Vl. jm. Kalmünzerová (psáno též Kallmünzerová), pseudonym zvolila podle rodiště. – Otec byl magistrátním radou. Vyrůstala v kultivovaném rodinném prostředí, rané dětství prožila v Kutné Hoře, později se rodina přestěhovala do Plzně a posléze do Mělníka, kde H. začala hrát s místními ochotníky. Na profesionální hereckou dráhu se připravovala u O. Sklenářové-Malé; v Praze tehdy bydlela v podnájmu u rodiny B. Smetany, blízkého přítele prarodičů. Zde měla příležitost setkávat se s mnoha osobnostmi českého uměleckého a společenského života. Na doporučení své učitelky vystoupila 1868 zkušebně na angažmá v PD (Ebba Brahe, Bozděch: Baron Goertz) a t. r. byla přijata. Na české zemské scéně působila do března 1873, kdy se provdala za Leopolda Dostala, zámožného inženýra a většinového vlastníka cukrovaru v Poděbradech. Po sňatku divadlo opustila a věnovala se velké rodině; v manželství se narodilo jedenáct dětí (budoucí divadelník a spisovatel Adolf Bohuslav D., herec a režisér Karel D., herečka Leopolda D., malířky Hana a Marie D.). S manželem a dětmi žila dlouhá léta v Poděbradech, kde se příležitostně zúčastňovala kulturních akcí (recitace, scénické čtení melodramů).
Dívčí půvab, „vznosný zjev křehkého půvabu“, zvučný, příjemný hlas a výrazu schopný obličej jí v hereckých začátcích získávaly obecenstvo. Rovněž kritika v ní spatřovala tvárnou osobnost slibující další umělecký růst. V PD dostávala role sentimentálních milovnic a mladých dívek v českých hrách (např. Julie, Štolba: Tak jest to na tom světě!; Josefina, Jeřábek: Služebník svého pána; Jarmila, Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského) a ve světové klasice (Shakespearova Hermie i Helena ve Snu noci svatojanské; Jessika v Kupci benátském; Schillerova Amalie v Loupežnících; Tekla ve Smrti Valdštýnově). Ačkoli prokazovala předpoklady pro dramatický a tragický obor, byla obsazována převážně do veseloher a frašek. Neprůbojná povaha jí ztěžovala prosadit se v silně obsazené dámské části souboru (O. Sklenářová-Malá, J. Slavinská, J. Šamberková, J. Čermáková) a získávat více vhodných rolí pro herecký rozvoj. Takové úlohy (např. Kordelie v Králi Learovi) jí připadly obvykle jen při zastupování onemocnělých kolegyň. Uspěla v tit. roli Kleistovy Katinky Heilbronské a jako Markéta v Goethově Faustovi. Ceněna byla za vroucné a pravdivé ztvárnění Marie (Dennery–Mallian: Žena z lidu aneb Síla mateřského srdce), jímž překonala sentimentalitu melodramatického textu.
Role
PD
Ebba Brahe (E. Bozděch: Baron Goertz) j. h., Luisa (F. Schiller: Úklady a láska) j. h., Cidlina (J. J. Kolár: Žižkova smrt) j. h., Katinka (H. v. Kleist: Katinka Heilbronská), Hermie (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Julie (J. Štolba: Tak jest to na tom světě!), Karolinka (R. Benedix: Pan strýček), Berta z Bruneku (F. Schiller: Vilém Tell) – 1868; Marie (B. Guldener: Had v růžích), Estrella (P. Calderón: Život pouhý sen), Jarmila (J. J. Kolár: Dejte mi čamaru), Hraběnka Olga (E. Raupach: Nevolníci), Marie (týž: Mlynář a jeho dítě), Tekla (F. Schiller: Smrt Valdštýnova), Kordelie (W. Shakespeare: Král Lear), Anděla (A. Fredro: Panenské sliby), Ludmila (F. V. Jeřábek: Veselohra), Amalie (F. Schiller: Loupežníci), Arria (J. Wenzig: Arria a Paetus), Angela (E. Gondinet: Gavaut, Minard a spol.) – 1869; Rafaela (V. Sardou: Vlast), Baruška (F. Kaiser: Bratr honák), Márinka (J. Štolba: Spik nutí v Podmazově), Žofie (A. Fredro: Dámy a husaři), Serafina (F. V. Jeřábek: Zde je žebrota zakázána), Josefina (týž: Služebník svého pána), Amanda (V. Sardou: Fernanda), Miloslava (T. a H. Cogniardové, T. Fronville, ú. J. J. Kolár: Chňap, Lap, Šňůra), Čechie (K. Elmar, ú. J. H. Böhm: Šantala čili Všude dobře, doma nejlíp!) – 1870; Helena (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Anežka Sorelová (F. Schiller: Panna Orleanská), Růžena (Ch. Birch-Pfeifferová: Růžena a Růženka), Jessika (W. Shakespeare: Kupec benátský), Kouzelnice Milostna (F. Raimund: Marnotratník), Katarina Bragadani (V. Hugo: Angelo, vladař padovánský), Ella (G. Raeder: Panna jezerní), Eliška (G. Freytag: Journalisté) – 1871; Marie (A. Dennery, J. Mallian: Žena z lidu aneb Síla mateřského srdce), Markéta (J. W. Goethe: Faust), Olivie (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Virgilia (týž: Koriolanus), Isidora (G. Raeder: Lišák a Smola), Athenais (E. Scribe, E. Legouvé: Adrienna Lecouvreur), Marie (V. K. Klicpera: Žižkův meč), Hana (S. H. Mosenthal: Deborah aneb Křesťan a židovka), Viola (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), Johanna (V. Hugo: Královna a její milostník), Edward, kralevic waleský (W. Shakespeare: Život a smrt krále Richarda III.), Celie (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj) – 1872; Jarmila (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského), Michal Romanov (týž: Dmitri Ivanovič) – 1873.
Prameny a literatura
Nesign. [J. Neruda], Národní listy 19. 5. 1868 [Ebba Brahe, Baron Goertz]; -k, Národní listy 26. 6. 1868 [Luisa, Úklady a láska]; K. Engelmüller: Leopolda Dostalová, 1929, s. 15n. + O slávě herecké, 1947, s. 156n.; E. Janský: Národní umělkyně Leopolda Dostalová, 1948, s. 10–16; L. Dostalová: Herečka vzpomíná, 1960, s. 12–15; Z. Nejedlý: O divadle a jeho umělcích, 1978, s. 101. ■ NDp; Místopis I [Mělník], PD-rep
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 285–286
