubení před popravou, J. K. Tyl: Pražský flamendr, R. Kneisel: Pan farář a jeho kostelník – 1906.

Prameny a literatura

NA: fond PM 1891–1900, kart. 2552, sign. 8/6/2012 [koncese]; fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 642, obr. 427 [Teltscher, Anton]. NMd: cedu­le společnosti A. Chlumského, A. Janovského. ■ Jeviště 1, 1885, s. 43 [ang. do ND]; š. [J. Kuffner], Národní listy 17. 2. 1885 [Pan Měsíček, obchod­ník]; J. Lý. [Ladecký], Česká Thalia 4, 1890, s. 113 [Šimon Lomnický, Magelona]; Pan A. Ch. …, tam­též, s. 124; A. Stránský: Listy z Brna I, Národní listy  4. 11. 1891; J. Arbes: Před otevřením ND, Česká Thalia 5, 1891, s. 263; nesign., Thalie 2, 1897/98, s. 48 [Ml. Boleslav]; Národní listy 23. 12. 1900 [Ch. spol.], 27. 9. 1909 [ang. k Janovskému]; anonce a divadelní referáty, in Ohlas od Nežárky 1912; V. Vydra: Má pouť životem a uměním, 1948, s. 181–184; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 167, 170, 196; L. Klosová: Život za divadlo. Ma­rie Hübnerová, 1986, s. 36, 40n., 45. ■ PBJ, NDp; Buchner, Brno

 

Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav  –  Academia 2015, s. 310–324

Autor: Klosová, Ljuba