Psán i Hes, užíval též pseud. Václav Hase. – Byl synem asistenta berního úřadu v Soběslavi. Vystudoval pět ročníků gymnázia v Táboře a asi na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se rozhodl pro herecké povolání. S manželkou Františkou byl členem společností J. Šmídové a T. Knížkové, kde však poměry neodpovídaly jeho představám. Kolem poloviny sedmdesátých let zorganizoval přechod celého zpěvoherního souboru k řediteli F. Pokornému, jehož podnik patřil tehdy k nejlepším divadelním společnostem v českých zemích. Když manželka získala 1881 angažmá u Švandovy společnosti, opustil, patrně i ze zdravotních důvodů, definitivně divadlo. Usadil se v Praze a věnoval se žurnalistice a literatuře, k níž tíhl od mládí. Již v devatenácti letech publikoval básně v Květech a 1870 v almanachu Ruch, pak přispíval do Palečka, Národních listů, Švandy dudáka, České Thalie, Pokroku ad. Působil jako lokálkář v redakci Českých novin a Čecha, pracoval v administraci Národních listů, později se vrátil do redakce Čecha. Zemřel předčasně na tuberkulózu.
Nejstarší syn Jaroslav H. (*2. 4. 1875 Písek) vystudoval konzervatoř ve Vídni, krátce vyučoval hudbě ve Znojmě, 1897–1903 byl kapelníkem Švandova divadla na Smíchově, kde byla v angažmá i jeho manželka, operetní subreta M. Hessová-Guthová.
H. je autorem básní se sociálními náměty, sentimentálních povídek a humoresek (sbírka Prosté novely, 1880). Údajně napsal dvě divadelní hry: Sedlák z hor a Český primátor. Překládal z francouzštiny a němčiny. Zřejmě již u kočujících společností začal překládat dramatické texty, podle vlastních slov přeložil dvě Hugova dramata (Hernani a Marie Tudor), doložena je však pouze veselohra Válka v míru od Mosera a Schönthana (vyd. 1882,prov. Švandovo div. 1906). Za nedlouhé divadelní dráhy se herecky uplatňoval v menších charakterních rolích (např. mlynář Tomáš ve Štěpánkově veselohře Čech a Němec či toulavý šlejfíř Nožejček v Tylově Tvrdohlavé ženě), hlavnějako epizodista. Herecky zřejmě nevynikal, Pokorný mu však svěřil režii operet (doloženo 1880).
Role
Spol. J. Šmídové
Petr Angeli (J. K. Tyl: Jan Hus) – b. d.
Spol. T. Knížkové
Tramio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Filip z Fučíkova (R. Kneisel: Ďáblova dcera) – b. d.; Čáp (K. Haffner: Studenti na Děvohradě) – 1873.
Pokorného spol.
Fabian (F. Kaiser: Na kluzišti), Tomáš (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Ševčík (G. v. Moser: Profesor a bursián), Václav (A. Anno, ú. J. J. Stankovský: Kos! Ale jaký kos?), Nožejček (J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena), Isidor Slovíčko (týž: Lesní panna aneb Tři vlasy), Filip (K. Blum dle J.-F.-A. Bayarda a H. Saint-Georgese: Marie, dcera pluku), Leblanche (Ch. Birch-Pfeifferová: Nedělní kvítko aneb Babička a vnučka), Jakub (F. Kaiser: Nový Monte Christo aneb Mrtvá ruka), Čáp (K. Haffner: Študenti na Děvohradě), Fricek Řimbaba (H. Müller: Se stupně k stupni aneb Život ve snách) – mezi 1875–81.
Spol. T. Knížkové
Štípálek (J. Sixt, ú. J. Mošna: Fousek a Markýtka)
– 1878.
Prameny a literatura
NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 177, obr. 628. SOA Třeboň: Sbírka matrik, 21 Písek, matrika narozených 1871–1878, fol. 193, obr. 195 [syn Jaroslav Josef]. ■ Nekrology: Česká Thalia 4, 1890, s. 20; Světozor 24, 1889/90, s. 96●; J. Zelenka: Vzpomínám..., 1929, s. 90n.; I. Wernisch: Zapadlo slunce za dnem, který nebyl, Brno 2000, s. 106. ■ LČL; Buchner
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 266
