Roz. Julišová, na cedulích psána s křest. jm. Betty nebo Betti. – Pocházela z měšťanské jaroměřské rodiny, otec byl hodinářským mistrem. Celý život působila u cestujících družin. Poprvé je doložena 1863 u společnosti J. Štandery na Moravě, 1865 u ředitele J. E. Kramuela v Příbrami a u E. Zöllnerové. Na podzim 1865 nastoupila do nově založené společnosti P. Švandy ze Semčic, jemuž bylo na zimu zadané staré MD v Plzni. 9. 1. 1866 se v Praze provdala za hereckého kolegu Aloise H., s nímž sdílela všechna další angažmá: u A. Štanderové (1866/67), J. E. Kramuela (1867), E. Zöllnerové, P. Švandy st. a J. J. Stankovského (1873–75), F. J. Čížka (1876, 1879), znovu u E. Zöllnerové (od 1877), V. Svobody (1878), F. Pokorného (1880–86, 1889–90), J. Pištěka (1887–89), R. Příbramského (1890), L. Chmelenského (1892, znovu od 1895) a K. V. Jelínka (1894). Se Švandovou, Pištěkovou a Pokorného společností strávila několik zimních sezon v Plzni (1865/66, 1881 až 84, 1887–89) a jednu v Brně (1885/86), poznalo ji i pražské obecenstvo v letních arénách na Smíchově a na Vinohradech. Po odchodu z Pištěkovy společnosti cestovala od 1890 s menšími družinami po venkovských štacích. Ustavičné putování zhoršovalo její zdravotní stav, počátkem druhé poloviny devadesátých let byla nucena pro vážně onemocnění herectví zanechat. S manželem, který rovněž od divadla odešel, se uchýlila do Nové Paky, kde žila až do své smrti.
Herecký repertoár H. tvořily po celých třicet let její divadelní činnosti dva okruhy rolí. První zahrnoval chladné a pyšné heroiny, mocné vladařky, aristokratky a ženy velkého světa (Markéta z Parmy v Goethově Egmontovi, královna Alžběta v Schillerově Marii Stuartovně, Eva z Losů v Kolárově Mageloně, Gertruda v Shakespearově Hamletovi, Bozděchova císařovna Josefina z veselohry Světa pán v županu a Marie Terezie ze Zkoušky státníkovy). Její ztvárnění panovnic a aristokratek občas asi postrádalo přirozenou noblesu a suverenitu (plzeňský tisk konstatoval příliš občanské podání). Vedle velkých postav z klasické, historické a historizující dramatiky hrála salonní dámy ve společenských dramatech a konverzačních komediích francouzských autorů (Scribea, Sardoua, Ohneta, Feuilleta ad.), k nimž ji předurčoval ztepilý zjev a vzezření zralé ženy; fyzickými danostmi se již v mládí míjela s rolemi naivek a milovnic. Druhý pól jejího herectví tvořily role matron, které začala hrát poměrně záhy, již od poloviny sedmdesátých let. V tomto oboru představovala jadrné lidové figury (Jahelková, Tyl: Tvrdohlavá žena; Matka Bartáková, Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík), středostavovské manželky (Alžběta Zajíčková, L’Arronge: Dcery pana Zajíčka), komické postavy ve fraškách (Paní Kuklová, Angely: Řemeslnická merenda), plebejské hospodské a zelinářky či důvtipné panské a komorné. Byla herečkou užšího výrazového rejstříku a často se uchylovala ke konvenční rutině (podle kritik sklouzával její projev do mechaničnosti a stereotypu), avšak spolehlivostí, pílí a pečlivostí patřila k platným silám kočujících společností. U menších družin zastávala ještěna sklonku své dráhy velké role (Arria, Wilbrandt: Arria a Messalina).
Role
Švandova spol.
Mořský kocour (J. W. Goethe: Faust) – 1865; Helena Milinská (J. J. Kolár: Don Cesar a spanilá Magelona), Markéta z Parmy (J. W. Goethe: Egmont), Astroa (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čárovný závoj), Hospodská (T. Hell dle V. Ducangea: Marnotratný syn aneb Tři dnové ze života karbaníkova), Alžběta (W. Shakespeare: Život a smrt krále Richarda Třetího), Paní Naninka (A. Berla: S hloupostí nejdál dojdeš), Klementina (V. Sardou: Staří mládenci) – Plzeň 1866.
Spol. A. Štanderové
Voršila (J. K. Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky) – 1866.
Spol. E. Zöllnerové
Amalie (F. Schiller: Loupežníci) – 1869.
Švandova spol.
Paní Potardová (F. Pyat: Hadrník pařížský) – 1873; Paní Jahelková (J. K. Tyl: Rybrcoul, kníže krkonošský) – 1875.
Čížkova spol.
Alžběta Zajíčková (A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka), Hraběnka Diana (A. Dennery, E. Cormon: Dva sirotci) – 1876; Klára (A. L’Arronge: Můj Vojtíšek) – b. d.
Spol. E. Zöllnerové
Arabella (J. Rosen: Čert), Anna (J. J. Kolár: Dejte mi čamaru!), Rachel (S. H. Mosenthal: Debora), Claire (A. Daudet, A. Belot: Fromont junior a Risler senoir, i Svobodova spol. 1878), Kunhuta (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna, i Pokorného spol. 1880), Gertruda (W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský, i Pokorného spol. 1882), Lucie (G. H. Putlitz: Damoklův meč), Paní Kuklová (L. Angely: Řemeslnická merenda), Dvorní radová paní Májová (J. Rosen: Mluví ve spaní), Matka Bartáková (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor, i Pokorného spol. 1882), Alžběta (F. Schiller: Marie Stuart, i Pokorného spol. 1884), Fama (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí) – 1877; Josefina (E. Bozděch: Světa pán v županu, i Pokorného spol. 1882) – 1878.
Čížkova spol.
Mína (A. Dennery, Dumanoir: Starý desátník) – 1879.
Pokorného spol.
Paní Bernardová (A. Belot, A. Daudet: Fourcham baultové), Hermina z Armoillu (A. Dennery, E. Cormon: Nevinně odsouzen), Adelaida (R. Benedix: Něžné příbuzenstvo), Eva z Losů (J. J. Kolár: Magelona) – 1880; Paní Barbora Zoufalová (F. F. Šamberk: Rodinná vojna), Hraběnka z Autrevalu (E. Scribe, E. Legouvé: Boj s dámami), Adéla (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Naše ženy), Eliška z Kolovrat (M. Krajník: Jan Roháč z Dubé) – 1881; Marie Terezie (E. Bozděch: Zkouška státníkova), Markýza de Pompadour (A. E. Brachvogel: Narcis), Paní Bonperierová (H. Chivot: Nájemníci pana domácího), Marie (J. Rosen: Hubička), Marie Kalousová (A. L’Arronge: Doktor Kalous), Odetta (V. Sardou: Odetta), Adelaida Skřivanová (F. v. Schönthan: Hloupý kousek), Paní Hugonová (E. Zola, dram. O. Gastineau, W. Busnach: Nana) – 1882; Hraběnka Marie Ludmila (F. A. Šubert: Probuzenci), Baronka de Targy (O. Feuillet: Pařížský román), Ulrika (A. Anno: Nevěsta z Amsterodamu), Markéta (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – 1883; Sarah Mathesonová (V. Sardou: Vlast), Královna Alžběta (H. Laube: Hrabě Essex), Baronka de Cambri (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou), Záhorská (H. Müller: Se stupně k stupni) – 1884; Anastazia (F. Ruth: Olymp aneb Jako v nebi), Alžběta Stuartka (L. Stroupežnický: Černé duše) – 1885; Paní Přísná (L. Feldmann, ú. J. Böhm: Na kovárně), Clarissa (A. Valabrègue, M. Ordonneau: Doktor a kořenář), Karolina Janáčková (G. v. Moser: Ultimo, i Chmelenského spol. 1896), Perl (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Eliška (R. Kneisel: Náš kostelník), Avdoťa Mironovna Bělová (A. J. Palm: Náš přítel Něklužev) – b. d.
Pištěkova spol.
Paní Kwiatkowska (M. A. Šimáček: Bez boje) – 1889.
Pokorného spol.
Paní Milínská z Milinova (J.-F.-A. Bayard, J. de Wailly: Svatouškové aneb Musí na venek), Paní de Gui-Robert (E. Labiche, E. Martin: Vojanská krev) – 1890.
Chmelenského spol.
Kalousová (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1893.
Společnost V. K. Jelínka
Ludmila (R. Kneisel: Desdemonin šáteček) – 1894; Elisa z Montferatu (F. X. Told dle E. Scribea: Ďáblův podíl), Terezie (K. Laufs, W. Jacoby: Nevěřící Tomáš), Arria (A. Wilbrandt: Arria a Messalina) – b. d.
Chmelenského spol.
Theodora (O. Blumethal: Proces hraběcích dědiců) – 1895; Paní Hellerová (J. Kvapil: Bludička), Paní Didierová (T. Barrière, Lambert-Thiboust: Srdce kamenná) – 1896; Slečna z Rudolfi (F. Philippi: Dobrodinci lidstva) – 1897; Kněžna Palicina (L. Chmelenský dle R. H. Savagea: Oficielní žena), Adéla (R. Benedix: Vyloučení studenti) – b. d.
Prameny a literatura
SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 6610 Jaroměř, matrika narozených 1835–1841, fol. 267. ■ Divadelní referáty, in Ohlas od Nežárky 1880–1881; Tábor 1881; Plzeňské listy 1881–1885; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 90 + Tylův nejvěrnější žák, rkp., b. d., DÚk; J. Knap: Zöllnerové, 1958, s. 126, 128, 134 + Umělcové na pouti, 1961, s. 95, 143, 169, 216. ■ Buchner
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 291–292
